Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

15. květen 2017
Pro OP: Panny Marie, ochránkyně Řádu bratří kazatelů, památka

V. Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.  Aleluja.

HYMNUS

Zemí, mořem i roji hvězd
vždy chválen, slaven a ctěn jest
vesmíru Vládce, který je
skryt v lůně Panny Marie.

Ač měsíc, slunce, jejich jas
a vše mu slouží v každý čas,
v milostiplném lůně svém
jej chová Panna pod srdcem.

Jak šťastná, Matko, nad tím jsi,
že Tvůrce tvůj, Pán nejvyšší,
držící v dlani celou zem,
dlel jako v chrámě v lůně tvém.

Blahá nebeským poselstvím:
Duch požehnal tě mateřstvím.
Všech lidí touha, Mesiáš,
tvým lůnem přišel mezi nás.

Buď sláva tobě, Ježíši,
zrozený z Panny nejčistší,
i Otce, Ducha milosti
ať věčně všechno tvorstvo ctí. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Pane, pro své slitování mě zachraň. Aleluja.

Nyní je duše má rozechvěna... Otče, vysvoboď mě od té hodiny. (Jan 12, 27)

² Nekárej mě, Pane, ve svém hněvu, *
      v rozhorlení svém mě netrestej! –

³ Nade mnou se smiluj, Pane, chřadnu, *
      uzdrav mě, jsem zhloubi otřesen.
⁴ Na dno roztřesena je má duše, *
      jak chceš, Pane, dlouho otálet? –

⁵ Vrať se opět, Pane, vysvoboď mě, *
      pro své slitování zachraň mě!
⁶ Z mrtvých nikdo už tě nevzpomene, *
      kdo by v podsvětí tě velebil? –

⁷ Už jsem vysílen svým naříkáním, †
      každou noc jen pláčem lože skrápím, *
      slzami své lůžko promáčím.
⁸ Oko mé je hořem zakaleno, *
      stárnu z tolika svých nepřátel. –

⁹ Pryč ode mne všichni, kdo mi křivdí! *
       Neboť Pán mé nářky uslyšel.
¹⁰ Uslyšel Pán volání mé prosby, *
       vyslyšel Pán moji modlitbu. –

¹¹ Ať se poděsí mí nepřátelé, *
       ať se s hanbou kvapně odklidí!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Pane, pro své slitování mě zachraň. Aleluja.

Ant. 2 Pán se slabému stal útočištěm v době bídy. Aleluja.

Znovu přijde soudit živé i mrtvé.

² Chci tě chválit, Pane, z celého svého srdce, *
      vyprávět chci o všech tvých podivuhodných skutcích.
³ Radovat se budu, s jásotem tebe vzývat, *
      hrát a zpívat budu, Nejvyšší, pro tvé jméno, –

⁴ protože se stáhli mí nepřátelé zpátky, *
      zhroutili se všichni, zanikli před tvou tváří.
⁵ Vždyť ty sám ses ujal mé pře a mého práva, *
      zasedl jsi na trůn k spravedlivému soudu, –

⁶ pohany jsi srazil a bezbožníky potřel, *
      navždy a na věčné věky vyhladils jejich jméno.
⁷ Zemdleli nepřátelé, v záhubu navěky padli, *
      vylidnils jejich města, památka jejich zašla. –

⁸ Pán zato bude trůnit věčně, *
      k soudu si postavil svůj stolec.
⁹ Svět bude soudit spravedlivě, *
       rozsudek vyřkne nad národy. –

¹⁰ Pán bude útočištěm slabých, *
       útulkem jejich v době bídy.
¹¹ A budou v tebe důvěřovat, *
       ti, kdo se znají k tvému jménu,
    neboť kdo tebe hledá, Pane, *
       toho ty v nouzi neopustíš.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Pán se slabému stal útočištěm v době bídy. Aleluja.

Ant. 3 Tvou chválu budu zvěstovat v branách siónské dcery. Aleluja.

¹² Hrejte Pánu, jenž sídlí na Sióně, *
       mezi národy zvěstujte jeho skutky!
¹³ Mstitel krve, on ubohé má v mysli, *
       nikdy nezapomíná jejich nářků. –

¹⁴ Smiluj se nade mnou, Pane, *
       shlédni na moji bídu,
    co snáším od nepřátel, *
       vyveď mě od bran smrti!
¹⁵ Ať všechnu chválu tvou zpívám †
       v branách siónské dcery *
       a nad tvou pomocí jásám. –

¹⁶ Propadli pohané do jam, *
       které kopali jiným,
    sami se lapili nohou *
       do léčky, kterou kladli.
¹⁷ Tak se Pán projevil soudem: †
       neboť se polapil hříšník *
       do díla vlastních rukou. –

¹⁸ Do podsvětí ať se propadnou hříšní *
       s pohany, kteří na Boha zapomínají,
¹⁹ ubožák nepadne ve věčné zapomenutí, *
       naděje nuzných nadobro nezajde nikdy. –

²⁰ Povstaň, Pane, ať pyšně nejásá člověk, *
       před tvou tváří ať jdou pohané na soud!
²¹ Uvrhni na ně, Pane, třesavku hrůzy, *
       ať zvědí národy pohanů, že jsou jen lidé.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Tvou chválu budu zvěstovat v branách siónské dcery. Aleluja.

V. Srdce mé i tělo, aleluja.
O. Jásá k Bohu živému, aleluja.

PRVNÍ ČTENÍ

Z knihy Zjevení svatého apoštola Jana

     Já, Jan, ¹¹uviděl jsem otevřené nebe, a hle – bílý kůň! Ten, kdo na něm seděl, jmenuje se Věrný a Pravdivý. Soudí i vede válku spravedlivě.
     ¹²Jeho oči – planoucí oheň, na jeho hlavě mnoho čelenek; má napsáno jméno, které zná jenom on sám; ¹³je oblečen do šatů nasáklých krví a jeho jméno: Slovo Boží. ¹⁴A s ním nebeské vojsko na bílých koních, oblečené do skvěle bílého kmentu. ¹⁵Z úst mu vychází ostrý meč, aby jím bil národy; bude jim vládnout železným prutem. On šlape ve vinném lisu trestajícího hněvu vševládnoucího Boha. ¹⁶A na plášti a na boku má napsáno svoje jméno: Král králů a Pán pánů.
     ¹⁷Potom jsem uviděl anděla stojícího na slunci; volal silným hlasem na všechny ptáky, kteří létají vysoko uprostřed nebe: „Pojďte, sleťte se k velké hostině, kterou připravil Bůh, ¹⁸abyste jedli maso králů, maso velitelů, maso koní i jejich jezdců, maso všech lidí, svobodných i otroků, malých i velkých!“
     ¹⁹A tu jsem viděl šelmu a pozemské krále s jejich vojsky shromážděnými k válčení proti tomu, který seděl na koni, a proti jeho vojsku. ²⁰Ale šelma byla chycena a s ní i nepravý prorok, který pod jejím dohledem dělal divy, jimiž svedl ty, kdo přijali znamení šelmy a klaněli se jejímu obrazu; oba byli zaživa vhozeni do ohnivého močálu hořícího sírou. ²¹Ostatní pak byli pobiti mečem vycházejícím z úst toho, který seděl na koni. A všichni ptáci se nasytili jejich masem.

RESPONSORIUM

DRUHÉ ČTENÍ

Z oslavné řeči svatého Sofronia, biskupa jeruzalémského

     Buď zdráva, milostiplná, Pán s tebou! Může být něco závratnějšího než taková radost, Panno a Matko? A může být něco velkolepějšího než tato milost, kterou Bůh přiřknul jedině tobě? Nebo lze přijít na něco blaživějšího a nádhernějšího, než je taková milost? Všechno zůstává daleko za zázrakem, který vidíme na tobě, nic nedosahuje výšin tvého omilostnění; všechno, i to nejlepší, je až za tebou, lesk všeho ostatního před tebou naprosto bledne.
     Pán s tebou! Kdo by se mohl odvážit se s tebou měřit? Z tebe přichází na svět Bůh. Kdo by ti neustoupil z cesty a navíc s radostí ti nedal přednost a neuznal tvoje prvenství? Když vidím tvé skvělé výsady, jimiž převyšuješ všechny tvory, vzdávám ti nejvyšší hold a provolávám: Buď zdráva, milostiplná, Pán s tebou! Vždyť z tebe se nedostalo radosti pouze lidem, také nebeské mocnosti se z tebe radují.
     Jsi opravdu požehnaná mezi ženami, neboť zlořečení, které postihlo Evu, jsi změnila v požehnání a Adam, který byl prokletím sražen v prach, byl skrze tebe blahořečen.
     Jsi opravdu požehnaná mezi ženami, neboť skrze tebe zazářilo lidem Otcovo požehnání a zbavilo je staré kletby.
     Jsi opravdu požehnaná mezi ženami, neboť skrze tebe nacházejí záchranu tvoji prarodiče; máš přece porodit Zachránce, který jim připraví spásu u Boha.
     Jsi opravdu požehnaná mezi ženami, neboť bez semene jsi vydala plod, který zahrnul celý svět požehnáním a vykupuje jej z prokletí, plodícího trní.
     Jsi opravdu požehnaná mezi ženami, neboť přes svou lidskou přirozenost se opravdu staneš Rodičkou Boží. Vždyť jestliže ten, jenž se z tebe narodí, je vskutku vtělený Bůh, právem ti náleží titul Bohorodičky, protože skutečně rodíš Boha.
     Ty opravdu chováš v komůrce svého lůna samotného Boha; bydlí v tobě ve své lidské podobě, vychází z tebe jako ženich, všem připravuje radost a všechno zaplavuje Božím světlem.
     Jako na nejčistším, skvoucím nebi si právě u tebe, Panno, Bůh postavil svůj stan a vyjde z tebe jako ženich ze svatební komnaty a jako borec běžící k cíli proběhne dráhu svého života, který bude všem živým ve všem přinášet spásu; a jelikož se od jednoho konce nebes rozklene až na druhý konec nebes, kéž naplní všechno Božím žárem a životodárným světlem.

RESPONSORIUM

Nebo:

Z kázání blahoslaveného Aelreda, opata v Rievaulx

     Pojďme k nevěstě Kristově, pojďme k jeho matce, pojďme k jeho nejlepší služebnici. Tím vším je totiž blahoslavená Panna Maria.
     Ale co pro ni máme udělat? Jaké dary jí můžeme nabídnout? Kéž bychom jí alespoň dokázali vrátit, co jsme jí dlužni!! Dlužíme jí úctu, dlužíme jí službu, dlužíme jí lásku, dlužíme jí chválu. Dlužíme jí úctu, protože ona je matkou našeho Pána. Kdo totiž nectí matku, znevažuje nepochybně také syna. A v Písmu se praví: Cti svého otce i svou matku.
     Nuže, co k tomu říci, bratři? Není ona i naší matkou? Ovšemže, bratři, je to opravdu naše Matka. Z ní jsme se přece narodili, ne světu, ale Bohu.
     Všichni jsme byli ve smrti, v starobě, v temnotách, v bídě. Tak to věříme, tak to i víme: Byli jsme ve smrti, neboť jsme ztratili Boha. Byli jsme v starobě, neboť jsme žili v porušenosti. Byli jsme v temnotách, neboť jsme ztratili světlo moudrosti. Nadobro jsme tak propadli zkáze.
     Avšak z blahoslavené Marie jsme se zase narodili, mnohem lépe než předtím z Evy, protože z Marie se narodil náš Spasitel. Místo staroby jsme získali novost, místo porušenosti neporušenost, místo temnot světlo.
     Maria je naše matka, matka našeho života, matka naší neporušenosti, matka našeho světla. O našem Pánu říká přece apoštol: On se nám stal Boží moudrostí a spravedlností, naším posvěcením a vykoupením.
     Takže ta, která je matkou Kristovou, je matkou naší moudrosti, matkou naší spravedlnosti, matkou našeho posvěcení a matkou našeho vykoupení. A tak je naší matkou víc než naše matka pozemská. Naše narození z ní je jistě přednější, protože z ní vychází naše svatost, naše moudrost, naše spravedlnost, naše posvěcení a naše vykoupení.
     Písmo praví: Chvalte Hospodina v jeho svatých. Máme-li chválit Boha ve svatých, v těch, skrze něž činí divy a zázraky, oč více je třeba ho chválit v té, ve které učinil sebe sama, podivuhodného nade všechny divy.

RESPONSORIUM

Nebo:

Z věroučné konstituce 2. vatikánského sněmu o Církvi

     Jako bylo od věčnosti předurčeno vtělení Božího slova, byla zároveň předurčena také blahoslavená Panna za Matku Boží: z rozhodnutí Boží prozřetelnosti se zde na zemi stala ctihodnou Matkou božského Vykupitele a v jedinečné, nesrovnatelné míře vznešenou spolupracovnicí i pokornou služebnicí Páně. Počala, porodila a živila Krista, představila ho v chrámě Otci, prožívala se svým Synem smrtelná muka kříže; v poslušnosti a víře, s nadějí a vroucí láskou tak naprosto ojedinělým způsobem spolupracovala na Spasitelově díle obnovy nadpřirozeného života všech lidí. Právě proto se v řádu milosti stává i naší Matkou.
     A toto Mariino mateřství trvá v dějinách spásy bez přestání: od okamžiku, kdy při zvěstování oddaně vyslovila svůj souhlas, jemuž i pod křížem zůstala neochvějně věrná, až do věčného naplnění spásy všech vyvolených. Ani po svém nanebevzetí v tomto spasitelném poslání neustala, ale vždy znovu se za nás přimlouvá, aby se nám dostalo darů potřebných k naší spáse.
     S mateřskou láskou pečuje o všechny bratry svého Syna, kteří dosud putují po této zemi a jsou vystavení nebezpečí a nesnázím, dokud nebudou šťastně dovedeni do nebeské vlasti.
     Proto se blahoslavená Panna v Církvi vzývá jako Přímluvkyně, Ochránkyně, Pomocnice a Prostřednice. Tomu je ovšem třeba rozumět tak, že se nic neubírá ani nepřidává ke skutečnosti, že postavení a funkce jediného Prostředníka přísluší Kristu.
     Žádného tvora nelze totiž nikdy srovnávat s vtěleným Slovem a Vykupitelem, ale podobně jako se různým způsobem podílejí na jediném Kristově kněžství služebníci církve a věřící lid a jako se rozličným způsobem na tvorstvu konkrétně projevuje jediná Boží dobrota, tak také Vykupitelovo jediné prostřednictví nejen nevylučuje, ale podněcuje mezi tvory různé druhy spolupráce, pramenící z tohoto jediného zdroje.
     A právě takovou Kristu podřízenou Mariinu úlohu a činnost Církev nepochybně nejen vyznává, ale také neustále zakouší a klade věřícím na srdce, aby se na tuto mateřskou ochranu spolehli, a tak ještě více přilnuli k Prostředníkovi a Spasiteli Kristu.

RESPONSORIUM

MODLITBA

Modleme se:

Všemohoucí věčný Bože, dej nám, svým služebníkům, stálé zdraví duše i těla a na přímluvu Panny Marie obrať naše trápení v trvalou radost. skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

Nebo:

Milosrdný Bože, nehleď na naše provinění, a když se ti nemohou líbit naše vlastní skutky, shlédni na přímluvu Parmy Marie, Matky svého Syna, a zachraň nás. Neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

Nebo:

Milosrdný Bože, ty víš, jak jsme nestálí, vyslyš naši prosbu a na přímluvu Panny Marie nám přispěj na pomoc, abychom se zbavili svých poklesků a povstali k novému životu. skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

Nebo:

Bože, provázej nás svou mocnou ochranou a na přímluvu blahoslavené Panny Marie nás vysvoboď ode všeho nebezpečí a naplň svým pokojem. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

Nebo:

Všemohoucí Bože, tys od věčnosti vyvolil Pannu Marii, aby byla svatá a milostiplná; na její přímluvu dávej i nám z nevyčerpatelného bohatství své milosti. skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

Nebo:

Všemohoucí Bože, vyslyš naše prosby a dej, abychom na přímluvu Panny Marie a pod její ochranou bezpečně prošli všemi nebezpečími zde na zemi a šťastně došli do věčné radosti v nebi. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Nakonec se připojí:

Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.

Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.

    Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i  zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie