[ nová verze ]

« Květen 2016
NePoÚtStČtSo
1234567
891011121314
15161718192021
22232425262728
293031 


13. květen 2016, Pátek
3. týden žaltáře

Doba velikonoční, 7. týden
Panny Marie Fatimské, nezávazná památka
Pro OP: Bl. Imeldy Lambertiniové, panny, nezávazná památka


invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl.
večerní chvály
kompletář


nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb

uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu

latinská verze

nahlásit chybu

Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

13. květen 2016
Panny Marie Fatimské, nezávazná památka


MODLITBA SE ČTENÍM

V. Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.  Aleluja.

HYMNUS

Zemí, mořem i roji hvězd
vždy chválen, slaven a ctěn jest
vesmíru Vládce, který je
skryt v lůně Panny Marie.

Ač měsíc, slunce, jejich jas
a vše mu slouží v každý čas,
v milostiplném lůně svém
jej chová Panna pod srdcem.

Jak šťastná, Matko, nad tím jsi,
že Tvůrce tvůj, Pán nejvyšší,
držící v dlani celou zem,
dlel jako v chrámě v lůně tvém.

Blahá nebeským poselstvím:
Duch požehnal tě mateřstvím.
Všech lidí touha, Mesiáš,
tvým lůnem přišel mezi nás.

Buď sláva tobě, Ježíši,
zrozený z Panny nejčistší,
i Otce, Ducha milosti
ať věčně všechno tvorstvo ctí. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Jsem už vysílen křikem, jak čekám na svého Boha. Aleluja.

Žalm 68 (69), 2-22. 30-37
Horlivost pro tvůj dům mě stravuje

Dali mu pít víno smíchané se žlučí. (Mt 27, 34)

I

2 Pojď mě zachránit, Bože, *
      voda až k hrdlu mi sahá,

3 bořím se v hlubokém bahně, *
      jako by bezedné bylo,
   padl jsem do hlubin vodních, *
      proud mě strhuje s sebou.

4 Jsem už vysílen křikem, *
      hrdlo mám ochraptělé,
   oči mi hleděním slábnou, *
      jak čekám na svého Boha.

5 Víc, než mám na hlavě vlasů, *
      je těch, kdo mají mě v zášti,
   silnější nežli mé kosti
      jsou, kdo mě stíhají křivě. *
   Vrátit mám to, co jsem nevzal! –

6 Ty, Bože, znáš mé pošetilosti, *
      prohřešky moje nejsou ti tajny.

7 Pro mne kéž nedojdou zahanbení, *
      kdo, Pane zástupů, doufají v tebe,
   ať kvůli mně se nedočká hanby, *
      kdo hledá Boha Izraele! –

8 Vždyť já jsem pro tebe potupu snášel, *
     pohana ulpěla na mé tváři.

9 Odcizil jsem se svým vlastním bratřím, *
       synům mé matky jsem jako cizí. –

10 Stráven jsem tím, jak pro tvůj dům horlím, *
       hanoben těmi, kdo hanobí tebe.

11 Sebe jsem týral mnohými posty, *
       ale i to mi jen k potupě bylo. –

12 V pytli jsem chodil za pokání, *
       za to jsem jim byl leda pro smích.

13 Tlachají o mně, kdo u brány sedí, *
       opilci zpívají posměšky o mně.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Jsem už vysílen křikem, jak čekám na svého Boha. Aleluja.

Ant. 2 Žluč mi kapali do mého jídla, v žízni mě octem napájeli. Aleluja.

II

14 Já však se modlím k tobě, Pane! *
       Milostiv buď mi a vyslyš mě, Bože,
    jak jenom ty se smilovat umíš, *
       jak jenom ty jsi v pomoci věrný!

15 Vyprosť mě z bahna, ať neutonu, *
       zachraň mě z bídy a z hluboké tůně,

16 aby mě proud už nestrhoval, †
       aby mě hloubka nepohltila, *
       ať propast nade mnou nezavře jícen! –

17 Vyslyš mě, Pane, v své slitovné lásce, *
       shlédni ke mně v svém milosrdenství!

18 Neukrývej se před služebníkem, *
       vyslyš mě, pospěš, nenech mě v bídě! –

19 Pojď ke mně blíž a vysvoboď mě, *
       zachraň mě navzdor mým nepřátelům!

20 Ty přece znáš mé ponížení, *
       před tebou stojí mí protivníci. –

21 Zahanbení mi zlomilo srdce, *
       potupa má je nezhojitelná;
    doufal jsem v soucit, ale marně, *
       v ty, kdo mě utěší, nenašel jsem je.

22 Žluč mi kapali do mého jídla, *
       v žízni mě octem napájeli.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Žluč mi kapali do mého jídla, v žízni mě octem napájeli. Aleluja.

Ant. 3 Hledejte Pána a budete žít. Aleluja.

III

30 Já však jsem ubožák v bídě, *
       chraň mě svou pomocí, Bože!

31 Chci jménu Božímu zpívat, *
       vděčně je chválit a slavit.

32 To bude milejší Pánu, *
       nad žertvu rohatých býků. –

33 Těšte se, pokorní, z toho: *
       Kdo hledá Boha, ten sílí!

34 Neboť Pán ubohé slyší, *
       nezhrdne zajatci svými.

35 Chval ho nebe i země, *
       moře a vše, co v něm žije! –

36 Neboť Bůh zachová Sión, †
       zbuduje judská města; *
       budou v nich žít a sídlit

37 potomci těch, kdo mu slouží; †
       kdo jeho jméno ctí s láskou, *
       najdou v nich navždy svůj domov.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Hledejte Pána a budete žít. Aleluja.

V. Z tvého zmrtvýchvstání, Kriste, aleluja.
O. Ať se radují nebe i země, aleluja.

PRVNÍ ČTENÍ

Druhý list svatého apoštola Jana

Držte se Kristova učení

     1Já, starší, píšu vyvolené paní a jejím dětem, které miluji v pravdě – a nejen já sám, ale všichni, kdo poznali pravdu – 2pro tu pravdu, která v nás zůstává a bude s námi navěky. 3Buď s námi milost, slitování a pokoj od Boha Otce a od Ježíše Krista, Otcova Syna, v pravdě a v lásce!
    
4Měl jsem velikou radost, když jsem našel mezi tvými dětmi takové, které žijí v pravdě, jak nám to Otec nařídil. 5A nyní tě, paní, prosím – to ti píšu ne jako přikázání nové, ale jako to, které jsme měli od začátku – milujme se navzájem! 6Láska záleží v tom, že žijeme podle jeho přikázání. A přikázání, jak jste slyšeli od začátku, je toto: Žijte v lásce!
    
7Mnoho svůdců se objevilo ve světě, kteří nevyznávají Ježíše jako Mesiáše, jenž přišel v těle. Jsou to svůdci a antikristi. 8Dejte si pozor, abyste nepřišli o plody naší práce, ale abyste dostali plnou odměnu. 9Kdo jde dál a nezůstává v Kristově učení, nemá Boha. Kdo v tom učení zůstává, má Otce i Syna.
    
10Přijde-li k vám někdo a nepřinese toto učení, nepřijímejte ho do domu, a ani ho nepozdravujte. 11Kdo ho totiž pozdraví, má účast v jeho špatném jednání.
    
12Měl bych vám toho ještě mnoho psát, ale nechci to dělat papírem a inkoustem, ale doufám, že k vám přijdu a řeknu vám to ústně, aby naše radost byla dokonalá.
    
13Pozdravují tě děti tvé vyvolené sestry.

RESPONSORIUM

Srov. 2 Jan 5.3; Dt 5, 33

O. To je přikázání, které jsme dostali od Otce, ne jako nové, ale jako to, které jsme měli od začátku: * Žijte v pravdě a v lásce, aleluja.
V. Musíte se ve všem držet cesty, kterou vám Hospodin, váš Bůh, přikázal jít, a tak zůstanete naživu. * Žijte v pravdě a v lásce, aleluja.

DRUHÉ ČTENÍ

Z oslavné řeči svatého Sofronia, biskupa jeruzalémského

(Oratio 2, in sanctissimae Deiparae Annuntiatione 21-22. 26: PG 87, 3, 3242. 3250)

Otcovo požehnání zazářilo lidem skrze Marii

     Buď zdráva, milostiplná, Pán s tebou! Může být něco závratnějšího než taková radost, Panno a Matko? A může být něco velkolepějšího než tato milost, kterou Bůh přiřknul jedině tobě? Nebo lze přijít na něco blaživějšího a nádhernějšího, než je taková milost? Všechno zůstává daleko za zázrakem, který vidíme na tobě, nic nedosahuje výšin tvého omilostnění; všechno, i to nejlepší, je až za tebou, lesk všeho ostatního před tebou naprosto bledne.
     Pán s tebou! Kdo by se mohl odvážit se s tebou měřit? Z tebe přichází na svět Bůh. Kdo by ti neustoupil z cesty a navíc s radostí ti nedal přednost a neuznal tvoje prvenství? Když vidím tvé skvělé výsady, jimiž převyšuješ všechny tvory, vzdávám ti nejvyšší hold a provolávám: Buď zdráva, milostiplná, Pán s tebou! Vždyť z tebe se nedostalo radosti pouze lidem, také nebeské mocnosti se z tebe radují.
     Jsi opravdu požehnaná mezi ženami, neboť zlořečení, které postihlo Evu, jsi změnila v požehnání a Adam, který byl prokletím sražen v prach, byl skrze tebe blahořečen.
     Jsi opravdu požehnaná mezi ženami, neboť skrze tebe zazářilo lidem Otcovo požehnání a zbavilo je staré kletby.
     Jsi opravdu požehnaná mezi ženami, neboť skrze tebe nacházejí záchranu tvoji prarodiče; máš přece porodit Zachránce, který jim připraví spásu u Boha.
     Jsi opravdu požehnaná mezi ženami, neboť bez semene jsi vydala plod, který zahrnul celý svět požehnáním a vykupuje jej z prokletí, plodícího trní.
     Jsi opravdu požehnaná mezi ženami, neboť přes svou lidskou přirozenost se opravdu staneš Rodičkou Boží. Vždyť jestliže ten, jenž se z tebe narodí, je vskutku vtělený Bůh, právem ti náleží titul Bohorodičky, protože skutečně rodíš Boha.
     Ty opravdu chováš v komůrce svého lůna samotného Boha; bydlí v tobě ve své lidské podobě, vychází z tebe jako ženich, všem připravuje radost a všechno zaplavuje Božím světlem.
     Jako na nejčistším, skvoucím nebi si právě u tebe, Panno, Bůh postavil svůj stan a vyjde z tebe jako ženich ze svatební komnaty a jako borec běžící k cíli proběhne dráhu svého života, který bude všem živým ve všem přinášet spásu; a jelikož se od jednoho konce nebes rozklene až na druhý konec nebes, kéž naplní všechno Božím žárem a životodárným světlem.

RESPONSORIUM

_

O. Požehnaná mezi ženami, tys Evinu kletbu změnila v požehnání. * Díky tobě spočinulo na lidech požehnání Boha Otce.
V. Skrze tebe nacházejí záchranu tvoji prarodiče. * Díky tobě spočinulo na lidech požehnání Boha Otce.

Nebo:

Z kázání blahoslaveného Aelreda, opata v Rievaulx

(Sermo 20, in Nativitate beatae Mariae: PL 195, 322-324)

Maria, naše Matka

     Pojďme k nevěstě Kristově, pojďme k jeho matce, pojďme k jeho nejlepší služebnici. Tím vším je totiž blahoslavená Panna Maria.
     Ale co pro ni máme udělat? Jaké dary jí můžeme nabídnout? Kéž bychom jí alespoň dokázali vrátit, co jsme jí dlužni!! Dlužíme jí úctu, dlužíme jí službu, dlužíme jí lásku, dlužíme jí chválu. Dlužíme jí úctu, protože ona je matkou našeho Pána. Kdo totiž nectí matku, znevažuje nepochybně také syna. A v Písmu se praví: Cti svého otce i svou matku.
     Nuže, co k tomu říci, bratři? Není ona i naší matkou? Ovšemže, bratři, je to opravdu naše Matka. Z ní jsme se přece narodili, ne světu, ale Bohu.
     Všichni jsme byli ve smrti, v starobě, v temnotách, v bídě. Tak to věříme, tak to i víme: Byli jsme ve smrti, neboť jsme ztratili Boha. Byli jsme v starobě, neboť jsme žili v porušenosti. Byli jsme v temnotách, neboť jsme ztratili světlo moudrosti. Nadobro jsme tak propadli zkáze.
     Avšak z blahoslavené Marie jsme se zase narodili, mnohem lépe než předtím z Evy, protože z Marie se narodil náš Spasitel. Místo staroby jsme získali novost, místo porušenosti neporušenost, místo temnot světlo.
     Maria je naše matka, matka našeho života, matka naší neporušenosti, matka našeho světla. O našem Pánu říká přece apoštol: On se nám stal Boží moudrostí a spravedlností, naším posvěcením a vykoupením.
     Takže ta, která je matkou Kristovou, je matkou naší moudrosti, matkou naší spravedlnosti, matkou našeho posvěcení a matkou našeho vykoupení. A tak je naší matkou víc než naše matka pozemská. Naše narození z ní je jistě přednější, protože z ní vychází naše svatost, naše moudrost, naše spravedlnost, naše posvěcení a naše vykoupení.
     Písmo praví: Chvalte Hospodina v jeho svatých. Máme-li chválit Boha ve svatých, v těch, skrze něž činí divy a zázraky, oč více je třeba ho chválit v té, ve které učinil sebe sama, podivuhodného nade všechny divy.

RESPONSORIUM

_

O. Šťastná jsi, svatá Panno Maria, a hodná veškeré chvály. * Z tebe vzešlo slunce spravedlnosti, Kristus, náš Bůh, skrze něhož jsme spaseni a vykoupeni.
V. S radostí slavíme tvůj svátek, blahoslavená Panno Maria. * Z tebe vzešlo slunce spravedlnosti, Kristus, náš Bůh, skrze něhož jsme spaseni a vykoupeni.

Nebo:

Z věroučné konstituce 2. vatikánského sněmu o Církvi

(Č. 61-62)

Mariino mateřství v dějinách spásy

     Jako bylo od věčnosti předurčeno vtělení Božího slova, byla zároveň předurčena také blahoslavená Panna za Matku Boží: z rozhodnutí Boží prozřetelnosti se zde na zemi stala ctihodnou Matkou božského Vykupitele a v jedinečné, nesrovnatelné míře vznešenou spolupracovnicí i pokornou služebnicí Páně. Počala, porodila a živila Krista, představila ho v chrámě Otci, prožívala se svým Synem smrtelná muka kříže; v poslušnosti a víře, s nadějí a vroucí láskou tak naprosto ojedinělým způsobem spolupracovala na Spasitelově díle obnovy nadpřirozeného života všech lidí. Právě proto se v řádu milosti stává i naší Matkou.
     A toto Mariino mateřství trvá v dějinách spásy bez přestání: od okamžiku, kdy při zvěstování oddaně vyslovila svůj souhlas, jemuž i pod křížem zůstala neochvějně věrná, až do věčného naplnění spásy všech vyvolených. Ani po svém nanebevzetí v tomto spasitelném poslání neustala, ale vždy znovu se za nás přimlouvá, aby se nám dostalo darů potřebných k naší spáse.
     S mateřskou láskou pečuje o všechny bratry svého Syna, kteří dosud putují po této zemi a jsou vystavení nebezpečí a nesnázím, dokud nebudou šťastně dovedeni do nebeské vlasti.
     Proto se blahoslavená Panna v Církvi vzývá jako Přímluvkyně, Ochránkyně, Pomocnice a Prostřednice. Tomu je ovšem třeba rozumět tak, že se nic neubírá ani nepřidává ke skutečnosti, že postavení a funkce jediného Prostředníka přísluší Kristu.
     Žádného tvora nelze totiž nikdy srovnávat s vtěleným Slovem a Vykupitelem, ale podobně jako se různým způsobem podílejí na jediném Kristově kněžství služebníci církve a věřící lid a jako se rozličným způsobem na tvorstvu konkrétně projevuje jediná Boží dobrota, tak také Vykupitelovo jediné prostřednictví nejen nevylučuje, ale podněcuje mezi tvory různé druhy spolupráce, pramenící z tohoto jediného zdroje.
     A právě takovou Kristu podřízenou Mariinu úlohu a činnost Církev nepochybně nejen vyznává, ale také neustále zakouší a klade věřícím na srdce, aby se na tuto mateřskou ochranu spolehli, a tak ještě více přilnuli k Prostředníkovi a Spasiteli Kristu.

RESPONSORIUM

Srov. Lk 1, 42

O. Svatá a neposkvrněná Matko Boží, nedovedu dost velebit tvé panenství, * neboť tys ve svém lůně nosila toho, kterého nebe nemohlo obsáhnout.
V. Požehnaná tys mezi ženami a požehnaný plod života tvého. * neboť tys ve svém lůně nosila toho, kterého nebe nemohlo obsáhnout.

MODLITBA

Modleme se:
Bože, tys Rodičku svého Syna učinil i naší Matkou; dej, ať poslušní její výzvy vytrváme v pokání a modlitbách za spásu světa a den za dnem stále účinněji šíříme tvé království. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Nakonec se připojí:

Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.

Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.

    Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i  zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie