Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

3. srpen 2019
Pro OP: Bl. Augustina Kazotiče, biskupa, nezávazná památka

V. Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.  Aleluja.

HYMNUS

Pastýřů hlavo, Kriste, jejich Vládce,
slavit dnes chceme svátek jednoho z nich,
proto mu pěje naše vděčné stádce
píseň chval zbožných.

Buď věčná sláva nejvyššímu Otci,
stejná buď tobě, Vládce, Spasiteli,
Svatému Duchu chválou stejně vroucí
ať zní svět celý. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Kdo se poníží jako dítě, ten je v nebeském království největší.

Učte se ode mě, neboť jsem tichý a pokorný srdcem. (Mt 11, 29)

¹ Pane, nejsem pyšné mysli, *
      nepohlížím do vysoka,
   nebažím po velkých věcech, *
      které nad mou sílu jsou. –

² Ztišil, zklidnil jsem své srdce. *
      Jako dítě v klíně matky,
   jako dítě zkonejšené *
      ztichla ve mně duše má. –

³ Izraeli, doufej v Pána *
      nyní, vždy a na věky!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Kdo se poníží jako dítě, ten je v nebeském království největší.

Ant. 2 Můj Bože, v upřímnosti srdce jsem obětoval všecko.

Pán Bůh mu dá trůn jeho předka Davida. (Lk 1, 32)

¹ Na Davida se, Pane, rozpomeň, *
      na všechnu jeho námahu a péči,
² na to, jak slavně Pánu přísahal, *
      mocnému Jákobovu pevně slíbil: –

³ „Nevkročím ve stan svého příbytku, *
      na lože neulehnu k odpočinku,
⁴ ani své oči usnout nenechám, *
      ani svým víčkům spánek nepopřeji,
⁵ než Pánu najdu místo příhodné, *
      příbytek pro mocného Jákobova!“ –

⁶ V Efratě slyšeli jsme o arše, *
      na polích jaárských pak jsme ji našli.
⁷ Vejděme nyní v jeho příbytek, *
      skloňme se k zemi před podnoží jeho! –

⁸ Vstaň, Pane, vejdi tam, kde budeš dlít, *
      ty i tvá vznešená a slavná archa!
⁹ Právo a řád buď rouchem kněží tvých, *
      radostně ať ti jásají tví věrní!
¹⁰ Pro svého služebníka Davida *
      pomazaného svého neodmítej!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Můj Bože, v upřímnosti srdce jsem obětoval všecko.

Ant. 3 Přísahal pevně Davidovi Pán, jeho království upevnil navěky.

¹¹ Přísahal pevně Davidovi Pán, *
      od svého slibu nikdy neustoupí:
   „Na trůně tvém dám slavně zasednout *
      dědici, který z tvého těla vzejde.
¹² A jestli budou tvoji synové *
      mé smlouvy dbát a řádů, jimž je učím,
   dám pak i jejich synům zasednout *
      pro věčné časy na trůně tvé vlády.“ –

¹³ Tak vpravdě Sión sobě zvolil Pán, *
      jej přál si navždy za sídlo své vlády:
¹⁴ „Toto je na věky můj příbytek, *
      zde budu sídlit v místě vytouženém. –

¹⁵ Pokrmu jeho štědře požehnám *
      a chlebem budu sytit jeho chudé.
¹⁶ Odění spásy jeho kněžím dám, *
      jásat a plesat budou jeho věrní. –

¹⁷ Tady moc Davidovu rozhojním, *
      pomazanému svému světlo zjednám.
¹⁸ Dám jeho nepřátelům z hanby šat, *
      on sám se bude skvít mým diadémem.“

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Přísahal pevně Davidovi Pán, jeho království upevnil navěky.

V. Pojďte a bedlivě pohleďte na skutky Páně.
R. Toho, jenž úžas šíří po celé zemi.

PRVNÍ ČTENÍ

Z druhého listu svatého apoštola
Pavla Korinťanům

     Bratři! ^12.14Jsem připraven, že k vám přijdu. Už to bude potřetí. Ani tentokrát vám nebudu na obtíž. Nechci váš majetek, chci vás! Nemají přece shromažďovat majetek děti rodičům, ale rodiče dětem. ¹⁵A já s největší ochotou vynaložím všechno, ano i sám sebe vyčerpám pro vaše duše. Tak velice vás mám rád. Zasloužím si tedy, abyste vy měli mě rádi méně?
     ¹⁶Ale budiž! Já sám jsem vám na obtíž nepřipadl. Ale jsem prý chytrák a lapil jsem vás lstí: ¹⁷vykořisťoval jsem vás pomocí někoho z těch, které jsem k vám poslal? ¹⁸Vybídl jsem Tita a s ním jsem poslal ještě jednoho bratra. Vykořisťoval vás snad Titus? Copak jsme se oba nechovali úplně stejně? Copak jsme nejednali podle stejných zásad?
     ¹⁹Dlouho si už asi myslíte, že se před vámi chceme obhajovat. Mluvíme před Bohem spojeni s Kristem. Všecko to má sloužit, milovaní, k vašemu duchovnímu prospěchu. ²⁰Jednu obavu mám! Až k vám přijdu, abych vás nenalezl v tom stavu, v jakém bych nechtěl, a vy abyste neshledali, že já jsem vůči vám takový, jakého si mě nepřejete. To by se stalo, kdyby se ukázal svár, žárlivost, hněvy, nevraživosti, pomluvy, donašečství, nadutosti, bouření. ²¹Bojím se, aby mě můj Bůh, až přijdu, zase u vás nepokořil a já abych nemusel naříkat nad mnohými, kteří se už dříve provinili, ale nedali se na pokání a nelitovali, že hřešili nečistotou, smilstvím a prostopášností.
     ^13.1To k vám jdu už potřetí. ‚Ústy dvou nebo tří svědků bude dokázána každá záležitost!‘ ²Řekl jsem už a říkám zase – když jsem totiž byl u vás podruhé a když jsem teď nepřítomen – už předem těm, kdo se v minulosti prohřešili, i všem ostatním: až zase přijdu, nikoho nebudu šetřit. ³Vždyť si žádáte důkaz, že mými ústy mluví Kristus; a ten na vás není slabý, ale má vůči vám síly dost. ⁴Byl sice ukřižován jako slabý člověk, ale z Boží moci je živ. I my jsme s ním slabí, ale přesto budeme mít dostatek síly, kterou nám na vás dal Bůh.
     ⁵Zkoušejte sami sebe, zdali jste ve víře, sami sebe zkoumejte! Copak nepoznáváte sami na sobě, že Ježíš Kristus je ve vás? – leda že jste se snad neosvědčili. ⁶Ale mám naději, že poznáte, že my neosvědčení nejsme. ⁷Modlíme se však k Bohu, abyste nedělali nic špatného. Toužíme, ne aby se ukázalo, jak jsme osvědčení, ale abyste vy konali dobro, i když se pak ukáže, že my jsme neosvědčení. ⁸Vždyť nic nedokážeme proti pravdě, ale jen pro pravdu. ⁹A tak máme radost z toho, když my jsme slabí, jen když vy jste silní. Za to se i modlíme, aby u vás bylo zase všecko uvedeno do pořádku. ¹⁰Proto píšu tohle z dálky, abych při svém příchodu nemusel přísně použít své moci, kterou mi Pán dal na budování, ne na ničení.
     ¹¹Nakonec, bratři: žijte radostně, zdokonalujte se, buďte přístupni napomínání, buďte svorní, žijte v pokoji, a Bůh dárce lásky a pokoje bude s vámi.
¹²Pozdravujte se navzájem svatým políbením. Pozdravují vás všichni věřící.
     ¹³Milost Pána Ježíše Krista, láska Boží a společenství Svatého Ducha s vámi se všemi!

RESPONSORIUM

DRUHÉ ČTENÍ

Z kázání svatého Fulgencia, biskupa v Ruspe

     Když chtěl Pán ukázat zvláštnost poslání služebníků, které postavil do čela svému lidu, pravil: Kdopak je věrný a rozvážný správce, kterého pán ustanovil nad svým služebnictvem, aby jim dával včas příděl pšenice? Blaze tomu služebníkovi, kterého pán při svém příchodu najde, že to dělá!
     Kdo je, bratři, ten pán? Nepochybně Kristus, ten, který řekl svým učedníkům: Vy mě nazýváte Mistrem a Pánem, a to právem: to skutečně jsem.
     A kdopak je to služebnictvo, velká rodina tohoto pána? Tvoří ji přirozeně ti, které sám Pán vykoupil z rukou nepřítele a učinil svým vlastnictvím. Touto velkou, Bohu zasvěcenou rodinou je obecná Církev; dík své nevyčerpatelné plodnosti se šíří po celém světě a smí se honosit, že je vykoupena drahocennou krví svého Pána. Syn člověka přece nepřišel, aby si nechal sloužit – jak sám říká – ale aby sloužil a aby dal svůj život jako výkupné za všechny.
     Vždyť on je také dobrý pastýř, který dal život za své ovce. Takže stádo dobrého pastýře je velká rodina Vykupitelova.
     A kdo je ten správce, co má být věrný a zároveň rozvážný? To ať nám dosvědčí apoštol Pavel. Když mluví o sobě a o svých druzích, prohlašuje: Ať se každý na nás dívá jako na služebníky Kristovy a správce Božích tajemství. A když někdo něco spravuje, požaduje se od něho, aby na něj bylo spolehnutí.
     Aby si snad někdo z nás nemyslel, že těmi správci se stali jenom apoštolové, a proto se nijak nestaral o službu v duchovním boji a místo toho, jako líný služebník, bez věrnosti a prozíravosti jen pospával, zase říká svatý Apoštol, aby ukázal, že správci jsou také biskupové: Církevní představený je Božím správcem, a musí to proto být muž bezúhonný.
     Jsme tedy hospodářovi služebníci, jsme správci našeho Pána a dostali jsme dávku pšenice, ze které vám máme rozdělovat.
     A jestliže se ptáme, co ta míra pšenice obnáší, ukáže nám to opět svatý apoštol Pavel. Ten totiž říká: Podle toho, v jaké míře udělil Bůh každému víru.
     Takže to, co Kristus nazývá mírou pšenice, označuje Pavel za míru víry, abychom poznali, že duchovní pšenicí není nic jiného než vznešené tajemství křesťanské víry. Ve jménu Páně vám z této míry pšenice rozdáváme, kdykoli osvíceni darem milosti Svatého Ducha s vámi probíráme pravidla pravé víry. A z téže míry pšenice dostáváte od Pánových správců, když denně nasloucháte slovu pravdy z úst Božích služebníků.

RESPONSORIUM

MODLITBA

Modleme se:
Dopřej nám, nejlaskavější Otče, ať povzbuzeni příkladem blahoslaveného biskupa Augustina vytrvale rozjímáme o tajemstvích spásy a oddaně sloužíme Církvi, abychom tak došli do radostí věčného života. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Nakonec se připojí:

Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.

Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.

    Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i  zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie