[ nová verze ]

« Srpen 2019 »
NePoÚtStČtSo
 123
45678910
11121314151617
18192021222324
25262728293031


8. srpen 2019, Čtvrtek
2. týden žaltáře

Sv. Dominika, kněze, památka
Pro OP: Sv. Otce Dominika, kněze, slavnost


invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl.
večerní chvály
kompletář


nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb

uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu

latinská verze

nahlásit chybu

Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

8. srpen 2019
Sv. Dominika, kněze, památka


Narodil se kolem roku 1170 v obci Calaruega v Kastilii ve Španělsku. Po vystudováni teologie se stal kanovníkem v Osmě (1195). Z pověření Inocence III. se snažil přimět albigenské katary v jižní Francii k jednotě s  katolickou církví. Několikrát se měl stát biskupem, ale dával přednost své misijní činnosti. V roce 1215 položil v Toulouse základy řádu bratří kazatelů – dominikánů. Měli slovem i osobním příkladem a životem v chudobě hlásat návrat k evangeliu. Základem jejich řeholních pravidel se stala řehole sv. Augustina. Zemřel v Bologni 6. VIII. 1221 a byl pohřben v kostele sv. Mikuláše. V té době měli dominikáni už 60 klášterů v různých zemích Evropy. Za svatého byl prohlášen v roce 1234.

MODLITBA SE ČTENÍM

V. Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.  Aleluja.

HYMNUS

Pastýřů hlavo, Kriste, jejich Vládce,
slavit dnes chceme svátek jednoho z nich,
proto mu pěje naše vděčné stádce
píseň chval zbožných.

Vyvolil sis jej, služebníka svého
za svého kněze, aby se stal z něho
svěřených ovcí svědomitý správce
a dobrý strážce.

On svému stádu vzorem byl i vůdcem,
byl světlem slepých, všude mírnil bídu,
všem stal se vším, byl prozíravým otcem
Božího lidu.

Kriste, jenž dáváš věnce zasloužené
svým věrným v nebi, dej ať ve svém díle
jdem s tímto vůdcem a tak dosáhneme
i téhož cíle.

Buď věčná sláva nejvyššímu Otci,
stejná buď tobě, Vládce, Spasiteli,
Svatému Duchu chválou stejně vroucí
ať zní svět celý. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Tys nám dal, Pane, zvítězit, povždy budeme chválit tvé jméno.

Žalm 43 (44)
Pohromy národa

V tom všem skvěle vítězíme skrze toho, který si nás zamiloval. (Řím 8, 37)

I

2 Na vlastní uši jsme slýchali, Bože, *
      otcové naši nám vyprávěli
   o tom, cos vykonal za jejich dnů, *
      v tom dávném čase rukou svou.

3 Pohany vyhnals, je jsi tam vsadil,
      národy potřels a jim jsi dal růst. –

4 Nedobyli si mečem tu zemi, *
      nezvítězilo jejich rámě,
   nýbrž tvá pravice, tvoje rámě, *
      tvá jasná tvář jen z lásky k nim. –

5 Ty jsi to, ty, můj král a můj Bůh, *
      jenž jsi dal zvítězit Jákobovi.

6 S tebou jsme zdolali nepřátele, *
      tvým jménem deptáme protivníky. –

7 Na svém luku si nezakládám, *
      nevděčím za vítězství meči:

8 tys nám dal zvítězit nad nepřáteli, *
      pokořils ty, kdo nás nenávidí.

9 Proto jsme denně se chlubili Bohem, *
      povždy jsme chválili tvé jméno.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Tys nám dal, Pane, zvítězit, povždy budeme chválit tvé jméno.

Ant. 2 Ušetři, Pane, svůj lid, nedávej v potupu své dědictví.

II

10 Teď jsi nás odvrhl, ponechal v hanbě, *
       netáhneš, Bože, už do boje s námi.

11 Nechals nás utíkat před nepřítelem, *
       loupí nás ti, kdo nás nenávidí.

12 Vydals nás v plen jak jateční stádo, *
       mezi pohany rozptýlil jsi nás. –

13 Lacino prodáváš svůj národ, *
       pramálo jsi tím prodejem získal.

14 Sousedům dal jsi nás v opovržení, *
       všem kolem dokola k hanbě a smíchu.

15 Dopustils, že jsme v přísloví vešli, *
       pohané nad námi kývají hlavou. –

16 Stále svou hanbu mám před očima, *
       studem se celý červenám v tváři,

17 slyším-li samou hanu a výsměch, *
       vidím-li mstivého nepřítele.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Ušetři, Pane, svůj lid, nedávej v potupu své dědictví.

Ant. 3 Povstaň, Pane, a ve své milosti nás vysvoboď.

III

18 A toto všechno dolehlo na nás, †
       i když jsme na tebe nezapomněli, *
       úmluvu s tebou neporušili,

19 naše srdce se neodvrátilo, *
       nesešly naše kroky z tvé cesty,

20 a tys nás rozbil v šakalích místech, *
       ty jsi nás zastřel temnotami. –

21 Kdybychom bývali zapomněli †
       na svaté jméno svého Boha *
       a vztáhli ruce k cizímu bohu,

22 což by to Bůh byl nezpozoroval? *
       On přece zná všechny tajnosti srdce.

23 Pro tebe stále nás pobíjejí, *
       jednají s námi jak s jatečním stádem. –

24 Procitni, Pane, proč ještě spíš? *
       Vzbuď se a nechtěj nás zatratit navždy!

25 Proč stále před námi skrýváš svou tvář, *
       bídu a strast naši zapomínáš?

26 Naše duše je sražena v prach, *
       na zemi ulpělo naše tělo.

27 Povstaň už, Pane, na pomoc pospěš, *
       v milosti své nás vysvoboď!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Povstaň, Pane, a ve své milosti nás vysvoboď.

V. Pane, ke komu půjdeme?
R. Ty máš slova věčného života.

PRVNÍ ČTENÍ

Začátek knihy proroka Ozeáše

1,1-9; 3,1-5
Bůh posílá svému lidu proroka jako znamení své lásky

    

1.1Hospodinovo slovo, které uslyšel Ozeáš, syn Bériův, v době judských králů Uzijáha, Jotama, Achaze, Ezechiáše a v  době izraelského krále Jorobeama, syna Joašova.
    
2Začátek Hospodinovy řeči ústy Ozeáše.
    
3Hospodin řekl Ozeášovi: „Jdi a vezmi si ženu uvolněných mravů a měj s ní syny uvolněných mravů, neboť ustavičným mravním uvolněním se vzdaluje země od Hospodina.“ Odešel tedy a vzal si Gomeru, dceru Diblajimovu. Počala a porodila mu syna. Hospodin mu řekl:

4„Dej mu jméno 'Jizreel', neboť zanedlouho potrestám na Jehuově domu krveprolití v Jizreelu a ukončím království domu Izraele.

5Tehdy zlomím luk Izraele v údolí Jizreele.“
    
6Když opět počala a porodila dceru, řekl mu Hospodin: „Nazvi ji 'Bez milosrdenství', neboť se už nesmiluji nad domem Izraele, nebudu jim stále odpouštět;

7ale smiluji se nad domem Judy a vysvobodím je, protože jsem Hospodin, jejich Bůh; nevysvobodím je však lukem nebo mečem ani válkou, koňmi a jezdci.“

8Když odstavila dceru 'Bez milosrdenství', znovu počala a porodila syna.

9Hospodin řekl: „Dej mu jméno 'Nejste můj lid', neboť vy nejste můj lid a já nejsem pro vás 'Ten, který jsem'!“
    
3.1Hospodin mi řekl: „Jdi znovu a miluj ženu, milovanou od jiného, cizoložnici, jako Hospodin miluje syny Izraele. Oni se však obracejí k cizím bohům a milují koláče z vinných hroznů.“
    
2Koupil jsem si ji tedy za patnáct stříbrných a půldruhého korce ječmene 3a řekl jsem jí: „Dlouho budeš se mnou zůstávat, nebudeš smilnit, nebudeš patřit jinému, ale ani já nevejdu k tobě.“ 4Neboť dlouho zůstanou synové Izraele bez krále, bez knížete, bez oběti, bez posvátného sloupu, bez bohoslužebného roucha a bez soch bůžků.

5Potom se však synové Izraele obrátí a budou hledat Hospodina, svého Boha, a Davida, svého krále, s bázní se budou utíkat k Hospodinu a jeho blahu na konci dob.

RESPONSORIUM

1 Petr 2, 9.10; Řím 9, 26

O. Vy jste rod vyvolený, královské kněžstvo. * Kdysi jste nebyli jeho lid, teď však jste lid Boží.
V. Kde jim bylo řečeno: Nejste mým lidem, tam budou nazváni syny živého Boha. * Kdysi jste nebyli jeho lid, teď však jste lid Boží.

DRUHÉ ČTENÍ

Ze života svatého Dominika

(Libellus de principiis O. P.: Acta canonizationis sancti Dominici:
Monumenta O. P. Mist. 16, Romae 1935, pp. 30 ss., 146-147)

Mluvil s Bohem nebo o Bohu

     Dominik žil tak bezúhonným životem a byl unášen tak prudkým božským žárem, že bylo možno v něm bezpečně poznat vyvolený nástroj, plný cti a milosti. Byla v něm dokonalá vyrovnanost mysli, takže ho mohl vzrušit jedině soucit a milosrdenství. A protože radostné srdce rozjasňuje tvář, jeho vnitřní jasnost a vyrovnanost se prozrazovaly navenek dobrotou a veselým vzezřením.
     Ve všem se projevoval slovem i činem jako služebník evangelia. Ve dne nebylo mezi bratry a druhy nikoho prostšího a milejšího. V noci nebyl nikdo horlivější než on ve všech způsobech bdění a modlitby. Mluvil málo, jedině s Bohem v modlitbě nebo o Bohu, a povzbuzoval bratry, aby ho v tom následovali.
     Často si vyprošoval od Boha především to, aby mu Bůh daroval pravou lásku, schopnou lidem účinně hlásat a zprostředkovat spásu. Byl přesvědčen, že bude teprve tehdy skutečně Kristovým údem, bude-li se zcela a ze všech sil vydávat, aby získal duše, tak jako se Pán Ježíš, Spasitel všech, zcela obětoval za naši spásu. A k uskutečňování tohoto díla založil řád bratří Kazatelů, jak to Boží prozřetelnost už dávno rozhodla.
     Povzbuzoval často řádové spolubratry ústně i písemně, aby stále studovali Nový i Starý zákon. Ustavičně s sebou nosil Matoušovo evangelium a Pavlovy listy a studoval je tak důkladně, že je uměl téměř nazpaměť.
     Dvakrát nebo třikrát byl zvolen biskupem, ale pokaždé odmítl, neboť chtěl raději žít se svými bratry v chudobě než mít nějaké biskupství. Krásu čistoty si zachoval neporušenou až do konce. Přál si být bičován, rozsekán na kusy a zemřít pro víru v Krista. Řehoř IX. o něm prohlásil: „Znal jsem ho jako člověka, který žil zcela podle apoštolských pravidel, a není pochyb, že má i v nebi účast na slávě apoštolů.“

RESPONSORIUM

Srov. Sir 48, 1; Mal 2, 6

O. Povstal nový hlasatel spásy, byl jak oheň * a jeho slovo plálo jak pochodeň.
V. V jeho ústech byla nauka pravdy, nepravost se nenalezla na jeho rtech. * A jeho slovo plálo jak pochodeň.

MODLITBA

Modleme se:
Pomáhej, Bože, své Církvi, ať čerpá sílu z životního díla svatého Dominika, vynikajícího hlasatele tvé pravdy, a na jeho přímluvu jí posílej horlivé kazatele, aby se ve světě šířilo světlo evangelia. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Nakonec se připojí:

Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.

Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.

    Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i  zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie