[ nová verze ]
8. březen 2016, Úterý
4. týden žaltáře
Doba postní, 4. týden
Sv. Jana z Boha, řeholníka, pro připomínku
invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl.
večerní chvály
kompletář
nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb
uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu
latinská verze
nahlásit chybu
|
Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz 8. březen 2016
Sv. Jana z Boha, řeholníka, pro připomínku
Narodil se v Portugalsku v roce 1495. Do svých 42 let vystřídal mnoho zaměstnání: byl pastýřem, vojákem, pouličním prodavačem a nakonec knihkupcem v Granadě na jihu Španělska. Když slyšel kázat bl. Jana z Avily, změnil své chování a způsob života tak okázale, že ho zavřeli jako blázna. Poznal kruté prostředí tehdejších lazaretů, a rozhodl se zasvětit zbytek svého života zcela péči o nemocné. Dbal na to, aby se v nemocnici, kterou založil, jednalo s nemocnými podle hygienických
zásad, se skutečnými znalostmi a především s opravdovou láskou. Postupně se k němu přidávali další obětaví muži, a tak vznikl řád milosrdných bratří. Zemřel 8. III. 1550 v Granadě. V roce 1690 byl prohlášen za svatého a později za patrona všech nemocnic.
MODLITBA SE ČTENÍM
V.
Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.
HYMNUS
Už nadešel čas milosti
nám udělený z výsosti,
jenž lékem střídmosti má z běd
vytrhnout malátný náš svět.
Den naší spásy přichází
s jasem, jenž z Krista vychází,
když srdce hříchem zraněné
postem se k Bohu pozvedne.
Dej, Bože, ať půst držíme
a myslí, tělem střídmí jsme,
než projdem žitím pozemským
k velikonocům nebeským.
Ať v pokoře tě vesmír ctí,
jediný Bože v Trojici,
též my tě omilostněni
novými ctíme písněmi. Amen.
ŽALMY
Ant. 1 Pane, kéž tě dosáhne můj hlas, svoji tvář mi neukrývej.
Žalm 101 (102)
Vyhnancova přání a prosby
Bůh nás těší ve všech našich souženích. (2 Kor 1, 4)
I
2 Pane, vyslyš moje prosby, *
kéž tě dosáhne můj hlas!
3 Svoji tvář mi neukrývej *
v dnešní strastiplný den.
Nakloň ke mně ucho svoje, *
pospěš na mé volání! –
4 Dny mé jako dým se tratí, *
v kostech spaluje mě žár.
5 Srdce schne jak zprahlá tráva, *
zapomínám už i jíst.
6 Sténáním a nářkem stálým *
už jen kost a kůže jsem, –
7 podobám se ptáku v poušti, *
jsem jak sýček v sutinách,
8 chřadnu, naříkám jak ptáče *
osiřelé na střeše.
9 Stále běsní nepřátelé, *
tupí mě a klnou mi.
10 Popel jídám jako chleba, *
ředím nápoj slzami,
11 pro tvůj hněv a rozhorlení: *
zdvihls mě – a svrhl zpět!
12 Mé dny jsou stín klesající, *
sám jak tráva uvadám.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Pane, kéž tě dosáhne můj hlas, svoji tvář mi neukrývej.
Ant. 2 Shlédni, Pane, na prosby ubohých.
II
13 Avšak ty, Pane, trváš věčně, *
tvé jméno z rodu do rodu.
14 Vstaň, ustrň se zas nad Siónem, *
nadešel k slitování čas.
15 Milují jej tví služebníci, *
pláčí nad jeho zřícením. –
16 Národy budou ctít tvé jméno, *
tvou slávu všichni králové,
17 až zbuduje Pán Sión znova, *
zjeví se ve své nádheře,
18 až k prosbě bezmocných se skloní, *
nezhrdne jejich modlitbou. –
19 Tak budiž psáno pro budoucí, *
ať příští národ Pána ctí!
20 Neboť Pán shlédl ze svatyně, *
on z nebe na zem popatřil,
21 zajatců vzdechy aby slyšel, *
zachránil ty, jimž hrozí smrt.
