[ nová verze ]
7. srpen 2015, Pátek
2. týden žaltáře
Druhé mezidobí, 18. týden Sv. Sixta II., papeže, a druhů, mučedníků, nezávazná památka Sv. Kajetána, kněze, nezávazná památka
invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl. večerní chvály
kompletář
první večerní chvály [Pro OP: Sv. Otce Dominika, kněze]
kompletář po prvních chválách
nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb
uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu
latinská verze
nahlásit chybu
|
Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz 7. srpen 2015 Sv. Kajetána, kněze, nezávazná památka
Narodil se roku 1480 ve Vicenze v severní Itálii. Vystudoval práva (1504) a
stal se úředníkem papežské kurie (1506). Všechen volný čas věnoval modlitbě
a návštěvám nemocnic. V roce 1516 byl vysvěcen na kněze. Později (1518)
odešel z Říma a v Benátkách založil nemocnici pro nevyléčitelně nemocné.
Po pěti letech založil spolu s Janem Petrem Caraffou, biskupem v Chieti,
kongregaci kněží, kteří měli žít v naprosté chudobě a sloužit
náboženskému vzdělání duchovenstva i lidu. Říkalo se jim teatini (podle
latinského názvu chietské diecéze) nebo také kajetáni. Z pověření papeže
Klementa VII. spolupracovali také na reformě breviáře a misálu. Kajetán
zemřel 7.VIII 1547 v klášteře v Neapoli. Za svatého byl prohlášen v roce
1671. Po jeho smrti se teatini rozšířili i do okolních zemí, zvláště když
se (1555) Caraffa stal papežem (Pavel IV.). V roce 1666 se usadili též v
Praze a postavili (1717) kostel sv. Kajetána.
MODLITBA SE ČTENÍM
V.
Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému, jako byla na počátku i nyní i vždycky a na věky věků. Amen.
Aleluja.
HYMNUS
Pastýřů hlavo, Kriste, jejich Vládce,
slavit dnes chceme svátek jednoho z nich,
proto mu pěje naše vděčné stádce
píseň chval zbožných.
Vyvolil sis jej, služebníka svého
za svého kněze, aby se stal z něho
svěřených ovcí svědomitý správce
a dobrý strážce.
On svému stádu vzorem byl i vůdcem,
byl světlem slepých, všude mírnil bídu,
všem stal se vším, byl prozíravým otcem
Božího lidu.
Kriste, jenž dáváš věnce zasloužené
svým věrným v nebi, dej ať ve svém díle
jdem s tímto vůdcem a tak dosáhneme
i téhož cíle.
Buď věčná sláva nejvyššímu Otci,
stejná buď tobě, Vládce, Spasiteli,
Svatému Duchu chválou stejně vroucí
ať zní svět celý. Amen.
ŽALMY
Ant. 1 Pane, netrestej mě ve svém rozhorlení.
Žalm 37 (38)
Prosba hříšníka, který se octl v krajním nebezpečí
Jeho známí všichni zůstali stát opodál. (Lk 23, 49)
I (2-5)
2 Nekárej mě, Pane, ve svém hněvu, *
netrestej mě ve svém rozhorlení!
3 Zaryly se do mne tvoje šípy, *
těžce na mne dolehla tvá ruka. –
4 Pro tvůj hněv mám tělo jednu ránu, *
pro můj hřích kost ve mně není celá.
5 Nad hlavu se nakupily viny, *
tíhou přetěžkou mě obtížily.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Pane, netrestej mě ve svém rozhorlení.
Ant. 2 Pane, ty znáš každou moji touhu.
II (6-13)
6 Jitří se a páchnou moje rány, *
a to všechno pro mou pošetilost.
7 Přitlačen a sehnut jsem až k zemi, *
celý den se v sklíčenosti vláčím. –
8 Bedra má jsou celá zanícená, *
místečko v mém těle není zdravé.
9 Zesláblý jsem, zkroušený až běda, *
křičím z hloubi sevřeného srdce. –
10 Pane, ty znáš každou moji touhu, *
žádný povzdech můj ti není tajný.
11 Srdce buší, opouští mě síla, *
už i světlo v očích se mi kalí. –
12 Všichni moji přátelé a druzi †
mému neštěstí se vyhýbají, *
ba i příbuzní se drží stranou.
