[ nová verze ]
7. srpen 2018, Úterý
2. týden žaltáře
Druhé mezidobí, 18. týden Sv. Sixta II., papeže, a druhů, mučedníků, nezávazná památka Sv. Kajetána, kněze, nezávazná památka
invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl. večerní chvály
kompletář
první večerní chvály [Pro OP: Sv. Otce Dominika, kněze]
kompletář po prvních chválách
nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb
uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu
latinská verze
nahlásit chybu
|
Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz 7. srpen 2018 Sv. Kajetána, kněze, nezávazná památka
Narodil se roku 1480 ve Vicenze v severní Itálii. Vystudoval práva (1504) a
stal se úředníkem papežské kurie (1506). Všechen volný čas věnoval modlitbě
a návštěvám nemocnic. V roce 1516 byl vysvěcen na kněze. Později (1518)
odešel z Říma a v Benátkách založil nemocnici pro nevyléčitelně nemocné.
Po pěti letech založil spolu s Janem Petrem Caraffou, biskupem v Chieti,
kongregaci kněží, kteří měli žít v naprosté chudobě a sloužit
náboženskému vzdělání duchovenstva i lidu. Říkalo se jim teatini (podle
latinského názvu chietské diecéze) nebo také kajetáni. Z pověření papeže
Klementa VII. spolupracovali také na reformě breviáře a misálu. Kajetán
zemřel 7.VIII 1547 v klášteře v Neapoli. Za svatého byl prohlášen v roce
1671. Po jeho smrti se teatini rozšířili i do okolních zemí, zvláště když
se (1555) Caraffa stal papežem (Pavel IV.). V roce 1666 se usadili též v
Praze a postavili (1717) kostel sv. Kajetána.
MODLITBA SE ČTENÍM
V.
Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému, jako byla na počátku i nyní i vždycky a na věky věků. Amen.
Aleluja.
HYMNUS
Pastýřů hlavo, Kriste, jejich Vládce,
slavit dnes chceme svátek jednoho z nich,
proto mu pěje naše vděčné stádce
píseň chval zbožných.
Vyvolil sis jej, služebníka svého
za svého kněze, aby se stal z něho
svěřených ovcí svědomitý správce
a dobrý strážce.
On svému stádu vzorem byl i vůdcem,
byl světlem slepých, všude mírnil bídu,
všem stal se vším, byl prozíravým otcem
Božího lidu.
Kriste, jenž dáváš věnce zasloužené
svým věrným v nebi, dej ať ve svém díle
jdem s tímto vůdcem a tak dosáhneme
i téhož cíle.
Buď věčná sláva nejvyššímu Otci,
stejná buď tobě, Vládce, Spasiteli,
Svatému Duchu chválou stejně vroucí
ať zní svět celý. Amen.
ŽALMY
Ant. 1 Svou cestu života svěř Pánu, on už učiní své.
Žalm 36 (37)
Úděl dobrých a zlých
Blahoslavení tiší, neboť oni dostanou zemi za dědictví. (Mt 5, 5)
I
1 Nerozhořčuj se nad špatnými, *
neřevni na ty, kdo pášou zlo!
2 Zakrátko zvadnou jako tráva, *
uschnou jak bujná bylina. –
3 Důvěřuj v Pána a čiň dobro, *
pokojně, věrně v své zemi žij.
4 Jen v Pánu měj své potěšení: *
po čem tvé srdce touží, on dá. –
5 Svou cestu života svěř Pánu, *
důvěřuj, on už učiní své.
6 Jak světlu dá vzejít tvé spravedlnosti *
a tvému právu jak bílému dni. –
7 Tichý buď před Pánem, spolehni na něj, †
nežárli na toho, komu se daří, *
i když je přitom samá lest.
8 Přemáhej hněv a zanech záští, *
nezlob se, z toho roste jen zlo.
9 Zlí totiž budou vyhlazeni; *
kdo v Pána doufá, podrží zem. –
10 Jen ještě chvíli a bezbožník zmizí: *
pohleď, tu stál – a není ho již!
11 Kdežto pokorní obdrží zemi *
a hojný pokoj bude jim přán.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Svou cestu života svěř Pánu, on už učiní své.
Ant. 2 Odvrať se od zlého a čiň jen dobré, poctivé podepře Pán.
II
12 Bezbožník ukládá spravedlivému *
a zuby skřípe na něho.
13 Pán však se jeho úkladům směje, *
vidí už nadcházet jeho den. –
14 Hříšníci tasí svoje meče, *
k výstřelu napínají luk,
jen aby skláli ubožáka, *
pobili všechny pokojné.
15 Vnikne však jejich meč do jejich srdcí *
a jejich luky se přelomí. –
16 Lepší je trocha poctivcova *
než velké jmění bezbožných;
17 protože hříšným se přerazí paže, *
kdežto poctivé podepře Pán. –
18 Pán dobře zná život bezúhonných, *
dědictví jejich je na věky.
19 V neblahých dobách nebudou v hanbě, *
i za dnů hladu se nasytí. –
20 Zatímco bezbožní propadnou zkáze: *
vždyť všichni nepřátelé Páně
jsou jen jako to luční kvítí: *
zaniknou, odvanou jako dým. –
21 Hříšník se dluží, aniž co vrací; *
dobrý však z lásky rozdává.
22 Ti, jimž Pán žehná, zdědí zemi, *
ti, které proklel, vyhynou. –
23 Pán posiluje kroky toho, *
čí život se mu zalíbil.
24 Padne-li, ležet nezůstane, *
vždyť Pán ho drží za ruku. –
25 Ať mlád nebo k stáru, já nezažil nikdy, †
aby byl dobrý ponechán v bídě *
a jeho děti šly žebrotou.
26 Vždycky se slituje, potřebným půjčí, *
v dětech svých bude požehnán. –
27 Odvrať se od zlého, čiň jen dobré, *
zůstaneš takto na věky živ.
28 Vždyť Pán má lásku k spravedlnosti *
a neopouští svoje věrné;
zatímco nepoctiví zajdou, *
rod hříšných bude vyhlazen.
29 Jen spravedliví zdědí zemi, *
na věky na ní budou žít.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Odvrať se od zlého a čiň jen dobré, poctivé podepře Pán.
Ant. 3 Doufej v Pána, choď jeho cestou.
III
30 Ústa řádného mluví vždy moudře *
a jeho jazyk pravdivě.
31 V srdci si nese Boží zákon, *
krok jeho nezakolísá.
32 Za spravedlivým slídí hříšník *
a snaží se ho usmrtit.
33 Pán ho však nenechá napospas zlému, *
na soudu nedá ho odsoudit. –
34 Doufej v Pána, choď jeho cestou †
a povýší tě k držení země, *
záhubu hříšných uvidíš.
35 Znával jsem hříšného násilníka, *
jak pyšný cedr se vypínal:
36 přišel jsem podruhé – nebylo ho, *
hledal jsem jej a nenašel! –
37 Hleď na zbožné, hleď na poctivé: *
takovým patří budoucnost.
38 Bezbožní vesměs však dojdou zkázy, *
potomstvo hříšných vyhyne.
39 Sám Pán je spásou spravedlivých, *
v čas nouze jim je ochranou.
40 Pán jim dá pomoc a vysvobození *
za to, že v něho doufají.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Doufej v Pána, choď jeho cestou.
V.
Jen ty mě moudrému vědění nauč.
R.
Neboť tvým příkazům důvěřuji.
PRVNÍ ČTENÍ
Z knihy proroka Amosa
7,1-17
Vidění zkázy Izraele
1Toto mi ukázal Pán, Hospodin: Hle, on sám utvořil kobylky, když začala růst otava; bylo to po senoseči odvedené
jako daň králi. 2Když už téměř sežraly zeleň země, prosil jsem: „Odpusť, prosím, Pane, Hospodine! Jak obstojí Jakub, vždyť je malý!“
3Slitoval se tedy Hospodin kvůli tomu. „Nestane se to“ – řekl Pán, Hospodin.
4Toto mi ukázal Pán, Hospodin: Hle, Pán, Hospodin, povolal k soudu oheň a ten zhltal velkou propast a hltá i
Hospodinův úděl. 5Prosil jsem: „Přestaň, prosím, Pane, Hospodine! Jak obstojí Jakub, vždyť je malý!“
6Slitoval se tedy Hospodin kvůli tomu:
„Ani to se nestane“ – řekl Pán, Hospodin.
7Toto mi ukázal Pán, Hospodin: Hle, muž stál na omítnuté zdi a v ruce měl zednickou lžíci.
8Hospodin mi pravil: Co vidíš, Amosi?“ Odpověděl jsem: „Zednickou lžíci.“ Pán pravil: „Položím zednickou lžíci doprostřed
svého izraelského lidu, už mu neodpustím. 9Budou zbořeny Izákovy výšiny, izraelské svatyně budou zpustošeny, s mečem
povstanu proti Jorobeamovu domu.“
10Betelský kněz Amasjáh vzkázal izraelskému králi Jorobeamovi: „Amos štve proti tobě uprostřed izraelského domu.
Země nemůže snést všechny jeho řeči. 11Tak totiž mluví Amos: Jorobeam zahyne mečem a Izrael bude vyhnán ze své země!“
12Amasjáh řekl také Amosovi: „Vidoucí, seber se a uteč do judské země, tam se živ a tam prorokuj!
13V Betelu už prorokovat nesmíš, neboť zde je králova svatyně a říšský chrám.“
14Amos odpověděl Amasjáhovi:
„Nejsem prorok
ani prorocký učedník,
jsem pastýř a pěstitel smokvoní.
15Hospodin mě vzal od stáda
a řekl mi:
'Jdi a prorokuj mému izraelskému lidu!'
16Nyní slyš Hospodinovo slovo: Ty říkáš: 'Neprorokuj proti Izraeli, neslintej na Izákův dům.'
17Proto tak praví Hospodin: 'Tvá žena bude v městě nevěstkou, tvoji synové a tvé dcery padnou mečem,
tvé pozemky budou rozděleny měřickým provazem, ty sám zemřeš v nečisté zemi; Izrael bude vyhnán ze své země.'“
RESPONSORIUM
Am 3, 7.8; 7, 15
O. Pán, Hospodin, neudělá nic, aniž zjeví svůj úradek svým služebníkům, prorokům.
* Když Hospodin promluvil, kdo by neprorokoval?
V. Hospodin mě vzal od stáda a řekl mi: Jdi a prorokuj mému lidu! *
Když Hospodin promluvil, kdo by neprorokoval?
DRUHÉ ČTENÍ
Z dopisu svatého Kajetána
(Epist. ad Elisabeth Porto: Studi e Testi 177, Cittá del Vaticano 1954, pp. 50-51)
Kristus ať vírou přebývá v našich srdcích
Jsem hříšník a moc si o sobě nemyslím, ale obracím se na nejlepší Boží
služebníky, aby za tebe prosili požehnaného Krista a jeho Matku.
Nezapomínej však, že ani všichni svatí tě nemohou učinit tak milou
Kristu, jak to můžeš dokázat ty sama. Záleží to na tobě a chceš-li, aby
tě Kristus miloval a pomáhal ti, miluj ty jeho a zaměř svou vůli k tomu,
aby ses mu ve všem líbila; a pak nepochybuj, že i kdyby tě všichni svatí a
všichni tvorové opustili, on bude vždycky při tobě, když budeš potřebovat
pomoc.
Buď si naprosto jista, že jsme na této zemi cizinci a poutníci. Naší
vlastí je nebe. Kdo se pyšně vypíná, je na scestí a spěje k smrti. V
tomto pozemském životě máme získat život věčný, i když to sami vůbec
nedokážeme, protože jsme ho ztratili svými hříchy, ale Ježíš Kristus nám
ho znovu připravil. Proto mu máme stále děkovat, milovat ho, poslouchat
ho a být stále s ním, nakolik je to možné.
On se nám dal za pokrm. Jak je ubohý, kdo nezná tento veliký dar! Je nám
dáno vlastnit Krista, Syna Panny Marie, a my odmítáme; ale běda tomu, kdo
si nedá záležet, aby ho přijal. To dobro, které si přeji pro sebe,
vyprošuji snažně i tobě, milá dcero. Ale k jeho dosažení není jiné cesty,
než často prosit Pannu Marii, aby tě se svým slavným Synem navštívila.
Měj odvahu ji přímo prosit, aby ti svého Syna darovala, neboť on je v
Nejsvětější svátosti oltářní pravým pokrmem duše. Ona ti ho dá ráda a on
sám tě velmi rád přijde posilnit, abys mohla jít bezpečně kupředu tímto
temným lesem, kde nám mnoho nepřátel strojí úklady, ale zůstanou daleko,
když vidí, že se opíráme o takovou pomoc.
Dcero, nepřijímej Ježíše Krista proto, abys ho využívala podle svého
přání. Spíše si přeji, aby ses mu odevzdala a on přijal tebe, a jako tvůj
Bůh a Spasitel aby učinil s tebou a v tobě, cokoli chce. Po tom toužím, o
to tě prosím, a nakolik mi síly stačí, k tomu tě vybízím.
RESPONSORIUM
O.
Jak svatě kázal a jak nevýslovně miloval tento Boží muž! *
Pohrdl světskou slávou a dosáhl věčného života.
V.
Pro něho život byl Kristus a smrt ziskem. *
Pohrdl světskou slávou a dosáhl věčného života.
MODLITBA
Modleme se:
Bože, tys povolal svatého Kajetána, aby následoval způsob života
apoštolů; na jeho přímluvu veď i nás, abychom se s upřímnou odevzdaností
snažili obnovit svůj život v duchu evangelia. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Nakonec se připojí:
Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.
Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.
Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin,
může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i
zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie
|