[ nová verze ]
10. březen 2018, Sobota
3. týden žaltáře
Doba postní, 3. týden Sv. Jana Ogilvie, kněze a mučedníka, pro připomínku
invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl. první večerní chvály
kompletář po prvních chválách
vigilie
nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb
uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu
latinská verze
nahlásit chybu
|
Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz 10. březen 2018 Sv. Jana Ogilvie, kněze a mučedníka, pro připomínku
Narodil se roku 1579 v urozené kalvínské rodině
v Banffshire ve Skotsku. Byl poslán a studie do Evropy (1593) a v sedmnácti letech se stal katolíkem. Studoval v Douai, Lovani, Řezně, Olomouci a v Brně, kde vstoupil do jezuitského noviciátu (1599). Po několikaletém pobytu ve štýrském Grazu a ve Vídni dokončil v Olomouci studium teologie (1609-1610). Potom byl poslán do Paříže a tam vysvěcen na kněze (1610). Vrátil se do vlasti (1613) a působil tajně
jako misionář v Edinburghu, v Londýně a v Glasgowě. Byl však vyzrazen a strávil čtyři měsíce ve vězení. Když ani po několikerém mučení a vyslýchání nevyzradil jména skotských katolíků, byl odsouzen "pro pobuřování" a 10. III. 1615 veřejně oběšen. V roce 1976 byl prohlášen za svatého.
MODLITBA SE ČTENÍM
V.
Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému, jako byla na počátku i nyní i vždycky a na věky věků. Amen.
HYMNUS
Už nadešel čas milosti
nám udělený z výsosti,
jenž lékem střídmosti má z běd
vytrhnout malátný náš svět.
Den naší spásy přichází
s jasem, jenž z Krista vychází,
když srdce hříchem zraněné
postem se k Bohu pozvedne.
Dej, Bože, ať půst držíme
a myslí, tělem střídmí jsme,
než projdem žitím pozemským
k velikonocům nebeským.
Ať v pokoře tě vesmír ctí,
jediný Bože v Trojici,
též my tě omilostněni
novými ctíme písněmi. Amen.
ŽALMY
Ant. 1 Ať chválí Pána za slitování, za divy, které k dobru lidí konal.
Žalm 106 (107)
Poděkování za vysvobození
Bůh poslal Izraelitům své slovo, když dal hlásat, že nastává pokoj skrze Ježíše Krista. (Sk 10, 36)
I
1 Slavte Pána za to, jak je dobrý, *
jak až na věky je milosrdný!
2 Tak ať mluví vykoupení Pánem, *
vykoupení z nepřátelské moci!
3 Shromáždil je ze všech končin země, *
kde je východ, západ, jih či sever. –
4 Bloudili nehostinnou pustinou, *
nenacházeli místo k usídlení.
5 Hladem a žízní přitom strádali, *
život v nich ponenáhlu vyhasínal.
6 Volali tedy k Pánu v úzkostech *
a on je z jejich bídy vysvobodil. –
7 Na správnou cestu on je uvedl, *
aby tak došli místa k osídlení.
8 Ať chválí Pána za slitování, *
za divy, které k dobru lidí konal!
9 Napájel hrdlo jejich žíznivé, *
lačnící hrdlo plnil dobrotami. –
10 Vězeli ve smrtelných temnotách, *
vrženi do bídy a do okovů,
11 že Božím příkazům se vzpírali *
a opovrhli radou Nejvyššího.
12 I bylo jejich srdce zkrušeno, *
že padali a nikdo nepomohl.
13 Volali tedy k Pánu v úzkostech *
a on je z jejich bídy vysvobodil. –
14 Z těch temnot smrtelných je vyvedl, *
přelomil jejich okovy a strhl.
15 Ať chválí Pána za slitování, *
za divy, které k dobru lidí konal;
16 za to, že brány z bronzu rozrazil, *
závory železné že zlomil vedví.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Ať chválí Pána za slitování, za divy, které k dobru lidí konal.
Ant. 2 Viděli díla Páně a žasli nad jeho divy.
II
17 Ochuravěli pro svou nepravost, *
zkrušeni byli za své těžké viny.
18 Už se jim každý pokrm ošklivil, *
takže už měli blízko k branám smrti.
19 Volali tedy k Pánu v úzkostech *
a on je z jejich bídy vysvobodil. –
20 Seslal své slovo, jím je uzdravil *
a zachránil je opět před záhubou.
21 Ať chválí Pána za slitování, *
za divy, které k dobru lidí konal!
22 Ať přinášejí oběť děkovnou, *
s jásotem rozhlašují jeho skutky! –
23 V lodích se vydávali na moře, *
po mnoha vodách pluli za obchodem;
24 přitom pak díla Páně vídali, *
žasli nad jeho divy v mořské hloubi.
25 Přikázal, zdvihl vítr bouřlivý, *
ten mořské vlny do vysoka vzdouval.
26 Vzlétali k nebi, do vln padali, *
že hrůzou v nich až duše zkomírala.
27 Zmítali, káceli se opile, *
se vší svou dovedností byli v koncích.
28 Volali tedy k Pánu v úzkostech *
a on je z jejich bídy vysvobodil. –
29 Bouřlivý vichr ztišil ve vánek *
a zklidnilo se mořské vlnobití.
30 Radovali se z toho ztišení; *
a přivedl je k touženému místu.
31 Ať chválí Pána za slitování, *
za divy, které k dobru lidí konal!
32 Ať ve shromáždění ho velebí, *
ve sboru starších ať jej oslavují!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Viděli díla Páně a žasli nad jeho divy.
Ant. 3 S radostí to vidí bohabojní, v srdci budou chovat skutky lásky Páně.
III
33 On proměňoval řeky v pouště, *
prameny ve vyprahlou zem,
34 úrodné kraje v solné pláně *
za to, že zlý byl tamní lid.
35 Poušť zase změnil na jezero, *
vyprahlou hlínu na pramen: –
36 tam usídlil pak hladovící, *
města si mohli zbudovat.
37 Zřídili pole, vinohrady *
a měli hojnou úrodu.
38 Žehnal jim, rozrostli se hojně, *
i chovných zvířat měli dost. –
39 Ten však, jenž ponižuje mocné *
a dá jim bloudit na poušti,
40 že zas jich ubylo a chřadli *
pod tíhou strádání a ran,
41 chudáka ale zvedl z bídy, *
jak stádo zmnožil jeho rod.
42 S radostí to vidí bohabojní, *
všechna zloba musí sklapnout ústa.
43 Kdo jsi moudrý, měj to na paměti! *
V srdci chovej skutky lásky Páně!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 S radostí to vidí bohabojní, v srdci budou chovat skutky lásky Páně.
V.
Kdo jedná podle pravdy, jde ke světlu.
O.
Aby se ukázaly jeho skutky.
PRVNÍ ČTENÍ
Z druhé knihy Mojžíšovy
40, 16-38
Hospodinův oblak zahalil stan schůzky
16Mojžíš učinil všecko přesně tak, jak mu Hospodin přikázal.
17První den prvního měsíce druhého roku byl příbytek Boží postaven. 18Mojžíš
postavil příbytek takto: rozmístil podstavce, zasadil desky, zastrčil závory a vztyčil sloupy. 19V příbytku rozprostřel
stan a nahoru na stan umístil pokrývku, tak jak mu přikázal Hospodin. 20Vzal svědectví – desky Zákona – a vložil
je do archy, tyče prostrčil k arše a nahoru na archu dal slitovnici. 21Když přinesl archu do příbytku,
zavěsil vnitřní oponu a tak zastřel archu svědectví, jak Hospodin přikázal Mojžíšovi. 22Do stánku schůzky dal na
severní stranu stůl, vně před oponu. 23Na něm narovnal vrstvu chleba před Hospodina, jak Hospodin přikázal
Mojžíšovi. 24I svícen postavil do stánku schůzky proti stolu na jižní stranu příbytku.
25Nasadil lampy před Hospodina, jak Hospodin přikázal Mojžíšovi.
26Také zlatý oltář umístil do stánku schůzky před oponu. 27Zapálil na něm kadidlo
z vonných látek, jak Hospodin přikázal Mojžíšovi. 28Ke vchodu do příbytku zavěsil vnější oponu.
29V nádvoří příbytku, to je stánku schůzky, postavil oltář pro celopaly a obětoval na něm celopaly i nekrvavé oběti,
jak Hospodin přikázal Mojžíšovi. 30Mezi stánek schůzky a oltář umístil nádrž a nalil tam vodu k umývání.
31Mojžíš, Árón a jeho synové si tam myli ruce i nohy, myli se, 32když
přicházeli do stánku schůzky a když přistupovali k oltáři, jak Hospodin přikázal Mojžíšovi. 33Zřídil i nádvoří
kolem příbytku a oltáře. Zavěsil oponu ke vchodu do nádvoří. Tak dokončil Mojžíš celé dílo.
34Tu oblak zahalil stan schůzky a Hospodinova velebnost naplnila příbytek. 35Mojžíš
nemohl přistoupit ke stanu schůzky, neboť se nad ním vznášel oblak a Hospodinova velebnost naplnila příbytek.
36Kdykoli se oblak z příbytku zvedl, synové Izraele vytáhli, a tak to dělali po celou dobu svého putování.
37Jestliže se oblak nezvedl, nevytáhli až do dne, kdy se zdvihl. 38Hospodinův
oblak byl nad příbytkem ve dne a oheň v noci před očima celého domu Izraele po celou dobu
putování.
RESPONSORIUM
1 Kor 10, 1.2; Ex 40, 32.33
O.
Všichni naši praotcové byli pod oblakem, všichni prošli mořem. *
Všichni přijali Mojžíšův křest v oblaku.
V.
Hospodinova velebnost naplnila příbytek, neboť všechno zahalil oblak. *
Všichni přijali Mojžíšův křest v oblaku.
DRUHÉ ČTENÍ
Z promluv svatého biskupa Řehoře Naziánského
(Oratio 14, De pauperum amore, 38.40: PG 35, 907.910)
Služme Kristu v chudých
Blahoslavení milosrdní, praví Písmo, neboť oni dojdou milosrdenství.1 Mezi
blahoslavenstvími nepatří milosrdenství v žádném případě mezi poslední. Neboť šťasten, kdo ujme
se slabých a nuzných.2 A jinde: Blaze tomu, kdo rád dá i půjčí.3 A na jiném místě:
Spravedlivý se vždycky slituje a potřebným půjčí.4 Chopme se tedy rychle
toho požehnání, ať je vidět, že jsme pochopili, a buďme k druhým dobří!
Ani noc ať nepřerušuje konání tvého milosrdenství. Neříkej: Teď jdi, pak přijď, až zítra ti dám.5 Nechť nic
nevstupuje mezi předsevzetí a dobrý skutek. Konání dobra je to jediné, co nesnese odkladu.
Lámej svůj chléb hladovému, popřej pohostinství bloudícím ubožákům.6 A dělej to rád
a s ochotou. Bylo přece řečeno: Kdo prokazuje milosrdenství, ať to činí s radostí.7
Milost dobrého skutku se ti zdvojnásobí, vykonáš-li jej ochotně a rychle. Kdežto nabízí-li někdo něco nerad
nebo z donucení, není to milé ani pěkné.
A tak se musíme radovat, kdykoli prokazujeme dobrodiní. Bylo řečeno: Přestaneš-li utlačovat, ukazovat
prstem,8 to znamená lakotně a malicherně zkoumat nebo otálet a reptat, co se stane? Něco velikého
a obdivuhodného! Jaká a jak veliká odměna tě za to čeká! Tehdy vyrazí tvé světlo jak zora, tvá jizva
se brzy zacelí.9 A kdo by netoužil po světle a po uzdravení?
Myslíte-li proto, Kristovi služebníci, bratři a spoludědici, že mě máte v něčem poslechnout,
pak tedy navštěvujme Krista, pokud je čas, pečujme o Krista, živme Krista, Krista si získávejme
a Kristu prokazujme úctu.10 Avšak nejen při stole jako někteří,11 nejen balzámy, jako Maria,12 ne jenom hrobem, jako Josef z Arimatie,13
ani věcmi potřebnými k pohřbu, jako Nikodém se svou polovičatou láskou ke Kristu,14 ani zlatem, kadidlem a myrhou,
jako to učinili mágové před všemi těmi, o nichž byla řeč.15 Pán veškerenstva chce přece milosrdenství, nikoli oběť,16
a milosrdenství je mu nad desetitisíce obětovaných tučných beránků.17 Prokazujme mu tedy milosrdenství – v těch, kdo jsou chudí
a v přítomné chvíli se ocitli v ponížení, aby nás, až jednou odtud odejdeme, přijali do věčných příbytků,
právě skrze Krista, našeho Pána. Jemu buď sláva navěky. Amen.
1 Mt 5, 7
2 Žl 40 (41), 1
3 Žl 111 (112), 5
4 Žl 36 (37), 26
5 Př 3, 28
6 Iz 58, 7 (Vulg.)
7 Řím 12, 8
8 Iz 58, 9
9 Iz 58, 7
10 srov. Mt 25, 35-45
11 srov. Mk 2, 15
12 srov. Jan 12, 13
13 srov. Jan 19, 38
14 srov. Jan 3, 1-12; 19, 39
15 srov. Mt 2, 11
16 srov. Oz 6, 6; Mt 9, 13
17 srov. Dan 3, 40
RESPONSORIUM
Mt 25, 35.40; Jan 15, 12
O.
Měl jsem hlad a dali jste mi najíst, měl jsem žízeň a dali jste mi napít, byl jsem na cestě a ujali
jste se mě.
* Amen, pravím vám: Cokoli jste udělali pro jednoho z těchto mých nejposlednějších, pro mne jste udělali.
V.
To je mé přikázání: Milujte se navzájem, jak jsem já miloval vás. *
Amen, pravím vám: Cokoli jste udělali pro jednoho z těchto mých nejposlednějších, pro mne jste udělali.
TŘETÍ ČTENÍ
Z protokolu o výslechu svatého Jana Ogilvie a z jeho dopisu generálovi řádu
(Textus interrog. d. 15. oct. a. 1614; ed. in Original Letters relating to the Ecclesiastical Affairs in Scottland,
vol. II, Edinburgh, 1851, n. 235. Textus litter. ed. in Relatio incarcerationis et Martirii P. Ioannis Ogilbaei, Duaci, 1615, pp. 5-6)
Sám se odsoudil na smrt, když se postavil za papežský primát
"Předvedený kněz byl nejprve dotázán, jak se jmenuje. Odpověděl, že se jmenuje Jan, příjmením Ogilvie, a že je synem Gualtiera Ogilvie z Drumu. Mimo území
království prodléval prý 22 let, studoval v kolejích v Olomouci a ve Štýrském Hradci, a to v olomoucké koleji dva roky, ve štýrskohradecké
pět let. Knězem se stal v Paříži. Již dříve se jednou vrátil do Skotska a pobyl tu asi šest týdnů. A vrátil se opět nedávno, loni v květnu.
Přiznal, že předložená schránka patří jemu a že je členem jezuitského řádu. Když byl dotázán, vztahuje-li se papežská jurisdikce v náboženských věcech také
na území našeho království, vytrvale tvrdil, že ano, a sám se tímto tvrzením o papežově primátu odsoudil na smrt."
Nedlouho před popravou napsal otec Jan z vězení v tajném dopisu otci generálu Claudiovi Acquavivovi:
"Nejmilejší a slovutný otče generále, ke kterému hned po Kristu
a nebešťanech lnu nejněžnější láskou svého srdce. Tresty jsou strašné, mučení kruté. Spoléhám na tvou otcovskou lásku, modli se za mne, abych za
nepřemožitelného Ježíše zemřel se ctí."
RESPONSORIUM
Mt 5, 11 - 20.10
O.
Blahoslavení jste, když vás budou kvůli mně tupit, pronásledovat a vylhaně vám připisovat každou špatnost. *
Radujte se a jásejte, neboť máte v nebi velkou odměnu.
V.
Blahoslavení, kdo jsou pronásledováni pro spravedlnost, neboť jejich je nebeské království. *
Radujte se a jásejte, neboť máte v nebi velkou odměnu.
MODLITBA
Modleme se:
Bože, tys dával svatému mučedníku Janovi sílu, aby neohroženě hájil katolickou víru; na jeho přímluvu posiluj i nás, abychom byli stále pevnější ve víře, vytrvalejší v naději a dokonalejší v lásce. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Nakonec se připojí:
Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.
Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.
Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin,
může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i
zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie
|