[ nová verze ]

« Březen 2019 »
NePoÚtStČtSo
 12
3456789
10111213141516
17181920212223
24252627282930
31 


19. březen 2019, Úterý
2. týden žaltáře

Sv. Josefa, Snoubence Panny Marie, slavnost


invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl.
večerní chvály
kompletář


nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb

uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu

latinská verze

nahlásit chybu

Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

19. březen 2019
Sv. Josefa, Snoubence Panny Marie, slavnost


MODLITBA SE ČTENÍM

V. Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.  

HYMNUS

Josef, jejž šťastni my, věřící, ctíme
a jehož skvělý triumf velebíme,
směl si dnes právem mzdu věčného žití
od Pána vzíti.

Nesmírně šťasten byl a blažen celý,
že do poslední chvíle u něj bděli
s jasem ve tváři Kristus, Láska sama,
a svatá Panna.

Muž spravedlivý, zbavený pout těla,
sladkým snem vešel v síně věčné slávy,
tam s věnci zásluh mu čelenka skvělá
skví se kol hlavy.

Jej trůnícího prosme my, mu věrní,
ať při nás stojí, všem vyprosí víru,
vin odpuštění spolu s dary všemi
věčného míru.

Ty trojjediný Bože, vševládnoucí,
jenž dáváš z lásky věnce věčné krásy
svým věrným sluhům, zvuč ti chvála vroucí
po všechny časy. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Anděl Páně se zjevil Josefovi a řekl: Josefe, neboj se k sobě vzít svou manželku Marii; porodí syna a dáš mu jméno Ježíš.

Žalm 20 (21), 2-8. 14
Poděkování za vítězství krále

Byl vzkříšen a přijal život na věčné časy. (Sv. Irenej)

2 Pane, z tvé síly se raduje král, *
      nad tvou pomocí hlasitě jásá.
3 Vyplnils toužení jeho srdce, *
      z jeho úst prosby jsi neoslyšel.
4 Ba, tys ho předešel milostí zdaru, *
      korunu zlatou mu na hlavu vsadil.
5 Prosil tě o život: dal jsi mu darem *
      délku dní života na všechny věky. –

6 Veliká jest jeho sláva dík tobě, *
      tys jej vznešenou nádherou oděl.
7 Činíš ho věčným požehnáním, *
      z pohledu svého jej radostí plníš.
8 Neboť král v Pána důvěru skládá, *
      Nejvyšší nedá mu zakolísat. –

     9   [Všechny tvé odpůrce najde tvá ruka, *
         pravice tvoje tvé nenávistníky.
     10  Strávit je necháš jak v plamenné peci, *
         až jim dáš pohlédnout do své tváře.
         Pán ať je zahubí ve svém hněvu, *
         ať je všechny pohltí oheň!
     11  Ze země vyhladíš potomstvo jejich, *
         rod jejich z lidského společenství!
     12  I kdyby kuli úkladné plány, *
         nic proti tobě nepořídí;
     13  neboť je obrátíš na útěk všechny, *
         jenom co na ně zamíříš lukem.]

14 Povstaň, Pane, v celé své moci! *
      Zapějem chvalozpěv na tvoji sílu!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Anděl Páně se zjevil Josefovi a řekl: Josefe, neboj se k sobě vzít svou manželku Marii; porodí syna a dáš mu jméno Ježíš.

Ant. 2 Když se Josef probudil ze spánku, udělal, jak mu anděl Páně přikázal: Vzal svou ženu Marii k sobě.

Žalm 91 (92)
Chvála Boha Stvořitele

Vzdává se chvála za to, co učinil jednorozený Syn Boží. (Sv. Atanáš)

I

2 Dobré je oslavovat Pána, *
      opěvat, Nejvyšší, tvé jméno,
3 zrána tvou milosrdnost hlásat, *
      za noci potom tvoji věrnost
4 s desítistrunnou harfou, s lyrou *
      a s chvalozpěvy při citeře. –

5 Blažíš mě, Pane, svými skutky, *
      já plesám nad dílem tvých rukou. –

6 Jak, Pane, skvělá jsou tvá díla, *
      jak myšlenky tvé přehluboké!
7 Nerozumný to nepochopí, *
      bláhový pro to nemá smysl.
8 Ať jako plevel bují hříšní, *
      ať vzkvétají, kdo pášou křivdy,
   to všechno jim je k věčné zkáze: *
9      ty však jsi navždy svrchovaný! –

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Když se Josef probudil ze spánku, udělal, jak mu anděl Páně přikázal: Vzal svou ženu Marii k sobě.

Ant. 3 Josef se odebral z Nazareta vzhůru do města Davidova, které se jmenuje Betlém, aby se dal zapsat spolu s Marií.

II

10 Neboť hle, tvoji nepřátelé, †
       tví nepřátelé, Pane, zhynou, *
       bezbožní budou rozprášeni.
11 Mně jsi dal sílu tuřích rohů, *
       olejem čerstvým pomazals mě.
12 Zvysoka shlížím na odpůrce, *
       naslouchám řečem pomlouvačů. –

13 Jak palma vzkvete spravedlivý, *
       vzroste jak libanonský cedr.
14 Kdo vsazeni jsou v domě Páně, *
       pokvetou na nádvořích Božích.
15 Ponesou ovoce i v stáří, *
       zůstanou šťavnatí a svěží
16 a budou svědčit: Pán je věrný, *
       je skála má, je právo samo.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Josef se odebral z Nazareta vzhůru do města Davidova, které se jmenuje Betlém, aby se dal zapsat spolu s Marií.

V. Spravedlivý poroste jako lilie.
O. Navěky vydá květ před Pánem.

PRVNÍ ČTENÍ

Z listu židům

11, 1-16

Víra svatých předků

     1Víra je podstata toho, v co doufáme, je přesvědčení o věcech, které nevidíme. 2Pro ni se našim předkům dostalo pochvaly. 3Vírou poznáváme, že svět byl stvořen Božím slovem, takže to, co vidíme, nepovstalo z něčeho, co zde už bylo.
     4Vírou obětoval Ábel Bohu lepší oběť než Kain a pro ni se mu dostalo svědectví, že je spravedlivý, sám Bůh to potvrdil při jeho obětních darech. I když pro ni umřel, stále ještě mluví.
     5Pro svou víru Henoch neumřel, ale byl přenesen; zmizel, protože ho Bůh přenesl. Ještě předtím totiž, než byl přenesen, dostalo se mu osvědčení, že se zalíbil Bohu. 6Bez víry se však Bohu nelze líbit; kdo chce přijít k němu, musí uvěřit, že Bůh je a odměňuje ty, kdo ho hledají.
     7Protože Noe věřil, když mu byly shůry oznámeny věci, které se měly stát teprve v budoucnosti, v Boží bázni připravil koráb na záchranu své rodiny. Tím pronesl nad světem rozsudek a stal se dědicem spravedlnosti, která pramení z víry.
     8Protože Abraham věřil, uposlechl Boží výzvy, aby se vystěhoval do země, kterou měl dostat v dědičné držení; vystěhoval se, ačkoli nevěděl, kam jde. 9Víra ho vedla k tomu, aby se usadil v zaslíbené zemi jako cizinec, bydlel ve stanu, podobně jako Izák a Jakub, kterým se dostalo dědictvím stejného příslibu. 10Čekal totiž na město s pevnými základy, které sám Bůh vystaví a založí.
     11I neplodná Sára uvěřila a proto dostala sílu stát se matkou a to přes svůj pokročilý věk, protože se spolehla na toho, který ten slib dal. 12A tak z jednoho muže, a to už vetchého, vzešlo tolik potomků jako hvězd na nebi a jako písku na mořském břehu, který nikdo nespočítá.
     13Tito všichni umírali s vírou, i když se nedočkali toho, co bylo slíbeno; jen zdáli to viděli a radostně vítali a prohlašovali, že jsou na zemi jenom cizinci a přistěhovalci. 14Když tak mluvili, dávali tím najevo, že pravou vlast teprve hledají. 15Kdyby měli na mysli tu, z které se odstěhovali, měli by přece dost času se tam vrátit. 16Ale oni toužili po lepší vlasti, totiž nebeské. Proto se ani Bůh za ně nestydí a nazývá se jejich Bohem a připravil jim město.

RESPONSORIUM


O. Neprovinil se nedůvěrou vůči Božímu zaslíbení, ale čerpal sílu z víry a tím vzdal Bohu čest. * A bylo mu to uznáno za spravedlnost.
V. Jeho víra působila spolu se skutky a teprve pro skutky se jeho víra stala dokonalou. * A bylo mu to uznáno za spravedlnost.

DRUHÉ ČTENÍ

Z kázání svatého kněze Bernardina Sienského

(Sermo 2, de S. Joseph: Opera 7, 16. 27-30)

Věrný pěstoun a strážce

     U všech mimořádných milostí, které se dostanou kterékoli rozumné bytosti, platí obecně pravidlo: Kdykoli si Bůh ve své dobrotě vyvolí někoho k nějaké zvláštní milosti nebo k nějakému vznešenému stavu, daruje tomu člověku, jehož si vyvolil, všechna charismata, která potřebuje pro svůj úkol, a bohatě ho jimi ozdobí.
     To se plně projevilo také na svatém Josefu, považovaném za otce našeho Pána Ježíše Krista, pravém snoubenci královny světa a vládkyně andělů. Toho si věčný Otec vybral za věrného pěstouna a strážce svých největších pokladů, svého Syna a své Snoubenky. Tento úkol vykonával Josef s velkou svědomitostí. A proto mu patří slovo Páně: Služebníku dobrý a věrný, vejdi do radosti svého Pána.1
     A když uvážíme, jaký má Josef vztah k celé Kristově Církvi, což není člověkem vyvoleným a mimořádným? Vždyť skrze něho a pod jeho ochranou byl Kristus řádně a počestně uveden do světa. Jestliže je tedy celá Církev zavázaná Panně Marii, že skrze ni mohla přijmout Krista, pak hned po ní je zavázána obzvláštní vděčností a úctou také svatému Josefovi.
     On zajisté uzavírá Starý zákon, důstojnost patriarchů a proroků v něm došla zaslíbeného ovoce. Právě on jediný osobně dosáhl toho, co jim Boží dobrota zaslíbila.
     Jistěže není pochyb, že když mu Kristus na světě prokazoval přátelskou náklonnost, úctu a nejvyšší vážnost jako syn vlastnímu otci, ani v nebi mu ji určitě neodepřel, naopak spíš naplnil a dovršil.
     Právem proto Pán dodává: Vejdi do radosti svého Pána. Takže ačkoli radost věčné blaženosti vstupuje do lidského srdce,2 přesto mu Pán raději říká: Vejdi do radosti, aby tím tajemně naznačil, že ta radost není jen uvnitř v jeho srdci, ale že ho ze všech stran obklopuje a pohlcuje, takže se do ní noří jako do bezedné propasti.
     Nuže pamatuj na nás, svatý Josefe, a zastaň se nás svou přímluvou u Pána, který byl pokládán za tvého syna. A nakloň nám milostivě také nejsvětější Pannu, svou snoubenku a matku toho, který s Otcem a Svatým Duchem žije a kraluje po věčné věky. Amen.

     1 Mt 25, 21
     2 srov. Kor 2, 9

RESPONSORIUM

Srov. Gn 45, 8.7; Žl 117 (118), 14

O . Bůh ze mne udělal takřka králova otce a ustanovil mě pánem celého jeho domu. * Povýšil mě, abych zachránil mnoho lidí.
V. Pán je má síla, je má statečnost a on se také stal mou záchranou. * Povýšil mě, abych zachránil mnoho lidí.

HYMNUS

Bože, tebe chválíme. *
    Tebe, Pane, velebíme.
Tebe, věčný Otče, *
    celá země uctívá.
Tobě všichni andělé, *
    tobě všechny moci nebeské,
tobě cherubové, tobě serafové *
    bez ustání provolávají:
Svatý, * svatý, * svatý *
    Pán, Bůh zástupů!
Plná jsou nebesa i země *
    tvé vznešené slávy.

Tebe oslavuje *
    skvělý sbor apoštolů,
tebe oslavuje *
    velký počet proroků,
tebe oslavují *
    bělostné šiky mučedníků;
tebe oslavuje *
    Církev po širém světě:
tebe, Otce, *
    neskonale velebného,
tvého milovaného, *
    pravého a jediného Syna,
stejně jako Ducha Svatého, *
    Utěšitele.

Ty jsi Král slávy, *
    Kriste!
Ty jsi Otcův *
    věčný Syn.
Abys vysvobodil člověka, přijals jeho tělo *
    a neváhal ses narodit z Panny.
Ty jsi zvítězil nad smrtí *
    a otevřel věřícím království nebes.
Sedíš po pravici Boží *
    ve slávě Otce.
Věříme, že přijdeš *
    jako soudce.
Proto tě prosíme, pomoz svým služebníkům; *
    vždyť jsi je vykoupil předrahou krví!
Dej, abychom byli uvedeni k tvým svatým *
    do věčné slávy.

* Zachraň, Pane, svůj lid *
    a žehnej svému dědictví.
Kraluj mu *
    a vyvyš jej na věky.
Každého dne *
    dobrořečíme tobě
a chválíme tvé jméno na věky, *
    až na věky věků.
Rač nás, Pane, tohoto dne, *
    chránit před hříchem.
Smiluj se nad námi, Pane,*
    smiluj se nad námi.
Sešli nám, Pane, své milosrdenství, *
    jak v tebe doufáme.
V tebe, Pane, doufám, *
    nebudu zahanben na věky.

* Poslední část (prosby) se může vynechat.

MODLITBA

Modleme se:
Všemohoucí Bože, tys povolal svatého Josefa, aby už od počátku chránil dílo našeho vykoupení; dej, ať tvá Církev s jeho pomocí věrně plní svůj úkol při uskutečňování díla spásy. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Nakonec se připojí:

Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.

Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.

    Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i  zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie