[ nová verze ]
30. červenec 2013, Úterý
1. týden žaltáře
Druhé mezidobí, 17. týden Sv. Petra Chryzologa, biskupa a učitele církve, nezávazná památka
invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl. večerní chvály
kompletář
nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb
uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu
latinská verze
nahlásit chybu
|
Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz 30. červenec 2013 Sv. Petra Chryzologa, biskupa a učitele církve, nezávazná památka
Narodil se kolem roku 380 v Imole v severní Itálii. Nejprve působil jako jáhen a po roce 424 se stal
biskupem v Ravenně, v městě, které od roku 404 bylo sídlem císařského dvora a ještě v první polovině 5. století se
stalo metropolí. Proslavil se svými kázáními, odtud označení Chryzolog (= mluvící zlatá slova). Jeho zásadou bylo: „K
lidu je třeba mluvit jazykem lidu“. Proti konstantinopolskému bludaři Eutychovi zdůrazňoval autoritu římského biskupa
jako nástupce apoštola Petra. Zemřel 31. VII. po roce 451 v Imole a roku 1729 byl prohlášen za učitele Církve.
MODLITBA SE ČTENÍM
V.
Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému, jako byla na počátku i nyní i vždycky a na věky věků. Amen.
Aleluja.
HYMNUS
Věčné slunce, jež zaléváš
svým světlem všechno stvoření,
tys myslí nadpozemská zář,
zpěv našich srdcí tobě zní.
Tvůj Svatý Duch vždy v péči má
ty živé lampy planoucí,
jejichž zář světu odkrývá
ke spáse stezky vedoucí.
Co plyne z nebeských tvých slov
a srdcím z přirozenosti,
to všechno zaskvělo se znov
v tvých služebnících milosti.
Vavřínů jejich účasten
i pro jas svého učení
skví se dnes blažený muž ten,
i od nás vděčně chválený.
Dej kvůli němu, prosíme,
ať bezpečně vždy, Bože, jdem
po cestě pravdy jediné,
až k tobě jednou dospějem.
To uděl, Otče přesvatý,
se Synem stejné podstaty,
jenž s Duchem, který těší nás,
nad světem vládneš v každý čas. Amen.
ŽALMY
Ant. 1 Pán bude spravedlivě soudit chudé.
Žalm 9B (10)
Bůh pomáhá utlačovaným
Blahoslavení vy chudí, neboť vaše je Boží království. (Lk 6, 20)
I
1 Proč jsi, Pane, tak daleko od nás, *
proč se skrýváš za časů tísně?
2 Hříšný tu zpupně chudáka mučí, *
že padá do nástrah, které mu schystal.
3 Hříšník se ještě svou chtivostí chlubí, *
loupí a rouhá se, pohrdá Pánem.
4 Svévolník v duchu pyšně si říká: *
„Netrestá – není Bůh!“ Takto on smýšlí. –
5 Jemu se povede vždycky, co páchá, †
na tvůj soud zdaleka nepomýšlí *
a svým odpůrcům jenom se šklebí.
6 V duchu si říká: „Já neklesnu nikdy, *
od rodu k rodu mě neštěstí mine.“ –
7 Ústa má plná klamu a křivdy, *
na jazyku jen trýzeň a hoře.
8 Za humny sedá na číhané, †
úkradkem vraždí nevinného, *
očima slídí po chudáku.
9 V úkrytu číhá jak šelma v houští, †
číhá, jak lapit ubožáka; *
lapí ho, vtáhne do své sítě.
10 Shýbá se, krčí, po zemi plazí, *
slabí tak padají do jeho moci.
11 V duchu si říká: „Bůh o tom neví, *
odvrátil tvář, nic nemůže vidět.“
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Pán bude spravedlivě soudit chudé.
Ant. 2 Ty, Pane, vidíš mé strasti a muka.
II
12 Vstaň, Pane! Bože, pozvedni ruku! *
Nezapomínej na ubožáky!
13 Cožpak smí bezbožník pohrdat Bohem, *
říkat si: „Však ty nepotrestáš“? –
14 Ty sám však vidíš strasti a muka, *
hledíš, jak rukou svou se jich ujmout.
Na tebe vždy se spoléhá slabý, *
ty jsi pomocník osiřelých.
15 Rámě přeraz hříšnému lotru, *
potrestej špatnost, ať nadobro zajde! –
16 Pán je králem na věky věků, *
vymizí pohané z jeho země.
17 Touhu ubohých vyslyšels, Pane, *
v srdci je sílíš a sluchu jim přeješ,
18 sirotkům, stíhaným zjednáváš právo. *
Člověk z hlíny už nesmí nás děsit!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Ty, Pane, vidíš mé strasti a muka.
Ant. 3 Každé slovo Páně, to je slovo ryzí, čisté stříbro prošlé žárem.
Žalm 11 (12)
Prosba o pomoc proti zpupným
Kvůli nám ubohým poslal Otec svého Syna. (Sv. Augustin)
2 Pomoz, Pane! Málo, stále míň je zbožných, *
věrnost mezi lidmi už se ztratila.
3 Jeden druhého tu slovem obelhává, *
mluví klamným rtem a srdcem dvojakým. –
4 Kéž Pán zahubí ta všechna lživá ústa, *
jazyky, co mluví opovážlivě,
5 ty, co říkají: „Svým jazykem jsme mocní! *
V našich ústech síla, kdo je nad námi?“ –
6 Utištění slabí, naříkají chudí, †
proto praví Pán: „A nyní povstanu, *
opovrženému spásu přinesu!“
7 Každé slovo Páně, to je slovo ryzí, *
čisté stříbro prošlé žárem sedmerým. –
8 Ty jsi, Pane, při nás, ty nás ochraňuješ, *
před tím plemenem nás navždy zachráníš,
9 i když bezbožníci pyšně vykračují *
a když mají vrch vždy jen ti nejhorší.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Každé slovo Páně, to je slovo ryzí, čisté stříbro prošlé žárem.
V.
Pán utlačeným dopomáhá k právu.
R.
Ponížené vodí k cestám svým.
PRVNÍ ČTENÍ
Z druhého listu svatého apoštola Pavla Korinťanům
9, 1-15
Duchovní plody sbírky
Bratři! 1Pokládám za zbytečné, abych se ještě dále rozepisoval o této službě lásky pro křesťany.
2Vždyť znám vaši ochotu, a proto s chloubou o vás mluvím u Makedoňanů a říkám, že Achaja je
připravena už od loňska. Ta vaše horlivost také pobídla velmi mnoho jiných. 3Přesto však posílám
ty bratry, aby se snad neukázalo, že to vůbec není pravda, když v té věci mluvím o vás s chloubou.
Řekl jsem, že už jste připraveni. 4Když pak se mnou přijdou Makedoňané, ne aby vás nalezli nepřipravené!
To bychom se pak museli za to stydět – o vás ani nemluvím! 5Proto jsem pokládal za nutné požádat ty bratry,
aby k vám šli napřed a připravili ten štědrý dar, už dříve slíbený. Až bude pohotově, ať je to štědrý dar,
a ne jako když to dává lakomec!
6A ještě něco. Kdo rozsévá skoupě, skoupě bude také sklízet, a kdo rozsévá požehnaně, požehnaně bude také sklízet.
7Každý ať dá podle toho, jak se sám u sebe rozhodl, ne s těžkým srdcem a proti své vůli, protože
Bůh miluje radostného dárce. 8A Bůh je dosti mocný, aby vás hojně zahrnul svými dary, takže pak budete
mít vždycky a ve všem dostatek, že stačíte i na to, abyste dělali mnoho dobrých skutků. 9Stojí to v Písmu:
‚Hojně rozdává chudým,
jeho štědrost potrvá navždy.‘
10A ten, který poskytuje rozsévači semeno a chléb k jídlu, poskytne a rozmnoží i vám osivo a dá vzrůst
plodům vaší štědrosti. 11Ve všem budete obohaceni, takže budete moci konat dobro všem – a to zase působí,
že se naším prostřednictvím vzdávají díky Bohu. 12Vždyť práce v této posvátné službě nejen pomáhá křesťanům
v jejich rozmanitých nedostatcích, ale velmi přispívá k tomu, že jich mnoho za to děkuje Bohu.
13A když se osvědčíte v této službě, oni potom chválí Boha za to, že se řídíte zásadami Kristova evangelia,
které vyznáváte, a že se s nimi – a tím se všemi – velkodušně dělíte. 14Také se pak za vás modlí a po vás touží,
protože se vůči vám projevila tak přebohatě Boží milost. 15Bohu díky za ten jeho nevýslovný dar!
RESPONSORIUM
Lk 6, 38; 2 Kor 9, 7
O.
Dávejte, a dostanete: míru dobrou, natlačenou a vrchovatou vám dají do klína. *
Jakou mírou měříte, takovou se naměří vám.
V.
Každý ať dá podle toho, jak se sám u sebe rozhodl, ne s těžkým srdcem a proti své vůli. *
Jakou mírou měříte, takovou se naměří vám.
DRUHÉ ČTENÍ
Z kázání svatého biskupa Petra Chryzologa
(Sermo 148: PL 52, 596-598)
Tajemství Vtělení
Když Panna počne, panna porodí a zůstane pannou, je to něco neobyčejného, je to zvláštní znamení; neodpovídá to normálnímu řádu, ale moci Boží;
je to dílo Stvořitele, ne lidské přirozenosti; není to něco obvyklého, ale zcela jedinečného; je to něco božského, ne lidského. Narození Kristovo
nenastalo přirozeným během událostí, ale všemohoucností Boží. Bylo to tajemství lásky, obnovení spásy lidského pokolení. Ten, který bez narození
z nedotčené hlíny učinil člověka, svým narozením sám sebe učinil člověkem z nedotčeného těla; ten, který se nezdráhal k našemu stvoření použít
hlínu, nezdráhal se ani použít tělo k našemu obnovení. A tak to, že se nalézá Stvořitel ve svém tvorstvu, Bůh v těle, je poctou pro tvorstvo a
není nedůstojné Stvořitele.
Člověče, proč se tak málo ceníš, když jsi tak drahý Bohu? Proč se sám tak zneuctíváš, když ti Bůh prokázal takovou poctu? Proč se ptáš, z čeho
jsi učiněn, a neptáš se, k čemu? Což není celé toto obydlí světa, které vidíš, stvořeno pro tebe? Pro tebe se šíří světlo, aby zahnalo temnoty,
pro tebe má své místo noc, pro tebe je odměřen den; pro tebe různě září na nebi slunce, měsíc i hvězdy; pro tebe je země plná krásných květů,
stromů a ovoce; pro tebe je stvořeno obdivuhodné množství živočichů ve vzduchu, na poli i ve vodě, aby smutná osamělost nekazila radost z nového
světa.
A tvůj Stvořitel vymýšlí, co by k tvé poctě ještě přidal: Vtiskl do tebe svůj obraz, aby tento viditelný obraz zpřítomňoval na zemi neviditelného
Tvůrce, a učinil tě ve věcech pozemských svým zástupcem, abys spravoval na místě Božím tak veliké bohatství světa. A Bůh s láskou přijal za své,
co sám v tobě stvořil, a chtěl být skutečně viděn v člověku, v němž chtěl být předtím viděn jako v obraze; a tak se sám stal skutečně člověkem,
jehož chtěl mít předtím sobě podobného.
Narodí se tedy Kristus, aby porušené lidské přirozenosti svým narozením znovu dal neporušenost. Stává se dítětem, nechá se krmit, prožívá různá
období lidského věku, aby znovu nastolil jediný věk dokonalý a trvalý, který on sám stvořil. Je člověkem, aby člověk už nemohl padnout; tomu,
kterého stvořil k životu pozemskému, dává nyní nebeský život; v tom, jemuž vdechl ducha lidského, probouzí božského ducha. A tak celého člověka
pozdvihuje k Bohu a nenechává v něm nic, co patří k hříchu, ke smrti, k strasti, k bolesti a k pozemskosti. To nám dává náš Pán Ježíš Kristus,
neboť on s Otcem v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje nyní i vždycky i po věčné věky věků. Amen.
RESPONSORIUM
1 Petr 2, 4a. 5a; Žl 118, 22b
O.
K Pánu přistupujte, k živému kameni. *
A vy sami se staňte živými kameny pro duchovní chrám.
V.
On je ten kámen, který se stal kvádrem nárožním. *
A vy sami se staňte živými kameny pro duchovní chrám.
MODLITBA
Modleme se:
Bože, tys učinil svatého biskupa Petra Chryzologa slavným hlasatelem svého vtěleného Slova;
na jeho přímluvu pomáhej i nám, ať v srdci rádi uvažujeme o tajemstvích spásy a svými skutky o
nich vydáváme spolehlivé svědectví. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Nakonec se připojí:
Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.
Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.
Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin,
může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i
zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie
|