Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

16. listopad 2017
Sv. Markéty Skotské, nezávazná památka

V. Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.  Aleluja.

HYMNUS

Ta žena hodná pochvaly
a naší úcty pro ctnosti,
tak slaví triumf s anděly,
jak vyniká svou svatostí.

Vzývala s duší horoucí
plna slz Boha v nebesích
a bděla dlouho do noci
při neustálých postech svých.

Pohrdla slávou na světě
a s duší neposkvrněnou
po spravedlivém životě
odešla ve vlast nadhvězdnou.

Svůj domov obohatila
mnohými činy svatými,
aby se věčně sytila
radostmi věčné otčiny.

Trojjedinému dík buď, čest,
že nás na její přímluvy
po skončení všech našich cest
v ráj vezme k svatým za druhy. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Nezvítězilo jejich rámě, nýbrž tvá pravice, tvá jasná tvář.

V tom všem skvěle vítězíme skrze toho, který si nás zamiloval. (Řím 8, 37)

² Na vlastní uši jsme slýchali, Bože, *
      otcové naši nám vyprávěli
   o tom, cos vykonal za jejich dnů, *
      v tom dávném čase rukou svou.
³ Pohany vyhnals, je jsi tam vsadil,
      národy potřels a jim jsi dal růst. –

⁴ Nedobyli si mečem tu zemi, *
      nezvítězilo jejich rámě,
   nýbrž tvá pravice, tvoje rámě, *
      tvá jasná tvář jen z lásky k nim. –

⁵ Ty jsi to, ty, můj král a můj Bůh, *
      jenž jsi dal zvítězit Jákobovi.
⁶ S tebou jsme zdolali nepřátele, *
      tvým jménem deptáme protivníky. –

⁷ Na svém luku si nezakládám, *
      nevděčím za vítězství meči:
⁸ tys nám dal zvítězit nad nepřáteli, *
      pokořils ty, kdo nás nenávidí.
⁹ Proto jsme denně se chlubili Bohem, *
      povždy jsme chválili tvé jméno.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Nezvítězilo jejich rámě, nýbrž tvá pravice, tvá jasná tvář.

Ant. 2 Pán od vás neodvrátí svou tvář, obrátíte-li se k němu.

¹⁰ Teď jsi nás odvrhl, ponechal v hanbě, *
       netáhneš, Bože, už do boje s námi.
¹¹ Nechals nás utíkat před nepřítelem, *
       loupí nás ti, kdo nás nenávidí.
¹² Vydals nás v plen jak jateční stádo, *
       mezi pohany rozptýlil jsi nás. –

¹³ Lacino prodáváš svůj národ, *
       pramálo jsi tím prodejem získal.
¹⁴ Sousedům dal jsi nás v opovržení, *
       všem kolem dokola k hanbě a smíchu.
¹⁵ Dopustils, že jsme v přísloví vešli, *
       pohané nad námi kývají hlavou. –

¹⁶ Stále svou hanbu mám před očima, *
       studem se celý červenám v tváři,
¹⁷ slyším-li samou hanu a výsměch, *
       vidím-li mstivého nepřítele.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Pán od vás neodvrátí svou tvář, obrátíte-li se k němu.

Ant. 3 Vzbuď se, Pane, a nechtěj nás zatratit navždy.

¹⁸ A toto všechno dolehlo na nás, †
       i když jsme na tebe nezapomněli, *
       úmluvu s tebou neporušili,
¹⁹ naše srdce se neodvrátilo, *
       nesešly naše kroky z tvé cesty,
²⁰ a tys nás rozbil v šakalích místech, *
       ty jsi nás zastřel temnotami. –

²¹ Kdybychom bývali zapomněli †
       na svaté jméno svého Boha *
       a vztáhli ruce k cizímu bohu,
²² což by to Bůh byl nezpozoroval? *
       On přece zná všechny tajnosti srdce.
²³ Pro tebe stále nás pobíjejí, *
       jednají s námi jak s jatečním stádem. –

²⁴ Procitni, Pane, proč ještě spíš? *
       Vzbuď se a nechtěj nás zatratit navždy!
²⁵ Proč stále před námi skrýváš svou tvář, *
       bídu a strast naši zapomínáš?
²⁶ Naše duše je sražena v prach, *
       na zemi ulpělo naše tělo.
²⁷ Povstaň už, Pane, na pomoc pospěš, *
       v milosti své nás vysvoboď!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Vzbuď se, Pane, a nechtěj nás zatratit navždy.

V. Zjev jasnou tvář svému služebníku.
R. Nauč mě, Pane, svým přikázáním.

PRVNÍ ČTENÍ

Z knihy proroka Daniela

     ¹Prvního roku vlády Dareia, syna Asuerova z médského rodu, který se stal králem nad chaldejským královstvím, ²prvního roku jeho vlády já, Daniel, jsem zkoumal v knihách počet let, který se měl naplnit podle Hospodinova slova k proroku Jeremiášovi nad troskami Jeruzaléma: bylo to sedmdesát let. ³Obrátil jsem svou tvář k Pánu, Bohu, v horlivé modlitbě a prosbě, v postu, v žínici a popelu. ⁴Modlil jsem se k Hospodinu, svému Bohu, vyznával jsem se a řekl:
     ¹⁸„Nakloň svůj sluch, můj Bože, a slyš; otevři své oči a pohleď na naše trosky i na město, které má tvé jméno, neboť nevysíláme své prosby k tobě pro naše spravedlivé skutky, ale pro tvé velké milosrdenství. ¹⁹Pane, slyš! Pane, odpusť! Pane, pozoruj a jednej, neváhej kvůli sobě, můj Bože! Vždyť tvé jméno má tvé město i tvůj lid!“
     ²⁰Když jsem ještě mluvil, modlil se, vyznával svůj hřích i hřích svého izraelského lidu a předkládal svou prosbu Hospodinu, svému Bohu, pro svatou horu svého Boha, ²¹ještě jsem tedy mluvil v modlitbě, když ten muž Gabriel, kterého jsem viděl v předchozím vidění, rychle přiletěl a dotkl se mě v době večerní oběti. ²²Poučil mě a mluvil se mnou: „Danieli, nyní jsem vyšel, abych ti dal plné porozumění. ²³Na začátku tvých proseb vyšlo slovo a já jsem přišel, abych ti ho sdělil, neboť jsi milý Bohu; dej tedy pozor na to slovo a pochop vidění!

²⁴Sedmdesát týdnů je určeno tvému národu
i tvému svatému městu,
aby byla skončena nepravost,
aby přestal hřích,
odčiněna vina,
aby byla přivedena věčná spravedlnost,
aby se splnilo vidění a proroctví
a pomazáno přesvaté.

²⁵Věz tedy a pochop:
Od doby, kdy vyšlo slovo,
aby byl znovu vybudován Jeruzalém,
až do Pomazaného knížete
uplyne sedm týdnů.
V dvaašedesáti týdnech
znovu bude vystavěno náměstí i hradební příkop
za tísnivých časů.
²⁶Po dvaašedesáti týdnech bude zabit Pomazaný,
nebude už;
město i svatyni zničí
lid knížete, který přijde.
Jeho koncem bude zničení
a zpustošení stanovené
až do konce války.

²⁷S mnohými uzavře pevné spojenectví
v době jednoho týdne,
v polovici týdne
přestane oběť krvavá i nekrvavá.
Pustošitel na křídlech ohavnosti,
dokud se na pustošitele
nevyleje stanovená zkáza!“

RESPONSORIUM

DRUHÉ ČTENÍ

Z pastorační konstituce II. vatikánského koncilu o Církvi v dnešním světě

     Muž a žena dík manželskému svazku nejsou už dva, ale jeden:¹ důvěrným osobním spojením a společnou činností si vzájemně pomáhají a prokazují službu, zakoušejí smysl své jednoty a den ze dne jí plněji dosahují. Toto důvěrné sjednocení jakožto vzájemné darování dvou osob, a také dobro dětí vyžadují úplnou věrnost a nerozlučnou jednotu manželů.
     Opravdová manželská láska má účast na lásce božské a mocí Kristova vykoupení a spásonosným působením církve se usměrňuje a obohacuje, takže spolehlivě vede manžele k Bohu, pomáhá jim a dává sílu k plnění jejich vznešeného úkolu otce a matky. Právě proto křesťanské manžele posiluje a jakoby zasvěcuje zvláštní svátost, aby dostáli povinnostem a důstojnosti svého stavu. V síle této svátosti plní svůj úkol v manželství a v rodině a prodchnuti Kristovým duchem, jenž naplňuje celý jejich život vírou, nadějí a láskou, spějí stále více k vlastní dokonalosti a vzájemnému posvěcení, a tím společně oslavují Boha.
     Když rodiče dávají dobrý příklad a společně se modlí, také děti a všichni, kdo žijí v rodinném kruhu, snáze naleznou cestu k pravému lidství, k spáse a svatosti. A protože jsou manželé povoláni k důstojnosti otcovství a mateřství, mají svědomitě plnit povinnosti výchovy, zvláště náboženské, neboť ta je především úkolem rodičů.
     Děti mají jako členové rodiny svůj podíl na posvěcení rodičů. Měli by jejich dobrodiní splácet opravdovou vděčností, úctou a důvěrou a v neštěstí i ve stáří při nich stát, jak se na děti sluší. Vdovství statečně přijaté v návaznosti na povolání k manželskému životu má být ve všeobecné úctě.² Každá rodina se má o své duchovní bohatství velkomyslně dělit s jinými rodinami. Protože se křesťanská rodina rodí z manželství – a manželství je obrazem společenství lásky Krista a Církve a účastí na něm³ – má všem lidem ukazovat živou přítomnost Spasitelovu ve světě a pravou povahu Církve, a to jak láskou manželů, velkomyslnou plodností, jednotou a věrností, tak i láskyplnou spoluprací všech členů.
     ¹ srov. Mt 19, 6
     ² srov. 1 Tim 5, 3
     ³ srov. Ef 5, 32

RESPONSORIUM

MODLITBA

Modleme se:
Bože, tys dal svaté Markétě velkou lásku k chudým; veď nás, ať jednáme tak jako ona, aby naše láska k lidem byla obrazem tvé dobroty. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Nakonec se připojí:

Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.

Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.

    Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i  zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie