[ nová verze ]
16. srpen 2017, Středa
3. týden žaltáře
Druhé mezidobí, 19. týden Sv. Štěpána Uherského, nezávazná památka
invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl. večerní chvály
kompletář
nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb
uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu
latinská verze
nahlásit chybu
|
Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz 16. srpen 2017 Sv. Štěpána Uherského, nezávazná památka
Narodil se kolem roku 969. Byl synem maďarského vévody Gejzy a původně se jmenoval Vajk.
Na jeho utvrzení v křesťanské víře měl svůj podíl i sv.
Vojtěch, snad ho také biřmoval. Vojtěchův průvodce Radla (jako břevnovský
mnich Anastázius, v Maďarsku nazývaný Astrik) se stal jeho nejbližším
rádcem a prvním opatem kláštera sv. Martina (Panonhalma). Po smrti svého
otce (997) se ujal vlády a papež Silvestr II. mu dal královskou korunu
(1000) a právo vybudovat církevní správu země. Založil 10 diecézí
rozdělených do dvou metropolí, budoval kostely, kláštery a školy;
osvobodil ve své zemi otroky; vládl rozvážně a spravedlivě, ale přitom
energicky a důsledně. Jeho syn Emerich (nar. 1007) zemřel po zranění na
lovu (1031), právě když mu chtěl předat královskou vládu. Zemřel 15.VIII.
1038 a byl pohřben v kostele Panny Marie v Székesfehérváru. Za svatého byl
prohlášen v roce 1083 spolu se svým synem Emerichem, s prvním biskupem v
Csanádu Gerardem a s dvěma mnichy ze Slovenska, Ondřejem-Svoradem a
Benediktem. Jeho manželka Gisela, sestra císaře Jindřicha II. (svatého), je uctívána jako blahoslavená.
MODLITBA SE ČTENÍM
V.
Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému, jako byla na počátku i nyní i vždycky a na věky věků. Amen.
Aleluja.
HYMNUS
Ježíši, Spasiteli náš,
koruno slávy v nebesích,
dnes nakloň vlídnější svou tvář
k modlitbě tebe prosících.
Dnes vyznavač tvůj vznešený
se zaskvěl novou jasností,
dnes vzpomínáme naň i my,
tvůj lid, výroční slavností.
Přes vše, co svět mu sliboval,
on přešel čistou šlépějí,
s tebou se cestou spásy dal
a sledoval vždy věrně ji.
K prchavým světským radostem
nepřipjal právem srdce své,
tak došel v sídle nebeském
odměny nepomíjivé.
A proto pomoz také nám
jít žitím v jeho šlépějích
a odpusť k jeho přímluvám
svých služebníků všechen hřích.
Laskavý Vládce, Ježíši,
buď s Otcem ti čest nejvyšší,
i Duchu, který těší nás,
po všechny věky, v každý čas. Amen.
ŽALMY
Ant. 1 Láska a věrnost předchází všudy tvou tvář.
Žalm 88 (89), 2-38
Milosrdenství Páně k Davidovu domu
Z Davidova potomstva vyvedl Bůh podle zaslíbení jako Spasitele Ježíše. (Sk 13, 22. 23)
I
2 O skutcích lásky tvé, Pane, chci na věky zpívat, *
ústy hlásat tvou věrnost všem pokolením.
3 Neboť tys řekl: „Na věky trvá má přízeň, *
základy pevné má věrnost na nebi má. –
4 Se svým vyvoleným jsem uzavřel smlouvu, *
David, služebník můj, má ode mne slib:
5 Tvému potomstvu zajistím trvání věčné, *
trůn tvůj upevním pro všechna pokolení.“ –
6 Nebesa, Pane, oslavují tvé divy *
a tvoji věrnost veškeré zástupy svatých.
7 Neboť kdo nad mraky mohl by rovnat se Pánu, *
kdo z Božích synů Pánu by podoben byl?
8 Bůh – tam ve sboru svatých nadevše mocný, *
velký a hrozný, nad všechny vyvýšený. –
9 Pane zástupů, kdo je tak, jako ty jsi? *
Stále a vždy vůkol tebe tvá věrnost a moc.
10 Ty jsi vládcem nade vším nezkrotným mořem, *
ty držíš na uzdě příboj vzedmutých vln.
11 Ty jsi jak mršinu zašlápl, rozmetal Rahab, *
mocným ramenem rozprášil odpůrce své. –
12 Tvá jsou nebesa, tak jako tvá je i země, *
svět i vše, co v něm žije, stvořil jsi ty.
13 Ty jsi stvořil jižní i severní stranu, *
Tábor i Hermon jásají při jménu tvém.
14 Tvoje paže je plna obrovské síly, *
tvá ruka mocná, pravici zdviženu máš.
15 Trůn tvůj je podepřen spravedlností a právem, *
láska a věrnost předchází všudy tvou tvář. –
16 Šťastný je lid, jenž umí a ví, jak tě slavit, *
chodit před tebou, Pane, v tvém světle žít.
17 Denně se těší ze slávy tvého jména, *
jásají nad tím, jak jsi spravedlivý.
18 Neboť jen ty jsi jim veškerou krásou i silou *
a tvou přízní mohutní naše moc.
19 Vpravdě i štít náš náleží jedině Pánu, *
Svatému Izraele patří náš král.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Láska a věrnost předchází všudy tvou tvář.
Ant. 2 Syn Boží pochází jako člověk z rodu Davidova.
II
20 Za onoho času mluvils ve vidění *
k svému věrnému a tak jsi prohlásil:
„Čelenku jsem vložil na mladého reka, *
z lidu jsem jej zdvihl, mnou je vyvolen.
21 Davida jsem našel, svého služebníka, *
jeho pomazal jsem svatým olejem,
22 aby moje ruka stále byla při něm, *
aby ho má paže posilovala. –
23 Žádný nepřítel ho lstivě neoklame, *
žádný zlosyn nesmí jeho pokořit.
24 Před ním budu drtit jeho protivníky, *
kdo ho nenávidí, všechny budu bít.
25 Provázet ho budu věrností a přízní *
a mým jménem bude vzrůstat jeho moc.
26 Na sám obzor moře vztáhnu jeho ruku, *
a na mocné řeky jeho pravici. –
27 On pak ať mě vzývá, říká: Tys můj Otec, *
jenom tys můj Bůh a skála spásy mé.
28 Zato mu dám práva prvorozenectví, *
učiním ho prvním mezi vladaři.
29 Do věčnosti časů zachovám mu přízeň, *
zůstanu mu věrný v naší úmluvě.
30 Věčné zachování dám i jeho rodu, *
pokud nebe trvá, zůstane mu trůn.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Syn Boží pochází jako člověk z rodu Davidova.
Ant. 3 Při své svatosti jsem Davidovi odpřisáhl, jeho rod že trvat bude do věčnosti.
III
31 Jestli jeho děti opustí můj zákon, *
podle mého řádu nebudou-li žít,
32 poruší-li někdy, co jsem ustanovil *
a mých přikázání přestanou-li dbát,
33 potrestám je metlou za to provinění, *
pocítí mé důtky za spáchaný hřích. –
34 Přesto od něho svou milost neodvrátím, *
ve své věrnosti ho přesto nezklamu.
35 Svoji úmluvu s ním nikdy neporuším, *
co má ústa řekla, to už nezměním.
36 Při své svatosti jsem jednou odpřisáhl *
– ode mne se David klamu nedočká –
37 jeho rod že trvat bude do věčnosti, *
stálý přede mnou jak slunce jeho trůn,
38 věčně trvalý jak měsíc na nebesích, *
dokud mraky půjdou, pevně bude stát.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Při své svatosti jsem Davidovi odpřisáhl, jeho rod že trvat bude do věčnosti.
V.
Zjevení tvých slov osvěcuje.
R.
Vede i prosté k porozumění.
PRVNÍ ČTENÍ
Z knihy proroka Micheáše
4,1- 7
Národy vystoupí na Hospodinovu horu
Tak praví Hospodin:
1"Stane se v posledních dnech:
Pevně bude stát hora s Hospodinovým domem
na vrcholu hor,
vyvýšena nad pahorky.
Budou k ní proudit národy,
2budou k ní putovat četné kmeny a řeknou:
‚Vzhůru, vystupme na Hospodinovu horu,
do domu Jakubova Boha!
Ať nás naučí svým cestám,
choďme po jeho stezkách!‘
Ze Siónu vyjde nauka,
z Jeruzaléma Hospodinovo slovo.
3Soudit bude mnoho národů,
rozsuzovat mocné daleké kmeny
po dlouhou, předlouhou dobu,
že zkují své meče v radlice
a svá kopí ve vinařské nože.
Nezdvihne již meč národ proti národu,
válce se již nebudou učit.
4
Každý bude sedět pod svým vinným kmenem;
pod svým fíkovníkem,
nikdo nebude šířit strach,
řekla to ústa Hospodina zástupů.
5Všechny národy budou chodit
ve jménu svého boha,
my však budeme chodit ve jménu Hospodina,
našeho Boha, navěky a navždy.
6V ten den – praví Hospodin –
shromáždím chromou jeruzalémskou dceru
seberu tu, kterou jsem vyhnal,
i tu, s níž jsem jednal tvrdě.
7Z chromé učiním pozůstalý lid,
z vyčerpané mocný národ.‘
Hospodin jim bude vládnout na siónské hoře
od této doby až navěky."
RESPONSORIUM
Mich 4, 2; Jan 4, 25
O.
Vzhůru, vystupme na Hospodinovu horu, do domu Jakubova Boha! *
On nás naučí svým cestám, choďme po jeho stezkách!
V.
Přijde Mesiáš, nazvaný Kristus. Až přijde, oznámí nám všechno. *
On nás naučí svým cestám, choďme po jeho stezkách!
DRUHÉ ČTENÍ
Z poučení svatého Štěpána synovi
(Cap. 1.2.10: PL 151, 1236-1237. 1242-1244)
Slyš, synu, co ti otec klade na srdce
Nejdražší synu, především ti přikazuji, radím a kladu na srdce: Chceš-li
dělat čest královské koruně, uchovávej a opatruj katolickou a apoštolskou
víru tak pečlivě, abys dával příklad všem, které ti Bůh podřídil. Pak tě
budou všichni, kdo konají službu Církve, po zásluze nazývat skutečným
mužem křesťanské víry, bez níž – to buď jist -nebudeš považován za
křesťana nebo syna Církve. V královském paláci má hned po víře své místo
Církev. Založil ji Kristus a on je její hlavou. Potom jeho údy, totiž
apoštolové a svatí Otcové, ji dále sázeli, pevně budovali a šířili po celém
světě. A ačkoli Církev stále rodí nové potomstvo, má na jistých místech už
starou tradici.
Ale v našem království, nejdražší synu, je Církev ještě mladá a je něčím
novým. A proto potřebuje zvlášť obezřelé a prozíravé ochránce. Nedopusť,
aby dobro, které nám udělila Boží láska bez našich zásluh, bylo tvou
liknavostí, leností a nedbalostí zničeno a zaniklo.
Můj nejmilejší synu, ty jsi radost mého srdce a naděje budoucího
pokolení, a proto tě prosím a přikazuji: Vždycky a při všem měj soucitné
srdce; buď milostivý nejen k své rodině a příbuzným, ke knížatům,
předákům a bohatým lidem, k sousedům a domácím obyvatelům, ale i k
cizincům a ke všem, kdo se na tebe obrátí. Vždyť dobrotivé jednání tě
povede k nejvyšší blaženosti. Buď milosrdný ke všem, kdo trpí násilím,
měj stále na mysli příklad Pána: Milosrdenství chci, a ne obět.1 Měj
trpělivost se všemi, nejen s mocnými, ale i s bezmocnými.
A také buď statečný, aby ses nevynášel, když se ti něco podaří, ani nebyl
v protivenství skleslý. Buď také pokorný, aby tě Bůh povýšil na tomto i v
budoucím světě. Buď opravdu mírný a nikoho netrestej ani neodsuzuj přes
míru. Buď tichý, aby ses nikdy nevzpíral spravedlnosti. Buď šlechetný,
abys nikdy nikoho nerozvážně nepotupil. Buď počestný, aby ses vyhnul
všemu zápachu zlé žádostivosti jako ostnu smrti.
Toto všechno, co jsem uvedl, skládá dohromady královskou korunu. Bez toho
nikdo nemůže vládnout zde na zemi ani dospět do království věčného.
1 Mt 9, 13
RESPONSORIUM
Srov. Tob 4, 8; Sir 35, 8-9
O.
Prokazuj milosrdenství, jak jen budeš moci. *
Máš-li hodně, rozdávej štědře, máš-li málo, snaž se dávat aspoň málo.
V.
Při všem, co dáváš, měj veselou tvář, dej Nejvyššímu, jak on dává tobě. *
Máš-li hodně, rozdávej štědře, máš-li málo, snaž se dávat aspoň málo.
MODLITBA
Modleme se:
Bože, tys povolal svatého krále Štěpána, aby ve své zemi šířil křesťanskou
víru; prosíme tě: dej, ať v něm má tvá Církev také mocného ochránce v
nebi. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Nakonec se připojí:
Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.
Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.
Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin,
může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i
zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie
|