Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

8. červen 2016
Pro OP: Bl. Diany d´Andalo a Cecílie, panen, mnišek, pro mnišky PAMÁTKA, památka

V. Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.  Aleluja.

HYMNUS

Slavíme, Kriste, nadšeni
slavný den svatých panen tvých,
které šly ve tvých šlépějích,
s čistými srdci, s písněmi.

Tys čistý liliový květ,
Ženichu panen přesvatý,
ochránce svaté čistoty,
léčky zlých duchů rázně smeť.

Tvé srdce neposkvrněné
ochotně se vždy usmíří,
odpusť nám proto každý hřích
a promiň viny nezměrné.

Děkujeme ti upřímně,
bloudícím cesty napravuj,
milosti dárce, při nás stůj
v každý čas, tebe prosíme.

Ať tebe všechno lidstvo ctí,
Ježíši, Pannou zrozený,
i Otci, Duchu milosti
ať ustavičně chvála zní. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Také my uvnitř naříkáme a očekáváme vykoupení našeho těla.

Tvorstvo bylo podrobeno nicotnosti... kvůli tomu, který ho podrobil. Zůstala však tvorstvu naděje. (Řím 8, 20)

² Říkal jsem: Dám si na své cesty pozor, *
      abych se neprohřešil jazykem;
   a pokud bude bezbožník stát blízko, *
      budu svá ústa držet na uzdě. –

³ Ztichl jsem, zmlkl, i když nešťasten, *
      ale má bolest jen se zjitřila,
⁴ srdce se v těle prudce rozpálilo. †
      Oheň se vzňal, když jsem tak rozmýšlel, *
    a já jsem musil nahlas promluvit:
⁵ „Dej mi už, Pane, uvidět můj konec †
      a jakou míru dní mám před sebou, *
      ať poznám tak svou pomíjejícnost.“ –

⁶ Hle, vyměřils mé dny jen na pídě, †
    v tvých očích je můj život jako nic, *
      a každý člověk jenom jako dech,
⁷ jen jako stín se tady člověk mihne, †
      jen jako dech je všechno bohatství, *
      jež hromadí a neví pro koho.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Také my uvnitř naříkáme a očekáváme vykoupení našeho těla.

Ant. 2 Slyš můj křik, Pane, nemlč k mým slzám.

⁸ Co tedy, Pane, teď mám očekávat? *
      Jen k tobě upínám svou naději.
⁹ Zachraň mě od všech křivd a nepravostí, *
      bláznům mě nenechávej na posměch!
¹⁰ A teď už mlčím, ústa neotevřu, *
       protože všechno je tvé řízení. –

¹¹ Odejmi ode mne své navštívení! *
       Vždyť hynu pod tvou pádnou pravicí!
¹² Člověka za hřích postihuješ trestem †
       a ničíš jeho nádheru jak mol: *
       je každý člověk jenom jako dech. –

¹³ Slyš můj křik, Pane, vyslechni mou prosbu, †
       nemlč k mým slzám, vždyť jsem já tvůj host, *
       poutník, jak všichni moji otcové.
¹⁴ Odvrať svůj přísný zrak a oddechnu si, *
       dříve než odejdu a zaniknu.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Slyš můj křik, Pane, nemlč k mým slzám.

Ant. 3 Já vždy a stále spoléhám na Boží slitování.

Kdo se chlubí, ať se chlubí v Pánu. (1 Kor 1, 31)

³ Co ty tak silácky se chlubíš *
      špatností vůči zbožným?
⁴ Jen zkázu kuješ, pletichaříš, *
      jazyk máš jako břitvu.
⁵ Zlo ti je milejší než dobro, *
      lež ti je víc než pravda.
⁶ Máš rád jen zraňující slova, *
      jazyku pomlouvačný! –

⁷ Bůh za to zahubí tě navždy, †
      ze stanu vyvleče tě, *
      ze země živých vytne.
⁸ Dobří to spatří plni bázně, *
      on sám jim bude pro smích:
⁹ „Hle člověk, který nechtěl v Bohu *
       hledat své útočiště,
    jen v majetek svůj doufal, *
       na ničemnosti stavěl.“ –

¹⁰ Já však se jak strom olivový *
       zelenám v domě Božím,
    spoléhám vždy a stále *
       na Boží slitování.
¹¹ Navždy ti budu vzdávat díky *
       za toto tvoje dílo,
    tvé jméno před věrnými chválit *
       za tvoji dobrotivost.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Já vždy a stále spoléhám na Boží slitování.

V. Doufám, Pane, z duše doufám.
R. Na tvé slovo vyčkávám.

PRVNÍ ČTENÍ

Z knihy Jozue

     ^3.1Za časného jitra vytáhl Jozue se všemi syny Izraele ze Šittímu, až přišli k Jordánu; tam přenocovali, dříve než jej přešli. ²Když uplynuly tři dny, prošli předáci táborem ³a přikázali lidu: „Jakmile spatříte archu úmluvy Hospodina, svého Boha, a lévijské kněze, kteří ji nesou, vytáhnete ze svého místa a půjdete za ní. ⁴Mezi vámi a ní bude odstup zhruba dvou tisíc loket, abyste ji zdálky viděli a znali cestu, kudy se máte ubírat, neboť nikdy předtím jste touto cestou neprocházeli. Dbejte toho, abyste se k arše nepřiblížili!“ ⁵Jozue pak vyzval lid: „Posvěťte se, neboť Hospodin zítra mezi vámi učiní podivuhodné věci.“ ⁶Potom se Jozue obrátil ke kněžím. Řekl: „Zvedněte archu úmluvy a ubírejte se před lidem.“ I zvedli archu úmluvy a šli před lidem.
     ⁷Hospodin řekl Jozuovi: „Dnes tě začnu oslavovat před celým Izraelem, aby poznali, že jsem s tebou, jako jsem byl s Mojžíšem. ⁸Poruč kněžím, kteří nesou archu úmluvy: ‚Až přijdete na kraj vod Jordánu, zastavíte se!‘ “ ⁹Jozue řekl synům Izraele: „Přistupte sem a slyšte slova Hospodina, svého Boha!“ ¹⁰Pak Jozue pokračoval: „Podle toho poznáte, že je uprostřed vás živý Bůh, který jistě před vámi vyžene Kananejce, Chetity, Chivity, Perizity, Girgašity, Amority i Jebuzity. ¹¹Hle, archa úmluvy Pána celé země přejde Jordán před vámi. ¹²Nyní si vyberte z kmenů Izraele dvanáct mužů, po jednom muži z každého kmene. ¹³Až nohy kněží, kteří ponesou archu Hospodina, Pána celé země, spočinou ve vodách Jordánu, vody Jordánu se rozdělí: voda, která přitéká shora, se zastaví jako nerozborná hráz.“
     ¹⁴Když vytáhl lid ze svých stanů, aby přešel Jordán, kněží nesli archu úmluvy před lidem. Jordán v čas žní právě vystoupil ze svých břehů. ¹⁵Když ti, kdo nesli archu, přišli k Jordánu a jejich nohy se dotkly okraje vod, ¹⁶voda přitékající shora se zastavila. Vystoupla jako nerozborná hráz ve velké dálce u města Adamu, které leží při Saretanu. Voda odtékající do moře Araby, do Solného moře, zcela zmizela a lid přešel před Jericho. ¹⁷Kněží, kteří nesli archu Hospodinovy úmluvy, se nepohnutě zastavili na suchém dně uprostřed Jordánu. Všechen lid přecházel po suchu, dokud lid Jordán úplně nepřešel.
     ^4.14Onoho dne vyvýšil Hospodin Jozua před očima celého Izraele, takže měli před ním bázeň, jako měli bázeň před Mojžíšem za jeho celého života. ¹⁵Hospodin řekl Jozuovi: ¹⁶„Přikaž kněžím nesoucím archu úmluvy, ať vystoupí z Jordánu.“ ¹⁷Jozue tedy kněžím přikázal: „Vystupte z Jordánu.“ ¹⁸Sotva však kněží nesoucí archu Hospodinovy úmluvy zprostřed Jordánu vystoupili, hned jak se nohy kněží odtrhly ode dna a stanuly na suchu, vrátily se vody Jordánu na své místo a rozlévaly se jako předtím v celé své šíři.
     ¹⁹Desátého dne prvního měsíce vystoupil lid z Jordánu. Utábořili se v Gilgalu při východním okraji Jericha.
     ^5.10Synové Izraele se utábořili v Gilgalu a slavili velikonoce čtrnáctého dne toho měsíce večer na jerišských planinách. ¹¹Na druhý den po velikonocích jedli z úrody té země: nekvašené chleby a pražená zrna. Téhož dne ¹²přestala padat mana. Byl to druhý den, kdy jedli z úrody té země. Synové Izraele už neměli manu, toho roku jedli z výnosu země Kanaán.

RESPONSORIUM

DRUHÉ ČTENÍ

Jedno z těchto dvou:

Z dopisů bl. Jordána Saského

     [Bratr Jordán z řádu bratří Kazatelů, neužitečný služebník, nejdražší sestře v Kristu Dianě, aby byla povolána kochat se ustavičně v radosti a slastech ráje.]
     Hleď, nejdražší, Boží milost mě předcházela, ale také mě doprovázely modlitby tvé a mých dcer, takže jsem šťastně, živ a zdráv přišel do Paříže. Nyní ti posílám tento dopis, abys měla nějakou útěchu alespoň z písemného pozdravu, když je ti načas odňata tělesná přítomnost a osobní rozhovor a útěcha, která plyne z obojího!
     Ty pak, dcero, spolu se svými i mými dcerami v Pánu, nesnaž se především o trýznění těla, při kterém se snadno překročí míra rozumu a rozlišování, ale spíše o ctnosti a zejména o zbožnost, která podle apoštola všecko zmůže, a o ni se přičiňuj. Ať je ustavičně ve tvém srdci jako předmět horoucí touhy blažený kraj nebešťanů, onen slavný útulek překypující radostí a plesem, místo opravdu prozářené veškerou krásou a převyšující všechno lidské chápání, kraj vpravdě božský a hodný být příbytkem člověka, stvořeného k Božímu obrazu.
     Snoubenky mají mít často a zbožně na paměti Snoubence. Pro jeho pohled ať jsou všechna znetvoření a poskvrnění zušlechtěna úsilím o krásu, aby snad posvátné oko Snoubence nebylo ani v nejmenším uraženo. Jejich srdce buď čisté a život nevinný. Budiž u nich jednota v zachovávání obyčejů, pokoj a svornost, nenarušená láska i zbožná pokora, která uchovává všechna dobra, aby si v duši, jež nalezla zalíbení v rozkoších ctností, nalezl zalíbení i Boží Syn, který je požehnaný na věky věků. Amen. Buďte zdrávy.
     Modli se za mne. Pozdravuj sestry, milované dcery v Pánu. Vybídni je, ať se modlí za pařížské studenty, aby Pán otevřel jejich srdce a oni byli přístupni obrácení, a ti, kteří si udělali dobré předsevzetí, aby jej uvedli ve skutek a vytrvale spěli k věčnému životu. Buďte zdrávy.
     Pozdravují tě bratr Archanděl a bratr Jan. Pozdravuj též kajícnice u svaté Anežky i známé paní a přítelkyně. Buď zdráva.

RESPONSORIUM

MODLITBA

Modleme se:
Naplň nás, Bože, radostí z oslavy památky blahoslavených panen Diany a Cecílie a dej nám, prosíme, na jejich přímluvu, ať srdcem i skutky dosvědčujeme své zalíbení v bratrském životě i lásku k pravdě. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Nakonec se připojí:

Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.

Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.

    Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i  zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie