[ nová verze ]
12. červen 2015, Pátek
2. týden žaltáře
Nejsvětějšího Srdce Ježíšova, slavnost
invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl. večerní chvály
kompletář
nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb
uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu
latinská verze
nahlásit chybu
|
Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz 12. červen 2015 Nejsvětějšího Srdce Ježíšova, slavnost
MODLITBA SE ČTENÍM
V.
Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému, jako byla na počátku i nyní i vždycky a na věky věků. Amen.
Aleluja.
HYMNUS
Ó Srdce, stánku úmluvy,
ne oné staré poroby,
lásky však, Boží milosti,
slitování a vlídnosti.
Svatyně neposkvrněná
nového tvého zákona,
nad starý chrám jsi světější,
nad prasklou stěnu cennější.
Tvá láska chtěla tebe mít
zraněné, všem tě otevřít,
abychom mohli v ráně té
děkovat lásce ukryté.
Pod tímto znakem lásky své,
vnitřní muky i krvavé,
tu dvojí oběť z lásky k nám
přinesl náš kněz, Kristus Pán.
Kdo nechce Lásce lásku dát,
kdo vykoupen ji nemá rád,
kdo netouží mít věčný stan
v Kristově Srdci uchystán?
Buď sláva tobě, Ježíši,
jenž milost srdcem rozléváš,
i Otce, Ducha milosti
ať věčně všechno tvorstvo ctí. Amen.
ŽALMY
Ant. 1 U tebe je pramen žití, z proudů svých slastí sám nás napájíš.
Žalm 35 (36)
Zloba hříšníka a Boží dobrota
Kdo mě následuje, nechodí v temnotě, ale bude mít světlo života. (Jan 8, 12)
2 Zálibu ve zlém bezbožný má v srdci, *
Boha se bát ho ani nenapadne. –
3 Snadno a rád jen výmluvy si hledá, *
že nevidí a nezná odpor k hříchu.
4 Zradou a zlem čpí slova v jeho ústech, *
zřekl se moudrosti a dobrých skutků.
5 Na lůžku obmýšlí jen nepravosti, *
ničeho špatného se nezalekne. –
6 Pane, až k nebesům tvé slitování, *
až k oblakům tvá věrnost dosahuje.
7 Tvá spravedlnost jako velehory, †
tvé rozsudky jak mořské hlubiny, *
lidem i zvěři dáváš pomoc, Pane. –
8 Bože, jak drahocenná je tvá milost, *
v stínu tvých křídel mají lidé úkryt.
9 Sytí se z hojných darů tvého domu, *
z proudů svých slastí sám je napájíš.
10 Protože u tebe je pramen žití, *
jen ve tvém světle můžem světlo vidět. –
11 Svou milost zachovej svým vyznavačům, *
svou spravedlnost lidem přímých srdcí.
12 Ať noha pyšného mě nepošlape, *
ať necloumá mnou ruka hříšníkova!
13 Hle, hrůza porazila bezbožníky, *
jsou svrženi a víckrát nepovstanou.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 U tebe je pramen žití, z proudů svých slastí sám nás napájíš.
Ant. 2 Když mé srdce umdlévá, vyveď mě na bezpečnou skálu.
Žalm 60 (61)
Modlitba vyhnance
Modlitba spravedlivého, který klade svou naději ve věčnost. (Sv. Hilarius)
2 Slyš, Bože, moje naříkání, *
modlitby mé si povšimni!
3 Od končin země k tobě volám, *
neboť mé srdce umdlévá.
Vyveď mě na bezpečnou skálu, *
vysokou pro mne přespříliš. –
4 Vždyť jenom tys mé útočiště, *
před nepřítelem pevná věž.
5 Kéž bývám navěky v tvém stanu *
a pod ochranou křídel tvých!
6 Tys, Bože, slyšel moje sliby, *
jsi s těmi, kdo tvé jméno ctí. –
7 Mnohé dny přidej ke dnům krále! *
Od rodu k rodu jeho věk!
8 Před Bohem navěky ať vládne! *
Láska a věrnost ať jsou s ním! –
9 Za to chci vždy tvé jméno chválit, *
své sliby plnit den co den.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Když mé srdce umdlévá, vyveď mě na bezpečnou skálu.
Ant. 3 Viděly všechny končiny země dílo spásy našeho Boha.
Žalm 97 (98)
Bůh je vítězný král a spravedlivý soudce
Tento žalm mluví o prvním příchodu Páně a o víře všech národů. (Sv. Atanáš)
1 Zpívejte Pánu novou píseň, *
neboť učinil veliké divy: –
on svou pravicí vítězství dobyl, *
zvítězil svým ramenem svatým.
2 Pán dal poznat dílo své spásy, *
před všemi zjevil svou spravedlnost.
3 Rozpomněl se na svoji milost, *
na věrnost domu Izraele;
viděly všechny končiny země *
dílo spásy našeho Boha. –
4 Plesejte před Pánem, všechny země, *
radujte se, zpívejte, hrejte!
5 Hrejte Pánu na strunách harfy, *
na strunách harfy s hlasitou písní!
6 Za zvuku trub a dunění rohů *
jásejte před tváří našeho Krále! –
7 Ať hučí moře a vše, čím se hemží, *
celá zem se vším, co na ní žije!
8 Ať i řeky do dlaní tlesknou, *
ať i hory jásají sborem
9 vstříc Pánu, který přichází soudit, *
přichází soudit veškerou zemi.
On zemi soudí spravedlivě, *
on podle práva národy řídí.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Viděly všechny končiny země dílo spásy našeho Boha.
V.Stále myslím na Boží skutky.
O.Myslím na tvé někdejší divy.
PRVNÍ ČTENÍ
Z listu svatého apoštola Pavla Římanům
8, 28-39
V Kristu se zjevila Boží láska
28Víme, že těm, kteří milují Boha, všecko napomáhá k dobrému, těm, kdo jsou z Boží vůle povoláni.
29Neboť ty, které si napřed vyhlédl, ty také předurčil, aby byli ve shodě s obrazem jeho Syna, aby tak on byl
první z mnoha bratří. 30A ty, které předurčil, také povolal, a ty, které povolal, také ospravedlnil,
a ty, které ospravedlnil, také uvedl do slávy.
31Co k tomu řekneme? Je-li Bůh s námi, kdo proti nám? 32Když ani
vlastního Syna neušetřil, ale vydal ho za nás za všecky, jak by nám s ním nedaroval také všechno ostatní? 33Kdo
vystoupí se žalobou proti Božím vyvoleným? Bůh přece ospravedlňuje! 34Kdo odsoudí? Kristus Ježíš přece zemřel,
ano i z mrtvých vstal, je po Boží pravici a přimlouvá se za nás!
35Kdo by nás mohl odloučit od lásky Kristovy? Snad soužení nebo útisk nebo pronásledování nebo hlad nebo bída nebo
nebezpečí nebo zabití? 36Stojí přece v Písmu: 'Stále jsme pro tebe vydáváni na smrt, jsme pokládáni za ovce určené na porážku.'
37Ale v tom ve všem skvěle vítězíme skrze toho, který si nás zamiloval.
38A já jsem přesvědčen: ani smrt, ani život, ani andělé, ani knížata, ani nic přítomného,
ani nic budoucího, ani mocnosti, 39ani výška, ani hloubka, a vůbec nic stvořeného nebude nás moci odloučit
od Boží lásky v Kristu Ježíši, našem Pánu.
RESPONSORIUM
Ef 2, 4. 5. 7
O
Nekonečně milosrdný Bůh nás miloval svou velikou láskou; *
když jsme byli mrtví pro své hříchy, přivedl nás k životu zároveň s Kristem.
V.
Tím chtěl ukázat nesmírné bohatství své milostivé dobroty vůči nám. *
Když jsme byli mrtví pro své hříchy, přivedl nás k životu zároveň s Kristem.
DRUHÉ ČTENÍ
Ze spisů svatého biskupa Bonaventury
(Opusculum 3, Lignum vitae, 29-30. 47: Opera omnia 8, 79)
U tebe je pramen života
Zamysli se také ty, vykoupený člověče, kdo to za tebe visí na kříži, uvaž jeho velikost a svatost, uvědom si, že jeho smrt přináší mrtvým život, že nad
jeho odchodem ze světa truchlí nebesa i země a pukají tvrdé skály.
A rozjímej dále: Z boku ukřižovaného Krista měla vzniknout Církev. Měla se také naplnit slova Písma: Uvidí, koho probodli.1 A tak došlo Božím řízením
k tomu, že jeden voják ten svatý bok proklál kopím. Z otevřeného boku se vyřinula krev s vodou, výkupné za naši spásu. Vytryskla z hlubin studnice
Kristova srdce, aby dala svátostem Církve moc vlévat život milosti a zároveň aby pro všechny, kdo žijí v Kristu, byla nápojem z živého pramene,
tryskajícího do života věčného.2
Nuže vzhůru, duše, přítelkyně Kristova, spěchej napodobit holubici hnízdící u samého ústí rozsedliny,3 nepřestávej se starat, abys tam, u Kristova srdce,
jako vrabec nalezla pro sebe místo,4 tam ulož plody své čisté lásky, jako když hrdlička ukládá svoje mláďata, tam pospěš navážit vody z pramenů
Spasitelových,5 přilož své rty a pij. Vždyť toto je ten pramen tryskající zprostřed ráje a rozdělený do čtyř proudů,6
který zaplavuje otevřená srdce a zavlažuje i zúrodňuje celou zemi.
Pospěš k tomuto prameni života a světla, duše Boha milující, ať jsi kdokoli, a obrať se k němu s veškerou upřímností svého srdce: Ó nevýslovná kráso
nejvyššího Boha, ó nejčistší jase věčného světla, živote v každém životě žijící a světlo v každém světle svítící a od nejprvnějšího rozbřesku udržující
v plném lesku po všechny časy nejrůznější světla, jež září před trůnem tvého božství!
Ó věčný a nepřístupný, skvoucí a oblažující výtrysku pramene skrytého každému smrtelnému oku! Ty propasti beze dna, výšino bez vrcholu, velikosti nezměřitelná,
čistoto nezkalitelná!
Z tebe vytéká řeka oblažující město Boží7 a my ti za to prozpěvujeme písně chvály, hlasitě plesajíce a vzdávajíce ti díky,8
neboť nám bylo dáno zakusit, že u tebe je pramen žití, jen ve tvém světle můžem světlo vidět.9
1 Zach 12, 10; Jan 19, 37
2 Jan 4, 14
3 srov. Jer 48, 28
4 srov. Žl 83 (84), 4
5 srov. Iz 12, 3
6 srov. Gn 2, 10
7 srov. Žl 45 (46), 5
8 srov. Žl 41 (42), 5
9 Žl 35 (36), 10
RESPONSORIUM
Žl 103 (102), 2. 4; 34 (33), 9
O
Oslavuj Pána, duše má, na jeho dobra nezapomeň. *
Tvůj život chrání záhuby, věnčí tě láskou, slitováním.
V.
Zkuste a poznáte, jak je Pán dobrý. *
Tvůj život chrání záhuby, věnčí tě láskou, slitováním.
HYMNUS
Bože, tebe chválíme. *
Tebe, Pane, velebíme.
Tebe, věčný Otče, *
celá země uctívá.
Tobě všichni andělé, *
tobě všechny moci nebeské,
tobě cherubové, tobě serafové *
bez ustání provolávají:
Svatý, * svatý, * svatý *
Pán, Bůh zástupů!
Plná jsou nebesa i země *
tvé vznešené slávy.
Tebe oslavuje *
skvělý sbor apoštolů,
tebe oslavuje *
velký počet proroků,
tebe oslavují *
bělostné šiky mučedníků;
tebe oslavuje *
Církev po širém světě:
tebe, Otce, *
neskonale velebného,
tvého milovaného, *
pravého a jediného Syna,
stejně jako Ducha Svatého, *
Utěšitele.
Ty jsi Král slávy, *
Kriste!
Ty jsi Otcův *
věčný Syn.
Abys vysvobodil člověka, přijals jeho tělo *
a neváhal ses narodit z Panny.
Ty jsi zvítězil nad smrtí *
a otevřel věřícím království nebes.
Sedíš po pravici Boží *
ve slávě Otce.
Věříme, že přijdeš *
jako soudce.
Proto tě prosíme, pomoz svým služebníkům; *
vždyť jsi je vykoupil předrahou krví!
Dej, abychom byli uvedeni k tvým svatým *
do věčné slávy.
* Zachraň, Pane, svůj lid *
a žehnej svému dědictví.
Kraluj mu *
a vyvyš jej na věky.
Každého dne *
dobrořečíme tobě
a chválíme tvé jméno na věky, *
až na věky věků.
Rač nás, Pane, tohoto dne, *
chránit před hříchem.
Smiluj se nad námi, Pane,*
smiluj se nad námi.
Sešli nám, Pane, své milosrdenství, *
jak v tebe doufáme.
V tebe, Pane, doufám, *
nebudu zahanben na věky.
* Poslední část (prosby) se může vynechat.
MODLITBA
Modleme se:
Všemohoucí Bože, oslavujeme Srdce tvého milovaného Syna, s vděčností si připomínáme veliké dobrodiní jeho lásky
k nám a prosíme tě: dej, ať je nám jeho Srdce nevyčerpatelným zdrojem tvých darů a milostí. Neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Nakonec se připojí:
Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.
Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.
Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin,
může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i
zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie
|