[ nová verze ]
25. květen 2015, Pondělí
4. týden žaltáře
Panny Marie, Matky Církve, památka
Sv. Bedy Ctihodného, kněze a učitele Církve, nezávazná památka
Sv. Řehoře VII., papeže, nezávazná památka
Sv. Marie Magdalény de Pazzi, panny, nezávazná památka
invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl.
večerní chvály
kompletář
nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb
uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu
latinská verze
nahlásit chybu
|
Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz 25. květen 2015
Sv. Řehoře VII., papeže, nezávazná památka
Narodil se kolem roku 1028 v Toskánsku, jmenoval se Hildebrand a až do
roku 1048 žil jako benediktinský mnich. Potom se stal rádcem papežů
reformátorů a po zvolení za papeže (1073) pokračoval v jejich díle. Bojoval proti svatokupectví, nekázni duchovenstva
a laické investituře. Císař Jindřich IV. se nechtěl zříci práva jmenovat biskupy a opaty, dal zvolit
vzdoropapeže (1080) a obsadil Řím (1084). Papež se uchýlil do Salerna, kde 25. V. 1085 zemřel a byl pohřben.
MODLITBA SE ČTENÍM
V.
Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.
Aleluja.
HYMNUS
Pastýřů hlavo, Kriste, jejich Vládce,
slavit dnes chceme svátek jednoho z nich,
proto mu pěje naše vděčné stádce
píseň chval zbožných.
On na nejvyšší místo postavený
ovce, jež Petru svěřils, na tvůj pokyn
vždycky tak řídil, by na celé zemi
byl jeden ovčín.
On svému stádu vzorem byl i vůdcem,
byl světlem slepých, všude mírnil bídu,
všem stal se vším, byl prozíravým otcem
Božího lidu.
Kriste, jenž dáváš věnce zasloužené
svým věrným v nebi, dej ať ve svém díle
jdem s tímto vůdcem a tak dosáhneme
i téhož cíle.
Buď věčná sláva nejvyššímu Otci,
stejná buď tobě, Vládce, Spasiteli,
Svatému Duchu chválou stejně vroucí
ať zní svět celý. Amen.
ŽALMY
Ant. 1 Jak je Bůh dobrý k těm, kdo čisté srdce mají.
Žalm 72 (73)
Proč trpí spravedlivý
Blahoslavený, kdo se nepohorší nade mnou. (Mt 11, 6)
I
1 Jak je Bůh dobrotivý k poctivým, *
jak dobrý k těm, kdo čisté srdce mají!
2 Přesto mé nohy málem klopýtly, *
mé kroky jen tak tak že neuklouzly:
3 neboť jsem vychloubačům záviděl, *
když jsem tak viděl, jak se hříšným daří. –
4 Vždyť oni žádnou strastí netrpí *
a jejich tělo zdravé je a tučné.
5 Jsou vzdáleni všem lidským trampotám *
a nesouží se jako druzí lidé. –
6 Pýchou se skví jak zlatým řetězem, *
jak rouchem oděni jsou násilnictvím.
7 Z tučnosti prýští jejich nepravost *
a zlými úmysly jim srdce kypí.
8 Pošklebují se, mluví darebně, *
z povýšenosti ubližují slovem. –
9 Ústy si troufají až na nebe *
a jejich jazyk zrejdí celou zemi.
10 A proto se k nim obrací můj lid *
a loká jejich slova jako vodu.
11 Říkají: „Jak by o tom věděl Bůh? *
Je Nejvyššímu vůbec něco známo?“
12 Vidíte, tak si vedou hříšníci, *
jsou stále mocnější a žijí šťastně.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Jak je Bůh dobrý k těm, kdo čisté srdce mají.
Ant. 2 Jejich smích se obrátí v nářek a radost ve smutek.
II
13 Marně jsem tedy bezúhonně žil *
a omýval si ruce v nevinnosti?
14 Abych byl jenom týrán den co den *
a každé ráno dostával jen bití? –
15 Když jsem si pomyslel: „Mluv jako oni,“ *
byl bych tím jenom zradil rod tvých synů.
16 Hloubal jsem tedy, jak to pochopit, *
a připadalo mi to velmi těžké,
17 až pronikl jsem v Boží tajemství *
a prohlédl jsem konce těchto lidí. –
18 Na kluzkou cestu jsi je uvedl *
a popravdě je vrháš do záhuby.
19 Jak najednou se propadají v nic, *
jak hroutí se a v náhlé hrůze hynou,
20 jak sen, jenž s procitnutím odplyne, *
ten obraz člověk zapudí, jen vstane.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Jejich smích se obrátí v nářek a radost ve smutek.
Ant. 3 Hle, hynou, kdo se tobě vzdalují, mým blahem je být v Boží blízkosti.
III
21 Když se mé srdce rozhořčovalo *
a bolest mi až k ledví pronikala,
22 byl jsem to hloupý, nic jsem nechápal, *
stál před tebou, jak nerozumné zvíře.
23 Já však chci trvale být u tebe, *
neboť ty sáms mě chopil za pravici.
24 Ty vždycky mě svou radou povedeš *
a nakonec pak do slávy mě přijmeš. –
25 Koho mám kromě tebe na nebi? *
A na zemi nic nežádám než tebe.
26 Ať tělo mé i srdce pominou – *
Pán je má skála a můj úděl navždy!
27 Hle, hynou, kdo se tobě vzdalují, *
zatratíš všechny, kdo tě opouštějí.
28 Mým blahem je být v Boží blízkosti †
já všechnu důvěru jen v Pána skládám *
a budu hlásat všechny jeho skutky.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Hle, hynou, kdo se tobě vzdalují, mým blahem je být v Boží blízkosti.
V.
Jak mi tvé příkazy na patře sládnou.
R.
Víc nežli med mi chutnají v ústech.
PRVNÍ ČTENÍ
Z knihy Job
2, 1-13
Joba zasaženého zhoubnými vředy navštěvují přátelé
1Jednoho dne se Boží synové zase shromáždili u Hospodina. Přišel s nimi i satan. Hospodin řekl satanovi:
2„Odkud přicházíš?“ A satan odpověděl Hospodinu:
„Procházel jsem zemi a potuloval jsem se po ní.“
3Tu řekl Hospodin satanovi: „Všiml sis mého služebníka Joba, že mu není na zemi podobného?
Je to muž bezúhonný, čestný, bohabojný a varuje se zlého. Dosud setrvává ve své bezúhonnosti,
zbytečně jsi mě navedl, abych ho trápil.“ 4I odpověděl satan Hospodinu: „Kůži za kůži,
všechno, co člověk má, dá za svůj život. 5Jen vztáhni svou ruku a dotkni se jeho kostí a
masa a uvidíš, zda ti nebude zlořečit do tváře!“ 6Tu řekl Hospodin satanovi: „Hle,
je v tvé moci, jen jeho života ušetři!“
7Satan odešel od Hospodina a zasáhl Joba zhoubnými vředy od chodidla až po temeno hlavy.
8A Job si bral střepinu, aby se jí škrábal, když sedával na hromadě smetí.
9Jeho žena mu řekla: „Dosud se držíš té své bezúhonnosti? Proklej Boha a zemři!“
10I řekl jí: „Mluvíš jako blázen! Dobro bereme od Boha, a zlo brát nemáme?“ V tom ničem Job svými rty nezhřešil.
11Tu uslyšeli tři Jobovi přátelé o celém tom velkém neštěstí, které ho stihlo,
a proto přišel každý ze svého kraje: Elifaz z Temanu, Bildad ze Šuachu a Sofar z Námy.
Smluvili se spolu, že ho přijdou potěšit a politovat. 12Již zdaleka ho uviděli, ale nepoznali ho.
I dali se do hlasitého pláče, roztrhli svůj šat a posypali si hlavy popelem. 13Seděli u něho na
zemi sedm dní a sedm nocí a nikdo mu ani slovo neřekl, neboť viděli, že jeho bolest je převeliká.
RESPONSORIUM
Žl 38 (37), 2. 3. 4. 12
O.
Nekárej mě, Pane, ve svém hněvu, zaryly se do mě tvoje šípy. *
Pro tvůj hněv mám tělo jednu ránu.
V.
Všichni moji přátelé a druzi mému neštěstí se vysmívají. *
Pro tvůj hněv mám tělo jednu ránu.
DRUHÉ ČTENÍ
Z dopisu svatého papeže Řehoře VII.
(Ep. 64 extra Registrum: PL 148, 709-710)
Církev svobodná, čistá, katolická
Prosíme a zapřísaháme vás v Pánu Ježíši, jehož smrtí jsme byli vykoupeni,
abyste pečlivě zkoumali soužení a nesnáze, které trpíme od nepřátel
křesťanského náboženství, a chápali, proč a jak trpíme.
Od té chvíle, kdy mě matka Církev podle Božího úradku povýšila na
apoštolský stolec, ač jsem velmi nehodný a Bůh je mi svědkem, že jsem to
nechtěl, snažil jsem se ze všech sil, aby se svatá Církev, snoubenka
Boží, naše paní a matka, vrátila ke své kráse, která jí patří, a zůstala
svobodná, čistá a katolická. Ale to všechno se nelíbí dávnému nepříteli,
a tak vyzbrojil proti nám své údy, aby zvrátil všechno v opak. A proto
nám, či spíše apoštolskému stolci, natropil tolik, kolik nedokázal
natropit od doby císaře Konstantina Velikého. A není to nic divného, neboť
čím víc se blíží stanovený čas, tím více bojuje, aby křesťanské
náboženství vyhladil.
A teď, moji nejdražší bratři, pozorně slyšte, co vám říkám. Všichni na
celém světě, kdo se považují za křesťany a opravdu znají křesťanskou víru,
vědí a věří, že svatý Petr, kníže apoštolů, je otcem všech křesťanů a po
Kristu prvním pastýřem, a že svatá římská církev je matkou a učitelkou
všech církví.
Jestliže tedy v to věříte a bez pochybování se toho držíte, prosím vás
a přikazuji vám, já, ať jsem jakkoli nehodný váš bratr a učitel, abyste
pro všemohoucího Boha pomáhali a přispívali tomuto vašemu otci a matce,
jestliže toužíte dostat jejich prostřednictvím rozhřešení ode všech
hříchů i požehnání a milost v tomto věku i v budoucím.
Všemohoucí Bůh, od něhož pochází všechno dobré, ať stále osvěcuje vaši
mysl a učiní ji plodnou v lásce k němu i k bližnímu, abyste si věrnou
oddaností zavázali tohoto vašeho otce i matku a bez zahanbení dospěli do
jejich společnosti. Amen.
RESPONSORIUM
Sir 45, 3; Žl 77 (78), 70.71
O.
Pán ho před králem podporoval, pro svůj lid mu dal přikázání *
a ukázal mu svou slávu.
V.
Pán si zvolil svého služebníka, ať pase Izraele, dědictví svoje *
a ukázal mu svou slávu.
MODLITBA
Modleme se:
Bože, tys posiloval svatého papeže Řehoře, aby horlivě a statečně bránil spravedlnost;
dávej i dnes své Církvi odvahu, aby čelila bezpráví a s láskou hájila svobodu a právo.
Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Nakonec se připojí:
Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.
Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.
Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin,
může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i
zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie
|