[ nová verze ]
25. srpen 2012, Sobota
4. týden žaltáře
Druhé mezidobí, 20. týden Sv. Josefa Kalasanského, kněze, nezávazná památka Sv. Ludvíka, nezávazná památka Sv. Benedikta, Jana, Matouše, Izáka a Kristina, mučedníků, nezávazná památka Sobotní památka Panny Marie
invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl. první večerní chvály
kompletář po prvních chválách
vigilie
nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb
uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu
latinská verze
nahlásit chybu
|
Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz 25. srpen 2012 Sv. Ludvíka, nezávazná památka
Narodil se roku 1214 v Poissy. Po předčasné smrti svého otce Ludvíka
VIII. se stal (1226) francouzským králem; dokud nedosáhl plnoletosti,
vládla místo něho jeho energická matka Blanka Kastilská. Oženil se (1234)
s Markétou Provensálskou a dobře vychoval svých 11 dětí. Snažil se nejen
žít, ale i vládnout podle křesťanských zásad. Přísně dbal na dodržování
spravedlnosti. Byl velkým přítelem klášterů; sám se stal členem III. řádu
sv. Františka. Ujímal se chudých a stavěl nemocnice. Snažil se urovnávat
spory bez války, ale nebyl zbabělcem; když bylo třeba, dovedl rázně
zasáhnout. Podnikl dvě křížové výpravy na osvobození Svaté země (1248 a
1270). Při druhé se nakazil morem a zemřel 25. VIII. 1270 poblíž dnešního
města Tunisu. V roce 1297 byl prohlášen za svatého.
MODLITBA SE ČTENÍM
V.
Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému, jako byla na počátku i nyní i vždycky a na věky věků. Amen.
Aleluja.
HYMNUS
Ježíši, Spasiteli náš,
koruno slávy v nebesích,
dnes nakloň vlídnější svou tvář
k modlitbě tebe prosících.
Dnes vyznavač tvůj vznešený
se zaskvěl novou jasností,
dnes vzpomínáme naň i my,
tvůj lid, výroční slavností.
Přes vše, co svět mu sliboval,
on přešel čistou šlépějí,
s tebou se cestou spásy dal
a sledoval vždy věrně ji.
K prchavým světským radostem
nepřipjal právem srdce své,
tak došel v sídle nebeském
odměny nepomíjivé.
A proto pomoz také nám
jít žitím v jeho šlépějích
a odpusť k jeho přímluvám
svých služebníků všechen hřích.
Laskavý Vládce, Ježíši,
buď s Otcem ti čest nejvyšší,
i Duchu, který těší nás,
po všechny věky, v každý čas. Amen.
ŽALMY
Ant. 1 Pán svolává shora nebesa i zem, odhodlán konat nad svým lidem soud.
Žalm 49 (50)
Pravá bohoslužba
Nepřišel jsem Zákon zrušit, ale naplnit. (Mt 5, 17)
I
1 Pán mluví, Pán a Bůh, a volá zem *
od slunce východu až na západ.
2 Ze Siónu, té hory překrásné, *
se v oslnivé záři zjevuje.
3 To přichází náš Bůh a nemlčí, †
všespalující oheň před ním jde, *
okolo něho bouře burácí. –
4 Svolává shora nebesa i zem, *
odhodlán konat nad svým lidem soud:
5 „Shromážděte mi moje vyvolené, *
co při oběti stvrdili mou smlouvu!“
6 A nebe hlásá jeho spravedlnost, *
že on je Bůh a právem rozsoudí.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Pán svolává shora nebesa i zem, odhodlán konat nad svým lidem soud.
Ant. 2 Ke mně volej za dnů soužení a vysvobodím tě.
II
7 „Slyš, můj lide, nyní promluvím! *
Izraeli, proti tobě svědčím. *
Viním tě a soudím tváří v tvář, *
neboť já jsem Pán a já jsem Bůh tvůj!
8 Nekárám tě pro tvé oběti, *
mám tvé žertvy stále před očima.
9 Nevezmu však býky z chlévů tvých, *
ani nechci kozly z tvého stáda. –
10 Vždyť mně patří všechna lesní zvěř, *
tisíce mám zvířat na svých horách.
11 Znám i všechno ptactvo nebeské, *
mé je vše, co na polích se hemží.
12 Kdybych lačněl, tobě nepovím; *
můj je svět i vše, co obsahuje. –
13 Cožpak já chci býčí maso jíst, *
cožpak se chci napít kozlí krve?
14 Oběť chvály Bohu přinášej, *
plň své sliby vůči Nejvyššímu!
15 Ke mně volej za dnů soužení, *
vysvobodím tě a vzdáš mi úctu!“
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Ke mně volej za dnů soužení a vysvobodím tě.
Ant. 3 Mne uctívá, kdo vzdává oběť chvály.
III
16 Kdežto hříšníkovi řekne Bůh: †
„Nač mi odříkáváš přikázání *
a mou smlouvu darmo bereš do úst,
17 když se vzpíráš mému vedení, *
odhazuješ za hlavu má slova? –
18 Zloděje když vidíš, běžíš s ním, *
s cizoložníky jsi jedna ruka;
19 ústa ke špatnostem otvíráš *
a tvůj jazyk osnuje lež na lež; –
20 o svém bratru mluvíš hanebně, *
na syna své matky kydáš hanu.
21 Tohle děláš – kdybych k tomu mlčel, *
myslil bys, že já jsem jako ty. –
22 Pochopte, kdo jste Boha zapomněli, *
nežli vás vydám zkáze bez úniku!
23 Mne uctívá, kdo vzdává oběť chvály; *
kdo správně žije, dojde Boží spásy!“
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Mne uctívá, kdo vzdává oběť chvály.
V.
Nepřestáváme se za vás modlit a prosit.
R.
Abyste dobře poznali Boží vůli.
PRVNÍ ČTENÍ
Z knihy proroka Izaiáše
37, 21-35
Proroctví o asyrském králi
21Izaiáš, syn Amosův vzkázal Ezechiášovi: Tak praví Hospodin, Bůh Izraele: Pokud jde o tvou modlitbu ke mně,
týkající se asyrského krále Senacheriba, 22toto praví Hospodin proti němu:
Pohrdá tebou a posmívá se ti panna, dcera Siónu,
za tebou potřásá hlavou dcera Jeruzaléma.
23Koho jsi potupil, komu ses rouhal?
Proti komu jsi povznesl hlas
a pyšně zdvihl své oči?
Proti Svatému Izraele!
24Svými služebníky jsi potupil Pána,
neboť jsi řekl: S množstvím svých vozů
jsem vyjel na horské výšiny, na hřebeny Libanonu.
Skácel jsem jeho vysoké cedry,
jeho nejkrásnější cypřiše.
Pronikl jsem až do jeho nejzazších výšek,
do houštiny jeho lesa.
25Vykopal jsem studny a pil vody v cizích zemích.
Chodidly svých nohou jsem vysušil
všechny egyptské řeky.‘
26Což jsi to neslyšel?
Dávno jsem to učinil. Od prastarých dob
jsem to připravoval, teď jsem to uskutečnil.
Došlo ke zničení:
opevněná města se změnila ve zpustošené trosky.
27Jejich obyvatelé, zbaveni sil,
se zděsili, zahanbili.
Stali se podobnými trávě na poli,
zelenému býlí a pleveli na střeše
spálenému východním větrem.
28Znám, jak sedáš,
jak vycházíš a přicházíš,
i tvoje zuření proti mně.
29Protože proti mně zuříš,
takže se tvá zpupnost dostala do mých uší,
proto vložím do tvého chřípí kroužek,
uzdu do tvých pysků
a odvedu tě zpět cestou,
po níž jsi přišel.
30Tobě, Ezechiáši, bude znamením toto:
Jezte letos, co lze sebrat,
druhý rok to, co samo vzroste,
třetí rok sejte a žněte,
sázejte vinice a jezte jejich plody!
31Zbytek z Judova domu, který zůstal,
zapustí kořen dolů
a plod vydá vzhůru.
32Z Jeruzaléma totiž vyjde zbytek,
to, co se zachránilo ze siónské hory.
Způsobí to horlivost Hospodina zástupů.
33Proto tak praví Hospodin o asyrském králi:
Nevejde do tohoto města,
nevstřelí tam šíp,
nenastaví proti němu štít,
neobklíčí ho náspem.
34Vrátí se cestou, kterou přišel,
a nevejde do tohoto města – praví Hospodin.
35Ochráním toto město a vysvobodím ho
kvůli sobě a kvůli svému služebníku Davidovi.“
RESPONSORIUM
Iz 52, 9-10
O.
Hospodin utěšil svůj lid, vykoupil Jeruzalém. *
A všechny končiny země uzří spásu našeho Boha.
V.
Obnažil Hospodin své svaté rámě před očima všech národů. *
A všechny končiny země uzří spásu našeho Boha.
DRUHÉ ČTENÍ
Z duchovní závěti svatého Ludvíka synovi
(Acta Sanctorum Augusti 5 [1868], 546)
Spravedlivý král povznáší zemi
Nejdražší synu, především ti dávám naučení, abys miloval Pána, svého
Boha, celým svým srdcem a celou svou silou, neboť bez toho není spásy.
Synu, musíš se vyhýbat všemu, o čem víš, že se to Bohu nelíbí, to znamená
každému smrtelnému hříchu; raději musíš strpět všechna možná muka, než
abys udělal nějaký smrtelný hřích.
Dopustí-li Bůh na tebe nějaké utrpení, musíš to ochotně snášet, děkovat
za to a chápat, že je to k tvému dobru a že sis to snad zasloužil. A
dopřeje-li ti Bůh nějaký úspěch, musíš mu pokorně děkovat a dávat pozor,
aby tě přitom nezkazila pýcha nebo něco jiného, neboť nesmíš to, cos od
Boha dostal, obrátit proti němu nebo ho tím urážet.
Zúčastňuj se rád a zbožně bohoslužeb Církve, a v kostele se měj na
pozoru, aby ses nerozhlížel, zbytečně nemluv, ale zbožně se modli k Bohu
ústy nebo rozjímáním v srdci.
Měj soucitné srdce vůči chudým, ubohým a trpícím, a podle možnosti jim
poskytuj pomoc a útěchu. Za všechna dobrodiní, která ti Bůh udělí, mu
vzdávej díky, aby ti Bůh mohl dát ještě více. Vůči svým poddaným jednej
spravedlivě a neodchyluj se od spravedlnosti vpravo ani vlevo; a vždycky
buď spíše na straně chudého než bohatého, dokud nebudeš s jistotou znát
pravdu. Starej se o to, aby všichni, nad nimiž budeš mít moc, a především
osoby církevní a řeholní, žili pod ochranou spravedlnosti a pokoje.
Buď poslušně oddán naší matce římské církvi a nejvyššímu veleknězi jako
duchovnímu otci. Usiluj o to, aby byl z tvé země vymýcen každý hřích, a
zvláště rouhání a bludy.
Nejdražší synu, nakonec ti dávám požehnání, jaké může dát milující otec
synovi. Svatá Trojice a všichni svatí ať tě chrání od všeho zlého. Ať ti
dá Bůh milost, abys konal jeho vůli, a tím mu sloužil a vzdával čest,
abychom po tomto životě společně dospěli k němu a mohli ho vidět, milovat
a chválit bez konce. Amen.
RESPONSORIUM
Srov. 2 Král 18, 3.5.6.7
O.
Konal, co se líbilo Pánu, nebylo mu rovného mezi všemi králi. Přimkl se k Bohu *
a nesešel z jeho cesty.
V.
Dbal na jeho přikázání a Pán byl s ním. *
A nesešel z jeho cesty.
MODLITBA
Modleme se:
Bože, tys převedl svatého Ludvíka ze starostí o pozemskou vládu do slávy
tvého království v nebi; na jeho přímluvu veď i nás, abychom plněním
svých povinností usilovali o příchod tvého království k nám. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Nakonec se připojí:
Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.
Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.
Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin,
může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i
zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie
|