Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

19. srpen 2017
Pro OP: Bl. Jordána z Pisy, kněze, nezávazná památka

V. Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.  Aleluja.

HYMNUS

Pastýřů hlavo, Kriste, jejich Vládce,
slavit dnes chceme svátek jednoho z nich,
proto mu pěje naše vděčné stádce
píseň chval zbožných.

Buď věčná sláva nejvyššímu Otci,
stejná buď tobě, Vládce, Spasiteli,
Svatému Duchu chválou stejně vroucí
ať zní svět celý. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Ať chválí Pána za slitování, za divy, které k dobru lidí konal.

Bůh poslal Izraelitům své slovo, když dal hlásat, že nastává pokoj skrze Ježíše Krista. (Sk 10, 36)

¹ Slavte Pána za to, jak je dobrý, *
      jak až na věky je milosrdný!
² Tak ať mluví vykoupení Pánem, *
      vykoupení z nepřátelské moci!
³ Shromáždil je ze všech končin země, *
      kde je východ, západ, jih či sever. –

⁴ Bloudili nehostinnou pustinou, *
      nenacházeli místo k usídlení.
⁵ Hladem a žízní přitom strádali, *
      život v nich ponenáhlu vyhasínal.
⁶ Volali tedy k Pánu v úzkostech *
      a on je z jejich bídy vysvobodil. –

⁷ Na správnou cestu on je uvedl, *
      aby tak došli místa k osídlení.
⁸ Ať chválí Pána za slitování, *
      za divy, které k dobru lidí konal!
⁹ Napájel hrdlo jejich žíznivé, *
      lačnící hrdlo plnil dobrotami. –

¹⁰ Vězeli ve smrtelných temnotách, *
      vrženi do bídy a do okovů,
¹¹ že Božím příkazům se vzpírali *
      a opovrhli radou Nejvyššího.
¹² I bylo jejich srdce zkrušeno, *
      že padali a nikdo nepomohl.
¹³ Volali tedy k Pánu v úzkostech *
      a on je z jejich bídy vysvobodil. –

¹⁴ Z těch temnot smrtelných je vyvedl, *
      přelomil jejich okovy a strhl.
¹⁵ Ať chválí Pána za slitování, *
      za divy, které k dobru lidí konal;
¹⁶ za to, že brány z bronzu rozrazil, *
      závory železné že zlomil vedví.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Ať chválí Pána za slitování, za divy, které k dobru lidí konal.

Ant. 2 Viděli díla Páně a žasli nad jeho divy.

¹⁷ Ochuravěli pro svou nepravost, *
      zkrušeni byli za své těžké viny.
¹⁸ Už se jim každý pokrm ošklivil, *
      takže už měli blízko k branám smrti.
¹⁹ Volali tedy k Pánu v úzkostech *
      a on je z jejich bídy vysvobodil. –

²⁰ Seslal své slovo, jím je uzdravil *
      a zachránil je opět před záhubou.
²¹ Ať chválí Pána za slitování, *
      za divy, které k dobru lidí konal!
²² Ať přinášejí oběť děkovnou, *
      s jásotem rozhlašují jeho skutky! –

²³ V lodích se vydávali na moře, *
      po mnoha vodách pluli za obchodem;
²⁴ přitom pak díla Páně vídali, *
      žasli nad jeho divy v mořské hloubi.
²⁵ Přikázal, zdvihl vítr bouřlivý, *
      ten mořské vlny do vysoka vzdouval.
²⁶ Vzlétali k nebi, do vln padali, *
      že hrůzou v nich až duše zkomírala.
²⁷ Zmítali, káceli se opile, *
      se vší svou dovedností byli v koncích.
²⁸ Volali tedy k Pánu v úzkostech *
      a on je z jejich bídy vysvobodil. –

²⁹ Bouřlivý vichr ztišil ve vánek *
      a zklidnilo se mořské vlnobití.
³⁰ Radovali se z toho ztišení; *
      a přivedl je k touženému místu.
³¹ Ať chválí Pána za slitování, *
      za divy, které k dobru lidí konal!
³² Ať ve shromáždění ho velebí, *
      ve sboru starších ať jej oslavují!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Viděli díla Páně a žasli nad jeho divy.

Ant. 3 S radostí to vidí bohabojní, v srdci budou chovat skutky lásky Páně.

³³ On proměňoval řeky v pouště, *
      prameny ve vyprahlou zem,
³⁴ úrodné kraje v solné pláně *
      za to, že zlý byl tamní lid.
³⁵ Poušť zase změnil na jezero, *
      vyprahlou hlínu na pramen: –

³⁶ tam usídlil pak hladovící, *
      města si mohli zbudovat.
³⁷ Zřídili pole, vinohrady *
      a měli hojnou úrodu.
³⁸ Žehnal jim, rozrostli se hojně, *
      i chovných zvířat měli dost. –

³⁹ Ten však, jenž ponižuje mocné *
      a dá jim bloudit na poušti,
⁴⁰ že zas jich ubylo a chřadli *
      pod tíhou strádání a ran,
⁴¹ chudáka ale zvedl z bídy, *
      jak stádo zmnožil jeho rod.
⁴² S radostí to vidí bohabojní, *
      všechna zloba musí sklapnout ústa.
⁴³ Kdo jsi moudrý, měj to na paměti! *
      V srdci chovej skutky lásky Páně!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 S radostí to vidí bohabojní, v srdci budou chovat skutky lásky Páně.

V. Pane, až k oblakům tvá věrnost dosahuje.
R. Tvé rozsudky jak mořské hlubiny.

PRVNÍ ČTENÍ

Z knihy proroka Micheáše

    
⁷Já vyhlížím Hospodina,
čekám na Boha své spásy,
můj Bůh mě vyslyší!

    
⁸Neraduj se ze mne, má nepřítelkyně,
jestliže jsem padl, zase vstanu;
i když sedím v temnotě,
Hospodin je mé světlo.
Snesu Hospodinův hněv,

⁹neboť jsem zhřešil proti němu;
až se mé pře ujme,
zjedná mi právo,
přivede mě na světlo,
uzřím jeho spravedlnost.

¹⁰Má nepřítelkyně to uvidí,
hanba pokryje
tu, která si říká:
"Kdepak je Hospodin, tvůj Bůh?"
Budou se na ní pást mé oči,
nyní bude rozdupána
jako bláto na ulicích!
    
¹¹Přijde den, kdy budou vystavěny tvé hradby,
v ten den budou tvé hranice rozšířeny.

¹²V ten den se bude k tobě chodit
od Asýrie až k Egyptu,
od Egypta až k Řece,
od moře k moři
a od hory k hoře.

¹³Ale země se stane pouští
kvůli svým obyvatelům,
pro ovoce jejich skutků.
    
¹⁴Pas, Hospodine, pastýřskou holí svůj lid,
stádce, které vlastníš,
ty, kteří přebývají v lesní samotě,
uprostřed úrodných krajin;
ať se pasou v Bašanu, v Gileadu
jako za pradávných časů.

¹⁵Ukaž nám divy své moci,
jako za dnů, když jsi vycházel z Egypta.

¹⁶Pohané to uvidí a zastydí se
pro všechno své násilnictví;
položí si ruku na ústa
a jejich uši ohluchnou.

¹⁷Jako had budou lízat prach,
jako zemští plazi.
S třesením vylezou ze svých tvrzí
k Hospodinu, našemu Bohu –
budou se bát a před tebou strachovat.

¹⁸Který bůh je ti podoben?
Zbytku svého dědictví odpouštíš nepravost,
promíjíš hřích.
Netrváš na svém hněvu navěky,
spíše máš zálibu v milosrdenství.

¹⁹Znovu se smiluješ,
nebudeš dbát na naše viny,
všechny naše hříchy svrhneš do mořských propastí.

²⁰Jakubovi ukážeš věrnost,
Abrahámovi svoji přízeň,
jak jsi přísahal našim otcům
od pradávných časů.

RESPONSORIUM

DRUHÉ ČTENÍ

Z dekretu II. vatikánského koncilu o službě a životě kněží

     Svátostí kněžství se kněží připodobňují Kristu Knězi. Jsouce služebníky Krista – Hlavy, mají jako spolupracovníci biskupského sboru stavět a budovat celé Kristovo tělo, jímž je Církev. Již při křestním zasvěcení dostali jako všichni křesťané dar a znamení takového povolání a milosti, že přes všechnu lidskou slabost mohou a mají usilovat o dokonalost podle slova Páně: Buďte dokonalí, jako je dokonalý váš nebeský Otec.
     O tuto dokonalost mají ovšem usilovat obzvlášť kněží; ti se totiž přijetím kněžství zasvětili Bohu novým způsobem a stali se živými nástroji Krista, věčného Kněze, takže jsou s to v každém čase pokračovat v jeho podivuhodném díle, které svou nebeskou silou obnovilo celé lidské společenství.
     Každý kněz tedy představuje svým způsobem samého Krista, a proto se mu také dostává zvláštní milosti, aby mohl ve službě těm, kdo jsou mu svěřeni, a celému Božímu lidu lépe následovat toho, jejž zastupuje, a aby slabost jeho lidské přirozenosti nalézala lék ve svatosti toho, který se pro nás stal veleknězem svatým, nevinným, neposkvrněným, odděleným od hříšníků.
     Kristus, kterého Otec posvětil, tj. zasvětil a poslal na svět, vydal sám sebe za nás, vykoupil nás z každé špatnosti a očistil si nás, abychom byli jeho vlastním lidem, horlivým v konání dobrých skutků; a tak skrze umučení vstoupil do své slávy. Podobně kněží: posvěceni pomazáním Svatého Ducha a posláni Kristem umrtvují v sobě skutky těla a cele se dávají do služby lidem; a tak ve svatosti, jíž je Kristus štědře obdarovává, jsou s to dosáhnout mužné zralosti.
     A jsou-li poslušní ducha Kristova, který je oživuje a vede, konáním služby Ducha a spravedlnosti se pevně zakotvují v duchovním životě. Vždyť samy každodenní posvátné úkony a vůbec celá jejich služba, kterou vykonávají ve společenství s biskupem a ostatními kněžími, je usměrňují k dokonalosti života.
     A vlastní svatost kněží zase značnou měrou přispívá k tomu, aby svou službu konali s užitkem: ačkoli totiž může Boží milost uskutečňovat dílo spásy i prostřednictvím nehodných služebníků, přece dává Bůh zpravidla přednost tomu, že svoje podivuhodné skutky vyjevuje prostřednictvím těch, kteří jsou otevřenější vůči podnětům a vedení Ducha Svatého a v důsledku svého důvěrného spojení s Kristem a pro svatost svého života mohou s apoštolem říkat: Už nežiji já, ale žije ve mně Kristus.

RESPONSORIUM

MODLITBA

Modleme se:
Bože, ty jsi ozdobil život blahoslaveného Jordána ctnostmi a dobrotivým jednáním a učinil jsi ho služebníkem evangelia; dej, ať se podle jeho příkladu ochotně věnujeme službě tvému slovu a spáse lidí, abychom si zasloužili ovoce věčné odměny. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Nakonec se připojí:

Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.

Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.

    Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i  zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie