[ nová verze ]
20. květen 2015, Středa
3. týden žaltáře
Doba velikonoční, 7. týden
Sv. Klementa Marie Hofbauera, kněze (na Moravě závazná památka), nezávazná památka
Sv. Bernardina Sienského, kněze, nezávazná památka
invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl.
večerní chvály
kompletář
nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb
uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu
latinská verze
nahlásit chybu
|
Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz 20. květen 2015
Sv. Bernardina Sienského, kněze, nezávazná památka
Narodil se roku 1380 v Massa Marittima u Sieny ve střední Itálii. Po
studiích církevního práva a po uzdravení z nemoci, kterou byl postižen
při ošetřování nemocných morem (1400), vstoupil do františkánského řádu
(1402). Stal se knězem (1404), vynikajícím lidovým kazatelem a šiřitelem
úcty k Jménu
Ježíš. Nemluvil o pohromách zvěstujících konec světa, jak
bylo tehdy zvykem, nýbrž o Ježíši Kristu a jeho božské lásce. Několikrát
byl nařčen z bludařství,
ale pokaždé byla uznána jeho nevina. Jako řádový
představený (1438 – 1442) se účastnil všeobecného sněmu ve Florencii.
Zemřel 20. V. 1444 v Aquile a už v
roce 1450 byl prohlášen za svatého.
MODLITBA SE ČTENÍM
V.
Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.
Aleluja.
HYMNUS
Pastýřů hlavo, Kriste, jejich Vládce,
slavit dnes chceme svátek jednoho z nich,
proto mu pěje naše vděčné stádce
píseň chval zbožných.
Vyvolil sis jej, služebníka svého
za svého kněze, aby se stal z něho
svěřených ovcí svědomitý správce
a dobrý strážce.
On svému stádu vzorem byl i vůdcem,
byl světlem slepých, všude mírnil bídu,
všem stal se vším, byl prozíravým otcem
Božího lidu.
Kriste, jenž dáváš věnce zasloužené
svým věrným v nebi, dej ať ve svém díle
jdem s tímto vůdcem a tak dosáhneme
i téhož cíle.
Buď věčná sláva nejvyššímu Otci,
stejná buď tobě, Vládce, Spasiteli,
Svatému Duchu chválou stejně vroucí
ať zní svět celý. Amen.
ŽALMY
Ant. 1 Láska a věrnost předchází všudy tvou tvář. Aleluja.
Žalm 88 (89), 2-38
Milosrdenství Páně k Davidovu domu
Z Davidova potomstva vyvedl Bůh podle zaslíbení jako Spasitele Ježíše. (Sk 13, 22. 23)
I
2 O skutcích lásky tvé, Pane, chci na věky zpívat, *
ústy hlásat tvou věrnost všem pokolením.
3 Neboť tys řekl: „Na věky trvá má přízeň, *
základy pevné má věrnost na nebi má. –
4 Se svým vyvoleným jsem uzavřel smlouvu, *
David, služebník můj, má ode mne slib:
5 Tvému potomstvu zajistím trvání věčné, *
trůn tvůj upevním pro všechna pokolení.“ –
6 Nebesa, Pane, oslavují tvé divy *
a tvoji věrnost veškeré zástupy svatých.
7 Neboť kdo nad mraky mohl by rovnat se Pánu, *
kdo z Božích synů Pánu by podoben byl?
8 Bůh – tam ve sboru svatých nadevše mocný, *
velký a hrozný, nad všechny vyvýšený. –
9 Pane zástupů, kdo je tak, jako ty jsi? *
Stále a vždy vůkol tebe tvá věrnost a moc.
10 Ty jsi vládcem nade vším nezkrotným mořem, *
ty držíš na uzdě příboj vzedmutých vln.
11 Ty jsi jak mršinu zašlápl, rozmetal Rahab, *
mocným ramenem rozprášil odpůrce své. –
12 Tvá jsou nebesa, tak jako tvá je i země, *
svět i vše, co v něm žije, stvořil jsi ty.
13 Ty jsi stvořil jižní i severní stranu, *
Tábor i Hermon jásají při jménu tvém.
14 Tvoje paže je plna obrovské síly, *
tvá ruka mocná, pravici zdviženu máš.
15 Trůn tvůj je podepřen spravedlností a právem, *
láska a věrnost předchází všudy tvou tvář. –
16 Šťastný je lid, jenž umí a ví, jak tě slavit, *
chodit před tebou, Pane, v tvém světle žít.
17 Denně se těší ze slávy tvého jména, *
jásají nad tím, jak jsi spravedlivý.
18 Neboť jen ty jsi jim veškerou krásou i silou *
a tvou přízní mohutní naše moc.
19 Vpravdě i štít náš náleží jedině Pánu, *
Svatému Izraele patří náš král.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Láska a věrnost předchází všudy tvou tvář. Aleluja.
Ant. 2 Syn Boží pochází jako člověk z rodu Davidova. Aleluja.
II
20 Za onoho času mluvils ve vidění *
k svému věrnému a tak jsi prohlásil:
„Čelenku jsem vložil na mladého reka, *
z lidu jsem jej zdvihl, mnou je vyvolen.
21 Davida jsem našel, svého služebníka, *
jeho pomazal jsem svatým olejem,
22 aby moje ruka stále byla při něm, *
aby ho má paže posilovala. –
23 Žádný nepřítel ho lstivě neoklame, *
žádný zlosyn nesmí jeho pokořit.
24 Před ním budu drtit jeho protivníky, *
kdo ho nenávidí, všechny budu bít.
25 Provázet ho budu věrností a přízní *
a mým jménem bude vzrůstat jeho moc.
26 Na sám obzor moře vztáhnu jeho ruku, *
a na mocné řeky jeho pravici. –
27 On pak ať mě vzývá, říká: Tys můj Otec, *
jenom tys můj Bůh a skála spásy mé.
28 Zato mu dám práva prvorozenectví, *
učiním ho prvním mezi vladaři.
29 Do věčnosti časů zachovám mu přízeň, *
zůstanu mu věrný v naší úmluvě.
30 Věčné zachování dám i jeho rodu, *
pokud nebe trvá, zůstane mu trůn.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Syn Boží pochází jako člověk z rodu Davidova. Aleluja.
Ant. 3 Při své svatosti jsem Davidovi odpřisáhl, jeho rod že trvat bude do věčnosti. Aleluja.
III
31 Jestli jeho děti opustí můj zákon, *
podle mého řádu nebudou-li žít,
32 poruší-li někdy, co jsem ustanovil *
a mých přikázání přestanou-li dbát,
33 potrestám je metlou za to provinění, *
pocítí mé důtky za spáchaný hřích. –
34 Přesto od něho svou milost neodvrátím, *
ve své věrnosti ho přesto nezklamu.
35 Svoji úmluvu s ním nikdy neporuším, *
co má ústa řekla, to už nezměním.
36 Při své svatosti jsem jednou odpřisáhl *
– ode mne se David klamu nedočká –
37 jeho rod že trvat bude do věčnosti, *
stálý přede mnou jak slunce jeho trůn,
38 věčně trvalý jak měsíc na nebesích, *
dokud mraky půjdou, pevně bude stát.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Při své svatosti jsem Davidovi odpřisáhl, jeho rod že trvat bude do věčnosti. Aleluja.
V.
Bůh vzkřísil Krista z mrtvých, aleluja.
O.
Takže když věříme, můžeme zároveň v Boha i doufat, aleluja.
PRVNÍ ČTENÍ
Z prvního listu svatého apoštola Jana
5, 1-12
To je vítězství ... naše víra.
1Každý, kdo věří, že Ježíš je Mesiáš, je narozen z Boha; každý, kdo miluje Boha Otce, miluje i toho, komu on dal život.
2Podle toho můžeme poznat, že milujeme Boží děti: když milujeme Boha a plníme jeho přikázání.
3Láska k Bohu záleží právě v tom, že zachováváme jeho přikázání. Jeho přikázání nejsou těžká,
4protože každý, kdo je narozen z Boha, vítězí nad světem. A to je vítězství, které přemohlo svět: naše víra.
5Kdo vítězí nad světem, ne-li ten, kdo věří, že Ježíš je Syn Boží? 6Ježíš Kristus
je ten, který přišel skrze vodu a krev; nejen skrze vodu, ale skrze vodu a krev. A to dosvědčuje Duch, protože Duch je pravda.
7Jsou tři svědkové. 8Duch, voda a krev, a ti tři jsou zajedno.
9Když přijímáme svědectví lidské, tím větší platnost má svědectví Boží. To je totiž svědectví Boží, které Bůh vydal o svém Synu:
10kdo věří v Božího Syna, má o tom svědectví sám v sobě. Kdo Bohu nevěří, dělá z něho lháře, protože nevěří svědectví,
které Bůh vydává o svém Synu. 11To je to svědectví: Bůh nám dal věčný život, a tento život je v jeho Synu.
12Kdo má Syna, má život, kdo nemá Božího Syna, život nemá.
RESPONSORIUM
1 Jan 5, 6; Zach 13,1
O.
Ježíš Kristus je ten, který přišel skrze vodu a krev; nejen skrze vodu, ale skrze vodu a krev. *
To dosvědčuje Duch, protože Duch je pravda, aleluja.
V.
V ten den se otevře pramen pro Davidův dům a pro jeruzalémské obyvatele na obmytí hříchu a nečistoty. *
To dosvědčuje Duch, protože Duch je pravda, aleluja.
DRUHÉ ČTENÍ
Z kázání svatého Bernardina Sienského
(Sermo 49, De glorioso Nomine Iesu Christi, cap. 2: Opera omnia 4, 505-506)
Jméno Ježíš prozařuje kazatele
Jméno Ježíš prozařuje kazatele a způsobuje, že jsou prostoupeni jeho
světlem ti, kdo jeho slovo zvěstují, i ti, kdo je slyší. Odkud myslíš, že
se vzalo tak nenadále na celém světě planoucí světlo víry, ne-li z toho,
že se káže Ježíš? Což i nás nepovolal Bůh světlem a lahodností tohoto
jména ke svému podivuhodnému světlu? A těmto osvíceným, kteří v tomto
světle vidí světlo, ať právem řekne apoštol: Byli jste kdysi tmou, ale
teď jste světlem v Pánu. Žijte jako děti světla.
Proto se musí toto jméno rozhlašovat, aby svítilo a nezůstávalo ukryté.
A při kázání se nesmí vyslovovat nečistým srdcem či poskvrněnými rty,
naopak, má ho uchovávat a pronášet nádoba vybraná.
Proto praví Pán o apoštolovi: On je nádobou ode mne vyvolenou, aby nesl
mé jméno před pohany a krále i před syny izraelské. Vyvolenou nádobou,
říká, v níž je na prodej nejsladší tekutina; láká k napití, neboť jiskří
a září ve vyvolených nádobách; aby nesl mé jméno, říká.
Jako když se na sklizených polích zapálí oheň, a suché a neužitečné křoví
a trní shoří, a jako když vycházející slunce svými paprsky zažene
temnoty, a zloději, noční pobudové i podkopávači domů se skryjí, tak tomu
bylo, když Pavel kázal lidu: jako kdyby silně zaburácel hrom, jako kdyby
vypukl mocný oheň, jako kdyby vyšlo slunce v plném jasu, shořela nevěra,
jako vosk rozpuštěný silným žárem zanikl klam a blud, a zazářila pravda.
Neboť Pavel rozhlašoval Ježíšovo jméno slovy, listy, zázraky i příkladem
života. Chválil ustavičně Ježíšovo jméno, vyznával je a velebil.
Apoštol nesl toto jméno jako světlo také před krále a pohany i před syny
izraelské, osvěcoval národy a všude vybízel: Noc pokročila, den se
přiblížil. Odložme tedy skutky temnoty a oblečme se do výzbroje světla.
Veďme počestný život jako ve dne. A ukazoval všem světlo hořící a zářící
na svícnu a na každém místě hlásal Ježíše, a to ukřižovaného.
Proto Církev, snoubenka Kristova, stále se opírá o jeho svědectví, jásá
s prorokem a říká: Učils mě Bože, od mládí, dodnes tvé mocné činy hlásám; až dosud znamená stále. Také prorok k tomu vybízí:
Zpívejte k poctě jména Páně, zvěstuje denně jeho
spásu, to jest Ježíše Spasitele.
1 1 Petr 2, 9
2 srov. Žl 35 (36), 10
3 Ef 5, 8
4 srov. Sk 9, 15
5 srov. Sir 51, 15 (Vulg.)
6 srov. Sk 9, 15
7 Řím 13, 12-13
8 1 Kor 2, 2
9 Žl 70 (71), 17
10 Žl 95 (96), 2
RESPONSORIUM
Sir 51, 15ab; Žl 9, 3
O.
Bez ustání chci chválit tvé jméno, *
s vděčností je opěvovat.
V.
Radovat se budu, s jásotem tebe vzývat, hrát a zpívat budu, Nejvyšší, pro tvé jméno. *
S vděčností je opěvovat.
MODLITBA
Modleme se:
Bože, tys naplnil svatého kněze Bernardina velikou láskou a horlivostí,
aby šířil úctu k svatému jménu Ježíš; pro jeho zásluhy a na jeho přímluvu
naplň svou láskou i nás. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Nakonec se připojí:
Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.
Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.
Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin,
může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i
zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie
|