[ nová verze ]
12. leden 2017, Čtvrtek
1. týden žaltáře
První mezidobí, 1. týden
invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl. večerní chvály
kompletář
nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb
uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu
latinská verze
nahlásit chybu
|
Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz 12. leden 2017 První mezidobí, 1. týden 1. týden žaltáře
MODLITBA SE ČTENÍM
V.
Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému, jako byla na počátku i nyní i vždycky a na věky věků. Amen.
Aleluja.
HYMNUS
V noci a časně ráno:
Když zakryla noc pláštěm tmy
barvy všech věcí na zemi,
slyš prosby, naše vyznání,
ty Soudce srdcí nestranný.
Odpusť nám všechny proviny,
smyj z naší duše poskvrny,
dej, Kriste, nám, ať milost tvá
zažene od nás smečky zla.
Hle, duch je hříchem podlomen
a zhoubná vina hlodá v něm.
Však chcem se temných činů vzdát
a tebe, Spáso, vyhledat.
A proto rozptyl mlžný dým
nám z duše světlem blaživým,
ať blahý cit ji naplní,
že smí dlít na tvém výsluní.
Laskavý Vládce, Ježíši,
buď s Otcem ti čest nejvyšší,
i Duchu, který těší nás,
po všechny věky, v každý čas. Amen.
Během dne:
Prosíme, Kriste, vlídně hleď
na sluhy tebe prosící,
ať víru naši neničí
zlo, kterým naplněn je svět.
Vypuďme špatnost z duše své,
závistí svést se nedejme,
urážky neoplácejme
a dobrým přemáhejme zlé.
Dej, by nám z nitra zmizela
lest, hněv a pýcha života
a s ní i naše lakota,
odvěký pramen všeho zla.
Ať cesty míru urovná
vždy nelíčená upřímnost,
ať skví se všude počestnost
a naděje vždy nezlomná.
Laskavý Vládce, Ježíši,
buď s Otcem ti čest nejvyšší,
i Duchu, který těší nás,
po všechny věky, v každý čas. Amen.
ŽALMY
Ant. 1 Výroky Páně jsou štítem všem, kdo v něm hledají spásu.
Žalm 18, 31-51
Poděkování za záchranu
Je-li Bůh s námi, kdo proti nám? (Řím 8, 31)
IV
31 Bůh, Boží cesta je dokonalá, †
výroky Páně tříbeny v ohni, *
on je štít všech, kdo v něm hledají spásu.
32 Vždyť kdo je Bůh než jedině Pán, *
kdo nežli sám náš Bůh je skálou?
33 Bůh, který silou mě opásal, *
cestu mou ochránil od úhony.
34 Jelení hbitost mým krokům dal, *
on mi dal kráčet po výšinách.
35 Ruce mé učil bojovat, *
paže mé napínat kovové luky.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Výroky Páně jsou štítem všem, kdo v něm hledají spásu.
Ant. 2 Pravice tvá, Pane, mě podepírá.
V
36 Svou pomoc dals mi za můj štít, †
pravice tvá mě podepírá, *
silným mě činí, že ty jsi se mnou.
37 Volnou cestu mým krokům jsi dal, *
abych si kotník nepodvrtl.
38 Nepřátele jsem dohonil, *
neucouvl, až jsem je pobil.
39 Tak jsem je srazil, že nevstanou víc, *
zůstali ležet u mých nohou.
40 Tys k boji silou mě opásal, *
podlehnout dals mým protivníkům, –
41 zahnals mé odpůrce na útěk, *
dopřáls mi za jejich záští je zničit.
43 Rozdrtil jsem je na pouhý prach, *
rozšlápl jako na cestě bláto.
44 Tys mě vytrhl z přečetných vojsk, *
tys mi dal vládu nad národy.
Podrobil se mi i neznámý lid, *
45 poslušni jsou, jen zaslechnou o mně.
46 Cizinci s bázní mi vzdávají hold, *
s chvěním své hradby opouštějí.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Pravice tvá, Pane, mě podepírá.
Ant. 3 Pán žije! Veleben budiž Bůh, má spása.
VI
47 Pán žije! Chvála buď Skále mé! *
Veleben budiž Bůh, má spása!
48 Bůh, jenž mi pomáhá k odplatě, *
který mi národy podrobuje!
49 Před odpůrci mě zachránil, †
vyzdvihl nad všechny nepřátele, *
vytrhl z rukou násilníka. –
50 Za to tě v národech oslavím, *
písněmi, Pane, tvé jméno chci chválit.
51 Pán svému králi byl milostiv, †
vyvýšil svého pomazaného, *
Davida i jeho potomstvo navždy.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Pán žije! Veleben budiž Bůh, má spása.
V.
Otevř mé oči, Pane, ať sleduji bděle.
R.
Podivuhodné zákony tvoje.
PRVNÍ ČTENÍ
Z knihy Sirachovcovy
42, 15 – 43, 13
Chvalozpěv na Boha Stvořitele
Chci připomínat díla Páně
a vypravovat, co jsem viděl.
Na rozkaz Páně povstala jeho díla
a tvorstvo poslouchá jeho vůli.
Zářící slunce shlíží na všechno
a sláva Páně naplňuje všechna jeho díla.
Svatí Páně nejsou schopni
vyprávět všechny jeho divy,
to, co Pán, Všemohoucí, pevně stanovil,
aby svět trval v jeho slávě.
Zkoumá hlubiny moře i lidské srdce,
a odkrývá jejich tajemství.
Nejvyšší zná všechno, co lze poznat,
a dívá se na znamení věků.
Oznamuje minulé i budoucí
a odhaluje stopy ke skrytým věcem.
Žádná myšlenka mu neujde,
není před ním skryté ani jedno slovo.
Uspořádal divy své moudrostí,
neboť on je od věčnosti do věčnosti.
Nelze mu přidat nebo ubrat
a nepotřebuje žádného rádce.
Jak milá jsou všechna jeho díla,
i když se z nich vidí jen jiskra.
To všechno žije a zůstává navěky,
všechno jej poslouchá za každých okolností.
Všechno je rozdílné, jedno od druhého,
nic neudělal s nedostatkem.
Jedna věc zdůrazňuje dokonalost druhé.
Kdo se nasytí, když se dívá na Boží krásu?
Nádhera na výsosti je čistá obloha,
skvostný je pohled na klenbu nebes.
Rozhlašuje ho slunce, když se ukazuje při východu,
podivuhodný výtvor, dílo Nejvyššího!
V poledne vysouší zemi,
kdo může obstát v jeho žáru?
Při pracích, při nichž je potřeba žár,
se dmýchá do pece,
slunce však vypaluje hory trojnásobně.
Vydechuje ohnivý žár,
vyzařuje paprsky, že až oslepují oči.
Velký je Pán, jeho Stvořitel,
podle jeho slov pospíchá svou drahou.
I měsíc svítí vždy ve svou dobu,
určuje čas a je znamením navždy.
Podle měsíce se určují svátky,
dává světlo, kterého ubývá po úplňku.
Po každém novu se obnovuje, jak říká jeho jméno,
přibývá ho podivuhodně, když se mění,
je korouhví pro nebeské sbory,
září na nebeské klenbě.
Nádhera hvězd je okrasou nebe,
zářivě zdobí výšiny Páně.
Na slova Svatého plní svůj úkol
a neunavují se na svých hlídkách.
Podívej se na duhu a chval jejího Tvůrce,
je překrásná ve svém lesku.
Skvostným obloukem běží kolem nebe,
napjaly ji ruce Nejvyššího.
RESPONSORIUM
Zj 4, 11; Est 4, 17d-17e
O.
Hoden jsi, Pane, náš Bože, aby ti všichni vzdávali slávu a čest, *
neboť jsi stvořil všechno a z tvé vůle všechno povstalo a bylo stvořeno.
V.
Ty jsi stvořil nebe i zemi; ty jsi Pán celého světa. *
Neboť jsi stvořil všechno a z tvé vůle všechno povstalo a bylo stvořeno.
DRUHÉ ČTENÍ
Z pojednání „Proti pohanům“ od svatého biskupa Atanáše
(Nn. 40-42: PG 25, 79-83)
Boží Slovo všemu dává krásu, řád a soudržnost
Kristův Otec, nejsvětější a stojící vysoko nade vším stvořeným, je jako ten
nejlepší kormidelník: svou moudrostí a svým Slovem, kterým je náš Pán a Spasitel
Ježíš Kristus, všude všechno řídí a spravuje, aby všechno směřovalo ke spáse, a
všechno dělá tak, jak uznává za dobré. A dobré je všechno právě tak, jak se to
stalo nebo jak to vidíme se dít, neboť taková je jeho vůle, jak jistě nikdo
nepochybuje. Kdyby totiž byl pohyb stvoření beze smyslu a svět se jen nahodile
zmítal, plným právem by se neměla přikládat žádná víra tomu, co bylo řečeno.
Jestliže však byl svět založen na smysluplnosti, moudrosti a vědění a je vybaven
veškerou krásou, nemůže být tím, kdo všechno takto stvořil a uspořádal, nikdo
jiný než Slovo Boží.
Míním Slovo, živé a tvůrčí, Slovo samého Dobra, Boha veškerenstva; Slovo, které
je sám Bůh, jenž vyslovuje sám sebe; Slovo, které je jiné než všechno, co
vzniklo, a než všechno stvoření; vlastní a jediné Slovo dobrého Otce, jež celý
tento svět stvořilo a svou prozřetelností osvěcuje. Je to totiž dobré Slovo
dobrého Otce, a jako takové dalo všemu řád: spojilo navzájem protiklady a
uspořádalo je v jediný soulad. Je to jediný a jednorozený Bůh, který vychází z
Otce jako dobrý z dobrého pramene a všemu dává krásu, řád a soudržnost.
Bůh, který svým vlastním věčným Slovem všechno učinil a svému stvoření propůjčil
jsoucnost, nedopustil, aby bylo vlastní přirozeností unášeno a zmítáno; vždyť
tak by mohlo opět propadnout v nebytí. Ale protože je dobrý, celé stvoření svým
Slovem řídí a udržuje, Slovem, které je sám Bůh, takže stvoření osvícené
vedením, prozřetelností a správou Slova může pevně setrvávat ve svém bytí.
Stvoření totiž musí mít podíl na Otcově Slovu, které opravdu je, a toto Slovo
všemu stvoření pomáhá, aby i ono mohlo být a nepřestalo existovat. To by se mu
totiž přihodilo, kdyby je neudržovalo Slovo, které je obrazem neviditelného
Boha, prvorozené ze všeho stvoření.1 Protože skrze ně a v něm má své bytí
všechno, to, co je viditelné i co je neviditelné. A to Slovo je hlavou Církve,
jak učí služebníci pravdy ve svatých písmech.
Nuže, toto všemohoucí a nejsvětější Otcovo Slovo proniká všechny věci a všude se
šíří jeho moc a osvěcuje všechno viditelné i neviditelné. Toto Slovo všechno
objímá a všechno pevně drží, takže nic nezůstává mimo jeho moc. Naopak, všem a
skrze všechny, každému zvlášť a současně všem dohromady, dává život a udržuje
ho.
1 srov. Kol 1, 15-18
RESPONSORIUM
Srov. Př 8, 22-30
O.
Od začátku, dříve než povstala země, než byly propasti, jsem se narodila, než
byly prameny bohaté vodou, * dříve než byly zaklíněny hory, před pahorky mě Bůh
zrodil.
V.
Byla jsem tam, když rozpínal nebesa, s ním jsem všechno pořádala.
* Dříve než byly zaklíněny hory, před pahorky mě Bůh
zrodil.
MODLITBA
Modleme se:
Bože, náš nebeský Otče, vyslyš naše prosby a provázej nás svou ochranou.
Dej nám poznat, co máme dělat, a posiluj nás, abychom to skutečně konali.
Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Nakonec se připojí:
Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.
Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.
Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin,
může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i
zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie
|