[ nová verze ]
8. květen 2014, Čtvrtek
3. týden žaltáře
Doba velikonoční, 3. týden
Panny Marie, Prostřednice všech milostí, nezávazná památka
invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl.
večerní chvály
kompletář
nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb
uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu
latinská verze
nahlásit chybu
|
Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz 8. květen 2014
Panny Marie, Prostřednice všech milostí, nezávazná památka
„Mariino mateřství v plánu milosti trvá neustále od okamžiku souhlasu, který s vírou vyjádřila při zvěstování a bez váhání
zachovala pod křížem, až do věčného dovršení spásy všech vyvolených. Když byla vzata do nebe, neopustila tento spasitelný úkol,
ale nadále nám získává dary věčné spásy svými mnohonásobnými přímluvami. […] Proto je blahoslavená Panna vzývána v Církvi
jako přímluvkyně, pomocnice, ochránkyně a prostřednice.“ (LG, č. 62). Podle slov blahoslaveného Humberta z Romans byla
blahoslavená Panna „velkou pomocnicí řádu v jeho začátcích […] a doufáme, že jej přivede k dobrému konci.“ Proto se náš
řád od nejstarších dob obrací k Panně Marii jako k ochránkyni Řádu bratří kazatelů. Podle legendy bývala znázorňována tak, že pod
svým ochranným pláštěm ukrývá všechny bratry a sestry Dominikova
řádu.
MODLITBA SE ČTENÍM
V.
Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.
Aleluja.
HYMNUS
Kristus, jejž vedl soucit s lidským rodem,
nás právem k smrti odsouzené zrodil
k věčnému žití, když své krve proudem
nás všechny omyl.
Posvátný proude, kterým se hřích smývá,
všech pokladů ty zdroji nepřeberný,
z kterého dosud spása na nás splývá
prameny sedmi.
Kdo vykoupeným nebeské ty dary
rozdílet bude? Úkol svěřen Panně,
aby, jak uzná, ten proud rozlévaly
nám její dlaně.
O všem, co Kristus zasloužil svou mukou,
nechává Matce, ať rozhodne sama.
Na její pokyn on pak štědrou rukou
dává vše zdarma.
Trojice, hodná té nejvyšší chvály,
chceme ti vzdávat dík po všechny časy.
Kéž srdce vírou a ústa tě chválí
vděčnými hlasy. Amen.
ŽALMY
Ant. 1 Pohlédni, Pane, a viz naši potupu. Aleluja.
Žalm 88 (89), 39-53
Nářek nad zkázou Davidova domu
Vzbudil nám mocného Spasitele z rodu Davida, svého služebníka. (Lk 1, 69)
IV
39 Přesto jsi jej nyní zamítl a zdrtil, *
znelíbil si svého pomazaného.
40 Odvrhl jsi smlouvu se svým služebníkem, *
jeho korunu jsi svrhl do prachu.
41 Pobořil jsi rázem všechny jeho hradby, *
jeho opevnění změnil v sutiny.
42 Kdokoli jde mimo, loupí jeho statky, *
on sám nyní zůstal pro smích sousedům. –
43 Povznesl jsi rámě jeho protivníků, *
rozmnožil jsi radost jeho nepřátel.
44 Ba, před útočníkem jeho meč jsi sklonil, *
v boji jsi mu nedal obstát vítězně.
45 Přelomil jsi vedví žezlo jeho lesku, *
do prachu jsi nechal padnout jeho trůn.
46 Odečetls mnohé ze dnů jeho mládí, *
jeho samého jsi hanbou zahrnul.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Pohlédni, Pane, a viz naši potupu. Aleluja.
Ant. 2 Já jsem výhonek z Davidova kořene a jeho potomek, zářivá jitřní hvězda. Aleluja.
V
47 Jak dlouho, Pane? Na věky budeš se skrývat? *
Což se jak oheň rozhořet má tvůj hněv?
48 Považ jen, Pane, že musím zaniknout navždy! *
Cožpak jsi lidi stvořil k nicotě jen?
49 Žije snad někdo, kdo by se nedožil smrti, *
kdo by se vymkl z dosahu podsvětí? –
50 Kam se poděla, Pane, tvá někdejší láska, *
jíž ses tak napevno Davidu zapřísahal?
51 Pomysli, Pane, na ponížení svých věrných, *
že mám v hrudi nést posměch národů všech,
52 snášet, jak odpůrci tví, Pane, potupu vrší, †
jak tvému pomazanému jde ve stopách smích! *
53 Na věky Pán buď veleben! Staň se, staň!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Já jsem výhonek z Davidova kořene a jeho potomek, zářivá jitřní hvězda. Aleluja.
Ant. 3 Naše léta pomíjejí jako tráva, z věčna do věčna jsi, Bože, ty. Aleluja.
Žalm 89 (90)
Milost Páně budiž s námi
U Pána je jeden den jako tisíc roků, a tisíc roků jako jeden den. (2 Petr 3, 8)
1 Pane, tys byl naše útočiště, *
z pokolení do pokolení.
2 Ještě dřív, než zrodila se horstva, †
ještě nežli vznikla zem a vesmír, *
z věčna do věčna jsi, Bože, ty!
3 Smrtelníky vracíš v prach a říkáš: *
„Děti lidské, navraťte se zpět!“
4 Neboť co je tisíc let v tvých očích, †
nežli jeden den, co včera minul, *
nežli jedna hlídka za noci! –
5 Vždyť ty sám rok za rokem je siješ, *
jsou jak tráva, která dorůstá:
6 s jitrem vyrazí a žene vzhůru, *
a již večer uvadá a schne. –
7 A my vpravdě hyneme tvým hněvem, *
rozhorlením tvým jsme zděšeni.
8 Ty máš naše viny před očima, *
skryté hříchy zjevně před sebou. –
9 Naše dny v tvém hněvu odplývají, *
naše léta odvanou jak vzdech.
10 Náš věk čítá sedmdesát roků, *
osmdesát v dobrém případě,
vesměs plných těžkostí a trampot, *
přeletí a odvanem i my.
11 Kdo zná všechnu sílu tvého hněvu, *
kdo se strachuje tvé nevole?
12 Naše dny nás nauč správně čítat, *
ať konečně srdcem zmoudříme! –
13 Obrať se k nám, Pane, neotálej, *
služebníkům svým buď milostiv!
14 Syť nás od rána svým slitováním, *
ať nám život projde v radosti!
15 Potěš nás již za všechny dny strastí, *
za léta, kdy znali jsme jen zlé. –
16 Zjev svým služebníkům svoje dílo, *
jejich dětem všechnu slávu svou!
17 Milost Pána, Boha budiž s námi, †
žehnej hojně práci našich rukou, *
práci našich rukou dopřej zdar!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Naše léta pomíjejí jako tráva, z věčna do věčna jsi, Bože, ty. Aleluja.
V.
Bůh, který vzkřísil Pána, aleluja.
O.
Vzkřísí svou mocí také nás, aleluja.
PRVNÍ ČTENÍ
Z knihy Zjevení svatého apoštola Jana
9, 13-21
Válečná pohroma
13Zatroubil šestý anděl. Uslyšel jsem nějaký hlas přicházející od čtyř rohů zlatého oltáře před Bohem;
14ten hlas nařizoval šestému andělovi s polnicí: „Rozvaž ty čtyři anděly spoutané u velké řeky Eufratu!“
15Tu byli rozvázáni ti čtyři andělé, připravení pro tu hodinu, pro ten den, měsíc a rok, aby vyhladili třetinu lidí.
16Jejich vojska bylo dvě stě miliónů jezdců; slyšel jsem, kolik jich je.
17Takto jsem spatřil ve vidění koně a ty, co na nich seděli: měli pancíře ohnivě červené, temně fialové a sírově
žluté. Koně měli hlavy jako lvi, z tlamy jim vyrážel oheň, dým a síra. 18Těmi třemi ranami byla usmrcena třetina
lidí: ohněm, dýmem a sírou, které koním vyrážely z tlamy. 19Síla těch koní je totiž v jejich tlamách a rovněž
v jejich ocasech: jejich ocasy jsou jako hadi, protože mají hlavy a těmi škodí.
20Ale ostatní lidé, kteří na tyto rány nezašli, přesto se neodvrátili pokáním od svých model, které si udělali vlastníma
rukama, a nepřestali se klanět démonům a modlám ze zlata, stříbra, mědi, kamene a dřeva, které nemohou ani vidět, ani slyšet, ani chodit.
21Nenechali svého vraždění ani čarování ani smilnění ani krádeží.
RESPONSORIUM
Srov. Sk 17, 30. 31; Jl 1, 13. 14
>O.
Ať se všichni všude obrátí, *
protože Bůh ustanovil den, kdy bude podle spravedlnosti soudit svět, aleluja.
V.
Služebníci Boží, shromážděte všechny obyvatele země a volejte k Hospodinu. *
Protože Bůh ustanovil den, kdy bude podle spravedlnosti soudit svět, aleluja.
DRUHÉ ČTENÍ
Z homilií svatého opata Bernarda
(Hom. in Laudibus Virginis Mariae 2, 17: PL 183, 70-71)
Maria je naše prostřednice a orodovnice
Maria je vznešená hvězda vyšlá z Jakuba, její paprsek osvětluje celý
vesmír, její záře vysoko svítí na nebi, ba až do podsvětí proniká, ozařuje
i zemi a hřeje více duši než tělo, podporuje ctnosti a ničí neřesti. Ona
je ta nejjasnější a nejskvělejší hvězda, zářící ctnostmi a svítící
příkladem, a po zásluze byla vyvýšena nad toto velké a rozsáhlé moře.
Každý, kdo víš, že ve vlnobití tohoto světa se spíše zmítáme uprostřed
bouří a větrů, než kráčíme po pevné zemi, nespouštěj oči z této zářící
hvězdy, nechceš-li, aby tě bouře pohltila. Opřou-li se do tebe vichry
pokušení, narazíš-li na skaliska soužení, k hvězdě se dívej, Marii
vzývej! Jsi-li zmítán vlnami pýchy nebo ctižádosti nebo nactiutrhačství
nebo žárlivosti, k hvězdě se dívej, Marii vzývej! Otřásá-li loďkou tvé
duše hněv, lakomství nebo svody těla, dívej se k Marii! Jsi-li poděšený
velikostí svých hříchů, zmatený nečistým svědomím, přestrašený hrůzou
před soudem a už už tě pohlcuje hlubina zármutku a propast zoufalství,
mysli na Marii!
V nebezpečích, v úzkostech, v pochybnostech na Marii mysli, Marii vzývej!
Stále ji měj na rtech, stále ji měj v srdci. Chceš-li, aby se za tebe
přimlouvala, buď pamětliv příkladu, který dala svým životem. Následuješ-li
ji, nezbloudíš, prosíš-li ji, neupadneš do zoufalství, myslíš-li na
ni, nechybíš, drží-li tě, neklesneš, chrání-li tě, nemusíš se bát, vede-li
tě, neunavíš se, je-li k tobě milostivá, dojdeš k cíli.
RESPONSORIUM
O.
Pamatuj, láskyplná Panno Maria, že nikdy nebylo slýcháno, abys opustila toho, kdo se utíkal pod tvou ochranu, kdo vzýval tvou moc, kdo prosil
o tvou přímluvu. *
V této důvěře se také my k tobě utíkáme, Panno panen a Matko, aleluja.
V.
Dobrá Matko Slova, neodvracej se od našich slov, ale slyš je a vyslyš. *
V této důvěře se také my k tobě utíkáme, Panno panen a Matko, aleluja.
MODLITBA
Modleme se:
Bože, tvůj Syn, náš Vykupitel, se narodil z Panny Marie, a ona se tak stala pro nás prostřednicí
všech milostí; vyslyš naše prosby a dávej nám na její přímluvu všechno potřebné k dosažení věčného
cíle. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Nakonec se připojí:
Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.
Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.
Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin,
může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i
zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie
|