[ nová verze ]

« Září 2014 »
NePoÚtStČtSo
 123456
78910111213
14151617181920
21222324252627
282930 


6. září 2014, Sobota
2. týden žaltáře

Druhé mezidobí, 22. týden
Pro OP: Bl. Bertranda z Garrigua, kněze, nezávazná památka
Pro OP: Bl. Michaela Czartoryského, kněze, a Julie Rodzinské, panny, řeholnice, polských mučedníků, nezávazná památka
Sobotní památka Panny Marie


invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl.
první večerní chvály
kompletář po prvních chválách
vigilie


nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb

uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu

latinská verze

nahlásit chybu

Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

6. září 2014
Pro OP: Bl. Bertranda z Garrigua, kněze, nezávazná památka


„Byl společníkem svatého Dominika na cestách, ve svatosti i v nadšení,“ napsal o Bertrandovi blahoslavený Jordán Saský. Podle některých autorů se narodil v Garrigue v diecézi Nimes. Stal se knězem. Od dětství měl osobní zkušenost s albigenskými. Přidal se proto ke skupině cisterciáků a spolupracoval s nimi v jejich boji proti herezi katarů v jižní Francii. Tam se také setkal se svatým Dominikem a jako jeden z prvních se nechal uchvátit jeho osobností. Oba pracovali, modlili se a postili pro slávu Boží, ve prospěch církve a spásu duší. Byl převorem první komunity v Toulouse, v roce 1217 jej svatý Dominik poslal do Paříže a v roce 1221 se stal prvním provensálským provinciálem. Tento úřad spravoval až do své smrti. Je zakladatelem kláštera v Montpellieru a v Avignonu. Zemřel a byl pohřben v Le Bouchet pravděpodobně v dubnu roku 1230. V roce 1414 bylo jeho neporušené tělo přeneseno do klášterního kostela v Orange, 1561 však bylo spáleno hugenoty. Jeho kult potvrdil 14. července 1881 Lev XIII.

MODLITBA SE ČTENÍM

V. Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.  Aleluja.

HYMNUS

Pastýřů hlavo, Kriste, jejich Vládce,
slavit dnes chceme svátek jednoho z nich,
proto mu pěje naše vděčné stádce
píseň chval zbožných.

Vyvolil sis jej, služebníka svého
za svého kněze, aby se stal z něho
svěřených ovcí svědomitý správce
a dobrý strážce.

On svému stádu vzorem byl i vůdcem,
byl světlem slepých, všude mírnil bídu,
všem stal se vším, byl prozíravým otcem
Božího lidu.

Kriste, jenž dáváš věnce zasloužené
svým věrným v nebi, dej ať ve svém díle
jdem s tímto vůdcem a tak dosáhneme
i téhož cíle.

Buď věčná sláva nejvyššímu Otci,
stejná buď tobě, Vládce, Spasiteli,
Svatému Duchu chválou stejně vroucí
ať zní svět celý. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Pán velké divy učinil, on sám, vždyť jeho láska trvá navěky.

Žalm 135 (136)
Velikonoční chvalozpěv

Když mluvíš o tom, co učinil Pán, chválíš ho. (Cassiodorus)

I

1 Velebte Pána, vždyť je dobrotivý, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
2 Velebte Boha nade všemi bohy, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
3 Velebte Pána nade všemi pány, *
      vždyť jeho láska trvá na věky. –

4 On velké divy učinil, on sám, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
5 On v moudrosti své stvořil nebesa, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
6 On nad vodami zemi rozprostřel, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
7 On stvořil všechna světla veliká, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
8 To slunce, aby vládlo nade dnem, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
9 Měsíc a hvězdy k vládě nad nocí, *
      vždyť jeho láska trvá na věky. –

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Pán velké divy učinil, on sám, vždyť jeho láska trvá navěky.

Ant. 2 Vyvedl Izraele z Egypta přemocnou rukou, napřaženou paží.

II

10 V prvorozencích Egypťany zhubil, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
11 Vyvedl z jejich středu Izraele, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
12 Přemocnou rukou, napřaženou paží, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
13 On Rákosové moře přeťal v části, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
14 Provedl Izraele mezi nimi, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
15 Do moře smetl faraóna s vojskem, *
      vždyť jeho láska trvá na věky. –

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Vyvedl Izraele z Egypta přemocnou rukou, napřaženou paží.

Ant. 3 Vzdávejme díky Bohu, Pánu nebes, od našich nepřátel nás osvobodil.

III

16 Hrůzami pouště převedl svůj národ, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
17 On mocné krále potíral svou silou, *
      vždyť jeho láska trvá na věky;
18 on skvělé krále pobíjel svou mocí, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
19 Sehona, jenž byl králem Amoritů, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
20 Jakož i Oga, krále bašanského, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
21 Dal jejich kraje potom za dědictví, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
22 Dědictví Izraeli, svému lidu, *
      vždyť jeho láska trvá na věky. –

23 On vzpomněl na nás v našem ponížení, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
24 Od našich nepřátel nás osvobodil, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
25 On dává pokrm všemu živoucímu, *
      vždyť jeho láska trvá na věky. –

26 Vzdávejte díky Bohu, Pánu nebes, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Vzdávejme díky Bohu, Pánu nebes, od našich nepřátel nás osvobodil.

V. Ukazuj mi, Pane, svoje cesty.
R. Uč mě kráčet tvými stezkami.

PRVNÍ ČTENÍ

Z knihy proroka Jeremiáše

31,15-22.27-34
Předpověď záchrany a nové smlouvy

15Tak praví Hospodin:
Hlas je slyšet v Ramě, nářek a hořký pláč,
Ráchel oplakává své syny,
nedá se potěšit nad ztrátou svých synů."

16Ale tak praví Hospodin:
"Přestaň již plakat,
osuš své oči!
Vždyť dostaneš odměnu za své trápení
– praví Hospodin –
vrátí se z nepřátelské země.
17Máš ještě naději pro svou budoucnost
– praví Hospodin –
synové se vrátí do svého území!

18Slyším, slyším, jak naříká Efraim:
‚Potrestals mě, byl jsem potrestán
jako nezkrocený býček;
přiveď mě zpět, a já se vrátím,
neboť ty jsi Hospodin, můj Bůh.
19Po svém poblouzení jsem se obrátil
a když jsem přišel k rozumu,
bil jsem se v prsa.
Hanbím se a stydím,
neboť s sebou nosím neřest svého mládí.‘

20Je mi snad Efraim synem tak drahým,
dítětem mého potěšení,
že kdykoli mu hrozím,
přece ještě na něho pamatuji?
Proto se pro něho chvěje mé nitro milosrdenstvím;
musím se nad ním smilovat" – praví Hospodin.

21Postav si milníky,
vztyč ukazatele směru,
všímej si cesty,
stezky, po níž jsi šla!
Vrať se, Izraelova panno,
vrať se do těchto svých měst!
22Jak dlouho budeš otálet,
odpadlá dcero?
Novou věc tvoří Hospodin na zemi:
žena se uchází o muže!

27"Hle, blíží se dni – praví Hospodin –
kdy oseji Izraelův i Judův dům
semenem lidí i semenem dobytka.
28Jako jsem bděl nad nimi,
abych je vytrhával a hubil,
abych ničil, bořil a kazil,
tak budu nad nimi bdít,
abych je stavěl a sázel – praví Hospodin.

29Za těch dnů se už nebude říkat:
‚Otcové jedli nezralé hrozny,
a synům z toho trnou zuby.‘
30Ale každý zemře pro svou nepravost;
zuby budou trnout tomu,
kdo bude jíst nezralé hrozny.

31Hle, blíží se dni – praví Hospodin –
kdy sjednám s Izraelovým a Judovým domem
novou smlouvu:
32ne jako byla smlouva,
kterou jsem sjednal s jejich otci,
když jsem je vzal za ruku,
abych je vyvedl z egyptské země;
smlouva, kterou zrušili,
ačkoli já jsem byl jejich pánem – praví Hospodin.

33Taková bude smlouva,
kterou sjednám s Izraelovým domem
po těch dnech – praví Hospodin:
Vložím svůj zákon do jejich nitra,
napíšu jim ho do srdce,
budu jim Bohem a oni budou mým lidem!
34Nebude již učit druh druha,
bratr bratra:
‚Poznej Hospodina!‘
Neboť mě poznají všichni
od nejmenších do největšího – praví Hospodin.
Jejich nepravosti jim odpustím
a na jejich hřích už nevzpomenu.

RESPONSORIUM

Žl 50 (51), 12.11

O. Stvoř ve mně čisté srdce, Pane, * nového, stálého ducha mi dej.
V. Odvrať se tváří od mých hříchů, všechny mé špatnosti nadobro zahlaď. * Nového, stálého ducha mi dej.

DRUHÉ ČTENÍ

Z dekretu II. vatikánského koncilu o službě a životě kněží

(Presbyterorum ordinis, n. 12)

Povolání kněží k dokonalosti

     Svátostí kněžství se kněží připodobňují Kristu Knězi. Jsouce služebníky Krista – Hlavy, mají jako spolupracovníci biskupského sboru stavět a budovat celé Kristovo tělo, jímž je Církev. Již při křestním zasvěcení dostali jako všichni křesťané dar a znamení takového povolání a milosti, že přes všechnu lidskou slabost mohou a mají usilovat o dokonalost podle slova Páně: Buďte dokonalí, jako je dokonalý váš nebeský Otec.
     O tuto dokonalost mají ovšem usilovat obzvlášť kněží; ti se totiž přijetím kněžství zasvětili Bohu novým způsobem a stali se živými nástroji Krista, věčného Kněze, takže jsou s to v každém čase pokračovat v jeho podivuhodném díle, které svou nebeskou silou obnovilo celé lidské společenství.
     Každý kněz tedy představuje svým způsobem samého Krista, a proto se mu také dostává zvláštní milosti, aby mohl ve službě těm, kdo jsou mu svěřeni, a celému Božímu lidu lépe následovat toho, jejž zastupuje, a aby slabost jeho lidské přirozenosti nalézala lék ve svatosti toho, který se pro nás stal veleknězem svatým, nevinným, neposkvrněným, odděleným od hříšníků.
     Kristus, kterého Otec posvětil, tj. zasvětil a poslal na svět, vydal sám sebe za nás, vykoupil nás z každé špatnosti a očistil si nás, abychom byli jeho vlastním lidem, horlivým v konání dobrých skutků; a tak skrze umučení vstoupil do své slávy. Podobně kněží: posvěceni pomazáním Svatého Ducha a posláni Kristem umrtvují v sobě skutky těla a cele se dávají do služby lidem; a tak ve svatosti, jíž je Kristus štědře obdarovává, jsou s to dosáhnout mužné zralosti.
     A jsou-li poslušní ducha Kristova, který je oživuje a vede, konáním služby Ducha a spravedlnosti se pevně zakotvují v duchovním životě. Vždyť samy každodenní posvátné úkony a vůbec celá jejich služba, kterou vykonávají ve společenství s biskupem a ostatními kněžími, je usměrňují k dokonalosti života.
     A vlastní svatost kněží zase značnou měrou přispívá k tomu, aby svou službu konali s užitkem: ačkoli totiž může Boží milost uskutečňovat dílo spásy i prostřednictvím nehodných služebníků, přece dává Bůh zpravidla přednost tomu, že svoje podivuhodné skutky vyjevuje prostřednictvím těch, kteří jsou otevřenější vůči podnětům a vedení Ducha Svatého a v důsledku svého důvěrného spojení s Kristem a pro svatost svého života mohou s apoštolem říkat: Už nežiji já, ale žije ve mně Kristus.

RESPONSORIUM

1 Sol 2, 8; Gal 4, 19

O. Nejraději bych vám nejen odevzdal Boží radostnou zvěst, ale dal za vás i vlastní život. * Tak velice jsem si vás oblíbil.
V. Moje děti, znovu vás bolestně rodím, dokud nenabudete podoby Kristovy. * Tak velice jsem si vás oblíbil.

MODLITBA

Modleme se:
Bože, blahoslaveného Bertranda jsi učinil věrným společníkem a následovníkem svatého otce Dominika; na jeho přímluvu nám, prosíme, dej, ať svým životem vyznáváme víru, kterou hlásal, abychom dosáhli slíbené odměny v nebi. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Nakonec se připojí:

Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.

Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.

    Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i  zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie