Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

21. únor 2019
Sv. Petra Damianiho, biskupa a učitele Církve, nezávazná památka

V. Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.  Aleluja.

HYMNUS

Věčné slunce, jež zaléváš
svým světlem všechno stvoření,
tys myslí nadpozemská zář,
zpěv našich srdcí tobě zní.

Tvůj Svatý Duch vždy v péči má
ty živé lampy planoucí,
jejichž zář světu odkrývá
ke spáse stezky vedoucí.

Co plyne z nebeských tvých slov
a srdcím z přirozenosti,
to všechno zaskvělo se znov
v tvých služebnících milosti.

Vavřínů jejich účasten
i pro jas svého učení
skví se dnes blažený muž ten,
i od nás vděčně chválený.

Dej kvůli němu, prosíme,
ať bezpečně vždy, Bože, jdem
po cestě pravdy jediné,
až k tobě jednou dospějem.

To uděl, Otče přesvatý,
se Synem stejné podstaty,
jenž s Duchem, který těší nás,
nad světem vládneš v každý čas. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Tys nám dal, Pane, zvítězit, povždy budeme chválit tvé jméno.

V tom všem skvěle vítězíme skrze toho, který si nás zamiloval. (Řím 8, 37)

² Na vlastní uši jsme slýchali, Bože, *
      otcové naši nám vyprávěli
   o tom, cos vykonal za jejich dnů, *
      v tom dávném čase rukou svou.
³ Pohany vyhnals, je jsi tam vsadil,
      národy potřels a jim jsi dal růst. –

⁴ Nedobyli si mečem tu zemi, *
      nezvítězilo jejich rámě,
   nýbrž tvá pravice, tvoje rámě, *
      tvá jasná tvář jen z lásky k nim. –

⁵ Ty jsi to, ty, můj král a můj Bůh, *
      jenž jsi dal zvítězit Jákobovi.
⁶ S tebou jsme zdolali nepřátele, *
      tvým jménem deptáme protivníky. –

⁷ Na svém luku si nezakládám, *
      nevděčím za vítězství meči:
⁸ tys nám dal zvítězit nad nepřáteli, *
      pokořils ty, kdo nás nenávidí.
⁹ Proto jsme denně se chlubili Bohem, *
      povždy jsme chválili tvé jméno.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Tys nám dal, Pane, zvítězit, povždy budeme chválit tvé jméno.

Ant. 2 Ušetři, Pane, svůj lid, nedávej v potupu své dědictví.

¹⁰ Teď jsi nás odvrhl, ponechal v hanbě, *
       netáhneš, Bože, už do boje s námi.
¹¹ Nechals nás utíkat před nepřítelem, *
       loupí nás ti, kdo nás nenávidí.
¹² Vydals nás v plen jak jateční stádo, *
       mezi pohany rozptýlil jsi nás. –

¹³ Lacino prodáváš svůj národ, *
       pramálo jsi tím prodejem získal.
¹⁴ Sousedům dal jsi nás v opovržení, *
       všem kolem dokola k hanbě a smíchu.
¹⁵ Dopustils, že jsme v přísloví vešli, *
       pohané nad námi kývají hlavou. –

¹⁶ Stále svou hanbu mám před očima, *
       studem se celý červenám v tváři,
¹⁷ slyším-li samou hanu a výsměch, *
       vidím-li mstivého nepřítele.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Ušetři, Pane, svůj lid, nedávej v potupu své dědictví.

Ant. 3 Povstaň, Pane, a ve své milosti nás vysvoboď.

¹⁸ A toto všechno dolehlo na nás, †
       i když jsme na tebe nezapomněli, *
       úmluvu s tebou neporušili,
¹⁹ naše srdce se neodvrátilo, *
       nesešly naše kroky z tvé cesty,
²⁰ a tys nás rozbil v šakalích místech, *
       ty jsi nás zastřel temnotami. –

²¹ Kdybychom bývali zapomněli †
       na svaté jméno svého Boha *
       a vztáhli ruce k cizímu bohu,
²² což by to Bůh byl nezpozoroval? *
       On přece zná všechny tajnosti srdce.
²³ Pro tebe stále nás pobíjejí, *
       jednají s námi jak s jatečním stádem. –

²⁴ Procitni, Pane, proč ještě spíš? *
       Vzbuď se a nechtěj nás zatratit navždy!
²⁵ Proč stále před námi skrýváš svou tvář, *
       bídu a strast naši zapomínáš?
²⁶ Naše duše je sražena v prach, *
       na zemi ulpělo naše tělo.
²⁷ Povstaň už, Pane, na pomoc pospěš, *
       v milosti své nás vysvoboď!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Povstaň, Pane, a ve své milosti nás vysvoboď.

V. Pane, ke komu půjdeme?
R. Ty máš slova věčného života.

PRVNÍ ČTENÍ

Z knihy Přísloví

⁶Požehnání spočívá na hlavě spravedlivého,
ale ústa zločinců skrývají podvod.
⁷S žehnáním se vzpomíná na spravedlivého,
jméno zločinců však shnije.
⁸Rozumný člověk přijímá rozkazy,
zatímco tlučhuba si připravuje zkázu.

⁹Kdo jedná upřímně, kráčí životem bezpečně,
kdo však své cesty kroutí, přijde k pádu.
¹⁰Kdo přimhuřuje oko, dělá škodu,
kdo kárá otevřeně, uzdravuje.
¹¹Živým pramenem jsou ústa spravedlivého,
ale ústa zločinců skrývají podvod.
¹²Nenávist rozněcuje sváry,
ale láska přikrývá všechny chyby.
¹³Na rtech rozumného nalezneš moudrost,
ale na záda nerozvážného patří hůl.

¹⁴Moudří své vědomosti skrývají,
ústa pošetilého hrozí však zkázou.
¹⁵Majetek je pro boháče nedobytným městem,
kdežto pro chudáky je neštěstím jejich bída.
¹⁶Výdělek spravedlivého zachovává život,
zato výtěžek zločince přivádí k zhoubě.
¹⁷K životu kráčí, kdo dbá na kázeň,
kdo však pohrdá výstrahou, bloudí.

¹⁸Upřímné rty umlčují nenávist,
ale kdo rozsévá pomluvy, je hlupák.
¹⁹Velké žvanění se neobejde bez hříchu,
kdo drží své rty na uzdě, je moudrý.
²⁰Ryzí stříbro je jazyk spravedlivého,
srdce zločinců však nestojí za nic.
²¹Rty spravedlivého živí mnohé,
kdežto pošetilci zemřou pro nerozvážnost.

²²Hospodinovo požehnání přináší bohatství,
vlastní námaha nic k tomu nepřidává.
²³Pošetilec s radostí tropí hanebnosti,
ale pro moudrého je radost být moudrým.
²⁴Čeho se zločinec bojí, to ho stihne,
ale touha spravedlivých se vyplní.
²⁵Jak mizí bouře, tak mizí i zlosyn,
spravedlivý má základ navěky.
²⁶Co zubům ocet a kouř očím,
to lenoch těm, kdo mu dávají příkaz.

²⁷Bázeň před Hospodinem prodlužuje život,
avšak ukrácena budou léta zločinců.
²⁸Očekávání spravedlivých skončí v radosti,
zato naděje zločinců zvadne.
²⁹Hospodinova vůle je dokonalému oporou,
postrachem těm, kdo tropí zlo.
³⁰Spravedlivý nikdy nezakolísá,
zločinci však nezůstanou bydlet v zemi.
³¹Ústa spravedlivého pronášejí moudrost,
zvrhlý jazyk bude však vyrván.
³²Rty spravedlivého oplývají laskavostí,
ústa zločinců jsou samá zvrhlost.

RESPONSORIUM

DRUHÉ ČTENÍ

Z dopisu svatého Petra Damianiho nemocnému příteli

     Milý příteli, prosil jsi mě, abych ti napsal pár slov útěchy. Sužuje tě mnoho trápení a já mám konejšivými slovy osladit trpkost tvé duše.
     Nespí-li však tvá rozvaha a tvůj rozum, je útěcha nasnadě, neboť sama slova Písma, jak si získat dědictví, nepochybně ukazují, že to Bůh tě vychovává jako syna. Vždyť to nelze říci otevřeněji, než když se praví: Synu, přicházíš-li sloužit Bohu, stůj ve spravedlnosti a v bázni a připrav svou duši na pokušení.¹
     Kde je totiž bázeň a spravedlnost, tam kříž protivenství není trápením otroka, ale otcovským cvičením v kázni.
     Proto i blažený Job uprostřed ran a utrpení sice volal: Kéž ten, který mě stvořil, také mě zničí, kéž vztáhne ruku a podetne mě!² ale hned dodal: To, že mě v utrpení neušetří bolesti, je mi útěchou.³
     Božím vyvoleným je velkou útěchou právě to, že je Bůh navštěvuje křížem. Vždyť snesou-li chvilkové rány, nabudou sil jít v pevné naději za ziskem slávy nebeské blaženosti.
     Kladivo přece buší do zlata proto, aby kovolitec odstranil zbytky strusky, a pilník sbrušuje stále více povrch nerostu, aby se zářivěji zaleskla žilka prosvítajícího kovu. Jako pec ověří hrnčířovu nádobu, tak zkouška utrpení ověří člověka spravedlivého.⁴ A proto se říká u Jakuba: Velmi se z toho radujte, bratři, když se octnete ve všelijakých zkouškách.⁵
     Takže by se právem měli radovat ti, které zde na světě potká za jejich zlé skutky trápení, vždyť za dobro, které vykonali, je čeká věčná odplata v nebi.
     Nuže tedy, bratře drahý a rozmilý, i když se na tebe ze všech stran sypou rány, i když do tebe buší trestající Boží kázeň, ať nedolehne na tvou duši beznaděj, nestěžuj si a nereptej, nedej se strávit truchlivostí a zármutkem, nebuď malomyslný a netrpělivý, překonávej všechno s jasnou tváří, s veselou myslí a s díkůčiněním na rtech.
     Zajisté je to chvályhodné řízení Boží, že Bůh trestá své vyvolené časnými tresty, aby je uchránil od věčných, že tlačí k zemi, aby mohl pozdvihnout, že řeže, aby uzdravil, že svrhává, aby povýšil.
     Nuže, milý bratře, těmito a dalšími příklady z Písma svatého posiluj svou mysl k trpělivosti a s veselou myslí očekávej po smutku radost.
     K této radosti ať tě povznese naděje a ať láska roznítí tvou horlivost, aby náležitě opojená duše zapomněla na to, co trpí zvenčí, a vzplanula a zamířila k tomu, o čem uvnitř rozjímá.
     ¹ srov. Sir 2, 1-2
     ² srov. Job 6, 9
     ³ srov. Job 6, 10
     ⁴ srov. Sir 27, 5
     ⁵ Jak 1, 2

RESPONSORIUM

MODLITBA

Modleme se:
Všemohoucí Bože, tys posiloval svatého biskupa Petra, aby svůj život strávil ve službách tvé Církve; pomáhej nám, abychom se řídili jeho učením a příkladem, ničemu nedávali přednost před Kristem, a tak došli do věčné radosti. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Nakonec se připojí:

Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.

Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.

    Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i  zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie