[ nová verze ]

« Leden 2015 »
NePoÚtStČtSo
 123
45678910
11121314151617
18192021222324
25262728293031


3. leden 2015, Sobota
1. týden žaltáře

Doba vánoční, 1. týden
Nejsvětějšího Jména Ježíš, nezávazná památka
Pro OP: Bl. Štěpánky Quinzaniové, panny, řeholnice, nezávazná památka


invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl.
první večerní chvály
kompletář po prvních chválách
vigilie


nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb

uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu

latinská verze

nahlásit chybu

Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

3. leden 2015
Doba vánoční, 1. týden


MODLITBA SE ČTENÍM

V. Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.  Aleluja.

HYMNUS

Věčného božství oslnivý jase,
Kriste, všech Světlo, živote nám daný,
jdeš na svět léčit nemocné a k spáse
otevřít brány.

Andělské sbory zemi písně pějí
o novém věku a v nich Otci tvému
vzdávají chválu i díky a přejí
mír lidstvu všemu.

Ležíš tu, dítě, všeho světa Vládce,
synáčku Panny přesvaté a čisté,
vládu nad světem jen díky své lásce
získáváš, Kriste.

Chtěje nám za vlast nebe nabídnouti,
jedním z nás stal ses, zrozen jako robě;
srdce nám proměň a je lásky pouty
přitáhni k sobě.

Tobě i Otci, Duchu lásky věčné
s anděly pějem radostnými hlasy.
Kéž smíme zpívat Bohu chvály vděčné
po všechny časy. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Kdo se poníží jako dítě, ten je v nebeském království největší.

Žalm 130 (131)
Důvěřuj v Boha jako dítě

Učte se ode mě, neboť jsem tichý a pokorný srdcem. (Mt 11, 29)

1 Pane, nejsem pyšné mysli, *
      nepohlížím do vysoka,
   nebažím po velkých věcech, *
      které nad mou sílu jsou. –

2 Ztišil, zklidnil jsem své srdce. *
      Jako dítě v klíně matky,
   jako dítě zkonejšené *
      ztichla ve mně duše má. –

3 Izraeli, doufej v Pána *
      nyní, vždy a na věky!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Kdo se poníží jako dítě, ten je v nebeském království největší.

Ant. 2 Můj Bože, v upřímnosti srdce jsem obětoval všecko.

Žalm 131 (132)
Boží přislíbení Davidovu domu

Pán Bůh mu dá trůn jeho předka Davida. (Lk 1, 32)

I

1 Na Davida se, Pane, rozpomeň, *
      na všechnu jeho námahu a péči,
2 na to, jak slavně Pánu přísahal, *
      mocnému Jákobovu pevně slíbil: –

3 „Nevkročím ve stan svého příbytku, *
      na lože neulehnu k odpočinku,
4 ani své oči usnout nenechám, *
      ani svým víčkům spánek nepopřeji,
5 než Pánu najdu místo příhodné, *
      příbytek pro mocného Jákobova!“ –

6 V Efratě slyšeli jsme o arše, *
      na polích jaárských pak jsme ji našli.
7 Vejděme nyní v jeho příbytek, *
      skloňme se k zemi před podnoží jeho! –

8 Vstaň, Pane, vejdi tam, kde budeš dlít, *
      ty i tvá vznešená a slavná archa!
9 Právo a řád buď rouchem kněží tvých, *
      radostně ať ti jásají tví věrní!
10 Pro svého služebníka Davida *
      pomazaného svého neodmítej!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Můj Bože, v upřímnosti srdce jsem obětoval všecko.

Ant. 3 Přísahal pevně Davidovi Pán, jeho království upevnil navěky.

II

11 Přísahal pevně Davidovi Pán, *
      od svého slibu nikdy neustoupí:
   „Na trůně tvém dám slavně zasednout *
      dědici, který z tvého těla vzejde.
12 A jestli budou tvoji synové *
      mé smlouvy dbát a řádů, jimž je učím,
   dám pak i jejich synům zasednout *
      pro věčné časy na trůně tvé vlády.“ –

13 Tak vpravdě Sión sobě zvolil Pán, *
      jej přál si navždy za sídlo své vlády:
14 „Toto je na věky můj příbytek, *
      zde budu sídlit v místě vytouženém. –

15 Pokrmu jeho štědře požehnám *
      a chlebem budu sytit jeho chudé.
16 Odění spásy jeho kněžím dám, *
      jásat a plesat budou jeho věrní. –

17 Tady moc Davidovu rozhojním, *
      pomazanému svému světlo zjednám.
18 Dám jeho nepřátelům z hanby šat, *
      on sám se bude skvít mým diadémem.“

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Přísahal pevně Davidovi Pán, jeho království upevnil navěky.

V. Boží Syn přišel a dal nám rozum.
O. Abychom poznávali pravého Boha.

PRVNÍ ČTENÍ

Z listu svatého apoštola Pavla Kolosanům

3, 5-16
Život nového člověka

     5Umrtvěte všechno, co je ve vašich údech pozemského: smilství, nečistotu, chlípnost, zlou žádostivost a chamtivost, která je modloslužbou; 6pro tyto věci přichází Boží trest na neposlušné lidi. 7Tou cestou jste kráčeli kdysi také vy, když jste v tom žili. 8Ale teď i vy to všechno odložte: hněv, prchlivost, zlobu, nactiutrhačné a ošklivé řeči ze svých úst. 9Neobelhávejte jeden druhého. Svlečte ze sebe člověka starého s jeho počínáním, 10a oblečte člověka nového, který se obnovuje k správnému poznání, aby se podobal svému Stvořiteli. 11Tady už není Řek nebo Žid, obřezaný nebo neobřezaný, barbar, Skyta, otrok nebo člověk svobodný; ale všecko a ve všem je Kristus.
    
12Jako od Boha vyvolení, svatí a milovaní projevujte navenek milosrdné srdce, dobrotu, pokoru, mírnost a trpělivost. 13Snášejte se a navzájem si odpouštějte, má-li kdo něco proti druhému. Pán odpustil vám, proto odpouštějte i vy. 14A nadto nade všechno mějte lásku, neboť ona je svorník dokonalosti. 15Ať ve vašem srdci vládne Kristův pokoj: k němu jste byli povoláni v jednom těle. Buďte za to vděční.
    
16Kristova nauka ať je u vás ve své plné síle: moudře se navzájem poučujte a napomínejte. S vděčností zpívejte Bohu z celého srdce žalmy, chvalozpěvy a duchovní písně.

RESPONSORIUM

Srov. Gal 3, 27-28

O. My všichni, pokřtění v Krista, oblékli jsme se v Krista: * všichni jsme jeden v Kristu Ježíši, našem Pánu.
V. Už není Žid anebo Řek, už není otrok anebo člověk svobodný, už není muž anebo žena;* všichni jsme jeden v Kristu Ježíši, našem Pánu.

DRUHÉ ČTENÍ

Z výkladu svatého biskupa Augustina na Janovo evangelium

(Tract. 17, 7-9: CCL 36, 174-175)

Dvojí přikázání lásky

     Přichází sám láskyplný Pán, učitel lásky, aby rychle uskutečnil své slovo na zemi,1 jak to o něm bylo předpověděno. Ukazuje, že Zákon a Proroci spočívají na dvou přikázáních lásky.2
     Uvažujte, bratři, se mnou, která jsou ta dvě přikázání. Musí vám totiž být dobře známá a ne, abyste si na ně vzpomínali jen tehdy, když vám je připomínáme. Nesmějí být nikdy vymazána z vašich srdcí. Mějte vždy a všude na paměti, že musíme milovat Boha a bližního: Boha celým srdcem, celou duší a celou myslí; a bližního jako sebe.3
     Na toto je třeba stále myslet, uvažovat o tom, pamatovat si to, konat to a zachovávat. V pořadí přikázání je láska k Bohu na prvém místě, ale v pořadí našeho jednání je na prvém místě láska k bližnímu. Neboť ten, který ti v těch dvou přikázáních nařídil lásku, nedoporučil tvé lásce napřed bližního a potom Boha, nýbrž napřed Boha a pak teprve bližního.
     Ty však Boha dosud ještě nevidíš, ale láskou k bližnímu dosahuješ toho, abys ho viděl. Láskou k bližnímu si očišťuješ oko, aby mohlo vidět Boha. Jestli nemiluješ bratra, kterého vidíš, jak můžeš milovat Boha, kterého nevidíš,4 říká jasně Jan.
     Nuže, říká se ti: Miluj Boha. Namítneš-li mi: Ukaž mi toho, koho mám milovat, co jiného ti na to odpovím než to, co řekl sám Jan: Boha nikdy nikdo neviděl?5 Aby ses však nedomníval, že je pro tebe úplně nemožné vidět Boha, říká: Bůh je láska; a kdo zůstává v lásce, zůstává v Bohu.6 Miluj tedy bližního a uvažuj v srdci, odkud se ta láska k bližnímu vzala. A tehdy spatříš Boha, jak jen je to možné.
     Začni tedy milovat bližního. Lámej svůj chléb hladovému, přijímej do svého domu nuzného, který je bez přístřeší, vidíš-li nahého, oblékni ho a nepohrdej vlastními příbuznými.7
     Čeho tím dosáhneš, když to budeš dělat? Tehdy vyrazí tvé světlo jako zora.8 Tvým světlem je tvůj Bůh, je tvou jitřenkou, protože on ti zazáří po noci světa; on totiž nevychází ani nezapadá, protože trvá neustále.
     Tím, že miluješ bližního a že se o něj staráš, konáš pouť. A kam putuješ, ne-li k Pánu Bohu, k tomu, kterého máme milovat celým srdcem, celou duší a celou myslí? K Pánu jsme sice ještě dosud nedošli, ale máme vedle sebe bližního. Snášej tedy toho, s kým jdeš, abys došel k tomu, se kterým toužíš trvale zůstávat.

     1 srov. Řím 9, 28
     2 srov. Mt 22, 40
     3 Mt 22, 37.39
     4 srov. 1 Jan 4, 20
     5 Jan 1, 18
     6 1 Jan 4, 16
     7 srov. Iz 58, 7
     8 Iz 58, 8

RESPONSORIUM

1 Jan 4, 10-11. 16

O. Bůh si nás zamiloval dřív než my jeho a poslal svého Syna jako smírnou oběť za naše hříchy. * Když nás Bůh tak miloval, máme se i my navzájem milovat.
V. Uvěřili jsme a poznali jsme lásku, jakou má Bůh k nám. * Když nás Bůh tak miloval, máme se i my navzájem milovat.

MODLITBA

Modleme se:
Bože, tvůj Syn se narodil z neposkvrněné Panny a na jeho lidství nedolehla vina, která od počátku tíží lidské pokolení; když jsme se i my pro spojení s Kristem stali novým stvořením, dej nám sílu, abychom nepodléhali tomu, co nám brání žít novým životem. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Nakonec se připojí:

Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.

Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.

    Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i  zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie