[ nová verze ]
1. prosinec 2012, Sobota
2. týden žaltáře
Druhé mezidobí, 34. týden Sv. Edmunda Kampiána, kněze a mučedníka, nezávazná památka Pro OP: Bl. Jana z Vercelli, kněze, nezávazná památka Sobotní památka Panny Marie
invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl. první večerní chvály
kompletář po prvních chválách
vigilie
nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb
uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu
latinská verze
nahlásit chybu
|
Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz 1. prosinec 2012 Sv. Edmunda Kampiána, kněze a mučedníka, nezávazná památka
Narodil se 25. I. 1540 v Londýně. Už na studiích v oxfordské koleji
vynikal řečnickým nadáním a dosáhl hodnosti mistra svobodných umění. Jako anglikánský
jáhen se při studiu teologie a církevních Otců stal katolíkem. Po krátkém pobytu ve Francii
vstoupil v roce 1573 k jezuitům. Studoval v Brně a v Praze, kde byl v roce 1579 vysvěcen na kněze.
Tam také založil první českou Mariánskou družinu a působil jako profesor rétoriky, filozofie a teologie.
V roce 1580 se vrátil do Anglie, aby tam působil mezi katolíky. Neohroženě hájil svou víru
a nezradil ji ani při několikerém mučení. Na rozkaz královny Alžběty byl 1. XII. 1581 oběšen.
V roce 1886 byl prohlášen za blahoslaveného a 1970 za svatého.
MODLITBA SE ČTENÍM
V.
Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému, jako byla na počátku i nyní i vždycky a na věky věků. Amen.
Aleluja.
HYMNUS
Přej, mučedníku blažený,
jas vítěznému svému dni:
vždyť za svou krev jsi v odměnu
obdržel slávy korunu.
Z tmy světa tebe tento den,
v němž zdolals kata se soudcem,
povznesl k sídlům nebeským
a spojil v blahu s Kristem tvým.
V andělském sboru se dnes již
ve sněhobílém rouchu skvíš,
jež pro svědectví statečné
jsi omyl v lázni krve své.
(omylas v lázni krve své.)
Pros za nás teď a při nás stůj,
ať Kristus laskavý sluch svůj
už nakloní k nám milostiv
a netrestá náš každý hřích.
Na chvíli aspoň sestup sem
s Kristovou přízní zároveň,
ať smysly, na nichž hříchy lpí,
slast odpuštění pocítí.
Čest budiž Otci se Synem
i s Duchem Utěšitelem
za to, že věnčí hlavu tvou
zářivé slávy korunou. Amen.
ŽALMY
Ant. 1 Pán velké divy učinil, on sám, vždyť jeho láska trvá navěky.
Žalm 135 (136)
Velikonoční chvalozpěv
Když mluvíš o tom, co učinil Pán, chválíš ho. (Cassiodorus)
I
1 Velebte Pána, vždyť je dobrotivý, *
vždyť jeho láska trvá na věky.
2 Velebte Boha nade všemi bohy, *
vždyť jeho láska trvá na věky.
3 Velebte Pána nade všemi pány, *
vždyť jeho láska trvá na věky. –
4 On velké divy učinil, on sám, *
vždyť jeho láska trvá na věky.
5 On v moudrosti své stvořil nebesa, *
vždyť jeho láska trvá na věky.
6 On nad vodami zemi rozprostřel, *
vždyť jeho láska trvá na věky.
7 On stvořil všechna světla veliká, *
vždyť jeho láska trvá na věky.
8 To slunce, aby vládlo nade dnem, *
vždyť jeho láska trvá na věky.
9 Měsíc a hvězdy k vládě nad nocí, *
vždyť jeho láska trvá na věky. –
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Pán velké divy učinil, on sám, vždyť jeho láska trvá navěky.
Ant. 2 Vyvedl Izraele z Egypta přemocnou rukou, napřaženou paží.
II
10 V prvorozencích Egypťany zhubil, *
vždyť jeho láska trvá na věky.
11 Vyvedl z jejich středu Izraele, *
vždyť jeho láska trvá na věky.
12 Přemocnou rukou, napřaženou paží, *
vždyť jeho láska trvá na věky.
13 On Rákosové moře přeťal v části, *
vždyť jeho láska trvá na věky.
14 Provedl Izraele mezi nimi, *
vždyť jeho láska trvá na věky.
15 Do moře smetl faraóna s vojskem, *
vždyť jeho láska trvá na věky. –
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Vyvedl Izraele z Egypta přemocnou rukou, napřaženou paží.
Ant. 3 Vzdávejme díky Bohu, Pánu nebes, od našich nepřátel nás osvobodil.
III
16 Hrůzami pouště převedl svůj národ, *
vždyť jeho láska trvá na věky.
17 On mocné krále potíral svou silou, *
vždyť jeho láska trvá na věky;
18 on skvělé krále pobíjel svou mocí, *
vždyť jeho láska trvá na věky.
19 Sehona, jenž byl králem Amoritů, *
vždyť jeho láska trvá na věky.
20 Jakož i Oga, krále bašanského, *
vždyť jeho láska trvá na věky.
21 Dal jejich kraje potom za dědictví, *
vždyť jeho láska trvá na věky.
22 Dědictví Izraeli, svému lidu, *
vždyť jeho láska trvá na věky. –
23 On vzpomněl na nás v našem ponížení, *
vždyť jeho láska trvá na věky.
24 Od našich nepřátel nás osvobodil, *
vždyť jeho láska trvá na věky.
25 On dává pokrm všemu živoucímu, *
vždyť jeho láska trvá na věky. –
26 Vzdávejte díky Bohu, Pánu nebes, *
vždyť jeho láska trvá na věky.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Vzdávejme díky Bohu, Pánu nebes, od našich nepřátel nás osvobodil.
V.
Ukazuj mi, Pane, svoje cesty.
R.
Uč mě kráčet tvými stezkami.
PRVNÍ ČTENÍ
Z listu svatého apoštola Judy
1-8.12-13.17-25
Odsouzení bezbožných a napomenutí věřícím
1Juda, služebník Ježíše Krista, bratr Jakubův, povolaným, milovaným od Boha Otce a uchovávaným pro Ježíše Krista.
2Kéž se vám rozhojní milosrdenství, pokoj a láska!
3Milovaní, vážně jsem pomýšlel na to, že vám napíšu o naší společné spáse. Ale teď mě to nutí vybídnout vás v dopise
k tomu, abyste vedli boj pro víru, která byla jednou provždy křesťanům svěřena. 4Vloudili se totiž mezi vás jistí
lidé, kteří byli už dávno předem označeni k tomuto odsouzení. Tito bezbožníci zaměňují milost našeho Boha za prostopášnost a zapírají jediného Vládce
a Pána Ježíše Krista.
5Chci vám však připomenout – i když to už jednou provždy všechno víte – že když Pán zachránil svůj lid
z Egypta, zahubil potom ty, kteří neuvěřili. 6Také anděly, kteří si neuchovali svoje důstojenství, ale opustili
svůj příbytek, uchovává pro soud v onen velký den ve věčných poutech v pekelných temnotách. 7Právě tak Sodoma
a Gomora a okolní města, která se podobným způsobem oddávala protipřirozenému smilnění a propadla zvrhlosti, jsou pro výstrahu trestána věčným ohněm.
8Přesto i tito blouznivci podobně poskvrňují tělo, nechtějí nad sebou uznávat Pána a pohrdavě mluví o oslavených.
12Jsou to skvrny na vašich hodech lásky, beze studu s vámi hodují a pasou sami sebe. Jsou to mraky bez vody,
sem tam honěné větry, stromy stojící na podzim bez plodů, dvakrát odumřelé, vykořeněné, 13divoké mořské vlny, které jako
pěnu vyvrhují svou špínu, bludné hvězdy, pro které je navěky připravena nejhlubší tma.
17Vy však, milovaní, pamatujte na to, co vám dříve pověděli apoštolové našeho Pána Ježíše Krista.
18Říkali vám: „V poslední době povstanou posměvači, žijící podle
svých bezbožných žádostí.“ 19To jsou ti, kdo působí roztržky, lidé jen pozemsky smýšlející, v nichž není Duch.
20Ale vy, milovaní, stavte svůj život na své přesvaté víře, modlete se ve spojení s Duchem Svatým,
21uchovejte se v Boží lásce a očekávejte milosrdenství našeho Pána
Ježíše Krista pro věčný život. 22Smilujte se nad těmi, kdo kolísají, 23jiné
zachraňte z ohně a vytáhněte je; nad jinými se však smilujte plni bázně, ošklivte si
i šat potřísněný tělesností.
24Tomu, který má moc uchránit vás před pádem a uvést vás radostné a čisté před svou velebnost,
25jedinému Bohu, který nás zachránil, buď skrze Ježíše Krista,
našeho Pána, sláva, velebení, vláda a moc, jak to bylo přede vším časem, tak buď nyní i navždycky. Amen.
RESPONSORIUM
Tit 2,12-13; Žid 10,24
O.
Žijme v tomto nynějším věku rozvážně, spravedlivě a zbožně *
a očekávejme v blažené naději slavný příchod našeho velikého Boha a Spasitele Krista Ježíše.
V.
Starejme se jeden o druhého a pobízejme se k lásce a k dobrým skutkům. *
A očekávejme v blažené naději slavný příchod našeho velikého Boha a Spasitele Krista Ježíše.
DRUHÉ ČTENÍ
Z dopisu svatého Edmunda Kampiána lordům tajné rady anglické královny
(Dopis psaný anglicky kol. 19. VII. 1580 vydal J. H. Pollen, S. J.: Campion’s Ten Reasons,
London, Roehampton 1914, str. 10-11)
Pro slávu Boží a k prospěchu vašich duší
chci vyložit a ospravedlnit víru katolické Církve
Když jsem odešel z Německa a z Čech, poslán svými nadřízenými, a odvážil jsem se vstoupit
do této ušlechtilé země, mé drahé vlasti, pro slávu Boží a k prospěchu duší, považoval jsem
za pravděpodobné, že budu v tomto zvědavém, bdělém a podezřívavém světě dříve či později
na své cestě zadržen a zastaven. Proto pro všechny případy a v nejistotě, co se se mnou bude dít,
dá-li mi Bůh tu milost, abych trpěl ve vězení, považoval jsem za nutné připravit toto psaní,
s přáním dát je Vašim lordstvům k přečtení, abyste dobře poznali můj případ.
Přiznávám, že jsem (třebaže nehodný) kněz katolické Církve a Bůh mi dopřál, že jsem mohl těchto posledních
osm let zasvětit životu v Tovaryšstvu Ježíšově. Tím jsem na sebe vzal zvláštní způsob služby pod praporem
poslušnosti a vzdal jsem se všeho zájmu o dosažení bohatství, poct, požitků a ostatních světských potěšení.
Na rozkaz našeho generálního představeného jsem podnikl cestu z Prahy do Říma a z Říma do Anglie
se stejnou radostí, s jakou bych šel, kdybych byl poslán do kterékoli křesťanské nebo pohanské země.
Mým úkolem je nezištně hlásat evangelium, udělovat svátosti, učit neznalé, napravovat hříšníky,
vyvracet bludy – zkrátka volat k duchovní pohotovosti proti neřestem a pyšné nevědomosti,
jež se zmocnily velkého počtu mých drahých krajanů.
Žádám pro slávu Boží s veškerou pokorou a podle vašich dispozic tři druhy nezaujatého a klidného vyslechnutí:
první před Vašimi ctihodnostmi, kde chci rozmlouvat o náboženství, pokud se týká obecného blaha
a Vašich vznešeností; druhé, kde chci obšírněji promluvit před doktory a mistry a vybranými muži
z obou univerzit a vyložit víru naší katolické Církve na základě nesčíslných důkazů z Písma, koncilů,
církevních Otců, historie a přirozených i morálních důvodů; třetí před právníky,
církevními i světskými, kde chci tuto víru ospravedlnit tím, co vyplývá z dosud platných a uplatňovaných zákonů.
Jestliže tyto mé nabídky budou zamítnuty a mé úsilí nebude mít žádný výsledek, a já,
když jsem ujel tisíce mil, abych vám prokázal dobro, budu odměněn krutostí, nemám už nic,
co bych řekl, kromě toho, že poroučím tuto vaši a mou záležitost Všemohoucímu Bohu; on zkoumá
lidská srdce. Ať nám udělí svou milost a uvede nás ve vzájemnou shodu přede dnem odplaty,
abychom mohli být přáteli aspoň v nebi, kde budou všechny křivdy zapomenuty.
RESPONSORIUM
Lk 10, 2; Sk 1, 8
O.
Pevně očekávám a mám naději, že v ničem nedojdu hanby, ale že teď jako vždycky
* budu moci svým neohroženým počínáním na sobě oslavit Krista, ať svým životem, ať svou smrtí.
V.
Vždyť pro mě život je Kristus a smrt ziskem. *
Budu moci svým neohroženým počínáním na sobě oslavit Krista, ať svým životem, ať svou smrtí.
MODLITBA
Modleme se:
Bože, tys vyzbrojil svatého mučedníka Edmunda nezlomnou statečností, aby hájil
pravou víru a prvenství apoštolského stolce; vyslyš naše prosby a posiluj nás v naší slabosti, abychom i my až do konce
vytrvali v tvé pravdě. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Nakonec se připojí:
Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.
Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.
Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin,
může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i
zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie
|