[ nová verze ]
7. leden 2015, Středa
2. týden žaltáře
Doba vánoční, 2. týden Sv. Rajmunda z Peňafortu, kněze, nezávazná památka Pro OP: Sv. Rajmunda z Peňafortu, kněze, památka
invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl. večerní chvály
kompletář
nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb
uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu
latinská verze
nahlásit chybu
|
Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz 7. leden 2015 Pro OP: Sv. Rajmunda z Peňafortu, kněze, památka
Narodil se kolem roku 1175 v Peňafortu u Barcelony. Vystudoval
katedrální školu v Barceloně, kde později jako kněz také vyučoval. Rozhodl se věnovat speciálně studiu církevního práva. Proto
odešel do Boloně, neboť tamější univerzita vynikala v oboru právních věd. Na boloňské univerzitě pak zůstal a vyučoval. Po
setkání s blahoslaveným Reginaldem, jenž na něj silně zapůsobil, se rozhodl vstoupit do řádu. Po návratu do Španělska založil
klášter v Barceloně. Spolupracoval se svatým Petrem Nolaskem při zakládání řádu mercedářů pro vykupování otroků a sepsal pro
tento řád pravidla. V roce 1230 jej papež Řehoř IX. povolal do Říma a zvolil si jej za svého penitenciáře, zpovědníka a osobního
kaplana. V Římě na papežův příkaz uspořádal všechny papežské dekrety v systematickou právnickou příručku. Kromě toho vypracoval
zvláštní příručku pro zpovědníky. V roce 1238 byl na generální kapitule zvolen magistrem řádu. Využil svých právnických
znalostí a vypracoval přesné znění řádových konstitucí. Po dvou letech na úřad magistra ze zdravotních důvodů rezignoval. Vrátil
se do Španělska, působil zde jako zpovědník aragonského krále Jakuba I., podporoval misie mezi Židy ve Španělsku i mezi Araby
v severní Africe. Zemřel v Barceloně 6. ledna 1275. Klement VIII. jej 29. dubna 1601 zařadil do seznamu svatých.
MODLITBA SE ČTENÍM
V.
Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému, jako byla na počátku i nyní i vždycky a na věky věků. Amen.
Aleluja.
HYMNUS
Zněj svatým skutkům Rajmundovým sláva,
ať o nich píseň zazní celým světem,
náš sbor ať chvatně pěkný nápěv skládá
s nadšeným vzletem.
Rajmund oplývá zásluhami ctností,
běh žití dlouhý čistotou se zračí,
září obklopen nebeskými hosty,
nad hvězdy kráčí.
Učitel panic – věnce dva mu krouží
kol hlavy skvostně, láska však neváhá,
kdo nějak strádá, koho něco souží,
všem rád pomáhá.
Přidruž se Pánu čest a chvála k slávě,
Bůh jednoduchý v Trojici tajemné
na Rajmundovy prosby ať laskavě
z nás hříchy sejme. Amen.
ŽALMY
Ant. 1 Také my uvnitř naříkáme a očekáváme vykoupení našeho těla.
Žalm 38 (39)
Prosba těžce nemocného
Tvorstvo bylo podrobeno nicotnosti... kvůli tomu, který ho podrobil. Zůstala však tvorstvu naděje. (Řím 8, 20)
I
2 Říkal jsem: Dám si na své cesty pozor, *
abych se neprohřešil jazykem;
a pokud bude bezbožník stát blízko, *
budu svá ústa držet na uzdě. –
3 Ztichl jsem, zmlkl, i když nešťasten, *
ale má bolest jen se zjitřila,
4 srdce se v těle prudce rozpálilo. †
Oheň se vzňal, když jsem tak rozmýšlel, *
a já jsem musil nahlas promluvit:
5 „Dej mi už, Pane, uvidět můj konec †
a jakou míru dní mám před sebou, *
ať poznám tak svou pomíjejícnost.“ –
6 Hle, vyměřils mé dny jen na pídě, †
v tvých očích je můj život jako nic, *
a každý člověk jenom jako dech,
7 jen jako stín se tady člověk mihne, †
jen jako dech je všechno bohatství, *
jež hromadí a neví pro koho.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Také my uvnitř naříkáme a očekáváme vykoupení našeho těla.
Ant. 2 Slyš můj křik, Pane, nemlč k mým slzám.
II
8 Co tedy, Pane, teď mám očekávat? *
Jen k tobě upínám svou naději.
9 Zachraň mě od všech křivd a nepravostí, *
bláznům mě nenechávej na posměch!
10 A teď už mlčím, ústa neotevřu, *
protože všechno je tvé řízení. –
11 Odejmi ode mne své navštívení! *
Vždyť hynu pod tvou pádnou pravicí!
12 Člověka za hřích postihuješ trestem †
a ničíš jeho nádheru jak mol: *
je každý člověk jenom jako dech. –
13 Slyš můj křik, Pane, vyslechni mou prosbu, †
nemlč k mým slzám, vždyť jsem já tvůj host, *
poutník, jak všichni moji otcové.
14 Odvrať svůj přísný zrak a oddechnu si, *
dříve než odejdu a zaniknu.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Slyš můj křik, Pane, nemlč k mým slzám.
Ant. 3 Já vždy a stále spoléhám na Boží slitování.
Žalm 51 (52)
Proti pomlouvači
Kdo se chlubí, ať se chlubí v Pánu. (1 Kor 1, 31)
3 Co ty tak silácky se chlubíš *
špatností vůči zbožným?
4 Jen zkázu kuješ, pletichaříš, *
jazyk máš jako břitvu.
5 Zlo ti je milejší než dobro, *
lež ti je víc než pravda.
6 Máš rád jen zraňující slova, *
jazyku pomlouvačný! –
7 Bůh za to zahubí tě navždy, †
ze stanu vyvleče tě, *
ze země živých vytne.
8 Dobří to spatří plni bázně, *
on sám jim bude pro smích:
9 „Hle člověk, který nechtěl v Bohu *
hledat své útočiště,
jen v majetek svůj doufal, *
na ničemnosti stavěl.“ –
10 Já však se jak strom olivový *
zelenám v domě Božím,
spoléhám vždy a stále *
na Boží slitování.
11 Navždy ti budu vzdávat díky *
za toto tvoje dílo,
tvé jméno před věrnými chválit *
za tvoji dobrotivost.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Já vždy a stále spoléhám na Boží slitování.
V.
Nebe hlásá jeho spravedlnost.
O.
Jeho slávu vidí národy.
PRVNÍ ČTENÍ
Z knihy proroka Izaiáše
61, 1-11
Hospodinův duch bude nad jeho služebníkem
1Duch Páně, duch Hospodinův, je nade mnou,
protože mě Hospodin pomazal,
poslal mě zvěstovat radostnou zprávu pokorným,
obvázat ty, jimž puká srdce,
oznámit zajatým propuštění,
svobodu uvězněným,
2hlásat Hospodinovo milostivé léto
a den pomsty našeho Boha,
potěšit všechny soužené,
3zarmoucené na Siónu obveselit,
dát jim věnec místo popela,
olej radosti místo smutku,
šat jásotu místo malomyslnosti.
Budou se nazývat „duby spravedlnosti“,
které Hospodin zasadil pro své oslavení.
4Vystavějí odvěké zříceniny,
zbudují sutiny ze starých časů,
obnoví zničená města,
opuštěná od mnoha pokolení.
5Ve vašich službách budou váš brav pást cizinci;
synové cizích národů budou vašimi rolníky a vinaři.
6Vy se však budete nazývat „Hospodinovi kněží“,
bude se vám říkat „Služebníci našeho Boha“.
Budete požívat bohatství národů
a honosit se jejich slávou.
7Místo své dvojnásobné potupy a pohany
budou nad svým údělem jásat;
proto obdrží dvojnásobný podíl ve své zemi,
budou mít věčnou radost.
8Neboť já, Hospodin, miluji právo,
nenávidím loupež a nepravost.
Věrně odměním jejich práci,
uzavřu s nimi věčnou smlouvu.
9Jejich rod bude známý mezi pohany
a jejich potomstvo uprostřed národů.
Kdo je spatří, všichni uznají:
„To je rod, jemuž Hospodin žehná!“
10Radostí budu jásat v Hospodinu,
má duše zaplesá v mém Bohu,
neboť mi oblékl roucho spásy,
oděl mě šatem spravedlnosti
jako ženicha okrášleného věncem,
jako nevěstu ozdobenou šperky.
11Jako země rodí rostlinstvo,
jako zahrada dává vzejít setbě,
tak Pán, Hospodin, dá vyrašit spravedlnosti
a slávě před všemi národy.
RESPONSORIUM
Iz 61, 1; Jan 8, 42
O.
Duch Páně, duch Hospodinův, je nade mnou; protože mě Hospodin pomazal, poslal mě zvěstovat radostnou zprávu pokorným, *
obvázat ty, jimž puká srdce, oznámit zajatým propuštění, svobodu uvězněným.
V.
Já jsem vyšel od Boha a od něho přicházím. Nepřišel jsem sám od sebe, ale on mě poslal *
obvázat ty, jimž puká srdce, oznámit zajatým propuštění, svobodu uvězněným.
DRUHÉ ČTENÍ
Jedno z těchto dvou:
Z listu svatého kněze Rajmunda
(MOPH, 6, 2, Romæ 1901, str. 84–85)
Bůh lásky a pokoje ať naplní pokojem vaše srdce
Jestliže hlasatel Pravdy, který nelže, správně řekl, že všichni, kdo chtějí zbožně žít v Kristu, budou pronásledováni,
není podle mého soudu nikdo vyňat z tohoto všeobecného zákona, leda ten, kdo nedbá,
aby žil v tomto nynějším věku rozvážně, spravedlivě a zbožně1, anebo ten, kdo to nezná.
Vy však ať nepatříte mezi ty, jejichž domy klidně stojí v míru a bezpečí a nevisí nad nimi Boží metla
a jimž se dobře vede, ale v okamžiku se zřítí do pekla.
Vaše bezúhonnost a zbožnost však zasluhuje a vyžaduje, aby byla očištěna častými ranami až
k naprosto dokonalé čistotě, protože vás Bůh má rád a jste mu milí. Jestliže se prozatím meč nad vámi
zdvojnásobí nebo ztrojnásobí, musíte to pokládat za důvod k veliké radosti a za znamení lásky.
Ostrý dvojsečný meč jsou vnější boje a vnitřní úzkosti. Tento meč je uvnitř zdvojnásoben nebo ztrojnásoben,
když úskočný duch působí lstí a lichotkami neklid v hlubinách srdcí. Takovému způsobu boje
jste se již dostatečně naučili, jinak byste nemohli dospět k onomu krásnému vnitřnímu pokoji a klidu.
Avšak navenek je meč zdvojnásoben i ztrojnásoben, když v církvi bezdůvodně dochází k osočování
kvůli duchovním věcem. Při tom nejtěžší rány pocházejí od přátel.
Toto je onen žádoucí a blažený Kristův kříž, jejž s radostí přijal opravdový hrdina Ondřej. O něm
i vyvolený nástroj Pavel tvrdí, že je naší jedinou chloubou.
Mějte tedy své oči upřeny na Ježíše, od něhož pochází naše víra, na našeho Spasitele. On trpěl
naprosto nevinně, a to od vlastních lidí, a byl připočten mezi zločince. Když budete pít přeslavný kalich
Pána Ježíše, děkujte za to Pánu, dárci všeho dobra.
Jsem i budu připraven, ve spolupráci s Boží milostí, být s vámi v každém soužení a také spolu
s vámi pít, cokoli vám od Pána bude předloženo. Když však budu přítomen, budu moci lépe poznávat
vše, co se vás týká, a účinněji a bezpečněji pomáhat.
Ať je tedy vaše srdce v Bohu a nepřizpůsobujte je všemu, co se říká.
Sám Bůh lásky a pokoje ať naplní vaše srdce pokojem a uspíší vaši cestu! Nechť vás zatím skryje
v úkrytu své tváře před lidským zmatkem, dokud vás neuvede do oné plnosti a nepřesadí tam, kde budete
věčně přebývat v nádheře pokoje, ve stáncích důvěry a v odpočinku hojnosti.
1 Tit 2, 12
RESPONSORIUM
_
O.
Naučil se cestě Pána a byl ctihodným učitelem všemu lidu: *
a všichni žasli nad jeho moudrostí a odpověďmi.
V.
Knížata visela na jeho ústech a dělala vše podle jeho rady. *
A všichni žasli nad jeho moudrostí a odpověďmi.
Nebo:
Ze sbírky „Mare historiarum“ od bratra Jana Colonny, Rajmundova současníka
(Raymundiana: MOPH, 6, 1, Romæ 1898, str. 5–7)
Muž velké dokonalosti a horlivý šiřitel náboženství
Za papeže Řehoře IX. zazářil bratr Rajmund z Peňafortu, rodem Katalánec, třetí magistr Řádu
kazatelů. Ještě před vstupem do řádu byl vynikajícím doktorem církevního práva, které vyučoval
v Bologni po mnoho let. Když přijal hábit svaté řehole, byl pro svou moudrost, znalost a svatost
povolán za společníka kardinála Jana d’Abbeville, papežského legáta. Poté se vrátil do římské kurie
a stal se blízkým přítelem a sekretářem papeže Řehoře IX.; byl jeho kaplanem, penitenciářem a tím,
kdo „vyřizoval žádosti chudých“. Na papežův příkaz také sestavil sbírku papežských dekretů, tzv. Dekretália,
které předtím byly rozděleny do čtyř dílů a které se dodnes používají.
Byl to muž svatý a zbožný, proto se svatě a moudře choval také v kurii a ve všem projevoval pokoru
a důstojnost svého řádu. Sotva se našel někdo, kdo by přicházel do kurie nebo z ní odcházel a neřekl
o něm něco dobrého a nepovažoval ho za muže velmi svatého.
Nejvyšší velekněz si byl vědom jeho svatosti a chtěl ho pozvednout k hodnosti arcibiskupa; on
však tak vytrvale a s postojem jakési svaté zbožnosti odporoval, až papež musel od svého záměru upustit,
protože viděl, že on s tím nesouhlasí.
Rajmund pak obdržel, i když s obtížemi, od papeže povolení, aby z kurie odešel. Když potom v konventu
v Bologni žil andělským životem, byl zvolen za magistra řádu. Jen stěží ho přiměli k tomu, aby
volbu přijal. Byl mužem velmi dokonalým a horlivým šiřitelem náboženství. Chtěl také, aby přísnost
observance byla zachovávána i v těch nejmenších podrobnostech.
Sestavil rovněž příručku pro zpovědníky s názvem Summa casuum, která je tak velice potřebná
pro celou Církev, protože se týká spásy duší. Díky jeho pečlivosti byly do náležité podoby uspořádány
také konstituce našeho řádu, s patřičnými odstavci a nadpisy, tak, jak vypadají i dnes, a byly odstraněny
mnohé nejasnosti.
Po dvou letech vedení řádu Rajmund seznal, že mu již síly na tak namáhavou práci nestačí; na
jeho velké naléhání schválili definitoři na kapitule v Bologni jeho odchod. Vrátil se do své provincie
a v životě i po smrti zářil svými zázraky. Zemřel v konventu v Barceloně.
RESPONSORIUM
Srov. Tit 2, 7–8
O.
Byl zvolen do čela řádu, skvělý vzor správného chování, | slovem i životem zářil svým bratřím, *
dával příklad dobrých skutků.
V.
Nevyvyšoval se nad bratry, ale byl jako jeden z nich. *
Dával příklad dobrých skutků.
MODLITBA
Modleme se:
Všemohoucí dobrotivý Otče, ty ukazuješ příkladem a naukou svatého Rajmunda, že naplněním zákona
je láska. Vlej nám milostivě svého Ducha, aby naše srdce byla naplněna tou láskou, která by nás
přivedla k opravdové svobodě Božích dětí. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Nakonec se připojí:
Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.
Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.
Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin,
může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i
zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie
|