[ nová verze ]

« Prosinec 2013 »
NePoÚtStČtSo
1234567
891011121314
15161718192021
22232425262728
293031 


13. prosinec 2013, Pátek
2. týden žaltáře

Sv. Lucie, panny a mučednice, památka


invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl.
večerní chvály
kompletář


nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb

uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu

latinská verze

nahlásit chybu

Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

13. prosinec 2013
Sv. Lucie, panny a mučednice, památka


Byla umučena v prvních létech krvavého pronásledování za Diokleciána, pravděpodobně 13.XII.304. Vedle sv. Agáty je to nejznámější sicilská mučednice. Při průzkumu katakomb v Syrakusách byl objeven její hrob. Její úcta se brzy rozšířila v celé Církvi a její jméno bylo zařazeno do mešního římského kánonu.

MODLITBA SE ČTENÍM

V. Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.  Aleluja.

HYMNUS

Kriste, tys konvalinky květ,
kterému chcem teď chválu pět,
žes mučednickou korunou
ozdobil tuto pannu svou.

Statečná, moudrá, rozumná,
ve víře pevná, nezlomná,
nesmírné muky pro tebe
bez bázně vzala na sebe.

Pohrdla vládcem pozemským
a posílena darem tvým
dobyla v bitvě krvavé
odměny nepomíjivé.

Vem nás pro její zásluhy,
Kriste, k ní jednou za druhy,
ať čistým srdcem smíme pak
plodů tvé krve požívat.

Buď sláva tobě, Ježíši,
zrozený z Panny nejčistší,
i Otci, Duchu milosti
po všechny věky věčnosti. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Pane, netrestej mě ve svém rozhorlení!

Žalm 37 (38)
Prosba hříšníka, který se octl v krajním nebezpečí

Jeho známí všichni zůstali stát opodál. (Lk 23, 49)

I (2-5)

2 Nekárej mě, Pane, ve svém hněvu, *
      netrestej mě ve svém rozhorlení!

3 Zaryly se do mne tvoje šípy, *
      těžce na mne dolehla tvá ruka. –

4 Pro tvůj hněv mám tělo jednu ránu, *
      pro můj hřích kost ve mně není celá.

5 Nad hlavu se nakupily viny, *
      tíhou přetěžkou mě obtížily.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Pane, netrestej mě ve svém rozhorlení!

Ant. 2 Pane, ty znáš každou moji touhu.

II (6-13)

6 Jitří se a páchnou moje rány, *
      a to všechno pro mou pošetilost.

7 Přitlačen a sehnut jsem až k zemi, *
      celý den se v sklíčenosti vláčím. –

8 Bedra má jsou celá zanícená, *
      místečko v mém těle není zdravé.

9 Zesláblý jsem, zkroušený až běda, *
      křičím z hloubi sevřeného srdce. –

10 Pane, ty znáš každou moji touhu, *
       žádný povzdech můj ti není tajný.

11 Srdce buší, opouští mě síla, *
       už i světlo v očích se mi kalí. –

12 Všichni moji přátelé a druzi †
       mému neštěstí se vyhýbají, *
       ba i příbuzní se drží stranou.

13 Léčky strojí, kdo mě chtějí zabít, †
       hrozí mi, kdo hledají mou zkázu, *
       denně nové lsti si vymýšlejí.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Pane, ty znáš každou moji touhu.

Ant. 3 Pane, přiznávám svou vinu, neopouštěj mě, má spáso.

III (14-23)

14 Já však jsem k nim hluchý, neslyším je, *
       němý jsem a ústa neotvírám.

15 Tak jsem jako člověk beze sluchu, *
       bez schopnosti ubránit se slovem. –

16 Doufám, Pane, v tebe jediného, *
       ty mě vyslyšíš, můj Pane Bože!

17 Říkám si: „Jen ať jim nejsem pro smích, *
       těm, kdo mají radost, klopýtnu-li!“ –

18 Já pak mám až příliš blízko k pádu, *
       stále mám svou bolest před očima.

19 Proto zhloubi přiznávám svou vinu, *
       pro svůj hřích jsem obavami sklíčen. –

20 Silní však jsou moji nepřátelé, *
       mnozí, kdo mě nenávidí pro nic,

21 za dobrotu zlem mi odplácejí, *
       pasou po mně za to, že chci dobro. –

22 Proto ty mě, Pane, neopouštěj, †
       nevzdaluj se ode mne, můj Bože! *
       Na pomoc mi pospěš, Pane, spáso má!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Pane, přiznávám svou vinu, neopouštěj mě, má spáso.

V.  Navštiv mě, Pane, svým milosrdenstvím.
O.  A svou spásou podle svého slova.

PRVNÍ ČTENÍ

Z knihy proroka Izaiáše

27, 1-13
Obnovená Hospodinova vinice

     1V ten den Hospodin potrestá
svým tvrdým, velkým a pevným mečem
leviatana, mrštného hada,
leviatana, kroutícího se hada,
a zabije draka, který je v moři.

     2V ten den bude vinice půvabná;
zpívejte o ní!
3Já, Hospodin, jsem jejím strážcem,
každou chvíli ji zavlažuji;
aby nebyla poškozena,
ve dne v noci ji hlídám.
    
4Nezlobím se na ni,
kdyby mi však dávala trní a hloží,
pustím se proti ní do boje,
všechno spálím;
5ať se raději uchýlí pod mou ochranu,
ať uzavře mír se mnou,

ať se mnou uzavře mír!
    
6Přijde čas, kdy Jakub zapustí kořeny,
pokvete a vypučí Izrael
a povrch země naplní ovocem.
7Měl ho snad Bůh bít, jako bil ty, kdo ho bili,
nebo vraždit, jako zavraždil jeho vrahy?
8Mírně ho trestá tím, že ho vyhnal,
odvanul ho svým prudkým dechem v den palčivého větru.

     9Tím bude smyta Jakubova vina
a to bude bohatý plod, že odložil svůj hřích:
ze všech oltářních kamenů nadělá
hromady vápencové drtě,
nepostaví už posvátné háje ani kadidlové oltáře.
10Ano, město kdysi opevněné leží osamělé:
zavržené sídlo, opuštěné jako poušť.
Tele se tam bude pást, bude tam odpočívat,
okusovat jeho větve.
11Jeho ratolesti uschnou a polámou se,
přijdou ženy a hodí je na oheň.
Není to rozumný národ;
proto se nad ním jeho tvůrce neslituje,
jeho stvořitel se nad ním nesmiluje.

     12V ten den bude Hospodin vyklepávat klasy
od koryta Řeky až k Egyptskému potoku
a vy budete sesbíráni
jeden po druhém, synové Izraele!

     12V ten den se bude troubit velkou polnicí
a přijdou ti, kdo se ztratili v asyrské zemi,
i ti, kdo se rozptýlili v egyptské zemi,
a budou se klanět Hospodinu
na svaté hoře v Jeruzalémě.

RESPONSORIUM

Srov. Mt 24, 31; Iz 27, 13

O. Pán pošle své anděly s mohutným hlaholem polnice: * Andělé shromáždí jeho vyvolené ze všech světových stran, od jednoho konce až ke druhému.
V. Přijdou a budou se klanět Hospodinu na svaté hoře v Jeruzalémě. * Andělé shromáždí jeho vyvolené ze všech světových stran, od jednoho konce až ke druhému.

DRUHÉ ČTENÍ

Z knihy „0 panenství“ od svatého biskupa Ambrože

(Cap. 12, 68. 74-75; 13, 77-78: PL 16 [edit. 1845], 281, 283. 285-286)

Půvab svého těla umocňuješ jasem duše

     Jsi jedna z mnoha, žena z lidu, ale především jsi panna, jedna z těch, které půvab svého těla umocňují jasem duše; bezmála tě lze přirovnat k Církvi. Prosím tě: ani v noci nepřestávej myslet ve své komůrce na Krista a v každém okamžiku se těš na jeho příchod.
     Takovou si tě Kristus přál mít, takovou si tě Kristus vyvolil. A má-li dveře otevřené, přichází. Nemůže zklamat, jestliže slíbil, že přijde. Nuže, obejmi toho, kterého jsi hledala.1 Přistup k němu, jeho jas na tebe padne.2 Drž se ho a požádej, aby brzo neodcházel, zapřísahej ho, aby zůstal. Neboť Boží slovo spěchá, nedá se zadržet od těch, kdo jsou přezíraví, ani se zastavit od těch, kdo jsou lhostejní. Raději vyjdi Božímu slovu vstříc a hned vykroč v jeho šlépějích, neboť opravdu rychle mizí.
     Jak to ostatně říká nevěsta v Písni písní? Hledala jsem ho, ale nenalezla, volala jsem ho, ale neozval se.3 Nemysli si hned, že se mu nelíbíš, když tak spěšně odešel, ačkoliv jsi na něho volala, ačkoliv jsi ho prosila, ačkoliv jsi mu otevřela. Často nás jenom zkouší. Ostatně, co o něm říká evangelium? Když ho zástupy lidí prosily, aby neodcházel, odpověděl: Také jiným obcím musím zvěstovat slovo Boží, neboť k tomu jsem byl poslán.4 Ale i kdybys zjistila, že odešel, vydej se na cestu a znovu ho hledej.
     Kdo jiný by tě měl poučit, jak se držet Krista, než svatá Církev? Vlastně už tě poučila, jen kdybys rozuměla tomu, co čteš: Sotva kousek jsem od nich poodešla a už jsem našla toho, kterého z celé duše miluji. Přimkla jsem se k němu a už ho nepustím.5
     Čím si však Krista udržet? Nelze si ho připoutat bezprávím ani uzly na provazech. Zato je možné ho sevřít poutem lásky, přitáhnout otěžemi ducha a držet se ho upřímným citem.
     Chceš-li mít Krista i ty, hledej ho. A neboj se přitom žádného utrpení. Vždyť Krista lze často nalézt právě uprostřed tělesných utrpení a přímo v rukou pronásledujících nepřátel.
     Sotva kousek jsem od nich poodešla,6 říká Písmo. Stačí, abys unikla nepatrný kousek a na malý okamžik z moci pronásledovatelů a nepodlehla moci tohoto světa, a Kristus ti vyjde vstříc; nedopustí, abys byla dlouho pokoušena.
     Panna, která Krista takto hledá a nalézá, může říci: Přimkla jsem se k němu a už ho nepustím, dokud ho nepřivedu do domu své matky, do pokoje své rodičky.7 A co je dům tvé matky a její pokoj, ne-li nejvnitřnější a nejskrytější hloubka tvé vlastní bytosti?
     Tento dům si uchovávej, jeho vnitřek udržuj v čistotě. Zůstane-li tento tvůj dům bez poskvrny, bude z něho vybudován příbytek duchovní, úhelným kamenem spojený s posvátným kněžstvím a Svatý Duch v něm bude přebývat.8
     Pannu, která takto hledá Krista a která jej takto zapřísahá, Kristus nikdy neopustí, ano, bude ji velmi často navštěvovat. Neboť on je s námi až do skonání světa.

     1 srov. Pís 2, 1
     2 srov. Žl 33 (34), 6
     3 Pís 5, 6
     4 srov. Lk 4, 43
     5 srov. Pís 3, 4
     6 tamtéž
     7 tamtéž
     8 srov. 1 Petr 2, 5; Ef 2, 20-22
     9 srov. Mt 28, 20

RESPONSORIUM

_

O. Pán při ní stál v jejím mučednickém zápase a dodával jí půvab, došla slávy u Boha i u lidí; před vladařem mluvila moudře. * Pán všeho tvorstva ji miloval.
V. Ve svém panenském srdci připravila Bohu milý příbytek. * Pán všeho tvorstva ji miloval.

MODLITBA

Modleme se:
Vyslyš, Bože, naše prosby a na přímluvu svaté panny a mučednice Lucie, jejíž zrození pro nebe dnes slavíme, dej, ať se tvá sláva zjeví i na nás. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Nakonec se připojí:

Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.

Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.

    Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i  zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie