[ nová verze ]
27. květen 2013, Pondělí
4. týden žaltáře
Druhé mezidobí, 8. týden
Sv. Augustina z Canterbury, biskupa, nezávazná památka
Výročí posvěcení katedrály sv. Bartoloměje (v plzeňské diecézi), svátek
Pro OP: Bl. Ondřeje Franchiho, biskupa, nezávazná památka
invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl.
večerní chvály
kompletář
nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb
uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu
latinská verze
nahlásit chybu
|
Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz 27. květen 2013
Sv. Augustina z Canterbury, biskupa, nezávazná památka
Byl benediktinem v opatství sv. Ondřeje v Římě. Papež Řehoř Veliký ho
poslal, aby spolu s dalšími čtyřiceti mnichy hlásal evangelium v Anglii (597). Cestou byl ve Francii vysvěcen na biskupa. Kentský král Ethelbert
mu postoupil poblíž Canterbury pahorek s pozemky na stavbu opatství a katedrály a přijal
křest. Z prvních křesťanských století se tam do té doby udrželo křesťanství jen v hornatých oblastech Skotska a Walesu.
Položil tedy základy organizační struktury Církve v Anglii a podle pokynů papeže dbal při šíření křesťanství místních zvyklostí. Podařilo se mu
získat velkou část obyvatelstva a vychovat domácí kněze. Zemřel 26. V. kolem roku 605.
MODLITBA SE ČTENÍM
V.
Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.
Aleluja.
HYMNUS
Pastýřů hlavo, Kriste, jejich Vládce,
slavit dnes chceme svátek jednoho z nich,
proto mu pěje naše vděčné stádce
píseň chval zbožných.
Duch plný darem pomazání svého
obhájce pravdy učinil si z něho,
pevného v boji, aby mohl tvůj lid
na pastvy vodit.
On svému stádu vzorem byl i vůdcem,
byl světlem slepých, všude mírnil bídu,
všem stal se vším, byl prozíravým otcem
Božího lidu.
Kriste, jenž dáváš věnce zasloužené
svým věrným v nebi, dej ať ve svém díle
jdem s tímto vůdcem a tak dosáhneme
i téhož cíle.
Buď věčná sláva nejvyššímu Otci,
stejná buď tobě, Vládce, Spasiteli,
Svatému Duchu chválou stejně vroucí
ať zní svět celý. Amen.
ŽALMY
Ant. 1 Jak je Bůh dobrý k těm, kdo čisté srdce mají.
Žalm 72 (73)
Proč trpí spravedlivý
Blahoslavený, kdo se nepohorší nade mnou. (Mt 11, 6)
I
1 Jak je Bůh dobrotivý k poctivým, *
jak dobrý k těm, kdo čisté srdce mají!
2 Přesto mé nohy málem klopýtly, *
mé kroky jen tak tak že neuklouzly:
3 neboť jsem vychloubačům záviděl, *
když jsem tak viděl, jak se hříšným daří. –
4 Vždyť oni žádnou strastí netrpí *
a jejich tělo zdravé je a tučné.
5 Jsou vzdáleni všem lidským trampotám *
a nesouží se jako druzí lidé. –
6 Pýchou se skví jak zlatým řetězem, *
jak rouchem oděni jsou násilnictvím.
7 Z tučnosti prýští jejich nepravost *
a zlými úmysly jim srdce kypí.
8 Pošklebují se, mluví darebně, *
z povýšenosti ubližují slovem. –
9 Ústy si troufají až na nebe *
a jejich jazyk zrejdí celou zemi.
10 A proto se k nim obrací můj lid *
a loká jejich slova jako vodu.
11 Říkají: „Jak by o tom věděl Bůh? *
Je Nejvyššímu vůbec něco známo?“
12 Vidíte, tak si vedou hříšníci, *
jsou stále mocnější a žijí šťastně.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Jak je Bůh dobrý k těm, kdo čisté srdce mají.
Ant. 2 Jejich smích se obrátí v nářek a radost ve smutek.
II
13 Marně jsem tedy bezúhonně žil *
a omýval si ruce v nevinnosti?
14 Abych byl jenom týrán den co den *
a každé ráno dostával jen bití? –
15 Když jsem si pomyslel: „Mluv jako oni,“ *
byl bych tím jenom zradil rod tvých synů.
16 Hloubal jsem tedy, jak to pochopit, *
a připadalo mi to velmi těžké,
17 až pronikl jsem v Boží tajemství *
a prohlédl jsem konce těchto lidí. –
18 Na kluzkou cestu jsi je uvedl *
a popravdě je vrháš do záhuby.
19 Jak najednou se propadají v nic, *
jak hroutí se a v náhlé hrůze hynou,
20 jak sen, jenž s procitnutím odplyne, *
ten obraz člověk zapudí, jen vstane.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Jejich smích se obrátí v nářek a radost ve smutek.
Ant. 3 Hle, hynou, kdo se tobě vzdalují, mým blahem je být v Boží blízkosti.
III
21 Když se mé srdce rozhořčovalo *
a bolest mi až k ledví pronikala,
22 byl jsem to hloupý, nic jsem nechápal, *
stál před tebou, jak nerozumné zvíře.
23 Já však chci trvale být u tebe, *
neboť ty sáms mě chopil za pravici.
24 Ty vždycky mě svou radou povedeš *
a nakonec pak do slávy mě přijmeš. –
25 Koho mám kromě tebe na nebi? *
A na zemi nic nežádám než tebe.
26 Ať tělo mé i srdce pominou – *
Pán je má skála a můj úděl navždy!
27 Hle, hynou, kdo se tobě vzdalují, *
zatratíš všechny, kdo tě opouštějí.
28 Mým blahem je být v Boží blízkosti †
já všechnu důvěru jen v Pána skládám *
a budu hlásat všechny jeho skutky.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Hle, hynou, kdo se tobě vzdalují, mým blahem je být v Boží blízkosti.
V.
Jak mi tvé příkazy na patře sládnou.
R.
Víc nežli med mi chutnají v ústech.
PRVNÍ ČTENÍ
Z knihy Job
2, 1-13
Joba zasaženého zhoubnými vředy navštěvují přátelé
1Jednoho dne se Boží synové zase shromáždili u Hospodina. Přišel s nimi i satan. Hospodin řekl satanovi:
2„Odkud přicházíš?“ A satan odpověděl Hospodinu:
„Procházel jsem zemi a potuloval jsem se po ní.“
3Tu řekl Hospodin satanovi: „Všiml sis mého služebníka Joba, že mu není na zemi podobného?
Je to muž bezúhonný, čestný, bohabojný a varuje se zlého. Dosud setrvává ve své bezúhonnosti,
zbytečně jsi mě navedl, abych ho trápil.“ 4I odpověděl satan Hospodinu: „Kůži za kůži,
všechno, co člověk má, dá za svůj život. 5Jen vztáhni svou ruku a dotkni se jeho kostí a
masa a uvidíš, zda ti nebude zlořečit do tváře!“ 6Tu řekl Hospodin satanovi: „Hle,
je v tvé moci, jen jeho života ušetři!“
7Satan odešel od Hospodina a zasáhl Joba zhoubnými vředy od chodidla až po temeno hlavy.
8A Job si bral střepinu, aby se jí škrábal, když sedával na hromadě smetí.
9Jeho žena mu řekla: „Dosud se držíš té své bezúhonnosti? Proklej Boha a zemři!“
10I řekl jí: „Mluvíš jako blázen! Dobro bereme od Boha, a zlo brát nemáme?“ V tom ničem Job svými rty nezhřešil.
11Tu uslyšeli tři Jobovi přátelé o celém tom velkém neštěstí, které ho stihlo,
a proto přišel každý ze svého kraje: Elifaz z Temanu, Bildad ze Šuachu a Sofar z Námy.
Smluvili se spolu, že ho přijdou potěšit a politovat. 12Již zdaleka ho uviděli, ale nepoznali ho.
I dali se do hlasitého pláče, roztrhli svůj šat a posypali si hlavy popelem. 13Seděli u něho na
zemi sedm dní a sedm nocí a nikdo mu ani slovo neřekl, neboť viděli, že jeho bolest je převeliká.
RESPONSORIUM
Žl 38 (37), 2. 3. 4. 12
O.
Nekárej mě, Pane, ve svém hněvu, zaryly se do mě tvoje šípy. *
Pro tvůj hněv mám tělo jednu ránu.
V.
Všichni moji přátelé a druzi mému neštěstí se vysmívají. *
Pro tvůj hněv mám tělo jednu ránu.
DRUHÉ ČTENÍ
Z listu svatého Řehoře Velikého, papeže
(Lib. 11, 36: MGH, 1899, Epistolae, 2, 305-306)
Anglický národ osvítilo světlo víry
Sláva na výsostech Bohu a na zemi pokoj lidem dobré vůle,1 neboť obilné
zrno padlo do země a odumřelo, aby vydalo hojný užitek.2 A ten, z jehož
smrti žijeme, z jehož slabosti jsme silní, jehož utrpením jsme zbaveni
utrpení, pro jehož lásku hledáme v Británii bratry, které ani neznáme,
a jehož milostí nacházíme ty, které jsme hledali, ačkoli jsme je neznali,
ten nevládne jen v nebi.
Kdo je schopen vylíčit radost, která se zmocnila srdce všech věřících, že
anglický národ působením milosti všemohoucího Boha i tvým úsilím, bratře,
se zbavil temnoty bludů a dal se osvítit světlem pravé víry; že s plným
přesvědčením teď šlape po modlách, jimž se předtím s nesmyslným strachem
podroboval; že se s čistým srdcem koří všemohoucímu Bohu; že povstal ze
špatností a drží se správných zásad, které jsou mu zvěstovány; že se
duchem podřizuje božským přikázáním a roste v poznání; že se při modlitbě
sklání až k zemi, aby jeho mysl nezůstávala při zemi. Čí je to dílo, ne-
li toho, který řekl: Můj Otec je až dosud činný, i já jsem činný?3
Aby ukázal, že se svět neobrací lidskou moudrostí, ale silou Boží, poslal
Bůh do světa a vybral si za hlasatele lidi nevzdělané. A dělá to i teď,
neboť koná v anglickém národě prostřednictvím lidí slabých veliké věci.
Ale takový už je tento nebeský dar, nejmilejší bratře, že vedle veliké
radosti přináší i velikou obavu.
Vím dobře, že všemohoucí Bůh činí skrze tvou lásku v národě, který si
vyvolil, veliké divy. Musíš se však pro tento Boží dar s bázní radovat
a s radostí bát; radovat se, neboť vnější divy přitahují srdce Angličanů
k vnitřní milosti; bát se však, aby se slabý duch pro ta znamení zpupně
nepovyšoval: to, co mu navenek přináší čest, mohlo by mu být vnitřně pro
jeho domýšlivost příležitostí k pádu.
Musíme mít na mysli, jak se učedníci s radostí vrátili z hlásání
evangelia a řekli svému nebeskému Učiteli: Pane, dokonce i zlí duchové se
nám podrobují ve tvém jménu.4 Ihned však museli vyslechnout odpověď:
Neradujte se z toho, spíše se radujte, že jsou vaše jména zapsána v nebi.5
1 srov. Lk 2, 14
2 srov. Jan 12, 24
3 Jan 5, 17
4 Lk 10, 17
5 Lk 10, 20
RESPONSORIUM
Flp 3, 17; 4, 9; 1 Kor 1, 10a
O.
Bratři, jednejte tak, jak jednám já, a dívejte se na ty, kdo žijí podle mého příkladu. *
Dělejte to, čemu jste se ode mě naučili, co jste ode mě převzali, ode mě slyšeli a na mně viděli. A Bůh, dárce pokoje, bude s vámi, aleluja.
V.
Napomínám vás, bratři, jménem našeho Pána Ježíše Krista: Buďte všichni zajedno. *
Dělejte to, čemu jste se ode mě naučili, co jste ode mě převzali, ode mě slyšeli a na mně viděli. A Bůh, dárce pokoje, bude s vámi, aleluja.
MODLITBA
Modleme se:
Bože, tys přivedl kázáním svatého biskupa Augustina lid Anglie k světlu evangelia; prosíme tě,
dej, ať příklad jeho apoštolského úsilí přináší v tvé Církvi trvalý užitek. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Nakonec se připojí:
Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.
Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.
Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin,
může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i
zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie
|