13 Léčky strojí, kdo mě chtějí zabít, †
hrozí mi, kdo hledají mou zkázu, *
denně nové lsti si vymýšlejí.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Pane, ty znáš každou moji touhu.
Ant. 3 Pane, přiznávám svou vinu, neopouštěj mě, má spáso.
III (14-23)
14 Já však jsem k nim hluchý, neslyším je, *
němý jsem a ústa neotvírám.
15 Tak jsem jako člověk beze sluchu, *
bez schopnosti ubránit se slovem. –
16 Doufám, Pane, v tebe jediného, *
ty mě vyslyšíš, můj Pane Bože!
17 Říkám si: „Jen ať jim nejsem pro smích, *
těm, kdo mají radost, klopýtnu-li!“ –
18 Já pak mám až příliš blízko k pádu, *
stále mám svou bolest před očima.
19 Proto zhloubi přiznávám svou vinu, *
pro svůj hřích jsem obavami sklíčen. –
20 Silní však jsou moji nepřátelé, *
mnozí, kdo mě nenávidí pro nic,
21 za dobrotu zlem mi odplácejí, *
pasou po mně za to, že chci dobro. –
22 Proto ty mě, Pane, neopouštěj, †
nevzdaluj se ode mne, můj Bože! *
Na pomoc mi pospěš, Pane, spáso má!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Pane, přiznávám svou vinu, neopouštěj mě, má spáso.
V.
Po tvé pomoci dychtí mé oči.
R.
Po tvém příslibu spravedlivém.
PRVNÍ ČTENÍ
Z knihy proroka Ozeáše
2, 4a-d.8-26
Izrael potrestaný za svou nevěru se vrátí k Bohu
Tak praví Hospodin:
4„Obžalujte svou matku; obžalujte ji,
ona není mou ženou
a já nejsem jejím mužem;
ať odstraní z tváře svá smilstva.
8Proto jí zahradím
cestu trním,
vystavím zeď,
že nenajde své stezky.
9Poběží za svými milenci,
ale nedostihne je,
bude je hledat, ale nenalezne.
Pak řekne: 'Půjdu a vrátím se
ke svému prvnímu muži,
tehdy mi bylo lépe než nyní.'
10Neuznala, že já
jí dal obilí, víno i olej,
a zahrnul ji stříbrem
i zlatem, z nichž udělali Bála.
11Proto vezmu zpět
své obilí v jeho čas,
i své víno v jeho dobu,
odejmu svou vlnu a len,
které přikrývaly její nahotu.
12Pak odhalím její ohanbí
před očima jejích milenců,
nikdo ji nevytrhne z mé ruky.
13Učiním konec veškeré její radosti,
její slavnosti, novoluní
i její sobotě a všem jejím svátkům.
14Zpustoším její vinice i fíkové sady,
o nichž řekla: 'Jsou mojí mzdou,
kterou mě obdařili moji milenci.'
Změním je v houštinu,
spase je divoká zvěř.
15Potrestám ji za dny bálů,
kdy jim pálila kadidlo,
zdobila se kroužky a náhrdelníky,
kdy chodila za svými milenci
a na mě zapomněla
– praví Hospodin.
16Proto ji přemluvím,
zavedu na poušť
a budu mluvit k jejímu srdci.
17Ze stejného místa jí vrátím vinice
i údolí Achor, bránu naděje.
Bude poslušná
jak ve dnech své mladosti,
jako když vycházela z egyptské země.
18V ten den
– praví Hospodin –
budeš ke mně volat: „Můj muži!“,
už ke mně nezvoláš: „Můj Bále!“
19Jména bálů odejmu z jejích úst,
nebude se už pamatovat na jejich jména.
20V ten den sjednám pro ně smlouvu
s divokou zvěří, s nebeským ptactvem
i s drobnou zvířenou země.
Luk, meč a válku
vyhladím ze země
a dám jim uléhat v bezpečí.
21Navěky se s tebou zasnoubím,
zasnoubím se s tebou spravedlností a právem,
milosrdenstvím a slitováním.
22Zasnoubím se s tebou věrností,
a tak poznáš Hospodina.
23V ten den vyslyším
– praví Hospodin –
vyslyším nebesa
a ta vyslyší zemi.
24Země vyslyší
obilí, víno a olej
a ty vyslyší Jizreele.
25Zasadím si ho do země
a smiluji se nad dcerou,
která byla nazvána 'Bez milosrdenství';
synu, který byl nazván 'Nejsi můj lid',
26řeknu: 'Jsi můj lid!'
a on odpoví: 'Ty jsi můj Bůh!'“
RESPONSORIUM
Zj 19, 7.9; Oz 2, 22
O.
Nadešla Beránkova svatba, jeho nevěsta se připravila. *
Blaze těm, kdo jsou pozváni k Beránkově svatební hostině.
V.
Zasnoubím se s tebou věrností, a tak poznáš Hospodina. *
Blaze těm, kdo jsou pozváni k Beránkově svatební hostině.
DRUHÉ ČTENÍ
Z dopisu svatého Kajetána
(Epist. ad Elisabeth Porto: Studi e Testi 177, Cittá del Vaticano 1954, pp. 50-51)
Kristus ať vírou přebývá v našich srdcích
Jsem hříšník a moc si o sobě nemyslím, ale obracím se na nejlepší Boží
služebníky, aby za tebe prosili požehnaného Krista a jeho Matku.
Nezapomínej však, že ani všichni svatí tě nemohou učinit tak milou
Kristu, jak to můžeš dokázat ty sama. Záleží to na tobě a chceš-li, aby
tě Kristus miloval a pomáhal ti, miluj ty jeho a zaměř svou vůli k tomu,
aby ses mu ve všem líbila; a pak nepochybuj, že i kdyby tě všichni svatí a
všichni tvorové opustili, on bude vždycky při tobě, když budeš potřebovat
pomoc.
Buď si naprosto jista, že jsme na této zemi cizinci a poutníci. Naší
vlastí je nebe. Kdo se pyšně vypíná, je na scestí a spěje k smrti. V
tomto pozemském životě máme získat život věčný, i když to sami vůbec
nedokážeme, protože jsme ho ztratili svými hříchy, ale Ježíš Kristus nám
ho znovu připravil. Proto mu máme stále děkovat, milovat ho, poslouchat
ho a být stále s ním, nakolik je to možné.
On se nám dal za pokrm. Jak je ubohý, kdo nezná tento veliký dar! Je nám
dáno vlastnit Krista, Syna Panny Marie, a my odmítáme; ale běda tomu, kdo
si nedá záležet, aby ho přijal. To dobro, které si přeji pro sebe,
vyprošuji snažně i tobě, milá dcero. Ale k jeho dosažení není jiné cesty,
než často prosit Pannu Marii, aby tě se svým slavným Synem navštívila.
Měj odvahu ji přímo prosit, aby ti svého Syna darovala, neboť on je v
Nejsvětější svátosti oltářní pravým pokrmem duše. Ona ti ho dá ráda a on
sám tě velmi rád přijde posilnit, abys mohla jít bezpečně kupředu tímto
temným lesem, kde nám mnoho nepřátel strojí úklady, ale zůstanou daleko,
když vidí, že se opíráme o takovou pomoc.
Dcero, nepřijímej Ježíše Krista proto, abys ho využívala podle svého
přání. Spíše si přeji, aby ses mu odevzdala a on přijal tebe, a jako tvůj
Bůh a Spasitel aby učinil s tebou a v tobě, cokoli chce. Po tom toužím, o
to tě prosím, a nakolik mi síly stačí, k tomu tě vybízím.
RESPONSORIUM
O.
Jak svatě kázal a jak nevýslovně miloval tento Boží muž! *
Pohrdl světskou slávou a dosáhl věčného života.
V.
Pro něho život byl Kristus a smrt ziskem. *
Pohrdl světskou slávou a dosáhl věčného života.
MODLITBA
Modleme se:
Bože, tys povolal svatého Kajetána, aby následoval způsob života
apoštolů; na jeho přímluvu veď i nás, abychom se s upřímnou odevzdaností
snažili obnovit svůj život v duchu evangelia. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Nakonec se připojí:
Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.
Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.
Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin,
může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i
zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie
|