22 Pak synové tvých služebníků *
přebývat budou v bezpečí
a jejich potomstvo i nadál *
před tvojí tváří potrvá
k cti tvého jména na Sióně, *
k tvé chvále v Jeruzalémě,
23 až národy a celé říše *
se k službě Páně shromáždí.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Shlédni, Pane, na prosby ubohých.
Ant. 3 Založil jsi zemi, Pane, nebesa jsou dílem tvým.
III
24 Cestou ochabla má síla, *
dej mi znát těch pár mých dní,
25 z půlky jich mě neodváděj! *
Věky věků je tvých let!
26 Dávno založil jsi zemi, *
nebesa jsou dílem tvým:
27 pominou, ty budeš dále; †
rozpadnou se jako šat, *
změníš je, jak šat se mění. –
28 Ty však stále stejný trváš, *
roků tvých je bez konce.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Založil jsi zemi, Pane, nebesa jsou dílem tvým.
V.
Hle, teď je ta doba příhodná.
O.
Hle, teď je ten den spásy.
PRVNÍ ČTENÍ
Z třetí knihy Mojžíšovy
19,1-18.31- 37
Povinnosti vůči bližním
1Hospodin řekl Mojžíšovi: 2„Mluv k celému společenství izraelských synů a řekni jim:
Buďte svatí, poněvadž já, Hospodin, váš Bůh, jsem svatý!
3Každý měj v úctě svou matku a svého otce.
Dbejte na mé dny odpočinku. Já jsem Hospodin, váš Bůh.
4Neobracejte se k bůžkům a nedělejte si lité obrazy bohů. Já jsem Hospodin, váš Bůh.
5Až budete přinášet Hospodinu oběť pokojnou, obětujte ji tak, aby ve vás našel zalíbení. 6V den
oběti a v následující den se maso sní. Co by zůstalo do třetího dne, bude spáleno ohněm. 7Jestliže by se přece jedlo
třetího dne, je závadné; Hospodin nenajde v obětníkovi zalíbení. 8Kdo by z něho jedl, ponese následky své
nepravosti, neboť znesvětil, co je svaté Hospodinu. Bude vyobcován ze svého lidu.
9Až budete ve své zemi sklízet obilí, nepožneš své pole až do samého kraje a nebudeš paběrkovat, co zbylo po žni.
10Ani svou vinici úplně nevysbíráš,
nebudeš na své vinici paběrkovat spadaná zrnka; ponecháš je pro chudáka a pro přistěhovalce. Já jsem Hospodin, váš Bůh.
11Nekraďte, nelžete, nepodvádějte jeden druhého! 12Nepřísahejte podvodně na mé jméno,
znesvětili byste jméno svého Boha! Já jsem Hospodin!
13Neutiskuj svého bližního a neolupuj ho! Ať u tebe nezůstane do rána mzda tvého nádeníka! 14Nezlořeč
hluchému a před slepce nedávej překážku, ale boj se svého Boha. Já jsem Hospodin!
15Nedopouštěj se křivdy na soudu, nenadržuj chudákovi a nestraň velmožovi! Suď svého bližního spravedlivě!
16Své krajany neobcházej s pomluvou, neusiluj o život svého bližního. Já jsem Hospodin!
17K svému bratru neměj nenávist, ale otevřeně ho napomeň, aby ses kvůli němu neobtížil hříchem. 18Nemsti
se, nechovej proti svým krajanům zášť, ale miluj svého bližního jako sebe. Já jsem Hospodin!
31Neobracejte se k duchům zemřelých a nevyhledávejte věštce a neznečišťujte se jimi. Já jsem Hospodin, váš Bůh.
32Před šedinami povstaň a starci vzdej poctu. Boj se svého Boha. Já jsem Hospodin.
33Bude-li přebývat s tebou ve vaší zemi někdo jako přistěhovalec, nebudete mu škodit. 34Ten,
kdo bude s vámi přebývat jako přistěhovalec, bude vám jako jeden z vás domorodců. Budeš ho milovat jako sebe samého, protože i vy jste byli přistěhovalci
v zemi egyptské. Já jsem Hospodin, váš Bůh.
35Nedopustíte se bezpráví při soudu, při měření, vážení a odměřování. 36Budete mít
správné váhy, správná závaží, správné míry velké i malé. Já jsem Hospodin, váš Bůh, já jsem vás vyvedl z egyptské země.
37Proto dbejte na všechna má nařízení a všechny mé řády dodržujte. Já jsem Hospodin.“
RESPONSORIUM
Gal 5, 14.13; Jan 13, 34
O.
Celý Zákon ve své plnosti je obsažen v jediné větě: Miluj svého bližního jako sebe.
* Posluhujte si navzájem láskou Ducha.
V.
Nové přikázání vám dávám: Milujte se navzájem: jak jsem já miloval vás, tak se navzájem milujte vy.
* Posluhujte si navzájem láskou Ducha.
DRUHÉ ČTENÍ
Z kázání svatého papeže Lva Velikého
(Sermo 10 de Quadragesima, 3-5: PL 54, 299-301)
O dobru lásky
V Janově evangeliu Pán říká: Podle toho všichni poznají, že jste moji učedníci, budete-li mít lásku k sobě navzájem.1
A v listě téhož apoštola čteme: Milovaní, milujme se navzájem, protože láska je z Boha, a každý, kdo miluje, je zrozen z Boha a poznává Boha.
Kdo nemiluje, Boha nepoznal, protože Bůh je láska.2
Ať se tedy věřící nad tím zamyslí a podrobí opravdové zkoušce nejhlubší zákoutí svého srdce. A jestliže podle svého svědomí v sobě najdou něco
z ovoce lásky, ať nepochybují o tom, že mají v sobě Boha. A aby byli stále více schopni přijmout takového hosta, ať se jejich srdce rozšiřuje
vytrvalými skutky milosrdenství. Jestliže totiž Bůh je láska, nemá mít naše láska žádnou hranici, protože božství se nedá uzavřít do žádných
hranic.
Moji milí, každý čas je jistě vhodný ke konání skutků lásky. Avšak tyto dny k tomu vybízejí obzvlášť. Ti, kteří touží slavit velikonoční
tajemství našeho Pána s čistou duší i tělem, ať se co nejvíce snaží získat právě tuto milost, protože v lásce je vrchol a souhrn všech
ctností a protože láska přikrývá množství hříchů.3
Když se tedy chystáme slavit to největší ze všech tajemství, kdy krev Ježíše Krista smyla naše hříchy, připravme nejdříve obětní dary
milosrdenství: to, co nám dala Boží dobrota, dávejme i my těm, kteří se na nás provinili.
Buďme nyní také štědřejší k chudým a laskavější k těm, kteří trpí různými slabostmi. Pak bude mnoho lidí děkovat Bohu a nasycení nuzných doporučí
Bohu naše posty. Žádná zbožnost věřících totiž netěší Pána více, než ta, která se stará o chudé; a kdekoli Bůh nachází milosrdnou starostlivost,
tam poznává obraz své božské lásky.
Nebojte se, že se tímto vydáním zmenší vaše prostředky. Štědrost sama o sobě je totiž ohromným majetkem. A nemůže se stát, že by nebylo co
rozdávat tam, kde živobytí dává i dostává sám Kristus. Neboť při každém takovém díle spolupracuje ta ruka, která chléb lámáním zvětšuje
a vydáváním rozmnožuje.
Ten, kdo dává almužnu, ať je klidný a veselý, protože největší zisk bude mít ten, kdo si pro sebe ponechá nejméně. Svatý apoštol Pavel přece o tom
říká: Ten, který poskytuje rozsévači semeno a chléb k jídlu, poskytne i vám osivo a dá vzrůst plodům vaší štědrosti4 v Kristu Ježíši, našem Pánu.
Neboť on žije a kraluje s Otcem a Duchem Svatým na věky věků, amen.
1 Jan 13, 35
2 1 Jan 4, 7-8
3 srov. Jak 5, 20; 1 Petr 4, 8
4 2 Kor 9, 10
RESPONSORIUM
Lk 6, 38; Kol 3, 13
O.
Dávejte, a dostanete: *
Míru dobrou, natlačenou, natřesenou a vrchovatou vám dají do klína.
V.
Pán odpustil vám, proto odpouštějte i vy. *
Míru dobrou, natlačenou, natřesenou a vrchovatou vám dají do klína.
TŘETÍ ČTENÍ
Z dopisů svatého řeholníka Jana z Boha
(Archiv gen. Ord. Hospit., Quaderno: De las cartas... ffo 23v 24o 27rv: O. Marcos, Cartas y escritos de Nuestro Glorioso Padre San Juan de Dios, Madrid, 1935, pp 18-19, 48-56)
Kristus je věrný
a o všechno se stará
Kdybychom měli na zřeteli Boží milosrdenství, dokud jsme při síle, nikdy bychom neochabovali v konání dobra. Neboť jestliže z lásky
k Bohu dáme chudým to, co nám on sám daroval, dostane se nám podle jeho zaslíbení stonásobné odplaty ve věčné blaženosti.1 Jak šťastný
výtěžek, jak bohatý úrok! Kdo by takovému skvělému obchodníkovi nesvěřil všechno, co má, když se tak postará o naše záležitosti? On na
nás dokonce s rozpjatýma rukama naléhá, abychom se k němu obrátili, oplakávali své hříchy a stali se služebníky lásky; abychom milovali sebe
i bližní, neboť podobně jako voda hasí oheň, láska ničí hřích.
Přichází sem vskutku tolik chudých, že se mnohdy sám divím, jak je možné jim poskytnout podporu. Ale to sám Ježíš Kristus se o všechno
stará a všechny živí. Do Božího domu přichází množství chudých, protože město Granada je veliké a velmi chladné, především teď v zimě.
V současné době tu teď bydlí přes stodeset nemocných i zdravých, služebných lidí i cizích poutníků. Protože je to domov pro všechny,
přijímá nemocné všeho druhu a jakéhokoli stavu: invalidy, mrzáky, malomocné, němé, choromyslné, ochrnulé, lidi s kožními chorobami,
přestárlé, ale i množství dětí, a k tomu nesčetné cizince
a poutníky, kteří tudy procházejí; i těm poskytujeme oheň a vodu, sůl a nádobí na vaření. Za nic a za nikoho se přitom neplatí. Kristus se však stará.
Zápasím tedy přirozeně s dluhy a pro Ježíše Krista jsem jako zajatec. Často mě dluhy tak tíží, že pro zadluženost si netroufám ani vyjít
na ulici. A když vidím, jak tolik chudých bratří a mých bližních nadmíru trpí, jak je na těle i na duchu sužuje tak veliké trápení a já
jim nemohu nijak pomoci, velmi mě to trápí. Ale důvěřuji v Krista, zná přece moje srdce. A proto říkám: Prokletý člověk, který spoléhá na
člověka2 a ne pouze na Krista. Chtě nechtě se s lidmi budeš muset rozejít, ale Kristus je věrný a neopouští, Kristus se o všechno stará.
Jemu děkujme bez ustání. Amen.
1 srov. Mt 19, 29
2 Jer 17, 5
RESPONSORIUM
Srov. Iz 58, 7-8
O.
Lámej svůj chléb hladovému, popřej pohostinství bloudícím ubožákům. *
Tehdy vyrazí tvé světlo jak zora, před kterou půjde tvá spravedlnost.
V.
Když vidíš nahého, oblékni ho a neodmítej pomoc svému bližnímu. *
Tehdy vyrazí tvé světlo jak zora, před kterou půjde tvá spravedlnost.
MODLITBA
Modleme se:
Bože, tys naplnil svatého Jana soucitem a láskou k nemocným; pomáhej i nám, abychom ochotně prokazovali milosrdenství a dostali se mezi ty, pro které je připraveno tvé království.
Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Nakonec se připojí:
Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.
Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.
Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin,
může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i
zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie
|