Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

9. listopad 2014
Posvěcení lateránské baziliky, svátek

V. Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.  Aleluja.

HYMNUS

Kriste, ty Vládce nad veškerou zemí,
tvůj lid ti zpívá chvály v tomto chrámě,
po roce opět jeho posvěcení
slavit dnes máme.

To místo zde se zve královskou síní,
v zářivé nebe branou otevřenou.
Ta vítá ty, co míří kroky svými
v otčinu věčnou.

Tento dům svatý tvůj lid shromažďuje,
na cestu světlem svátostí mu svítí,
pokrmem z nebe pak jej posiluje
pro věčné žití.

Shlédni k nám vlídně, Bože přelaskavý,
prosíme, veď vždy nás, tvé služebníky,
kteří tu svátek tvého chrámu slaví
s vroucími díky.

Buď věčná sláva nejvyšímu Otci,
stejná buď tobě, Spasiteli, Králi,
ať také Ducha, rovného jim mocí,
celý svět chválí. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Zvyšte se ještě, vy brány, zvětšte se pradávné vjezdy.

Pokud se následující žalm použil na invitatorium, použije se žalm 94(95).

Kristu se při jeho nanebevstoupení otevřely brány nebe. (Sv. Irenej)

¹ Pánu zem patří se vším, co nese, *
      jeho je svět i vše, co v něm žije.
² Sám jej založil nad oceány, *
      upevnil nad tekoucími proudy. –

³ Kdo smí vstoupit na horu Páně, *
      stanout na jeho svatém místě?
⁴ Ten, kdo má čisté ruce i srdce, *
      neklame, nepřísahá křivě.
⁵ Dostane od Pána požehnání, *
      u Boha Zachránce nalezne pomoc.
⁶ To je rod těch, kdo hledají Pána, *
      hledají tvář Boha Jákobova. –

⁷ Zvyšte se ještě, vy brány, †
      zvětšte se, pradávné vjezdy, *
      pro příchod slavného krále!
⁸ „Kdo je ten král tak slavný?“ †
      Pán, jenž je silný a mocný, *
      Pán, který mocný je v boji. –

⁹ Zvyšte se ještě, vy brány, †
      zvětšte se, pradávné vjezdy, *
      pro příchod slavného krále!
¹⁰ „Kdo je ten král tak slavný?“ †
      On, Pán zástupů věčných, *
      On, král věčné slávy!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Zvyšte se ještě, vy brány, zvětšte se pradávné vjezdy.

Ant. 2 Jak tvé příbytky jsou milé, Pane zástupů.

Tady nemáme město k trvalému pobytu, to budoucí město hledáme. (Žid 13, 14)

² Jak tvé příbytky jsou milé, *
      Pane zástupů!
³ Po nádvořích Páně touží, *
      prahne duše má,
   srdce mé i tělo jásá *
      k Bohu živému.
⁴ I pták nachází svůj domov, *
      hnízdo vlaštovka,
   kam si ukládá své mladé, †
      u tvých oltářů – *
      Pane zástupů, Králi, Bože můj!
⁵ Šťastni, kdo v tvém domě bydlí, *
      kdo tě velebí! –

⁶ Šťasten, kdo tě vyhledává, *
      plný důvěry!
⁷ Z vyschlé rokle, kterou půjdou, *
      pramen učiní,
   brzký déšť ji požehnáním *
      vláhy zahalí.
⁸ Kráčejí vždy s větší silou, *
      hledí k Bohu na Sióně. –

⁹ Vyslyš moje zbožné prosby, *
      Pane zástupů!
   Modlitbě mé popřej sluchu, *
       Bože Jákobův.
¹⁰ Shlédni na náš štít, ó Bože, †
       pohleď jasně v tvář *
       Pomazanému! –

¹¹ Lepší jeden den v tvém domě, *
       nežli doma sta!
    Lepší před svatyní Boží †
       ležet na prahu, *
       nežli meškat v stanech hříšných. –

¹² Neboť Pán je štít i slunce, *
       milost je a čest.
    Neváhá a dobro dává *
       lidem bez úhon.
¹³ Šťasten je, kdo v tebe doufá, *
       Pane zástupů!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Jak tvé příbytky jsou milé, Pane zástupů.

Ant. 3 Slavné věci se o tobě vyprávějí, Boží město.

Jeruzalém, pocházející shora, je svobodný – a je to naše matka. (Gal 4, 26)

¹ Miluje Pán, co založil na svaté hoře: *
²     siónské brány nad všechna jákobská sídla. –

³ Ty město Boží, sám praví na tvoji slávu: *
⁴     „Rahab i Bábel přičítám k těm, co mě znají!
   Hle, Filišťané, Tyrští i Etiopané, *
      ti všichni v něm jsou narozeni.
⁵ Vpravdě však Sión každý nazývá: Matko!“ *
      Protože ten si zbudoval Svrchovaný. –

⁸ Do svitku vpisuje Pán, když národy sčítá: *
      „Ti všichni jsou v něm narozeni.“
⁷ Jako v tanci se radují, kdo v tobě žijí: *
      „Všechny prameny mé spásy jsou v tobě.“

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Slavné věci se o tobě vyprávějí, Boží město.

V. Před tvou svatyní na tvář padám.
O. Děkuji tvému svatému jménu.

PRVNÍ ČTENÍ

Z prvního listu svatého apoštola Petra

     ¹Nechte všeho, co je špatné, každou neupřímnost, přetvářku, závist a všechno pomlouvání; ²jako novorozené děti žádejte duchovní, nefalšované mléko, abyste jím rostli ke spáse. ³Vždyť jste okusili, jak dobrý je Pán.
     ⁴K němu přistupujte, k živému kameni, který lidé sice odhodili, ale který je v Božích očích vyvolený a vzácný, ⁵a vy sami se staňte živými kameny pro duchovní chrám, svatým kněžstvem, které přináší duchovní oběti, Bohu příjemné skrze Ježíše Krista. ⁶V Písmu o tom stojí: Hle, kladu na Sión kámen vyvolený a vzácný, kámen nárožní. Kdo v něj uvěří, jistě nebude zklamán.
     ⁷Vám tedy, protože věříte, přináší čest, ale těm, kdo nevěří, je to kámen, který lidé při stavbě odhodili, ale právě on se stal kvádrem nárožním, ⁸kamenem, na který se naráží, balvanem, přes který se klopýtá. Narážejí na něj, protože odmítli přijmout víru. K tomu také byli určeni. ⁹Vy však jste rod vyvolený, královské kněžstvo, národ svatý, lid patřící Bohu jako vlastnictví, abyste rozhlašovali, jak veliké věci vykonal ten, který vás povolal ze tmy ke svému podivuhodnému světlu. ¹⁰Kdysi jste nebyli jeho lid, teď však jste lid Boží, žili jste bez milosrdenství, teď však se jeho milosrdenství na vás projevilo.
     ¹¹Milovaní, jako cizince a přistěhovalce vás napomínám: zdržujte se tělesných žádostí, protože ony bojují proti duši. ¹²Veďte mezi pohany vzorný život. Oni sice o vás mluví jako o špatných lidech, ale když budou pozorovat, že konáte dobro, budou velebit Boha v den navštívení.
     ¹³Kvůli Pánu se podřizujte každému lidskému zřízení: ať už je to král jako svrchovaný vládce, ¹⁴nebo místodržitelé, kteří jsou od něho posíláni trestat zločince a vyznamenávat ty, kdo jednají správně. ¹⁵Vždyť tak to chce Bůh, abyste svým dobrým chováním umlčovali nevědomost nerozumných lidí. ¹⁶Jednejte jako lidé svobodní, a ne jako lidé, kteří svobodou zakrývají svou špatnost, ale chovejte se jako Boží služebníci. ¹⁷Všechny ctěte, bratry milujte, Boha se bojte, krále mějte v úctě.

RESPONSORIUM

DRUHÉ ČTENÍ

Z kázání svatého biskupa Césaria z Arles

     Z milosti Kristovy slavíme dnes, nejmilejší bratři, s velikou radostí výročí posvěcení tohoto kostela. Pravým a živým chrámem Božím máme být my sami. Ale přesto právem všichni křesťané vděčně slaví výročí mateřského kostela církve, neboť vědí, že se v ní duchovně znovu narodili. Vždyť když jsme se poprvé narodili, byli jsme hodni Božího hněvu; ale druhé narození z nás učinilo nádoby milosrdenství.¹ Poprvé jsme se narodili k smrti, druhé narození nás znovu povolalo k životu.
     Neboť my všichni, moji drazí, jsme byli před křtem chrámem ďáblovým, ale křtem jsme se stali chrámem Kristovým; a zamyslíme-li se pozorně nad spásou své duše, shledáváme, že jsme pravý a živý chrám Boží. Bůh nepřebývá jen v chrámech, vystavěných lidskýma rukama,² ani v domě ze dřeva a kamene, ale především v duši, stvořené jako obraz Boží rukama Stvořitele, jak říká svatý apoštol Pavel: Boží chrám je svatý, a ten chrám jste vy.³
     A protože Kristus při svém příchodu vyhnal ďábla z našich srdcí, aby si v nás připravil svůj chrám, snažme se s jeho pomocí ze všech sil o to, aby v nás on sám nebyl potupen našimi zlými skutky. Neboť každý, kdo koná, co je zlé, tupí Krista. Předtím než nás Kristus vykoupil, byli jsme příbytkem ďáblovým, jak jsem už řekl; potom jsme se stali příbytkem Božím, neboť Bůh si z nás učinil svůj příbytek.
     A proto, moji drazí, chceme-li s radostí slavit výročí posvěcení kostela, nesmíme v sobě ničit zlými skutky živé chrámy Boží. Řeknu, co mohou všichni pochopit: Kdykoli přicházíme do kostela, připravme svou duši, aby byla taková, jaký chceme mít kostel.
     Chceš, aby bazilika čistotou jen zářila? Neposkvrňuj svou duši špínou hříchů. Chceš-li, aby byla bazilika plná světla, Bůh také chce, aby tvá duše nebyla temná, ale aby se stalo, co říká Pán: aby v nás svítilo světlo dobrých skutků, a tím aby byl oslavován ten, který je v nebi. Tak jako ty vstupuješ do tohoto kostela, tak chce Bůh vstoupit do tvé duše. Vždyť on to sám slíbil: Budu přebývat a chodit mezi nimi.^{4
     1} srov. Řím 9, 22.23
     ² srov. Sk 7, 48
     ³ 1 Kor 3, 17
     ⁴ 2 Kor 6, 16

RESPONSORIUM

HYMNUS

Bože, tebe chválíme. *
    Tebe, Pane, velebíme.
Tebe, věčný Otče, *
    celá země uctívá.
Tobě všichni andělé, *
    tobě všechny moci nebeské,
tobě cherubové, tobě serafové *
    bez ustání provolávají:
Svatý, * svatý, * svatý *
    Pán, Bůh zástupů!
Plná jsou nebesa i země *
    tvé vznešené slávy.

Tebe oslavuje *
    skvělý sbor apoštolů,
tebe oslavuje *
    velký počet proroků,
tebe oslavují *
    bělostné šiky mučedníků;
tebe oslavuje *
    Církev po širém světě:
tebe, Otce, *
    neskonale velebného,
tvého milovaného, *
    pravého a jediného Syna,
stejně jako Ducha Svatého, *
    Utěšitele.

Ty jsi Král slávy, *
    Kriste!
Ty jsi Otcův *
    věčný Syn.
Abys vysvobodil člověka, přijals jeho tělo *
    a neváhal ses narodit z Panny.
Ty jsi zvítězil nad smrtí *
    a otevřel věřícím království nebes.
Sedíš po pravici Boží *
    ve slávě Otce.
Věříme, že přijdeš *
    jako soudce.
Proto tě prosíme, pomoz svým služebníkům; *
    vždyť jsi je vykoupil předrahou krví!
Dej, abychom byli uvedeni k tvým svatým *
    do věčné slávy.

* Zachraň, Pane, svůj lid *
    a žehnej svému dědictví.
Kraluj mu *
    a vyvyš jej na věky.
Každého dne *
    dobrořečíme tobě
a chválíme tvé jméno na věky, *
    až na věky věků.
Rač nás, Pane, tohoto dne, *
    chránit před hříchem.
Smiluj se nad námi, Pane,*
    smiluj se nad námi.
Sešli nám, Pane, své milosrdenství, *
    jak v tebe doufáme.
V tebe, Pane, doufám, *
    nebudu zahanben na věky.

* Poslední část (prosby) se může vynechat.

MODLITBA

Modleme se:
V kostele, který slaví výročí vlastního posvěcení:

Bože, připomínáme si dnes výroční den posvěcení tohoto kostela, ve kterém se shromažďujeme, abychom tě chválili; vyslyš naše prosby a stůj při nás, abychom ti zde sloužili vždy s čistým srdcem a stále plněji zakoušeli, že se na nás uskutečňuje spása. skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

Mimo kostel, který slaví výročí vlastního posvěcení:

Bože, ty si z nás jako z živých kamenů buduješ svůj duchovní chrám; rozmnož ve své Církvi působení svého Ducha, aby tvůj věrný lid dorůstal do plnosti, kterou bude mít u tebe v nebi. skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

Nebo:

Bože, ty přicházíš k těm, kteří tě milují, a zůstáváš s nimi; dej, ať lid, shromážděný ve tvém jménu, má k tobě úctu a lásku, ať ochotně plní tvou vůli a dojde do zaslíbené nebeské vlasti. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Nakonec se připojí:

Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.

Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.

    Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i  zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie