Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

20. leden 2016
Sv. Šebestiána, mučedníka, nezávazná památka

V. Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.  Aleluja.

HYMNUS

Přej, mučedníku blažený,
jas vítěznému svému dni:
vždyť za svou krev jsi v odměnu
obdržel slávy korunu.

Z tmy světa tebe tento den,
v němž zdolals kata se soudcem,
povznesl k sídlům nebeským
a spojil v blahu s Kristem tvým.

V andělském sboru se dnes již
ve sněhobílém rouchu skvíš,
jež pro svědectví statečné
jsi omyl v lázni krve své.
(omylas v lázni krve své.)

Pros za nás teď a při nás stůj,
ať Kristus laskavý sluch svůj
už nakloní k nám milostiv
a netrestá náš každý hřích.

Na chvíli aspoň sestup sem
s Kristovou přízní zároveň,
ať smysly, na nichž hříchy lpí,
slast odpuštění pocítí.

Čest budiž Otci se Synem
i s Duchem Utěšitelem
za to, že věnčí hlavu tvou
zářivé slávy korunou. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Také my uvnitř naříkáme a očekáváme vykoupení našeho těla.

Tvorstvo bylo podrobeno nicotnosti... kvůli tomu, který ho podrobil. Zůstala však tvorstvu naděje. (Řím 8, 20)

² Říkal jsem: Dám si na své cesty pozor, *
      abych se neprohřešil jazykem;
   a pokud bude bezbožník stát blízko, *
      budu svá ústa držet na uzdě. –

³ Ztichl jsem, zmlkl, i když nešťasten, *
      ale má bolest jen se zjitřila,
⁴ srdce se v těle prudce rozpálilo. †
      Oheň se vzňal, když jsem tak rozmýšlel, *
    a já jsem musil nahlas promluvit:
⁵ „Dej mi už, Pane, uvidět můj konec †
      a jakou míru dní mám před sebou, *
      ať poznám tak svou pomíjejícnost.“ –

⁶ Hle, vyměřils mé dny jen na pídě, †
    v tvých očích je můj život jako nic, *
      a každý člověk jenom jako dech,
⁷ jen jako stín se tady člověk mihne, †
      jen jako dech je všechno bohatství, *
      jež hromadí a neví pro koho.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Také my uvnitř naříkáme a očekáváme vykoupení našeho těla.

Ant. 2 Slyš můj křik, Pane, nemlč k mým slzám.

⁸ Co tedy, Pane, teď mám očekávat? *
      Jen k tobě upínám svou naději.
⁹ Zachraň mě od všech křivd a nepravostí, *
      bláznům mě nenechávej na posměch!
¹⁰ A teď už mlčím, ústa neotevřu, *
       protože všechno je tvé řízení. –

¹¹ Odejmi ode mne své navštívení! *
       Vždyť hynu pod tvou pádnou pravicí!
¹² Člověka za hřích postihuješ trestem †
       a ničíš jeho nádheru jak mol: *
       je každý člověk jenom jako dech. –

¹³ Slyš můj křik, Pane, vyslechni mou prosbu, †
       nemlč k mým slzám, vždyť jsem já tvůj host, *
       poutník, jak všichni moji otcové.
¹⁴ Odvrať svůj přísný zrak a oddechnu si, *
       dříve než odejdu a zaniknu.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Slyš můj křik, Pane, nemlč k mým slzám.

Ant. 3 Já vždy a stále spoléhám na Boží slitování.

Kdo se chlubí, ať se chlubí v Pánu. (1 Kor 1, 31)

³ Co ty tak silácky se chlubíš *
      špatností vůči zbožným?
⁴ Jen zkázu kuješ, pletichaříš, *
      jazyk máš jako břitvu.
⁵ Zlo ti je milejší než dobro, *
      lež ti je víc než pravda.
⁶ Máš rád jen zraňující slova, *
      jazyku pomlouvačný! –

⁷ Bůh za to zahubí tě navždy, †
      ze stanu vyvleče tě, *
      ze země živých vytne.
⁸ Dobří to spatří plni bázně, *
      on sám jim bude pro smích:
⁹ „Hle člověk, který nechtěl v Bohu *
       hledat své útočiště,
    jen v majetek svůj doufal, *
       na ničemnosti stavěl.“ –

¹⁰ Já však se jak strom olivový *
       zelenám v domě Božím,
    spoléhám vždy a stále *
       na Boží slitování.
¹¹ Navždy ti budu vzdávat díky *
       za toto tvoje dílo,
    tvé jméno před věrnými chválit *
       za tvoji dobrotivost.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Já vždy a stále spoléhám na Boží slitování.

V. Doufám, Pane, z duše doufám.
R. Na tvé slovo vyčkávám.

PRVNÍ ČTENÍ

Z páté knihy Mojžíšovy

     Mojžíš řekl lidu:
     „Jsi lidem zasvěceným Hospodinu, svému Bohu; tebe si vyvolil Hospodin, tvůj Bůh, abys mu byl zvláštním lidem mezi všemi národy na povrchu země. Hospodin si ve vás zalíbil, vyvolil si vás ne proto, že byste byli četnější než všechny národy; vždyť jste mezi všemi národy nejmenší! Jen z lásky k vám, a proto, že Hospodin zachovává přísahu, kterou se zavázal vašim otcům, vyvedl vás mocnou rukou a  vykoupil z domu otroctví, z ruky faraóna, egyptského krále. Pochop tedy, že Hospodin, tvůj Bůh, je pravý Bůh, věrný Bůh, který zachovává smlouvu a lásku až do tisícího pokolení k těm, kdo ho milují, kdo dbají na jeho příkazy, ale trestá právě toho, kdo jej nenávidí, tím, že ho zahubí; nebude odkládat, ale potrestá právě toho, kdo jej nenávidí. Proto zachovávejte příkazy, zákony a ustanovení, které vám já dnes přikazuji, a plňte je!
     Za to, že tato ustanovení budete poslouchat a bedlivě je dodržovat, bude Hospodin, tvůj Bůh, zachovávat tobě smlouvu a milosrdenství, jak přísahal tvým otcům. Bude tě milovat a bude ti žehnat a rozmnoží tě. Požehná plodu tvého života i plodu tvé role, tvému obilí, tvému moštu, tvému oleji, vrhu tvého skotu a přírůstku tvého bravu na zemi, o níž se přísahou zavázal tvým otcům, že ti ji dá. Budeš požehnaný nad každý jiný lid, nevyskytne se neplodný nebo neplodná u tebe ani u tvého dobytka.
     Bedlivě dodržujte každý příkaz, který ti dnes přikazuji, abyste zůstali naživu, rozmnožili se a osadili zemi, kterou přísežně přislíbil Hospodin vašim otcům. Pamatuj na celou cestu, po níž tě vedl Hospodin, tvůj Bůh, čtyřicet let na poušti, aby tě pokořil, aby tě zkoušel, aby poznal, co je v tvém srdci, zda budeš zachovávat jeho příkazy, nebo ne.
     Pokořil tě, dal ti pocítit hlad a nasytil tě manou, kterou jsi neznal ani ty ani tvoji otcové, aby tě poučil, že člověk nežije pouze chlebem, ale že člověk může žít vším, co vychází z Hospodinových úst. Po těch čtyřicet let tvůj šat na tobě nezvetšel a noha ti neotekla. Uznej tedy ve svém srdci, že tě Hospodin, tvůj Bůh, vychovával, jako vychovává muž svého syna. Proto budeš dbát na přikázání Hospodina, svého Boha, chodit po jeho cestách a jeho se bát.“

RESPONSORIUM

DRUHÉ ČTENÍ

Z výkladu svatého biskupa Ambrože na žalm 118 (119)

     Do Božího království vejdeme jen tehdy, když hodně vytrpíme.¹ Je-li mnoho pronásledování, je i mnoho zkoušek. Kde je mnoho věnců za vítězství, tam je i mnoho zápasů. Je tedy pro tebe výhodné, že je mnoho pronásledovatelů, neboť mezi mnoha pronásledováními snáze najdeš způsob, jak získat věnec vítězství.
     Uveďme příklad mučedníka Šebestiána, když je dnes výročí jeho narození pro nebe.
     Pochází odtud z Milána. Ale tady snad pronásledování už skončilo nebo se do těchto krajů ještě nedostalo či bylo mírnější. Šebestián poznal, že ho zde nečeká žádný zápas, nebo jen malý. Odebral se do Říma, kde pro horlivost ve víře zuřilo kruté pronásledování. Tam trpěl, to znamená, že tam získal věnec vítězství. Přišel tam jako cizinec, a dostal tam domovské právo na věčnou nesmrtelnost. Kdyby byl jen jeden pronásledovatel, zřejmě by tento mučedník nebyl dosáhl věnce vítězství.
     Ale horší je, že nejsou jen pronásledovatelé viditelní, ale také neviditelní, a těch je daleko více.
     Neboť jako když král, původce pronásledování, vydá rozkaz k pronásledování, a v jednotlivých městech a provinciích pak pronásledování provádí mnoho různých lidí, tak i ďábel řídí mnoho svých služebníků, a ti provádějí pronásledování nejen zvenčí, ale také uvnitř v jednotlivých duších.
     O těchto pronásledováních bylo řečeno: Všichni, kdo chtějí zbožně žít v Kristu Ježíši, budou pronásledováni.² Všichni bez výjimky, říká se tu. Kdo může být vyňat, když zkoušky pronásledování podstoupil sám Pán?
     Kolik je denně skrytých mučedníků Kristových, vyznávajících Ježíše Krista! Toto mučednictví, toto věrné svědectví Kristu znal apoštol, když říká: Toto je naše chlouba: svědectví našeho svědomí.^{3
     1} Sk 14, 22
     ² 2 Tim 3, 12
     ³ 2 Kor 1, 12

RESPONSORIUM

MODLITBA

Modleme se:
Bože, dej nám ducha statečnosti, abychom podle příkladu svatého mučedníka Šebestiána poslouchali více tebe než lidi. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Nakonec se připojí:

Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.

Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.

    Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i  zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie