[ nová verze ]
12. říjen 2016, Středa
4. týden žaltáře
Druhé mezidobí, 28. týden Sv. Radima, biskupa, nezávazná památka
invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl. večerní chvály
kompletář
nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb
uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu
latinská verze
nahlásit chybu
|
Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz 12. říjen 2016 Sv. Radima, biskupa, nezávazná památka
Narodil se v 2. polovině 10. století. Doprovázel svého staršího bratra
Vojtěcha na jeho cestách, spolu s ním vstoupil pod řádovým jménem Gaudentius do římského
benediktinského kláštera sv. Bonifáce a Alexia na Aventinu (990); byl též svědkem jeho
mučednické smrti (997). Stal se prvním arcibiskupem v polském Hnězdně (1000) a tam také
kolem roku 1006 zemřel. Jeho ostatky byly přeneseny do Prahy (1039) a v románské bazilice
sv. Víta (postavené v letech 1060-1096) byly uloženy v kryptě sv. Kosmy a Damiána. Nejstarší
pražská nekrologia (od 2. poloviny 12. století) uvádějí jako den jeho smrti 12. říjen. Až do
poslední úpravy českého národního kalendáře (1973) se u nás jeho památka slavila ve výroční
den přenesení (25. VIII.).
MODLITBA SE ČTENÍM
V.
Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému, jako byla na počátku i nyní i vždycky a na věky věků. Amen.
Aleluja.
HYMNUS
Pastýřů hlavo, Kriste, jejich Vládce,
slavit dnes chceme svátek jednoho z nich,
proto mu pěje naše vděčné stádce
píseň chval zbožných.
Duch plný darem pomazání svého
obhájce pravdy učinil si z něho,
pevného v boji, aby mohl tvůj lid
na pastvy vodit.
On svému stádu vzorem byl i vůdcem,
byl světlem slepých, všude mírnil bídu,
všem stal se vším, byl prozíravým otcem
Božího lidu.
Kriste, jenž dáváš věnce zasloužené
svým věrným v nebi, dej ať ve svém díle
jdem s tímto vůdcem a tak dosáhneme
i téhož cíle.
Buď věčná sláva nejvyššímu Otci,
stejná buď tobě, Vládce, Spasiteli,
Svatému Duchu chválou stejně vroucí
ať zní svět celý. Amen.
ŽALMY
Ant. 1 Oslavuj Pána, duše má, na jeho dobra nezapomeň!
Žalm 102 (103)
Chvála Božího milosrdenství
Z milosrdné lásky našeho Boha nás navštívil ten, který vychází z výsosti. (Srov. Lk 1, 78)
I
1 Oslavuj Pána, duše má, *
mé nitro jeho svaté jméno!
2 Oslavuj Pána, duše má, *
na jeho dobra nezapomeň! –
3 Všechny tvé viny odpouští, *
ze všech tvých neduhů tě léčí;
4 tvůj život chrání záhuby, *
věnčí tě láskou, slitováním;
5 on blahem sytí tvoje dny, *
jak orlu obnovil tvou mladost. –
6 Pán koná skutky milosti: *
všem utlačeným zjedná právo.
7 Ukázal cestu Mojžíši, *
své skutky dětem Izraele.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Oslavuj Pána, duše má, na jeho dobra nezapomeň!
Ant. 2 Jak otec dětem odpouští, Pán je k svým věrným milostivý.
II
8 Vlídný a laskavý je Pán, *
shovívavý a milosrdný.
9 Nechce se ustavičně přít, *
navěky v hněvu setrvávat.
10 Nesplácí hříchy, nejedná, *
jak pro své viny zasloužíme. –
11 Vždyť jak ční nebe nad zemí, *
tak velkou lásku má k svým věrným.
12 Jak od východu k západu *
vzdaluje od nás naše viny.
13 Jak otec dětem odpouští, *
Pán je k svým věrným milostivý.
14 Ví, z čeho jsme stvořeni, *
má na mysli, že jsme jen hlína.
15 Jsou jako tráva lidské dny: *
rozkvetou jako polní kvítek,
16 zavane vítr, sfoukne jej, *
a stopy po něm nezůstane.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Jak otec dětem odpouští, Pán je k svým věrným milostivý.
Ant. 3 Oslavte Pána, díla Páně.
III
17 Však láska Páně do věků, *
je dobrotiv až k dětem dětí
18 u těch, kdo jeho smlouvu ctí *
a plní jeho přikázání.
19 Pán zřídil si trůn v nebesích *
a jeho vláda řídí vesmír. –
20 Oslavte Pána, chvalte jej, †
vy jeho poslové, vy silní, *
kdo konáte, co on vám káže!
21 Oslavte Pána, zástupy, *
vy, kdo jste v službách jeho vůle!
22 Oslavte Pána, díla Páně, †
všude, kam sahá jeho vláda! *
Oslavuj Pána, duše má!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Oslavte Pána, díla Páně.
V.
Ukaž mi, Pane, cestu svých přikázání.
R.
Rozjímat budu nad tvými divy.
PRVNÍ ČTENÍ
Z knihy proroka Zachariáše 3, 1 – 4, 14
Boží přísliby veleknězi Jozuovi a místodržiteli Zorobábelovi
3.1Hospodin mi ukázal velekněze Jozua, který stál před Hospodinovým andělem. Po jeho pravici stál satan, aby ho obžaloval.
2Tu řekl Hospodinův anděl satanovi: „Ať tě Hospodin zkrotí, satane, ať tě zkrotí Hospodin, který si vyvolil
Jeruzalém! Což to není oharek vytažený z ohně?“ 3Jozue, když stál před andělem, byl oblečen do špinavých šatů.
4Anděl se ujal slova a řekl těm, kdo stáli před ním: "Svlékněte ho ze
špinavých šatů!“ Pak pokračoval: „Hleď, sňal jsem z tebe tvou nepravost a dám tě obléci do slavnostních šatů!“
5Potom řekl: „Dejte mu na hlavu
čistý turban!“ Vsadili mu na hlavu čistý turban a oblékli ho do šatů. To vše se stalo v přítomnosti Hospodinova anděla.
6Hospodinův anděl zapřísahal Jozua: 7„Tak praví Hospodin zástupů:
Jestliže budeš chodit po mých cestách a dobře mi sloužit, pak i ty budeš spravovat můj dům, budeš střežit má nádvoří a já ti dám
přístup k těm, kdo zde stojí.
8Slyš, veleknězi Jozue, ty i tvoji druhové, kteří před tebou sedí – jsou to mužové, kteří jsou předzvěstí:
Přivedu svého služebníka jménem Výhonek. 9Hle, kámen, který kladu před Jozua! Na
tomto jednom kameni je sedm očí, já sám do něho vryji rytinu – praví Hospodin zástupů – 10v jednom dni
odstraním nepravost této země. Tehdy praví Hospodin zástupů – jeden bude zvát druhého pod vinný kmen a pod fíkovník.“
4.1Anděl, který se mnou mluvil, se vrátil a probudil mě jako toho, kdo má být probuzen ze spánku.
2Řekl mi: „Co vidíš?“ Odpověděl jsem: "Viděl jsem svícen
celý ze zlata, nahoře měl mísu na olej, na ní sedm lamp, a každá lampa, která byla nahoře, měla sedm zobců pro knoty.
3Vedle svícnu byly dvě olivy, jedna po pravé straně mísy, druhá po její levé straně.“
4Ujal jsem se slova a řekl jsem andělovi, který se mnou
mluvil: „Co to znamená, můj pane?“ 5Anděl, který se mnou mluvil, mi odpověděl: „Ty nevíš, co to znamená?“
Řekl jsem: „Nevím, můj pane.“
6Tu se ujal slova a řekl mi: „To je Hospodinovo slovo k Zorobábelovi: Ani vojskem, ani silou, ale
mým duchem – praví Hospodin zástupů. 7Kdo jsi ty, veliká
horo, před Zorobábelem? Rovina se z tebe stane! On vytáhne poslední kámen nahoru a bude volat: Jak je krásný!
8Hospodin mě oslovil: 9Zorobábelovy ruce založily tento
dům a jeho ruce ho dokončí; poznáte, že mě k vám poslal Hospodin zástupů. 10Kdo pohrdal dnem malých
začátků? Zaradují se, až uvidí olovnici v Zorobábelově ruce. Těch sedm lamp jsou Hospodinovy oči, které prohlížejí celou zemi.“
11Ujal jsem se slova a řekl: „Co znamenají ty dvě olivy po pravé a levé straně svícnu?"
12Podruhé jsem se ujal slova a zeptal se: „Co znamenají dvě olivové
ratolesti, které dvěma zlatými trubicemi vylévají zlato?" 13Řekl mi: „Ty nevíš, co znamenají?“ Odpověděl
jsem: „Nevím, můj pane.“ 14Odvětil mi: „To jsou dva pomazaní, kteří stojí před Pánem celé země.“
RESPONSORIUM
Zj 11, 4. srov.3
O. To jsou dvě olivy a dva svícny. *
Stojí před Pánem země. V.
Pán pošle své dva svědky, aby prorokovali. *
Stojí před Pánem země.
DRUHÉ ČTENÍ
Z „Kroniky české“ od Kosmy, děkana pražské kapituly
(Lib. II, cap. 3.4: knihovna rukopisů Národního muzea v Praze, sign. VIII F 69, fol. 30a)
Nerozdílný průvodce při veškeré práci a strastech
V Hnězdně odpočíval nejvzácnější poklad, tělo svatého mučedníka Vojtěcha. Když Čechové dobyli tohoto hradu, s velikou radostí vstoupili do chrámu a
nedbajíce o žádnou jinou kořist žádali, aby jim bylo dáno vzácné svaté tělo, které kdysi pro Krista trpělo.
Když biskup Šebíř viděl, jak jsou nerozvážní a odhodlaní ke všemu dobrému i zlému, pokusil se je odvrátit od hříšné opovážlivosti těmito slovy: „Bratři
moji a synové Církve Boží! Není to tak snadné, jak si myslíte, aby si nějaký smrtelník mohl jen tak dovolit opovážlivě se dotknout svatého těla, obdařeného
od Boha zázračnou mocí. Proto se dříve tři dni postěte, konejte pokání za své hříchy, odřekněte se všech ohavností, které se svatému Vojtěchu na vás
ošklivily, a slibte z celého srdce, že už se jich nebudete dále dopouštět.“
Z Božího vnuknutí pojal kníže úmysl přenést také tělo tamějšího arcibiskupa Radima (Gaudentia).
Toho totiž pojilo se svatým Vojtěchem nejen tělesné, nýbrž i duchovní bratrství, byl jeho nerozlučným společníkem ve všech námahách a souženích, a i když
nezakusil spolu s ním mučednictví na vlastním těle, přece byl mučedníkem, protože trpěla jeho duše. Neboť nebylo možné, aby jeho duši nepronikl meč, když
viděl, jak jeho bratra rozťaly meče pohanů, a sám toužil zemřít jako on.
RESPONSORIUM
_
O.
V bratrské spolupráci přemáhali láskou ke Kristu temnoty světa. *
Měli jednu víru a jednoho ducha.
V.
Podle milosti, která jim byla dána, oba pracovali na jednom díle. *
Měli jednu víru a jednoho ducha.
MODLITBA
Modleme se:
Bože, tvá prozřetelnost vedla svatého biskupa Radima, aby se stal svědkem mučednické
smrti svého bratra Vojtěcha a pokračovatelem v jeho díle; prosíme tě, veď i nás, abychom
chápali a uskutečňovali odkaz bratrské spolupráce na tvém díle. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Nakonec se připojí:
Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.
Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.
Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin,
může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i
zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie
|