[ nová verze ]
4. srpen 2014, Pondělí
2. týden žaltáře
Sv. Jana Marie Vianneye, kněze, památka
invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl. večerní chvály
kompletář
nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb
uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu
latinská verze
nahlásit chybu
|
Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz 4. srpen 2014 Sv. Jana Marie Vianneye, kněze, památka
Narodil se 8.V.1786 v obci Dardilly u Lyonu. Vyrůstal v době
francouzské revoluce, s náboženskými pravdami se mohl seznamovat pouze
v rodině nebo neveřejným způsobem, číst a psát se začal učit až v 17
letech. Pod vedením faráře z blízké farnosti Ecully se připravoval na
kněžství a po vysvěcení v grenobelském semináři (1815) u něho začal
působit jako kaplan. V roce 1818 mu byla svěřena zanedbaná venkovská
farnost v Arsu; jeho upřímná zbožnost a horlivá láska k duším ji dokázaly
proměnit v ohnisko náboženského života. Nebyl teologem ani řečníkem,
většinu času strávil ve zpovědnici a před svatostánkem. Ročně přicházelo
za ním do Arsu až sto tisíc lidí. Toužil po řeholním životě, ale
z poslušnosti zůstal ve své farnosti až do smrti (4.VIII.1859). V roce
1925 byl prohlášen za svatého a 1929 za patrona kněží v duchovní správě.
MODLITBA SE ČTENÍM
V.
Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému, jako byla na počátku i nyní i vždycky a na věky věků. Amen.
Aleluja.
HYMNUS
Pastýřů hlavo, Kriste, jejich Vládce,
slavit dnes chceme svátek jednoho z nich,
proto mu pěje naše vděčné stádce
píseň chval zbožných.
Vyvolil sis jej, služebníka svého
za svého kněze, aby se stal z něho
svěřených ovcí svědomitý správce
a dobrý strážce.
On svému stádu vzorem byl i vůdcem,
byl světlem slepých, všude mírnil bídu,
všem stal se vším, byl prozíravým otcem
Božího lidu.
Kriste, jenž dáváš věnce zasloužené
svým věrným v nebi, dej ať ve svém díle
jdem s tímto vůdcem a tak dosáhneme
i téhož cíle.
Buď věčná sláva nejvyššímu Otci,
stejná buď tobě, Vládce, Spasiteli,
Svatému Duchu chválou stejně vroucí
ať zní svět celý. Amen.
ŽALMY
Ant. 1 Sluch ke mně nakloň, Pane, rychle mě zachraň.
Žalm 30 (31), 2-9
Důvěrná prosba v utrpení
Otče, do tvých rukou poroučím svého ducha. (Lk 23, 46)
I
2 V tobě mám, Pane, své útočiště, †
nedopusť, abych byl zahanben provždy! *
Spravedlivý jsi, vysvoboď mě!
3 Sluch ke mně nakloň, rychle mě zachraň, †
buď mou skálou, kde najdu svůj úkryt, *
pevným hradem, který mě chrání! –
4 Neboť ty jsi můj hrad a má skála, *
veď mě a provázej pro své jméno.
5 Zachraň mě ze sítí nastražených, *
vždyť jenom ty jsi mé útočiště. –
6 Svého ducha ti do rukou vkládám, *
spasíš mě, Pane, Bože věrný!
7 V zášti máš ty, kdo ctí nicotné modly, *
já však mám důvěru jedině v Pána.
8 Zajásám, zaplesám nad tvou láskou, †
nad tím, žes na moji bídu shlédl, *
že ses mne ujal v mé tísnivé nouzi,
9 že jsi mě nevydal nepřátelům, *
že jsi mě vyvedl na volný prostor.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Sluch ke mně nakloň, Pane, rychle mě zachraň.
Ant. 2 Pane, rozjasni tvář nad svým služebníkem.
Žalm 30 (31), 10-19
II
10 Smiluj se, Pane, nade mnou v tísni, *
oči mám hořem zakaleny,
11 ve stálých útrapách plyne můj život, *
léta má míjejí v hořekování,
zármutkem chřadnou všechny mé síly, *
údy mi slabostí podklesávají.
12 Pro smích jsem všem svým nepřátelům, †
pro blázny sousedům, přátelům pro strach, *
jak mě kdo potká, přede mnou prchá.
13 Z paměti lidí jsem zmizel jak mrtvý, *
stal jsem se pohozeným střepem.
14 Slyším šuškání davu a hrozby, †
spolu se proti mně umlouvají, *
ukládají mi o holý život. -
15 Já však se spoléhám na tebe, Pane, *
„ty jsi můj Bůh," ti s důvěrou říkám.
16 Pouze v tvých rukou je celý můj osud: *
vyrvi mě těm, kdo mě pronásledují!
17 Rozjasni tvář nad svým služebníkem, *
zachraň mě ve svém milosrdenství!
18 [Nenech mě zahanbit, když jsem tě vzýval! †<
Zahanbi, Pane, bezbožníky, *
umlč je, uvrhni do podsvětí!
19 Ať už se uzavřou prolhaná ústa, †
která si troufají na spravedlivé, *
hovoří o nich s posměšnou pýchou.]
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Pane, rozjasni tvář nad svým služebníkem.
Ant. 3 Chvála buď Pánu za divy lásky, které mi prokázal za útisku.
Žalm 30 (31), 20-25
III
20 Jak velká je tvá dobrota, Pane, *
kterou máš pro ty, kdo se tě bojí,
kterou jsi přichystal pro ty všechny, *
kdo se před lidmi utekou k tobě!
21 Držíš je pod ochranou své tváře, *
kryješ je před lidským hanobením,
pod svou střechou jim úkryt dáváš *
před zlobou jazyků utrhačných. –
22 Chvála buď Pánu za divy lásky, *
které mi prokázal za útisku.
23 Zatímco já jsem si v úzkosti říkal: *
už jsem zapuzen od tvých očí,
ty jsi přece jen slyšel můj nářek, *
s jakým jsem k tobě o pomoc volal. –
24 Milujte Pána vy, kdo jste zbožní! *
Neboť své věrné Pán vždy chrání;
zato však těm, kdo jednají zpupně, *
plnou měrou za pýchu splatí.
25 Buďte silní a stateční srdcem *
všichni, kdo máte důvěru v Pána.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Chvála buď Pánu za divy lásky, které mi prokázal za útisku.
V.
Pane, k věrnosti mě veď a poučuj mě.
R.
Vždyť jen ty jsi Bůh mé záchrany.
PRVNÍ ČTENÍ
Z knihy proroka Amosa
2,4-16
Hrozby Boží spravedlnosti proti Judovi a Izraeli
4Tak praví Hospodin:
„Pro tři a pro čtyři zločiny Judy to neodvrátím:
za to, že zavrhli Hospodinův zákon,
nezachovávali jeho příkazy –
neboť je svedly jejich modly,
které následovali jejich otcové –
5sešlu oheň na Judu
a pohltí paláce Jeruzaléma.“
6Tak praví Hospodin:
„Pro tři a pro čtyři zločiny Izraele to neodvrátím:
protože za stříbro prodávali spravedlivého
a chudáka za pár opánků;
7hlavy ubožáků drtili v prachu země
a křivili právo pokorných;
syn s otcem chodili za stejnou nevěstkou,
a tím znesvěcovali mé svaté jméno.
8U každého oltáře
se rozvalovali na šatech, daných do zástavy,
víno zabavené pili
v domě svého Boha.
9Já však jsem před nimi
zničil Amority,
kteří se výškou rovnali cedrům
a silou dubům,
zničil jsem jejich ovoce nahoře
i jejich kořeny dole.
10Já jsem vás vyvedl
z egyptské země
a vodil jsem vás pouští
po čtyřicet let,
abyste se mohli zmocnit amoritské země,
11z vašich synů jsem vzbudil proroky
a z vašich jinochů nazirejce.
Není tomu tak, synové Izraele?
– praví Hospodin.
12Vy však jste dávali nazirejcům pít víno
a prorokům jste poroučeli:
'Neprorokujte!'
13Já vás stlačím až k zemi,
jako je k zemi tlačen vůz
naplněný snopy.
14Rychlý neuteče,
silák nerozvine svou sílu,
hrdina nezachrání život.
15Lučištník neobstojí,
běžec se nezachrání
a jezdec se nevysvobodí.
16V ten den i nejodvážnější z hrdinů
bude prchat nahý“
– praví Hospodin.
RESPONSORIUM
Am 2, 10.11.12; Žl 94 (95), 10-11
O.
Já jsem vás vyvedl z egyptské země a vodil jsem vás pouští po čtyřicet let. *
Řekl jsem: Vrtkaví jsou srdcem, národ, jenž nechce znát mé cesty.
V.
Z vašich synů jsem vzbudil proroky, vy však jste prorokům poroučeli: Neprorokujte! *
Řekl jsem: Vrtkaví jsou srdcem, národ, jenž nechce znát mé cesty.
DRUHÉ ČTENÍ
Z katechezí svatého faráře arského o modlitbě
(Catéchisme sur la priére: A. Monnin, Esprit du Curé ďArs, Paris 1899, pp. 87-89)
Člověk má krásný úkol: modlit se a milovat
Myslete na to, děti moje, že poklad křesťana není na zemi, ale v nebi.
Naše myšlení má tedy směřovat tam, kde je náš poklad.
Člověk má krásný úkol a poslání: modlit se a milovat. Modlete se tedy a
milujte, v tom spočívá štěstí člověka na zemi.
Modlitba není nic jiného než sjednocení s Bohem. Kdo má srdce čisté a
spojené s Bohem, cítí v sobě balzám, sladkost, která ho naplňuje rozkoší;
obklopuje ho podivuhodné světlo. V tomto důvěrném sjednocení jsou Bůh a
duše jako dva dohromady slité kusy vosku; nelze je už rozdělit. Toto
spojení Boha s jeho maličkým tvorem je něco překrásného. Je to štěstí,
jež nelze pochopit.
Byli bychom si zasloužili, abychom se nesměli modlit. Ale Bůh nám ve své
dobrotě dovolil, abychom s ním rozmlouvali. Naše modlitba je kadidlem,
které přijímá s největším zalíbením.
Děti moje, vaše srdce je sice malé, ale modlitba ho rozšiřuje a činí ho
schopným milovat Boha. Modlitba nám dává předtuchu nebe, sestupuje k nám
kousek ráje. Nikdy nás neponechá bez sladkosti; vylévá se do duše jako
med a osladí všechno. Strasti se při dobré modlitbě rozplynou jako sníh
na slunci.
Modlitba působí, že čas plyne velice rychle a tak příjemně, že ani
nepozorujeme jeho trvání. Poslyšte, když jsem byl farářem v Bresse a když
byli jednou skoro všichni moji kolegové nemocní, musel jsem konat dlouhé
cesty, a přitom jsem se modlil k Pánu Bohu; a ujišťuji vás, že se mi
nikdy nezdála cesta dlouhá.
Někteří lidé se hluboce pohrouží do modlitby jako ryba do vody, protože
jsou zcela oddáni Pánu Bohu. V jejich srdci není žádná přehrada. Jak mám
rád takové velkodušné duše! Svatý František z Assisi a svatá Koleta
viděli našeho Pána a rozmlouvali s ním, jako my spolu rozmlouváme.
My však často přijdeme do kostela a nevíme, co máme dělat nebo oč máme
prosit. A přece ví každý velmi dobře, když k někomu jde, proč tam jde.
Ale někteří dokonce jako by Pánu Bohu říkali: „Chci ti přednést pár slov,
abych měl od tebe pokoj...“. Často myslím na to, že když se přijdeme
poklonit Pánu, dosáhli bychom všeho, oč žádáme, kdybychom ho o to prosili
opravdu s živou vírou a čistým srdcem.
RESPONSORIUM
2 Kor 4, 17; 1 Kor 2, 9
O.
Nynější lehké břemeno utrpení nám zjednává *
nad každou míru věčnou tíhu slávy.
V.
Co oko nevidělo, co ucho neslyšelo a nač člověk nikdy ani nepomyslil, to všechno Bůh připravil těm, kdo ho milují. *
Nad každou míru věčnou tíhu slávy.
MODLITBA
Modleme se:
Všemohoucí a milosrdný Bože, tys dal svatému Janu, faráři arskému,
podivuhodnou schopnost vést svěřené duše; prosíme tě, naplň také nás
láskou svého Syna, ať milujeme své bratry a přivádíme je k tobě, abychom
společně došli do věčné slávy. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Nakonec se připojí:
Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.
Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.
Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin,
může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i
zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie
|