Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

6. srpen 2013
Proměnění Páně, svátek

V. Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.  Aleluja.

HYMNUS

Kristus na hoře zjevuje,
jak velká sláva nebes je,
naděje Církve jen v něm tkví,
svým jasem nad slunce se skví.

To k paměti buď věkům všem:
Před zraky učedníkům třem
Eliáš spolu s Mojžíšem
tam rozmlouvali s Ježíšem.

Před svědky z doby milosti,
Zákona, strážců proroctví,
potvrdil Otec svědectvím,
že tu jest jeho drahý Syn.

Tvář Kristova, z níž září jas,
ta přesvědčuje všechny nás,
jakým se blahem budou skvít
věrní, až Boha budou zřít.

V tajemství toho zjevení
tkví věrných srdcí nadšení.
Proto my v blahé radosti
prosíme s vroucnou zbožností.

Jediný Otče se Synem
i s Duchem Utešitelem,
dopřej nám té tvé slávy dost
skrze svou blahou přítomnost. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Lepší jeden den v tvém domě nežli doma sta.

Tady nemáme město k trvalému pobytu, to budoucí město hledáme. (Žid 13, 14)

² Jak tvé příbytky jsou milé, *
      Pane zástupů!
³ Po nádvořích Páně touží, *
      prahne duše má,
   srdce mé i tělo jásá *
      k Bohu živému.
⁴ I pták nachází svůj domov, *
      hnízdo vlaštovka,
   kam si ukládá své mladé, †
      u tvých oltářů – *
      Pane zástupů, Králi, Bože můj!
⁵ Šťastni, kdo v tvém domě bydlí, *
      kdo tě velebí! –

⁶ Šťasten, kdo tě vyhledává, *
      plný důvěry!
⁷ Z vyschlé rokle, kterou půjdou, *
      pramen učiní,
   brzký déšť ji požehnáním *
      vláhy zahalí.
⁸ Kráčejí vždy s větší silou, *
      hledí k Bohu na Sióně. –

⁹ Vyslyš moje zbožné prosby, *
      Pane zástupů!
   Modlitbě mé popřej sluchu, *
       Bože Jákobův.
¹⁰ Shlédni na náš štít, ó Bože, †
       pohleď jasně v tvář *
       Pomazanému! –

¹¹ Lepší jeden den v tvém domě, *
       nežli doma sta!
    Lepší před svatyní Boží †
       ležet na prahu, *
       nežli meškat v stanech hříšných. –

¹² Neboť Pán je štít i slunce, *
       milost je a čest.
    Neváhá a dobro dává *
       lidem bez úhon.
¹³ Šťasten je, kdo v tebe doufá, *
       Pane zástupů!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Lepší jeden den v tvém domě nežli doma sta.

Ant. 2 Světlo svítí lidem spravedlivým, radost lidem srdce čistého.

Tento žalm mluví o spáse světa a o víře všech národů v Krista. (Sv. Atanáš)

¹ Pán je král! Ty celá země jásej, *
      radujte se, četné ostrovy!
² Mrak a temnota jej zahalují, *
      řád a právo drží jeho trůn.
³ Plamen ohně postupuje před ním, *
      nepřátele vůkol spaluje.
⁴ Jeho blesky ozařují obzor, *
      země při tom pohledu se chví.
⁵ Hory jako z vosku roztávají *
      před Pánem, jenž vládne nad zemí.
⁶ Nebe hlásá jeho spravedlnost, *
      jeho slávu vidí národy. –

⁷ Jak jsou zahanbeni, kdo ctí modly, †
      bůžky marnými se honosí! *
      Všichni bohové se před ním koří.
⁸ Uslyšel to Sión, raduje se, †
      všechna judská města plesají *
      nad výroky tvého soudu, Pane!
⁹ Povznesen jsi nad veškerou zemi, *
       všechna božstva předčíš na výsost. –

¹⁰ Pán je přízniv těm, jimž zlo se příčí, †
       životy svých věrných ochrání, *
       vyprostí je z rukou bezbožníků.
¹¹ Světlo svítí lidem spravedlivým, *
       radost lidem srdce čistého.
¹² Radujte se, spravedliví, v Pánu, *
       jeho svaté jméno velebte!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Světlo svítí lidem spravedlivým, radost lidem srdce čistého.

Ant. 3 Chvalte Pána, jenž je naším Bohem, klaňte se na jeho svaté hoře.

Ty jsi nad cheruby, tys změnil náš zlý úděl, když ses stal jedním z nás. (Sv. Atanáš)

¹ Pán je král: a národy se chvějí. *
      Nad cheruby trůní: zem se třese.
² Veliký je náš Pán na Siónu, *
      povznesený nad národy všemi. –

³ Ať tvé velké, hrůzyplné jméno *
      všichni slaví, protože je svaté!
⁴ Mocný je to král a přeje právu. *
      Ty jsi pevně založil řád světa,
   ty jsi právní řád a spravedlnost *
      ustanovil v lidu Jákobově. –

⁵ Chvalte Pána, jenž je naším Bohem! †
      Poklekněte před podnoží jeho, *
      pokloňte se, protože je svatý! –

⁶ Mojžíš s Áronem jsou z jeho kněží, †
      Samuel je z jeho vyznavačů: *
      Pána vzývali a vyslyšel je.
⁷ Promlouval k nim z oblačného sloupu, †
      naslouchali jeho přikázáním, *
      zákonům, jež on jim ustanovil.
⁸ Vyslyšels je, Pane, ty náš Bože, †
      byls jim vždycky Bohem milostivým, *
      i když jejich přestupky jsi trestal. –

⁹ Chvalte Pána, jenž je naším Bohem! †
      Klaňte se na jeho svaté hoře, *
      protože je svatý Pán, náš Bůh!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Chvalte Pána, jenž je naším Bohem, klaňte se na jeho svaté hoře.

V. Promlouval k nim z oblačného sloupu.
O. Naslouchali jeho přikázáním.

PRVNÍ ČTENÍ

Z druhého listu svatého apoštola Pavla Korinťanům

     ^3.7Jestliže služba Zákonu vyrytému literami na kamenech a vedoucí ke smrti byla spojena s takovým jasem, že se Izraelité nemohli podívat Mojžíšovi do tváře pro záři – třeba pomíjející – která mu vycházela z obličeje, ⁸jak teprve daleko skvělejší musí být služba Ducha! ⁹Neboť jestliže služba vedoucí k odsouzení byla tak slavná, oč daleko více bude slávou překypovat služba vedoucí ke spravedlnosti! ¹⁰A proto celou tu minulou slávu vůbec ani nejde slávou nazvat, když ji srovnáme s touto nynější nesmírnou slávou. ¹¹Když se tak slavně projevilo to, co je pomíjející, oč větší slávu má to, co je trvalé!
     ¹²Když tedy máme takovou naději, vystupujeme s plnou jistotou. ¹³Neděláme to jako Mojžíš: on si kladl na tvář roušku, aby Izraelité nehleděli na to, jak ona pomíjející záře končí. ¹⁴Ale oni zůstali tupí, protože až dodneška u nich trvá stejná rouška, když se čte Starý zákon, a není jim odhaleno, že přestává v Kristu. ¹⁵Dodnes leží rouška na srdci Izraelitů, kdykoli se předčítá Mojžíš. ¹⁶Ale až se obrátí k Pánu, rouška bude odstraněna. ¹⁷Ten Pán je však duch; a kde je duch Páně, tam je svoboda. ¹⁸My všichni s nezakrytou tváří odrážíme jako v zrcadle velebnost Páně, a tak se přetvořujeme stále víc a víc k zářivé podobě, jakou má on. Působí to duch Páně.
     ^4.1Když jsme pověřeni tou službou, nenecháváme se ovládnout malomyslností, protože nám Bůh milosrdně pomáhá. ²Nepoužíváme nečestných úskoků, nepočínáme si chytrácky ani nefalšujeme Boží slovo. Ale hlásáme pravdu naprosto otevřeně, a tak se doporučujeme každému lidskému úsudku před Bohem. ³A je-li přesto naše evangelium nesrozumitelné, pak jen těm, kteří jdou k záhubě. ⁴Nevěří, neboť bůh tohoto světa je zaslepil, takže nevidí jasně světlo evangelia o božské slávě Krista, Božího obrazu.
     ⁵Vždyť přece nehlásáme sebe, ale kážeme, že Ježíš Kristus je Pán, my však, že jsme vaši služebníci kvůli Ježíši. ⁶Neboť Bůh, který řekl: „Ať ze tmy zazáří světlo!“, zazářil i v našem srdci, aby osvítil lidi poznáním Boží velebnosti, která je na Kristově tváři.

RESPONSORIUM

DRUHÉ ČTENÍ

Z kázání biskupa Anastázia Sinajského

     Toto tajemství zjevil Ježíš svým učedníkům na hoře Tábor. V době svého pozemského pobytu mezi nimi sice často hovoříval o Božím království a o svém druhém příchodu ve slávě, ale protože asi nebyli dostatečně přesvědčeni o tom, co jim o Božím království hlásal, chtěl, aby jejich srdce bylo nejhlubším přesvědčením naprosto proniknuto; a tak aby na základě přítomného zážitku vytušili budoucnost, dal jim na hoře Tábor zakusit Boží zjevení jako předznamenání a obraz nebeského království. Jako by jim přímo řekl: „Aby ve vás dlouhé čekání nevyvolávalo nevíru, již nyní, v této přítomné chvíli slyšte: Amen, pravím vám: Někteří z těch, kdo tady stojí, neokusí smrt, dokud neuvidí Syna člověka, jak přichází¹ ve slávě svého Otce.“
     A evangelista na doklad toho, že Kristus skutečně může všechno, co chce, hned potom připojuje: Po šesti dnech vzal Ježíš Petra, Jakuba a Jana a vyvedl je na vysokou horu, aby byli sami. A byl před nimi proměněn: jeho tvář zazářila jako slunce a jeho oděv zbělel jako sníh. A hle, ukázal se Mojžíš a Eliáš, jak s ním rozmlouvají.²
     To jsou divy dnešní slavnosti, to je i pro nás určené spasitelné tajemství, které se teď naplnilo na hoře Tábor: svolává nás sem jak smrt, tak oslavení Kristovo. Nuže, abychom mohli uprostřed učedníků, které Bůh naplnil Svatým Duchem, spolu s vyvolenými proniknout do hlubin tohoto neslýchaného a posvátného tajemství, naslouchejme svatému Božímu hlasu, jenž nás neustále z výšin hory svolává.
     Tam nahoru musíme spěchat, a troufám si říci, že stejně jako Ježíš. On je zde naším vůdcem a naším předchůdcem do nebe a před duchovními zraky budeme spolu s ním zářit, neboť on jakoby obnoví rysy naší duše a připodobní nás k svému obrazu; jako on sám budeme vždy více proměněni a dostaneme účast na Boží přirozenosti, vždy více budeme připraveni pro Boží království.
     Tam tedy pospěšme, s odvahou a radostí, a vstupme do samého středu oblaku, napodobme Mojžíše a Eliáše nebo Jakuba a Jana. Každý z nás ať je jako Petr, uchvácený Božím viděním a zjevením, proměněný tímto skvělým Proměněním, povznesený nad svět, vytržený ze země. Zanechme tělesnosti, opusťme stvoření a obraťme se ke Stvořiteli; jak to u vytržení řekl Petr: Pane, je dobře, že jsme tady.³
     Ano, Petře, opravdu je dobře, že jsme tady s Ježíšem, a dobré je zůstat s ním navěky. Vždyť co přináší více štěstí nebo co je vyššího a vznešenějšího než být u Boha, být mu připodobněn, být ve světle? Kdokoli z nás, jestliže má v srdci Boha a je proměněn v jeho božskou podobu, určitě zvolá: Dobře, že jsme tady, kde je všechno proniknuto světlem, kde vládne radost, blaženost a štěstí, kde srdce naplňuje jas, pokoj a slast. Zde vidíme Krista, našeho Pána a Boha, zde si on spolu s Otcem vyvolil příbytek,⁴ do něhož přichází se slovy: Dnes přišla do tohoto domu spása,⁵ zde jsou v Kristu poklady věčného dobra v míře vrchovaté, zde se jako v zrcadle objevují prvotiny a obrazy budoucího věku.
     ¹ Mt 16, 28
     ² Mt 17, 1-3 (Vulg.)
     ³ Mt 17, 4
     ⁴ srov. Jan 14, 23
     ⁵ Lk 19, 9

RESPONSORIUM

HYMNUS

Bože, tebe chválíme. *
    Tebe, Pane, velebíme.
Tebe, věčný Otče, *
    celá země uctívá.
Tobě všichni andělé, *
    tobě všechny moci nebeské,
tobě cherubové, tobě serafové *
    bez ustání provolávají:
Svatý, * svatý, * svatý *
    Pán, Bůh zástupů!
Plná jsou nebesa i země *
    tvé vznešené slávy.

Tebe oslavuje *
    skvělý sbor apoštolů,
tebe oslavuje *
    velký počet proroků,
tebe oslavují *
    bělostné šiky mučedníků;
tebe oslavuje *
    Církev po širém světě:
tebe, Otce, *
    neskonale velebného,
tvého milovaného, *
    pravého a jediného Syna,
stejně jako Ducha Svatého, *
    Utěšitele.

Ty jsi Král slávy, *
    Kriste!
Ty jsi Otcův *
    věčný Syn.
Abys vysvobodil člověka, přijals jeho tělo *
    a neváhal ses narodit z Panny.
Ty jsi zvítězil nad smrtí *
    a otevřel věřícím království nebes.
Sedíš po pravici Boží *
    ve slávě Otce.
Věříme, že přijdeš *
    jako soudce.
Proto tě prosíme, pomoz svým služebníkům; *
    vždyť jsi je vykoupil předrahou krví!
Dej, abychom byli uvedeni k tvým svatým *
    do věčné slávy.

* Zachraň, Pane, svůj lid *
    a žehnej svému dědictví.
Kraluj mu *
    a vyvyš jej na věky.
Každého dne *
    dobrořečíme tobě
a chválíme tvé jméno na věky, *
    až na věky věků.
Rač nás, Pane, tohoto dne, *
    chránit před hříchem.
Smiluj se nad námi, Pane,*
    smiluj se nad námi.
Sešli nám, Pane, své milosrdenství, *
    jak v tebe doufáme.
V tebe, Pane, doufám, *
    nebudu zahanben na věky.

* Poslední část (prosby) se může vynechat.

MODLITBA

Modleme se:
Bože, tys při slavném proměnění svého Syna v přítomnosti Mojžíše a Eliáše upevnil víru apoštolů a ukázals, co nás čeká, až bude dovršeno naše přijetí za tvé děti; pomáhej nám, ať tvého Syna posloucháme a následujeme ho, abychom jako jeho spoludědici měli účast na jeho slávě. Neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků. Amen.

    Nakonec se připojí:

Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.

Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.

    Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i  zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie