[ nová verze ]
13. srpen 2012, Pondělí
3. týden žaltáře
Druhé mezidobí, 19. týden Sv. Ponciána, papeže, a Hippolyta, kněze, mučedníků, nezávazná památka Pro OP: Sv. Alexandra Longa, kněze, a druhů, mučedníků, pro připomínku
invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl. večerní chvály
kompletář
nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb
uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu
latinská verze
nahlásit chybu
|
Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz 13. srpen 2012 Sv. Ponciána, papeže, a Hippolyta, kněze, mučedníků, nezávazná památka
Na začátku vlády císaře Maximina (235) byli oba odsouzeni k nuceným pracím
v dolech na ostrově Sardinii a v krátké době tam zemřeli vyčerpáni nezdravým prostředím, namáhavou prací a hrubým zacházením. Jejich památka
se slavila společně v den, kdy byly za papeže Fabiána (236-250) jejich tělesné pozůstatky převezeny do Říma (13.VIII.): Poncián byl pohřben v
Kalistových katakombách a Hippolyt v katakombách při cestě vedoucí do Tivoli (via Tiburtina).
Poncián byl papežem v letech 230-235. Císař Alexandr Severus (222-235) se nechoval ke křesťanům nepřátelsky. Byla to doba vnějšího klidu a
organizačního upevňování Církve, ale zároveň vnitřního rozdvojení přímo v Římě. První papežský rozkol skončil teprve krátce před jeho smrtí. Spolu
se vzdoropapežem Hippolytem byl odsouzen k nuceným pracím v dolech. Po deportaci na Sardinii se vzdal papežského úřadu (28.IX.235) a vyzval
římské duchovenstvo, aby si zvolili jeho nástupce. Vzdoropapež následoval jeho příkladu a vybídl své stoupence, aby se podřídili novému papeži.
Hippolyt pocházel pravděpodobně z Malé Asie nebo z Alexandrie, byl žákem sv. Ireneje a za papeže Viktora I. (189-199) zaujímal významné postavení
jako teolog a církevní spisovatel. Na podstavci sochy, kterou mu jeho příznivci později postavili, je uvedeno jeho 15 spisů z nejrůznějších
oborů. Nynější druhá anafora a modlitba pro svěcení biskupa mají svůj základ v jím zaznamenaném textu. Když se stal papežem bývalý otrok
Zefyrin (199-217) a za nejbližšího spolupracovníka si vybral jáhna Kalista (také propuštěného otroka), vyčítal mu Hippolyt nepřesné vyjadřování o
třech božských Osobách, jeho vlastní výroky však v tomto ohledu také nebyly zcela správné. Po jeho smrti (217) neuznal volbu nového papeže
Kalista I. a přešel do otevřeného odboje. Stavěl se proti přijímání kajících odpadlíků zpět do Církve a proti manželským sňatkům svobodných
žen s otroky. Jako první vzdoropapež setrval v opozici i proti dalším dvěma papežům. Před svou mučednickou smrtí však vyzval své stoupence k
obnovení jednoty.
MODLITBA SE ČTENÍM
V.
Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému, jako byla na počátku i nyní i vždycky a na věky věků. Amen.
Aleluja.
HYMNUS
Ty Králi mučedníků svých,
koruno vyznávajících,
ty vedeš v říši nadhvězdnou,
kdo světskou slávou pohrdnou.
Svůj laskavý sluch nachyl k nám
i k našim snažným modlitbám.
Za chvály palem vítězných
nám hříšným odpusť všechen hřích.
Ty v mučednících vítězíš,
jak šetřit vyznavače víš:
nad hříchy dej nám vítězství
pro svoje milosrdenství.
To uděl, Otče přesvatý,
i Synu stejné podstaty,
jenž s Duchem, který těší nás,
nad světem vládneš v každý čas. Amen.
ŽALMY
Ant. 1 Náš Bůh přijde zjevně a mlčet nebude.
Žalm 49 (50)
Pravá bohoslužba
Nepřišel jsem Zákon zrušit, ale naplnit. (Mt 5, 17)
I
1 Pán mluví, Pán a Bůh, a volá zem *
od slunce východu až na západ.
2 Ze Siónu, té hory překrásné, *
se v oslnivé záři zjevuje.
3 To přichází náš Bůh a nemlčí, †
všespalující oheň před ním jde, *
okolo něho bouře burácí. –
4 Svolává shora nebesa i zem, *
odhodlán konat nad svým lidem soud:
5 „Shromážděte mi moje vyvolené, *
co při oběti stvrdili mou smlouvu!“
6 A nebe hlásá jeho spravedlnost, *
že on je Bůh a právem rozsoudí.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Náš Bůh přijde zjevně a mlčet nebude.
Ant. 2 Oběť chvály Bohu přinášej.
II
7 „Slyš, můj lide, nyní promluvím! *
Izraeli, proti tobě svědčím. *
Viním tě a soudím tváří v tvář, *
neboť já jsem Pán a já jsem Bůh tvůj!
8 Nekárám tě pro tvé oběti, *
mám tvé žertvy stále před očima.
9 Nevezmu však býky z chlévů tvých, *
ani nechci kozly z tvého stáda. –
10 Vždyť mně patří všechna lesní zvěř, *
tisíce mám zvířat na svých horách.
11 Znám i všechno ptactvo nebeské, *
mé je vše, co na polích se hemží.
12 Kdybych lačněl, tobě nepovím; *
můj je svět i vše, co obsahuje. –
13 Cožpak já chci býčí maso jíst, *
cožpak se chci napít kozlí krve?
14 Oběť chvály Bohu přinášej, *
plň své sliby vůči Nejvyššímu!
15 Ke mně volej za dnů soužení, *
vysvobodím tě a vzdáš mi úctu!“
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Oběť chvály Bohu přinášej.
Ant. 3 Milosrdenství chci, a ne oběť, poznání Boha je víc než celopaly.
III
16 Kdežto hříšníkovi řekne Bůh: †
„Nač mi odříkáváš přikázání *
a mou smlouvu darmo bereš do úst,
17 když se vzpíráš mému vedení, *
odhazuješ za hlavu má slova? –
18 Zloděje když vidíš, běžíš s ním, *
s cizoložníky jsi jedna ruka;
19 ústa ke špatnostem otvíráš *
a tvůj jazyk osnuje lež na lež; –
20 o svém bratru mluvíš hanebně, *
na syna své matky kydáš hanu.
21 Tohle děláš – kdybych k tomu mlčel, *
myslil bys, že já jsem jako ty. –
22 Pochopte, kdo jste Boha zapomněli, *
nežli vás vydám zkáze bez úniku!
23 Mne uctívá, kdo vzdává oběť chvály; *
kdo správně žije, dojde Boží spásy!“
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Milosrdenství chci, a ne oběť, poznání Boha je víc než celopaly.
V.
Slyš, můj lide, nyní promluvím!
R.
Já jsem Pán a já jsem Bůh tvůj!
PRVNÍ ČTENÍ
Z knihy proroka Ozeáše
14,2-10
Výzva k obrácení a příslib záchrany
Tak praví Hospodin:
2"Vrať se, Izraeli, k Hospodinu, svému Bohu,
neboť jsi padl pro svou nepravost.
3Vezměte s sebou slova modlitby
a obraťte se k Hospodinu;
řekněte mu: ‚Odpusť každou nepravost
a laskavě přijmi,
když ti budeme obětovat plod svých rtů.
4Asýrie nás nezachrání,
na koně nevsedneme,
nebudeme už říkat ‚Bohové naši!‘
dílu svých rukou,
poněvadž sirotek najde u tebe slitování."
5"Zhojím jejich zradu,
milovat je budu velkodušně,
neboť můj hněv se od nich odvrátí.
6Rosou budu Izraeli,
vykvete jak lilie
a jak Libanon vyžene své kořeny.
7Rozprostřou se jeho ratolesti,
jak oliva se bude skvít,
jak Libanon bude vonět.
8Vrátí se a v mém stínu budou bydlet,
obilí budou pěstovat,
vyraší jak réva,
budou mít věhlas jak libanonské víno.
9K čemu budou Efraimu modly?
Vyslyším ho a shlédnu na něj,
jsem zeleným cypřišem,
ode mě je tvůj plod.
10Kdo je moudrý, kéž tomu porozumí,
kdo má důvtip, ať to pozná!
Přímé jsou Hospodinovy cesty,
spravedliví po nich kráčejí,
bezbožní však na nich padnou."
RESPONSORIUM
Oz 14, 5; Jl 4, 21
O.
Zhojím jejich zradu, milovat je budu velkodušně, *
neboť můj hněv se od nich odvrátí.
V.
Jejich krev pomstím, bez trestu ji neponechám. Hospodin přebývá na Siónu. *
Neboť můj hněv se od nich odvrátí.
DRUHÉ ČTENÍ
Z listu svatého Cypriána, biskupa a mučedníka
(Epist. 10, 2-3.5: CSEL 3, 491-492.494-495)
Nepřemožitelná víra
Jak vás mám vychválit, stateční bratři? Jakým chvalozpěvem mám oslavit
vaši vnitřní sílu a vytrvalost ve víře? Snášeli jste nejtěžší výslechy až
do chvíle, kdy se dovršila vaše sláva. Neustoupili jste před mučením, ale
spíše mučení před vámi. Vašim bolestem neudělaly konec nástroje trýznění,
ale koruna vítězství. Dlouho trvalo hrozné rozsápání těla, ne však proto,
aby otřáslo neochvějnou vírou, ale aby tím rychleji poslalo muže Boží1 k
Pánu.
Přítomný dav pozoroval s obdivem nebeský zápas Boží a duchovní bitvu
Kristovu; viděl, jak služebníci Boží pevně stáli a neochvějně mluvili, na
duchu nezlomeni, plní božské síly, beze zbraní světských, ale vybavení
důvěrou a výzbrojí víry. Chovali se v mukách statečněji než jejich
mučitelé, a jejich zbité a rozdrásané údy přemohly bijící a drásající
mučidla.
Ani stále opakované zuřivé trýznění nemohlo udolat nepřemožitelnou víru,
ačkoli při roztrhaných vnitřnostech už nebyly mučeny údy Božích
služebníků, ale jejich rány. Tekla krev, která hasila požár
pronásledování, krev, jejíž slavné krůpěje zhášely plamen pekelného ohně.
Jaká to byla podívaná Páně, vznešená a veliká, s jakým zalíbením hleděl
Bůh na svého vojáka, který věrně plnil svou přísahu; tak to stojí v
žalmech, kde nám říká a připomíná Duch Svatý: Je drahá v očích Páně smrt
těch, kdo jsou mu oddáni.2 Drahocenná je tato smrt, neboť
koupila nesmrtelnost za cenu vlastní krve a přijala od Boha odměnu za
nejvyšší statečnost.
Jak se Kristus přitom radoval, jak rád bojoval a vítězil ve svých
služebnících. Vždyť on je ochránce víry, a těm, kdo věří, dává tolik,
kolik se přijímající cítí schopen pojmout. Kristus byl přítomen při tom
zápasu, neboť to byl jeho zápas, povzbuzoval a posiloval ty, kdo bojovali
a hájili jeho jméno, a dodával jim odvahu. On pro nás zvítězil nad smrtí
jednou provždy, a stále v nás nad ní dobývá vítězství.
Jak je šťastná naše Církev, když jí božská blahosklonnost prokazuje
takovou čest, že ji v dnešní době ozařuje slavná krev mučedníků. Předtím
byla běloskvoucí svatým životem bratří, nyní je krví mučedníků nachově
rudá. Mezi jejími květy nechybějí ani lilie ani růže. Ať nyní každý
zápasí o to, aby dosáhl veliké slávy jedněch či druhých: věnce
běloskvoucího za svůj život nebo nachově rudého za své utrpení.
1 srov. 1 Tim 6, 11
2 Žl 115 (116), 15
RESPONSORIUM
_
O.
Dívá se na nás Bůh, jeho andělé i Kristus, jak zápasíme o
víru a bojujeme duchovní boj. *
Jaká sláva a jaké štěstí bojovat v přítomnosti Boží a od soudce Krista přijímat korunu vítězství.
V.
Seberme všechny síly a připravme se na zápas čistou myslí, neporušenou vírou a oddanou statečností. *
Jaká sláva a jaké štěstí bojovat v přítomnosti Boží a od soudce Krista přijímat korunu vítězství.
MODLITBA
Modleme se:
Prosíme tě, Bože, ať věrnost svatých mučedníků Ponciána a Hippolyta
povzbuzuje naši lásku k tobě a upevňuje naši víru. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Nakonec se připojí:
Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.
Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.
Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin,
může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i
zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie
|