[ nová verze ]
30. červenec 2015, Čtvrtek
1. týden žaltáře
Druhé mezidobí, 17. týden Sv. Petra Chryzologa, biskupa a učitele církve, nezávazná památka
invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl. večerní chvály
kompletář
nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb
uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu
latinská verze
nahlásit chybu
|
Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz 30. červenec 2015 Sv. Petra Chryzologa, biskupa a učitele církve, nezávazná památka
Narodil se kolem roku 380 v Imole v severní Itálii. Nejprve působil jako jáhen a po roce 424 se stal
biskupem v Ravenně, v městě, které od roku 404 bylo sídlem císařského dvora a ještě v první polovině 5. století se
stalo metropolí. Proslavil se svými kázáními, odtud označení Chryzolog (= mluvící zlatá slova). Jeho zásadou bylo: „K
lidu je třeba mluvit jazykem lidu“. Proti konstantinopolskému bludaři Eutychovi zdůrazňoval autoritu římského biskupa
jako nástupce apoštola Petra. Zemřel 31. VII. po roce 451 v Imole a roku 1729 byl prohlášen za učitele Církve.
MODLITBA SE ČTENÍM
V.
Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému, jako byla na počátku i nyní i vždycky a na věky věků. Amen.
Aleluja.
HYMNUS
Věčné slunce, jež zaléváš
svým světlem všechno stvoření,
tys myslí nadpozemská zář,
zpěv našich srdcí tobě zní.
Tvůj Svatý Duch vždy v péči má
ty živé lampy planoucí,
jejichž zář světu odkrývá
ke spáse stezky vedoucí.
Co plyne z nebeských tvých slov
a srdcím z přirozenosti,
to všechno zaskvělo se znov
v tvých služebnících milosti.
Vavřínů jejich účasten
i pro jas svého učení
skví se dnes blažený muž ten,
i od nás vděčně chválený.
Dej kvůli němu, prosíme,
ať bezpečně vždy, Bože, jdem
po cestě pravdy jediné,
až k tobě jednou dospějem.
To uděl, Otče přesvatý,
se Synem stejné podstaty,
jenž s Duchem, který těší nás,
nad světem vládneš v každý čas. Amen.
ŽALMY
Ant. 1 Výroky Páně jsou štítem všem, kdo v něm hledají spásu.
Žalm 18, 31-51
Poděkování za záchranu
Je-li Bůh s námi, kdo proti nám? (Řím 8, 31)
IV
31 Bůh, Boží cesta je dokonalá, †
výroky Páně tříbeny v ohni, *
on je štít všech, kdo v něm hledají spásu.
32 Vždyť kdo je Bůh než jedině Pán, *
kdo nežli sám náš Bůh je skálou?
33 Bůh, který silou mě opásal, *
cestu mou ochránil od úhony.
34 Jelení hbitost mým krokům dal, *
on mi dal kráčet po výšinách.
35 Ruce mé učil bojovat, *
paže mé napínat kovové luky.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Výroky Páně jsou štítem všem, kdo v něm hledají spásu.
Ant. 2 Pravice tvá, Pane, mě podepírá.
V
36 Svou pomoc dals mi za můj štít, †
pravice tvá mě podepírá, *
silným mě činí, že ty jsi se mnou.
37 Volnou cestu mým krokům jsi dal, *
abych si kotník nepodvrtl.
38 Nepřátele jsem dohonil, *
neucouvl, až jsem je pobil.
39 Tak jsem je srazil, že nevstanou víc, *
zůstali ležet u mých nohou.
40 Tys k boji silou mě opásal, *
podlehnout dals mým protivníkům, –
41 zahnals mé odpůrce na útěk, *
dopřáls mi za jejich záští je zničit.
43 Rozdrtil jsem je na pouhý prach, *
rozšlápl jako na cestě bláto.
44 Tys mě vytrhl z přečetných vojsk, *
tys mi dal vládu nad národy.
Podrobil se mi i neznámý lid, *
45 poslušni jsou, jen zaslechnou o mně.
46 Cizinci s bázní mi vzdávají hold, *
s chvěním své hradby opouštějí.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Pravice tvá, Pane, mě podepírá.
Ant. 3 Pán žije! Veleben budiž Bůh, má spása.
VI
47 Pán žije! Chvála buď Skále mé! *
Veleben budiž Bůh, má spása!
48 Bůh, jenž mi pomáhá k odplatě, *
který mi národy podrobuje!
49 Před odpůrci mě zachránil, †
vyzdvihl nad všechny nepřátele, *
vytrhl z rukou násilníka. –
50 Za to tě v národech oslavím, *
písněmi, Pane, tvé jméno chci chválit.
51 Pán svému králi byl milostiv, †
vyvýšil svého pomazaného, *
Davida i jeho potomstvo navždy.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Pán žije! Veleben budiž Bůh, má spása.
V.
Otevř mé oči, Pane, ať sleduji bděle.
R.
Podivuhodné zákony tvoje.
PRVNÍ ČTENÍ
Z druhého listu svatého apoštola Pavla Korinťanům
11, 7-29
Proti nepravým apoštolům
Bratři! 7Udělal jsem chybu, když jsem se ponižoval, abyste vy byli povýšeni, že jsem vám hlásal Boží
radostnou zvěst zadarmo? 8Jiné církevní obce jsem obíral a vzal jsem od nich na živobytí, abych mohl
sloužit vám. 9A když jsem byl u vás a měl nedostatek, nikomu jsem nebyl na obtíž. Neboť to, čeho se
mi nedostávalo, doplnili bratři, kteří přišli z Makedonie. A vůbec jsem se chránil a budu chránit,
abych vám nebyl na obtíž. 10Dovolávám se Kristovy pravdy, která je ve mně: Nikdo mi v achajských
krajích nezabrání, abych se tím chlubil!
11Proč? Že vás nemám rád? Bůh to ví! 12Avšak dělám to a budu
to tak dělat dál, abych odňal záminku těm, kdo záminku hledají, aby se mohli chlubit stejně jako my. 13Ale jsou
to lžiapoštolové, pracovníci podvodní, kteří se za Kristovy apoštoly jen vydávají. 14A není divu: vždyť
i satan na sebe brává podobu anděla světla. 15Není proto nic zvláštního, jestliže i jeho pomocníci se vydávají
za služebníky spravedlnosti. Avšak jejich konec bude hoden jejich skutků.
16Opakuji: ať mě nikdo nepokládá za člověka bez rozumu. A i kdyby, vezměte mě už jako člověka nerozumného,
abych se i já mohl trochu pochlubit. 17Co říkám, není podle Pánova vzoru, ale říkám to jako nerozumný,
když se takovými věcmi chlubím. 18Když se mnozí chlubí věcmi jen lidskými, pochlubím se také.
19Vy přece ve své rozumnosti ochotně snášíte nerozumné. 20Necháváte si
líbit, když vás někdo zotročuje, když vás vysává, když vás obírá, když se k vám chová povýšeně, když vás bitím umlčuje.
21S hanbou musím říci, že v tomhle jsme opravdu byli slabí.
Ať už si kdo zakládá na čemkoli – to mluvím jako nerozumný – na tom si mohu zakládat i já. 22Jsou Hebreové?
Já také! Jsou Izraelité? Já také! Jsou Abrahámovi potomci? Já také! 23Jsou Kristovi služebníci?
To mluvím už úplně bez rozumu: Já více než oni! Lopotil jsem se mnohem více, do žaláře jsem se dostal
častěji, týrání jsem zakusil nad veškerou míru, v nebezpečí smrti jsem se octl častokrát.
24Pětkrát jsem od židů dostal čtyřicet ran bez jedné, 25třikrát jsem
byl bit pruty, jednou kamenován, třikrát jsem ztroskotal na lodi, den a noc jsem se zmítal na širém moři. 26Často
na cestách, v nebezpečích na řekách, v nebezpečích od lupičů, v nebezpečích od vlastního národa, v nebezpečích od pohanů,
v nebezpečích ve městě, v nebezpečích v neobydlených krajích, v nebezpečích na moři, v nebezpečích
mezi falešnými bratry. 27K tomu vyčerpávající práce, mnohé bezesné noci, hlad a žízeň, časté posty,
zima a chatrné oblečení. 28Kromě toho každodenní nával ke mně a starost o všechny církevní obce.
29Kdo cítí slabost, abych ji necítil i já? Kdo je sváděn ke hříchu, aby to nepálilo i mne?
RESPONSORIUM
Gal 1, 11.12; 2 Kor 11, 10.7
O.
Evangelium, které jsem vám hlásal, není dílo lidské. *
Já jsem ho nepřijal od nějakého člověka, ale ze zjevení Ježíše Krista.
V.
Dovolávám se Kristovy pravdy, která je ve mně, hlásal jsem vám Boží evangelium zadarmo. *
Já jsem ho nepřijal od nějakého člověka, ale ze zjevení Ježíše Krista.
DRUHÉ ČTENÍ
Z kázání svatého biskupa Petra Chryzologa
(Sermo 148: PL 52, 596-598)
Tajemství Vtělení
Když Panna počne, panna porodí a zůstane pannou, je to něco neobyčejného, je to zvláštní znamení; neodpovídá to normálnímu řádu, ale moci Boží;
je to dílo Stvořitele, ne lidské přirozenosti; není to něco obvyklého, ale zcela jedinečného; je to něco božského, ne lidského. Narození Kristovo
nenastalo přirozeným během událostí, ale všemohoucností Boží. Bylo to tajemství lásky, obnovení spásy lidského pokolení. Ten, který bez narození
z nedotčené hlíny učinil člověka, svým narozením sám sebe učinil člověkem z nedotčeného těla; ten, který se nezdráhal k našemu stvoření použít
hlínu, nezdráhal se ani použít tělo k našemu obnovení. A tak to, že se nalézá Stvořitel ve svém tvorstvu, Bůh v těle, je poctou pro tvorstvo a
není nedůstojné Stvořitele.
Člověče, proč se tak málo ceníš, když jsi tak drahý Bohu? Proč se sám tak zneuctíváš, když ti Bůh prokázal takovou poctu? Proč se ptáš, z čeho
jsi učiněn, a neptáš se, k čemu? Což není celé toto obydlí světa, které vidíš, stvořeno pro tebe? Pro tebe se šíří světlo, aby zahnalo temnoty,
pro tebe má své místo noc, pro tebe je odměřen den; pro tebe různě září na nebi slunce, měsíc i hvězdy; pro tebe je země plná krásných květů,
stromů a ovoce; pro tebe je stvořeno obdivuhodné množství živočichů ve vzduchu, na poli i ve vodě, aby smutná osamělost nekazila radost z nového
světa.
A tvůj Stvořitel vymýšlí, co by k tvé poctě ještě přidal: Vtiskl do tebe svůj obraz, aby tento viditelný obraz zpřítomňoval na zemi neviditelného
Tvůrce, a učinil tě ve věcech pozemských svým zástupcem, abys spravoval na místě Božím tak veliké bohatství světa. A Bůh s láskou přijal za své,
co sám v tobě stvořil, a chtěl být skutečně viděn v člověku, v němž chtěl být předtím viděn jako v obraze; a tak se sám stal skutečně člověkem,
jehož chtěl mít předtím sobě podobného.
Narodí se tedy Kristus, aby porušené lidské přirozenosti svým narozením znovu dal neporušenost. Stává se dítětem, nechá se krmit, prožívá různá
období lidského věku, aby znovu nastolil jediný věk dokonalý a trvalý, který on sám stvořil. Je člověkem, aby člověk už nemohl padnout; tomu,
kterého stvořil k životu pozemskému, dává nyní nebeský život; v tom, jemuž vdechl ducha lidského, probouzí božského ducha. A tak celého člověka
pozdvihuje k Bohu a nenechává v něm nic, co patří k hříchu, ke smrti, k strasti, k bolesti a k pozemskosti. To nám dává náš Pán Ježíš Kristus,
neboť on s Otcem v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje nyní i vždycky i po věčné věky věků. Amen.
RESPONSORIUM
1 Petr 2, 4a. 5a; Žl 118, 22b
O.
K Pánu přistupujte, k živému kameni. *
A vy sami se staňte živými kameny pro duchovní chrám.
V.
On je ten kámen, který se stal kvádrem nárožním. *
A vy sami se staňte živými kameny pro duchovní chrám.
MODLITBA
Modleme se:
Bože, tys učinil svatého biskupa Petra Chryzologa slavným hlasatelem svého vtěleného Slova;
na jeho přímluvu pomáhej i nám, ať v srdci rádi uvažujeme o tajemstvích spásy a svými skutky o
nich vydáváme spolehlivé svědectví. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Nakonec se připojí:
Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.
Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.
Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin,
může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i
zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie
|