[ nová verze ]
19. říjen 2018, Pátek
4. týden žaltáře
Druhé mezidobí, 28. týden Sv. Jana de Brébeuf a Izáka Joguese, kněží, a druhů, mučedníků, nezávazná památka Sv. Pavla od Kříže, kněze, nezávazná památka Pro OP: Bl. Anežky od Ježíše Galandové, panny, mnišky, nezávazná památka
invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl. večerní chvály
kompletář
nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb
uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu
latinská verze
nahlásit chybu
|
Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz 19. říjen 2018 Sv. Jana de Brébeuf a Izáka Joguese, kněží, a druhů, mučedníků, nezávazná památka
V letech 1642-1649 zemřelo v Severní Americe po krutém mučení
osm misionářů z Tovaryšstva Ježíšova. V roce 1625 převzali v pohraniční oblasti mezi Kanadou a Spojenými
státy misie u domorodých indiánských kmenů Hurónů a Irokézů, u nichž předtím (1615 a 1622) františkáni neměli
úspěch. Tito jezuité byli všichni francouzského původu. Za svaté byli prohlášeni v roce 1930.
Jean de Brébeuf
se narodil v roce 1593 v Normandii; pracoval mezi Huróny nejdéle; osvojil si hurónskou řeč a sestavil slovník,
gramatiku a katechismus; byl umučen od Irokézů (16. III. 1649) v osadě sv. Ignáce u Hurónského jezera na
kanadském území.
Isaac Jogues se narodil 1607 v Orléansu a byl umučen (18. X. 1646) v irokézské osadě na místě
dnešního Auriesville ve státě New York. Dva pomocníci umučení na území Spojených států: René Goupil, první
mučedník v Americe (+ 29. IX. 1642) a Jean de La Lande (+ 19. X. 1646). Čtyři kněží umučení v Kanadě: Antoine
Daniel (+ 4. VII. 1648), Gabriel Lalement (+ 17. III. 1649), Charles Garnier (+ 7. XII. 1649) a Noël Chabanel
(+ 8. XII. 1649).
MODLITBA SE ČTENÍM
V.
Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému, jako byla na počátku i nyní i vždycky a na věky věků. Amen.
Aleluja.
HYMNUS
Ty Králi mučedníků svých,
koruno vyznávajících,
ty vedeš v říši nadhvězdnou,
kdo světskou slávou pohrdnou.
Svůj laskavý sluch nachyl k nám
i k našim snažným modlitbám.
Za chvály palem vítězných
nám hříšným odpusť všechen hřích.
Ty v mučednících vítězíš,
jak šetřit vyznavače víš:
nad hříchy dej nám vítězství
pro svoje milosrdenství.
To uděl, Otče přesvatý,
i Synu stejné podstaty,
jenž s Duchem, který těší nás,
nad světem vládneš v každý čas. Amen.
ŽALMY
Ant. 1 Můj Bože, před zlobou bezbožníků nestraň se mých úpěnlivých proseb.
Žalm 54 (55), 2-15. 17-24
Proti zrádnému příteli
Ježíše se zmocnila hrůza a úzkost. (Mk 14, 33)
I
2 Nakloň, Bože, sluch k mé modlitbě, *
nestraň se mých úpěnlivých proseb,
3 slyš mě pozorně a vyslyš mě, *
neklidný jsem ve své sklíčenosti.
4 Zděšený jsem křikem nepřátel, *
útiskem a zlobou bezbožníků. –
Rozpoutali zhoubu proti mně, *
zuřivě se na mne osopují.
5 Srdce se mi v prsou tetelí, *
úzkost smrtelná mě zachvátila.
6 Padá na mne strach a zděšení, *
leží na mně nevýslovná hrůza. –
7 Říkám si: „Mít křídla holubí, *
uletěl bych, až bych došel klidu."
8 Uletěl bych rád co nejdále, *
noclehem bych zůstal někde v poušti.
9 Vyhledal bych si tam útulek *
na ochranu před divokým vichrem.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Můj Bože, před zlobou bezbožníků nestraň se mých úpěnlivých proseb.
Ant. 2 Pán nás vysvobodil z rukou zákeřného nepřítele.
II
10 Zachraň mě před bouřením jejich hrdel, Pane. †
Před záplavou jejich jazyků. *
V městě vidím násilí a sváry.
11 Ve dne v noci brousí kolem něj, †
po hradebních zdech je obcházejí, *
uvnitř vládne bezpráví a útisk.
12 V jeho středu číhá záhuba, *
klam a křivda z tržišť neodchází.
13 Kdyby potupil mě nepřítel, *
křivdu od něj dovedl bych snášet;
kdyby na mě tak zle dotíral, *
kdo mě nenávidí, schoval bych se.
14 Tys však to byl, člověk jako já, *
ty, můj blízký důvěrník a přítel!
15 Slasti přátelství jsme ty a já *
prožívali spolu v domě Páně.
16 Kéž je za to zmatek posedne, *
kéž jsou za to uchváceni smrtí,
kéž jdou do podsvětí zaživa, *
když je v jejich domech plno zloby!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Pán nás vysvobodil z rukou zákeřného nepřítele.
Ant. 3 Svěř se Pánu ve své nesnázi a on tě zachová.
III
17 Já však budu k Pánu volat dál, *
Pán se smiluje a zachrání mne.
18 Večer, za jitra i v poledne *
budu kvílet z hloubi svého srdce.
19 On mé naříkání vyslyší, *
vysvobodí pokojně můj život.
Neboť lučištníci blízko jsou, *
z blízkosti už na mne dotírají.
20 Ismael a Jaalam a ti, *
kteří obývají na východě,
na výměnu nepřistupují, *
neboť odmítají bát se Boha. –
21 Každý proti jeho přátelům *
zdvíhá ruku, znesvěcuje smlouvu.
22 Nad máslo je hladší jeho řeč, *
ale v srdci hotoví se k boji;
slova lahodnější oleje, *
ale jsou to vytasené meče. –
23 Svěř se Pánu ve své nesnázi, †
on tě zachová a nedopustí, *
aby spravedlivý padl navždy. –
24 Je však, Pane, svrhneš do hrobu, *
že se muži krvaví a lstiví
nedožijí půlky života! *
Kdežto já jen v tebe důvěřuji.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Svěř se Pánu ve své nesnázi a on tě zachová.
V.
Můj synu, dbej na moji moudrost.
R.
K mým výrokům nakloň své ucho.
PRVNÍ ČTENÍ
Začátek knihy proroka Malachiáše
1,1-14; 2,13-16
Varování nedbalým a nevěrným kněžím
1.1Prorocký výrok. Hospodinovo slovo k Izraeli ústy Malachiáše.
2„Miloval jsem vás – praví Hospodin. Ale řekli jste: ‚V čem jsi nás miloval?‘ Nebyl Ezau
Jakubův bratr? – praví Hospodin – a miloval jsem Jakuba, kdežto 3Ezaua jsem nenáviděl,
jeho hory jsem změnil v pustinu, jeho dědičný podíl jsem dal šakalům pouště. 4Kdyby Edom
řekl: ‚Jsme sice zničeni, ale znovu vystavíme, co je zničené,‘ tak praví Hospodin zástupů: Oni vystavějí, já však zbořím;
budou je nazývat ‚území bezbožnosti‘ a ‚lid, na který se Hospodin hněvá navěky‘. 5Na vlastní
oči to uvidíte a řeknete: ‚Hospodin ukazuje, že je mocný i za hranicemi Izraele.‘
6Syn ctí svého otce a otrok svého pána. Jestliže jsem já otec, kde je úcta ke mně? Jestliže jsem já
Pán, kde je bázeň přede mnou? – praví Hospodin vám, kněží, kteří pohrdáte mým jménem a říkáte: ‚V čem jsme pohrdli tvým jménem?‘
7Přinášíte na můj oltář poskvrněný chléb! A ptáte se: ‚Čím jsme
tě poskvrnili?‘ Tím že říkáte: ‚Hospodinův stůl se může poskvrnit.‘ 8Když obětujete slepá zvířata,
není to zlé? A když obětujete kulhavá a neduživá zvířata, není to zlé? Jen je přines svému místodržiteli, bude se mu to líbit, získáš si jeho
přízeň? – praví Hospodin zástupů.
9Proto nyní usmiřte Boží tvář, aby se nad vámi smiloval. Vaší rukou se to stalo! Naleznete přízeň? – praví Hospodin zástupů.
10Kdo z vás zavře bránu, abyste zbytečně nezapalovali můj oltář? Nemám ve vás zalíbení – praví Hospodin
zástupů – nepřijmu oběť z vašich rukou. 11Neboť od východu slunce
až na západ je veliké moje jméno mezi pohany a na každém místě se obětuje a přináší mému jménu oběť čistá, vždyť veliké je moje jméno mezi pohany
– praví Hospodin zástupů.
12Vy však jste ho znesvětili tím, že říkáte: ‚Stůl Páně je znečištěn, i jeho pokrm je k pohrdání.‘
13Říkáte: ‚Jaká námaha!‘ a pohrdáte jím – praví
Hospodin zástupů. Přinášíte uloupené, kulhavé i neduživé a z nich obětujete. Mám to snad přijímat z vaší ruky se zalíbením? – praví Hospodin.
14Ať je zlořečen podvodník, který udělá slib, a ačkoli má ve svém stádě samce, obětuje potom Pánu zmrzačené zvíře. Vždyť jsem přece mocný Král –
praví Hospodin zástupů – moje jméno je obávané mezi pohany.
2.13A ještě toto děláte: Hospodinův oltář pokrýváte slzami, pláčem a vzdycháním, že se už neobracím
k oběti a nepřijímám dar z vaší ruky s přízní, 14a ptáte se: ‚Proč?‘ Protože Hospodin je
svědkem mezi tebou a manželkou tvého mládí, které ses stal nevěrným, ačkoli byla tvou družkou, s níž jsi uzavřel smlouvu.
15Nezpůsobil Bůh, že jste jedno tělo a jeden duch? A nežádá tato jednota potomstvo od Boha? Dejte
si tedy pozor na svůj život; nebuď nevěrný manželce svého mládí! 16Jestliže se někdo rozvede z nenávisti – praví
Hospodin, Bůh Izraele, nepravost pokryje jeho šat – praví Hospodin zástupů; dejte si tedy pozor na svůj život a nebuďte nevěrní!“
RESPONSORIUM
Mal 1, 10; 2,16
O.
Měl jsem s knězem smlouvu o životě a pokoji a to jsem mu uštědřil i s bázní; bál se mě. *
V jeho ústech byla nauka pravdy a nepravost se nenalezla na jeho rtech.
V.
Pán bez výhrady přísahal: Jsi knězem na věky, tak, jak jím Melchizedech byl. *
V jeho ústech byla nauka pravdy a nepravost se nenalezla na jeho rtech.
DRUHÉ ČTENÍ
Z duchovního deníku svatého Jana de Brébeuf
(The Jesuit Relations and Allied Documents, The Burrow Brothers C°, Cleveland, 1898, 164. 166)
Chci zemřít jen pro tebe, Ježíši, neboť tys zemřel pro mě
Dva dny jsem neustále pociťoval velikou touhu po mučednictví a vroucně jsem si přál snášet všechna muka, jaká vytrpěli mučedníci.
Ježíši, můj Pane a Spasiteli, čím se ti mohu odplatit za všechna dobrodiní, jež jsi mi prokázal? Vezmu kalich tvých bolestí z tvé ruky a budu
vzývat tvé jméno.1 Slibuji před tvým věčným Otcem a před Duchem Svatým, před tvou nejsvětější Matkou a jejím nejčistším snoubencem, před
anděly, apoštoly a mučedníky, před naším Otcem svatým Ignácem a svatým Františkem Xaverským, vpravdě ti slibuji, Ježíši, můj Spasiteli: pokud to bude na
mně, nechci nikdy odmítat milost mučednictví, jestliže bys ji mně, svému nejnehodnějšímu služebníkovi, ve svém nekonečném milosrdenství někdy nabídl.
Zavazuji se tedy, že pro celý zbytek svého života nechci mít možnost ani svobodu vyhnout se příležitostem pro tebe zemřít a prolít krev, ledaže bych byl
někdy přesvědčen, že v tu chvíli více přispěje k tvé slávě, abych jednal jinak. A zavazuji se také, bude-li mě očekávat smrtelná rána, že ji chci přijmout
z tvých rukou s velikým vnitřním uspokojením a radostí. A proto, můj láskyplný Ježíši, obětuji ti už nyní s radostí, která mě mocně naplňuje, svou krev,
tělo i život, a dáš-li mi tu milost, chci zemřít jen pro tebe, neboť tys zemřel pro mě. Pomáhej mi, ať žiji tak, abys mi mohl udělit tento dar tak šťastné
smrti. Můj Bože a Spasiteli, tak vezmu z tvé ruky kalich tvého utrpení a budu vzývat tvé jméno: Ježíši, Ježíši, Ježíši!
Můj Bože, jak mě bolí, že tě lidé neznají, že se tato pohanská země ještě zcela neobrátila k tobě, že z ní ještě není vyhlazen hřích! Opravdu, můj Bože,
i kdyby na mě padla všechna muka, která musí vytrpět zajatci v této krajině, i s ukrutností trestu smrti, ochotně se nabízím, že je budu snášet.
1 Žl 115 (116), 13
RESPONSORIUM
Žid 11, 33.34.39; Mdr 3, 5
O.
Svatí vírou zvítězili nad říšemi, konali spravedlnost, dosáhli toho, co jim bylo slíbeno, osvědčili se jako hrdinové. *
Všichni dostali za svou víru skvělé uznání.
V.
Bůh je zkoušel a shledal, že ho jsou hodni. *
Všichni dostali za svou víru skvělé uznání.
MODLITBA
Modleme se:
Bože, tys vyvolil svatého Jana, Izáka a jejich druhy, aby přinesli křesťanství krajinám
Severní Ameriky, a dals jim sílu, aby setbu tvého slova zavlažili svou krví; na jejich přímluvu
žehnej práci své církve, aby se evangelium šířilo do všech končin světa.
Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Nakonec se připojí:
Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.
Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.
Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin,
může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i
zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie
|