[ nová verze ]

« Leden 2017 »
NePoÚtStČtSo
1234567
891011121314
15161718192021
22232425262728
293031 


3. leden 2017, Úterý
2. týden žaltáře

Doba vánoční, 2. týden
Nejsvětějšího Jména Ježíš, nezávazná památka
Pro OP: Bl. Štěpánky Quinzaniové, panny, řeholnice, nezávazná památka


invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl.
večerní chvály
kompletář


nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb

uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu

latinská verze

nahlásit chybu

Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

3. leden 2017
Nejsvětějšího Jména Ježíš, nezávazná památka




MODLITBA SE ČTENÍM

V. Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.  Aleluja.

HYMNUS

Vzpomínko sladká, Ježíši,
slast srdcím skýtáš nejvyšší,
med však a všecko převýší,
když dlíš v nás, Lásko nejčistší.

Nic vroucnějšího nelze pět,
nic milejšího uslyšet,
nic vřelejšího pomyslet,
než Ježíš, onen Božství květ.

Všech kajících jsi nadějí,
dobrý k všem, kdo tě vzývají,
vlídný k těm, kdo tě hledají.
Čím však těm, kdo tě získají?

Ret nepoví to, ač by rád,
to nevystihne písma znak,
jen zkušený to tuší snad,
co Ježíše je milovat.

Ježíši, slasti blažená,
tys naše příští odměna,
která všem, kdo tě v lásce má,
na věčné věky souzena. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Svou cestu života svěř Pánu, on už učiní své.

Žalm 36 (37)
Úděl dobrých a zlých

Blahoslavení tiší, neboť oni dostanou zemi za dědictví. (Mt 5, 5)

I

1 Nerozhořčuj se nad špatnými, *
      neřevni na ty, kdo pášou zlo!

2 Zakrátko zvadnou jako tráva, *
      uschnou jak bujná bylina. –

3 Důvěřuj v Pána a čiň dobro, *
      pokojně, věrně v své zemi žij.

4 Jen v Pánu měj své potěšení: *
      po čem tvé srdce touží, on dá. –

5 Svou cestu života svěř Pánu, *
      důvěřuj, on už učiní své.

6 Jak světlu dá vzejít tvé spravedlnosti *
      a tvému právu jak bílému dni. –

7 Tichý buď před Pánem, spolehni na něj, †
      nežárli na toho, komu se daří, *
      i když je přitom samá lest.

8 Přemáhej hněv a zanech záští, *
      nezlob se, z toho roste jen zlo.

9 Zlí totiž budou vyhlazeni; *
      kdo v Pána doufá, podrží zem. –

10 Jen ještě chvíli a bezbožník zmizí: *
       pohleď, tu stál – a není ho již!

11 Kdežto pokorní obdrží zemi *
       a hojný pokoj bude jim přán.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Svou cestu života svěř Pánu, on už učiní své.

Ant. 2 Odvrať se od zlého a čiň jen dobré, poctivé podepře Pán.

II

12 Bezbožník ukládá spravedlivému *
       a zuby skřípe na něho.

13 Pán však se jeho úkladům směje, *
       vidí už nadcházet jeho den. –

14 Hříšníci tasí svoje meče, *
       k výstřelu napínají luk,
    jen aby skláli ubožáka, *
       pobili všechny pokojné.

15 Vnikne však jejich meč do jejich srdcí *
       a jejich luky se přelomí. –

16 Lepší je trocha poctivcova *
       než velké jmění bezbožných;

17 protože hříšným se přerazí paže, *
       kdežto poctivé podepře Pán. –

18 Pán dobře zná život bezúhonných, *
       dědictví jejich je na věky.

19 V neblahých dobách nebudou v hanbě, *
       i za dnů hladu se nasytí. –

20 Zatímco bezbožní propadnou zkáze: *
       vždyť všichni nepřátelé Páně
    jsou jen jako to luční kvítí: *
       zaniknou, odvanou jako dým. –

21 Hříšník se dluží, aniž co vrací; *
       dobrý však z lásky rozdává.

22 Ti, jimž Pán žehná, zdědí zemi, *
       ti, které proklel, vyhynou. –

23 Pán posiluje kroky toho, *
       čí život se mu zalíbil.

24 Padne-li, ležet nezůstane, *
       vždyť Pán ho drží za ruku. –

25 Ať mlád nebo k stáru, já nezažil nikdy, †
       aby byl dobrý ponechán v bídě *
       a jeho děti šly žebrotou.

26 Vždycky se slituje, potřebným půjčí, *
       v dětech svých bude požehnán. –

27 Odvrať se od zlého, čiň jen dobré, *
       zůstaneš takto na věky živ.

28 Vždyť Pán má lásku k spravedlnosti *
       a neopouští svoje věrné;
    zatímco nepoctiví zajdou, *
       rod hříšných bude vyhlazen.

29 Jen spravedliví zdědí zemi, *
       na věky na ní budou žít.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Odvrať se od zlého a čiň jen dobré, poctivé podepře Pán.

Ant. 3 Doufej v Pána, choď jeho cestou.

III

30 Ústa řádného mluví vždy moudře *
       a jeho jazyk pravdivě.

31 V srdci si nese Boží zákon, *
       krok jeho nezakolísá.

32 Za spravedlivým slídí hříšník *
       a snaží se ho usmrtit.

33 Pán ho však nenechá napospas zlému, *
       na soudu nedá ho odsoudit. –

34 Doufej v Pána, choď jeho cestou †
       a povýší tě k držení země, *
       záhubu hříšných uvidíš.

35 Znával jsem hříšného násilníka, *
       jak pyšný cedr se vypínal:

36 přišel jsem podruhé – nebylo ho, *
       hledal jsem jej a nenašel! –

37 Hleď na zbožné, hleď na poctivé: *
       takovým patří budoucnost.

38 Bezbožní vesměs však dojdou zkázy, *
       potomstvo hříšných vyhyne.

39 Sám Pán je spásou spravedlivých, *
       v čas nouze jim je ochranou.

40 Pán jim dá pomoc a vysvobození *
       za to, že v něho doufají.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Doufej v Pána, choď jeho cestou.

V. Boží Syn přišel a dal nám rozum.
O. Abychom poznávali pravého Boha.

PRVNÍ ČTENÍ

Z listu svatého apoštola Pavla Kolosanům

3, 5-16
Život nového člověka

     5Umrtvěte všechno, co je ve vašich údech pozemského: smilství, nečistotu, chlípnost, zlou žádostivost a chamtivost, která je modloslužbou; 6pro tyto věci přichází Boží trest na neposlušné lidi. 7Tou cestou jste kráčeli kdysi také vy, když jste v tom žili. 8Ale teď i vy to všechno odložte: hněv, prchlivost, zlobu, nactiutrhačné a ošklivé řeči ze svých úst. 9Neobelhávejte jeden druhého. Svlečte ze sebe člověka starého s jeho počínáním, 10a oblečte člověka nového, který se obnovuje k správnému poznání, aby se podobal svému Stvořiteli. 11Tady už není Řek nebo Žid, obřezaný nebo neobřezaný, barbar, Skyta, otrok nebo člověk svobodný; ale všecko a ve všem je Kristus.
    
12Jako od Boha vyvolení, svatí a milovaní projevujte navenek milosrdné srdce, dobrotu, pokoru, mírnost a trpělivost. 13Snášejte se a navzájem si odpouštějte, má-li kdo něco proti druhému. Pán odpustil vám, proto odpouštějte i vy. 14A nadto nade všechno mějte lásku, neboť ona je svorník dokonalosti. 15Ať ve vašem srdci vládne Kristův pokoj: k němu jste byli povoláni v jednom těle. Buďte za to vděční.
    
16Kristova nauka ať je u vás ve své plné síle: moudře se navzájem poučujte a napomínejte. S vděčností zpívejte Bohu z celého srdce žalmy, chvalozpěvy a duchovní písně.

RESPONSORIUM

Srov. Gal 3, 27-28

O. My všichni, pokřtění v Krista, oblékli jsme se v Krista: * všichni jsme jeden v Kristu Ježíši, našem Pánu.
V. Už není Žid anebo Řek, už není otrok anebo člověk svobodný, už není muž anebo žena;* všichni jsme jeden v Kristu Ježíši, našem Pánu.

DRUHÉ ČTENÍ

Jedno z těchto dvou:

Z drobných spisů svatého kněze Tomáše Akvinského

(Opusc. 60, De humanitate Iesu Christi Domini nostri: Ed. Lugdunensis, 1562, p. 417)

Toto jméno má velkou a mnohonásobnou sílu

     Dali mu jméno Ježíš.1 Poznamenejme, že jména jednotlivých lidí jsou vždycky dávána podle některé jejich vlastnosti nebo podle doby (jako když se dávají jména svatých těm, kdo se narodí o jejich svátcích) nebo podle příbuzenství nebo podle některé jiné vlastnosti. Ale jména dávaná Bohem, vždycky znamenají nějaký Boží dar, daný zdarma těm, kterým jsou uložena, jak bylo řečeno Abrahámovi: Tvé jméno bude Abrahám. Určil jsem tě za otce mnoha věhlasných národů.2 A Petrovi bylo řečeno: Ty jsi Petr – skála – a na té skále zbuduji svou Církev.3 Protože tedy člověku Kristu byl udělen tento dar milosti, že skrze něho měli být všichni spaseni, byl vhodně nazván jménem “Ježíš”, to je “spasitel”.
     Musíme pak říci, že jméno “Ježíš” má velkou a mnohonásobnou sílu. Kajícníkům je útočištěm, nemocným je lékem, bojujícím záštitou, modlícím se je přímluvou. Neboť odpouští hříchy, uzdravuje, dává vítězství pokoušeným, sílu a důvěru, že dosáhneme spásy.
     O prvním je řečeno: Píšu vám, milé děti, že vám byly odpuštěny hříchy pro Ježíšovo jméno.4o něm vydávají svědectví všichni proroci,5 Augustin: “Co je Ježíš, ne-li ‘spasitel’? Proto pro sebe sama buď mi Ježíšem.” Nehleď, Pane, na mou zlobu tak, že bys zapomněl na svou dobrotu!” Ale všimněme si, že je toto jméno uloženo při obřízce. Tím je naznačeno, že jsou spaseni ti, kdo jsou duchovně obřezáni. Proto říká Bernard: “My bratři musíme být obřezáni ne doslova, ale duchem a pravdou.”
     O druhém je řečeno: Rozlitý olej je tvé jméno.6 Olej je totiž úleva pro bolesti. A tak i toto jméno Ježíš. Bernard praví: “Má duše, máš uložen utišující prostředek v nádobě jména, kterým je jméno Ježíš. Toto jméno není nikdy neúčinné proti žádnému zlu.” Rovněž Petr Ravennský: “Toto jméno dalo slepým zrak, hluchým sluch, chromým chůzi, němým řeč, mrtvým život.”
     O třetím je řečeno: Pevná věž je Pánovo jméno. A v mém jménu budou vyhánět zlé duchy. A dvaasedmdesát učedníků se vrátilo a s radostí řekli: ”Pane, dokonce i zlí duchové se nám podrobují ve tvém jménu”.7 Proto říká Petr Ravennský: “Všechnu ďábelskou moc zahnala z posedlých těl síla tohoto jména Ježíš.”
     O čtvrtém je řečeno: O cokoli budete prosit Otce ve jménu mém, dá vám to.8 Proto říká Augustin: “V mém jménu, které je Kristus Ježíš. Znamená Krista krále, Ježíše Spasitele. A o cokoli prosíme skrze ně, prosíme ve jménu Spasitele. Avšak on není ‘spasitelem’ jenom když udělá, oč prosíme, ale i když to neudělá. Protože vidí-li, že prosba je v rozporu se spásou, projeví se jako Spasitel, když jí nevyhoví. Lékař přece ví, zda to, co si žádá nemocný, je pro jeho zdraví nebo proti němu. Aby ho uzdravil, nesplní jeho opačnou vůli.”
     Všimni si Bernardových slov o tom, jak byl Kristus obřezán a jak mu bylo dáno jméno: “Je to velké a podivuhodné tajemství: je obřezán chlapec a nazván Ježíš. Co znamená tato souvislost? Ale poznej v tom prostředníka mezi Bohem a lidmi, který hned od svého narození sdružuje božské věci s lidskými, nejnižší s nejvyššími. Narodí se z ženy, ale té se dostává plodu tak, že neopadá květ jejího panenství. Je zavinut do plínek, ale andělé vzdávají těmto plínkám chválu a úctu. Je ukryt v jeslích, ale prozradí jej hvězda, zářící z nebe.” Tak obřízka dokazuje opravdovost přijaté lidské přirozenosti, a jméno, které je nad každé jiné jméno, ukazuje slávu velebnosti.

     1 Lk 2, 21
     2 Gn 17, 5
     3 Mt 16, 18
     4 1 Jan 2, 12
     5 Sk 10, 43
     6
     7 Př 18, 10; srov. Mk 3, 15; Lk 10, 17
     8 Jan 16, 23

RESPONSORIUM

Srov. Žl 5, 12; 88, 16-17

O. Ať se, Pane, veselí všichni tví věrní, v důvěře k tobě ať jásají stále. Ochraňuj je, aby ti vzdávali věčnou chválu, * všichni, kdo ctí tvé jméno.
V. Chodí před tebou, Pane, v tvém světle žijí, denně se těší ze slávy tvého jména. * Všichni, kdo ctí tvé jméno.

Nebo:

Z listu o úctě k božskému Jménu Ježíš od blahoslaveného kněze Jindřicha Seuse

(Epist. XII: Opera latina reddita a Laurentio Surio, Coloniae 1615, pp. 263 sqq.)

Vtiskni si mě jako pečeť na své srdce

     Všemohoucí a věčný Bůh žádá od čisté duše, aby si vtiskla jako pečeť na své srdce. Proto každý upřímný milovník Boha si má vždycky podržet v ústech duše některé zbožné obrazy nebo myšlenky, které by povzbuzovaly a rozněcovaly jeho srdce vzhledem k Bohu.
     V tomto životě je totiž největší dokonalost v tom, abychom často pamatovali na Boha, často po něm v srdci vzdychali, hodně o něm mluvili, vryli si do mysli jeho slova, pracovali pro něho a pro něho všechno opustili, hleděli jen na něho a jen jemu věnovali pozornost. Naše oči ať se na něho s láskou dívají, uši ať naslouchají jeho nabádání, srdce, rozum a duch ať ho láskyplně objímají. Když ho urazíme, prosbami ho usmiřme. Když nás cvičí, snášejme to pokojně. Když se skryje, hledejme ho a neustaňme, dokud ho nenalezneme. Nalezeného důstojně podržme.
     Ať jdeme nebo zůstáváme, ať pijeme nebo jíme, vždycky má být v našich srdcích vtištěn přeslavný klenot Ježíšova jména. Když nejsme schopni dělat nic jiného, aspoň si ho máme očima vrývat do svých srdcí.
     Jeho nejsladší jméno mějme stále v ústech, a dokud bdíme, pamatujme vážně na něho, aby se nám ve spánku o něm zdálo, a říkejme s prorokem: “Věčný Bože, nejsladší Moudrosti, jak dobrý jsi k duši, která tě hledá a jen po tobě touží!”
     Toto je totiž ze všeho nejlepší cvičení. Vždyť vrchol všech cvičení je ustavičná modlitba. Na ni se všechno ostatní vztahuje jako na cíl. Co, ptám se, dělají v nebi jiného, než že nazírají na Boha, milují ho a chválí?
     S čím větší láskou si tedy vtiskneme do srdce Pána, našeho Boha, věčnou Moudrost, čím častěji také na něho nazíráme a objímáme ho do náruče svých srdcí, tím slastněji nás objímá on v tomto i v budoucím životě.

RESPONSORIUM

Srov. Žl 51, 11; 105, 47

O. Navždy ti budu vzdávat díky, Pane, tvé jméno před věrnými chválit, * neboť je dobré.
V. Ať tvé svaté jméno velebíme, slávou tvou se smíme honosit. * Neboť je dobré.

MODLITBA

Modleme se:
Bože, tys ustanovil svého jednorozeného Syna, aby byl Spasitelem lidstva, a přikázal jsi, aby byl nazván Ježíš. Uděl nám milostivě, ať se v nebi těšíme z patření z toho, jehož svaté jméno uctíváme na zemi. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Nakonec se připojí:

Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.

Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.

    Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i  zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie