[ nová verze ]
30. říjen 2014, Čtvrtek
2. týden žaltáře
Druhé mezidobí, 30. týden Výročí posvěcení katedrály Svatého Ducha (v královéhradecké diecézi), svátek Pro OP: Bl. Benvenuty Boianiové, panny, terciářky, nezávazná památka Pro OP: Bl. Terence Alberta O’Briena, biskupa, a Petra Higginse, kněze, irských mučedníků, nezávazná památka
invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl. večerní chvály
kompletář
nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb
uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu
latinská verze
nahlásit chybu
|
Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz 30. říjen 2014 Pro OP: Bl. Terence Alberta O’Briena, biskupa, a Petra Higginse, kněze, irských mučedníků, nezávazná památka
Na 30. října ustanovila Církev památku všech mučedníků, kteří
zahynuli v Anglii a Irsku od roku 1537. Pronásledování katolíků v Irsku začalo už za krále Jindřicha VIII. Dne 1. listopadu 1537
totiž irský parlament přijal ustanovení, které zrušilo papežovu pravomoc nad církví v Anglii a Irsku a za hlavu církve prohlásilo
krále. Od toho okamžiku nastalo pronásledování všech, kdo se odmítli tomuto rozhodnutí podřídit. Několik let poté píše biskup
z Derry papeži Pavlu III. do Říma o ničení církve a zabíjení kněží, kteří se modlí za papeže a odmítají z kánonu mše vypustit jeho
jméno. Pronásledování pokračovalo také za vlády Eduarda VI. a královny Alžběty. Z dominikánského řádu vydali svědectví krve
v letech 1540 až 1713 devadesát čtyři bratři. Všechny irské mučedníky, kteří zahynuli v letech 1579–1654, beatifikoval 27. září
1992 sv. Jan Pavel II.
MODLITBA SE ČTENÍM
V.
Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému, jako byla na počátku i nyní i vždycky a na věky věků. Amen.
Aleluja.
HYMNUS
Ty Králi mučedníků svých,
koruno vyznávajících,
ty vedeš v říši nadhvězdnou,
kdo světskou slávou pohrdnou.
Svůj laskavý sluch nachyl k nám
i k našim snažným modlitbám.
Za chvály palem vítězných
nám hříšným odpusť všechen hřích.
Ty v mučednících vítězíš,
jak šetřit vyznavače víš:
nad hříchy dej nám vítězství
pro svoje milosrdenství.
To uděl, Otče přesvatý,
i Synu stejné podstaty,
jenž s Duchem, který těší nás,
nad světem vládneš v každý čas. Amen.
ŽALMY
Ant. 1 Tys nám dal, Pane, zvítězit, povždy budeme chválit tvé jméno.
Žalm 43 (44)
Pohromy národa
V tom všem skvěle vítězíme skrze toho, který si nás zamiloval. (Řím 8, 37)
I
2 Na vlastní uši jsme slýchali, Bože, *
otcové naši nám vyprávěli
o tom, cos vykonal za jejich dnů, *
v tom dávném čase rukou svou.
3 Pohany vyhnals, je jsi tam vsadil,
národy potřels a jim jsi dal růst. –
4 Nedobyli si mečem tu zemi, *
nezvítězilo jejich rámě,
nýbrž tvá pravice, tvoje rámě, *
tvá jasná tvář jen z lásky k nim. –
5 Ty jsi to, ty, můj král a můj Bůh, *
jenž jsi dal zvítězit Jákobovi.
6 S tebou jsme zdolali nepřátele, *
tvým jménem deptáme protivníky. –
7 Na svém luku si nezakládám, *
nevděčím za vítězství meči:
8 tys nám dal zvítězit nad nepřáteli, *
pokořils ty, kdo nás nenávidí.
9 Proto jsme denně se chlubili Bohem, *
povždy jsme chválili tvé jméno.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Tys nám dal, Pane, zvítězit, povždy budeme chválit tvé jméno.
Ant. 2 Ušetři, Pane, svůj lid, nedávej v potupu své dědictví.
II
10 Teď jsi nás odvrhl, ponechal v hanbě, *
netáhneš, Bože, už do boje s námi.
11 Nechals nás utíkat před nepřítelem, *
loupí nás ti, kdo nás nenávidí.
12 Vydals nás v plen jak jateční stádo, *
mezi pohany rozptýlil jsi nás. –
13 Lacino prodáváš svůj národ, *
pramálo jsi tím prodejem získal.
14 Sousedům dal jsi nás v opovržení, *
všem kolem dokola k hanbě a smíchu.
15 Dopustils, že jsme v přísloví vešli, *
pohané nad námi kývají hlavou. –
16 Stále svou hanbu mám před očima, *
studem se celý červenám v tváři,
17 slyším-li samou hanu a výsměch, *
vidím-li mstivého nepřítele.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Ušetři, Pane, svůj lid, nedávej v potupu své dědictví.
Ant. 3 Povstaň, Pane, a ve své milosti nás vysvoboď.
III
18 A toto všechno dolehlo na nás, †
i když jsme na tebe nezapomněli, *
úmluvu s tebou neporušili,
19 naše srdce se neodvrátilo, *
nesešly naše kroky z tvé cesty,
20 a tys nás rozbil v šakalích místech, *
ty jsi nás zastřel temnotami. –
21 Kdybychom bývali zapomněli †
na svaté jméno svého Boha *
a vztáhli ruce k cizímu bohu,
22 což by to Bůh byl nezpozoroval? *
On přece zná všechny tajnosti srdce.
23 Pro tebe stále nás pobíjejí, *
jednají s námi jak s jatečním stádem. –
24 Procitni, Pane, proč ještě spíš? *
Vzbuď se a nechtěj nás zatratit navždy!
25 Proč stále před námi skrýváš svou tvář, *
bídu a strast naši zapomínáš?
26 Naše duše je sražena v prach, *
na zemi ulpělo naše tělo.
27 Povstaň už, Pane, na pomoc pospěš, *
v milosti své nás vysvoboď!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Povstaň, Pane, a ve své milosti nás vysvoboď.
V.
Pane, ke komu půjdeme?
R.
Ty máš slova věčného života.
PRVNÍ ČTENÍ
Z knihy Moudrosti
7, 15-30
Moudrost je obraz Boha
15Kéž mi dá Bůh mluvit, jak bych si přál,
myslit podle toho, co mi bylo dáno,
poněvadž on sám je vůdce moudrosti,
ten, kdo řídí moudré.
16Neboť v jeho ruce jsme my i naše slova,
všechna rozvaha a dovednost v díle.
17Bůh sám mi dal pravé poznání o tom, co je,
znát složení světa a sílu živlů,
18počátek, konec i střed časů,
střídání slunovratů a proměnu období,
19roční oběh a seskupení hvězd,
20povahu živočichů a pudy divokých zvířat,
moc duchů a myšlenky lidí,
rozmanitost rostlin a léčivou sílu kořenů.
21Poznal jsem to, co je skryté i zjevné,
neboť mě poučila moudrost, která to stvořila všechno.
22V moudrosti je duch myslící, svatý,
jedinečný, a přece mnohotvárný, jemný,
hbitý, pronikající, neposkvrněný,
jasný, nepodléhající utrpení, milující dobro, bystrý,
23nezkrotitelný, blahodárný, nakloněný lidem,
stálý, neklamný, bezstarostný,
všemohoucí, nade vším bdící,
pronikající všechny duchy
myslící, čisté a nejjemnější.
24Neboť moudrost je pohyblivější než každý pohyb,
svou čistotou všechno proniká a prostupuje.
25Ona je výdech Boží moci,
čirý výron slávy Všemohoucího,
protože nic poskvrněného se do ní nedostane,
26neboť je odlesk věčného světla,
neposkvrněné zrcadlo Boží činnosti
a obraz jeho dobroty.
27Ačkoli je jedna, všechno může,
i když v sobě zůstává, všechno obnovuje,
v průběhu věků vchází do svatých duší
a tvoří z nich Boží přátele a proroky.
28Nic není Bohu tak drahé jako ten,
kdo přebývá s moudrostí.
29Ona je totiž krásnější nad slunce
a nad všechna seskupení hvězd,
srovnána se světlem vítězí nad ním,
30neboť po světle následuje noc,
ale zlo nic nezmůže proti moudrosti.
RESPONSORIUM
Kol 1, 15-16; Mdr 7, 26
O.
Ježíš Kristus je věrný obraz neviditelného Boha, dříve zrozený než celé tvorstvo.
* V něm bylo stvořeno všechno.
V.
Je odlesk věčného světla a obraz Boží dobroty. *
V něm bylo stvořeno všechno.
DRUHÉ ČTENÍ
Z Z listu svatého biskupa a mučedníka Cypriána
(Ep. 6, 1-2: CSEL 3, 480-482)
Chceme-li dosáhnout zaslíbení Páně, musíme Pána ve všem následovat
Zdravím vás, milovaní bratři! Kdyby mi poloha místa dovolovala se k vám vydat, velmi rád bych vás viděl osobně.
Vždyť co bych si mohl přát lepšího a co radostnějšího by se mi mohlo přihodit, než abych byl teď mezi vámi a vy
mě mohli obejmout svýma čistýma a neposkvrněnýma rukama, které zůstaly věrné víře v našeho Pána a odmítly přinést
modloslužebnou oběť?
Co by bylo milejšího a vznešenějšího než políbit nyní vaše ústa, která slavnostně vyznala Pána, a být spatřen vašima
očima, které se odvrátily od světa a staly se hodnými patřit na Boha?
Protože však nemám příležitost osobně zakusit tuto velkou radost, posílám k vám jako svého zástupce tento list,
abyste si jej poslechli a přečetli. Má pro vás být zároveň blahopřáním i napomenutím, abyste ve vyznávání nebeské
slávy zůstali silní a neochvějní a abyste na cestě Božího důstojenství, na niž jste vstoupili, díky duchovní síle také
vytrvali, abyste mohli dostat věnec vítězství. Sám Pán bude vaším ochráncem a vůdcem, neboť řekl:
Já jsem s vámi po všechny dny až do konce světa.
Blahoslavený žalář, ozářený vaší přítomností! Blahoslavený žalář, posílající Boží lidi do nebe! Hle, temnoty
zářivější než samo slunce a jasnější než naše pozemské světlo! Vždyť právě tady stojí vaše těla jako Boží
chrámy a posvěcují se svatým vyznáním!
Ani teď ať nezůstává ve vašem srdci a ve vaší mysli nic než Boží příkazy a nebeská nařízení, kterými vám
Duch Svatý vždycky dodával sílu snášet utrpení. Nikdo nemyslete na smrt, ale na nesmrtelnost, nemyslete na
časné trápení, ale na věčnou slávu. Je přece psáno: Drahocenná je v očích Páně smrt těch, kdo jsou mu oddáni.
A také: Má oběť, Pane, je zkroušený duch, zdrcené srdce neodmítneš.
Skrze muka se vstupuje mezi Boží svědky a každý, kdo se osvědčí v utrpení, je jím posvěcen,
jak jinde říká Písmo: I když se lidem zdálo, že jsou trestáni, jejich naděje byla plná nesmrtelnosti.
Budou soudit pohany a ovládnou národy a Pán jim bude navěky králem.
Když tedy budete mít na mysli, že spolu s Kristem Pánem vy budete jednou soudit a kralovat, nezbude
vám než se radovat, takže vaše radost z toho, co bude, zatlačí utrpení přítomné chvíle do pozadí. Jistě víte,
že co svět světem stojí, vždycky ve všech zápasech, které v něm probíhají, spravedlnost trpěla: hned na samém
prvopočátku byl přece zabit spravedlivý Ábel a po něm i všichni spravedliví, proroci i apoštolové, kterým Bůh svěřil
nějaké poslání.
A těm všem dal Pán příklad: sám na sobě ukázal, že do jeho království přijdou jenom ti, kdo jdou za ním jeho cestou.
Kdo má svůj život na tomto světě rád, ztratí ho, řekl. Kdo však svůj život na tomto světě nenávidí,
uchová si ho pro život věčný. A také: Nebojte se těch, kdo zabíjejí tělo – duši zabít nemohou: spíše se bojte toho,
který může zahubit v pekle duši i tělo.
Rovněž svatý Pavel nás napomíná, že chceme-li dosáhnout toho, co nám Pán slíbil, musíme ho ve všem napodobovat.
Jsme Boží děti, říká. Jsme-li však děti, jsme i dědici Boží a spoludědici Kristovi. Musíme ovšem jako on trpět,
abychom tak mohli spolu s ním dojít slávy.
RESPONSORIUM
_
O.
Dívá se na nás Bůh, jeho andělé i Kristus, jak zápasíme o víru a bojujeme duchovní boj. *
Jaká sláva a jaké štěstí bojovat v přítomnosti Boží a od soudce Krista přijímat korunu vítězství.
V.
Seberme všechny síly a připravme se na zápas čistou myslí, neporušenou vírou a oddanou statečností.
*
Jaká sláva a jaké štěstí bojovat v přítomnosti Boží a od soudce Krista přijímat korunu vítězství.
MODLITBA
Modleme se:
Bože, ty jsi nám životem a smrtí blahoslavených mučedníků Terence a Petra dal příklad hrdinné
lásky a odvahy; dej, prosíme, ať na jejich přímluvu neustále roste naše láska k tobě i bližním a ochotně
ať přijmeme způsob smrti podle tvé vůle. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Nakonec se připojí:
Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.
Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.
Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin,
může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i
zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie
|