[ nová verze ]
25. květen 2012, Pátek
3. týden žaltáře
Doba velikonoční, 7. týden
Sv. Bedy Ctihodného, kněze a učitele Církve, nezávazná památka
Sv. Řehoře VII., papeže, nezávazná památka
Sv. Marie Magdalény de Pazzi, panny, nezávazná památka
invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl.
večerní chvály
kompletář
nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb
uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu
latinská verze
nahlásit chybu
|
Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz 25. květen 2012
Sv. Marie Magdalény de Pazzi, panny, nezávazná památka
Narodila se roku 1566 ve Florencii. Vstoupila do kláštera karmelitek
(1582) a v roce 1584 složila slavné sliby. Od té doby procházela mnoha bolestnými očistnými zkouškami a dosáhla vysokého stupně mystického
života. Měla různá vidění, při nichž hlasitě promlouvala a její spolusestry sebraly několik
svazků zpráv o těchto extázích. Vytrvale prosila za obnovu Církve a ukazovala sestrám cestu k dokonalosti. Zemřela
25. V. 1607 ve Florencii a v roce 1669 byla prohlášena za svatou.
MODLITBA SE ČTENÍM
V.
Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.
Aleluja.
HYMNUS
Svou vroucí písní velebí
tento den zbožní věřící,
když dnes i z výšin na nebi
se sláva této panny skví.
Panna, jež k chválám Kristovým
přispěla mužnou pevností,
se k sborům nebes vznešeným
dnes druží plna radosti.
Křehkosti těla přemohla
cudností v celém žití svém,
svůdnostmi světa pohrdla
a ve stopách šla za Kristem.
Spravuj nás, Kriste, podle ní,
před nepřáteli chraň lid svůj,
nás ve svých ctnostech upevni
a balvany vin odstraňuj.
Ať tebe všechno lidstvo ctí,
Ježíši, z Panny zrozený,
i Otci, Duchu milosti
ať ustavičná chvála zní. Amen.
ŽALMY
Ant. 1 Jsem už vysílen křikem, jak čekám na svého Boha. Aleluja.
Žalm 68 (69), 2-22. 30-37
Horlivost pro tvůj dům mě stravuje
Dali mu pít víno smíchané se žlučí. (Mt 27, 34)
I
2 Pojď mě zachránit, Bože, *
voda až k hrdlu mi sahá,
3 bořím se v hlubokém bahně, *
jako by bezedné bylo,
padl jsem do hlubin vodních, *
proud mě strhuje s sebou.
4 Jsem už vysílen křikem, *
hrdlo mám ochraptělé,
oči mi hleděním slábnou, *
jak čekám na svého Boha.
5 Víc, než mám na hlavě vlasů, *
je těch, kdo mají mě v zášti,
silnější nežli mé kosti
jsou, kdo mě stíhají křivě. *
Vrátit mám to, co jsem nevzal! –
6 Ty, Bože, znáš mé pošetilosti, *
prohřešky moje nejsou ti tajny.
7 Pro mne kéž nedojdou zahanbení, *
kdo, Pane zástupů, doufají v tebe,
ať kvůli mně se nedočká hanby, *
kdo hledá Boha Izraele! –
8 Vždyť já jsem pro tebe potupu snášel, *
pohana ulpěla na mé tváři.
9 Odcizil jsem se svým vlastním bratřím, *
synům mé matky jsem jako cizí. –
10 Stráven jsem tím, jak pro tvůj dům horlím, *
hanoben těmi, kdo hanobí tebe.
11 Sebe jsem týral mnohými posty, *
ale i to mi jen k potupě bylo. –
12 V pytli jsem chodil za pokání, *
za to jsem jim byl leda pro smích.
13 Tlachají o mně, kdo u brány sedí, *
opilci zpívají posměšky o mně.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Jsem už vysílen křikem, jak čekám na svého Boha. Aleluja.
Ant. 2 Žluč mi kapali do mého jídla, v žízni mě octem napájeli. Aleluja.
II
14 Já však se modlím k tobě, Pane! *
Milostiv buď mi a vyslyš mě, Bože,
jak jenom ty se smilovat umíš, *
jak jenom ty jsi v pomoci věrný!
15 Vyprosť mě z bahna, ať neutonu, *
zachraň mě z bídy a z hluboké tůně,
16 aby mě proud už nestrhoval, †
aby mě hloubka nepohltila, *
ať propast nade mnou nezavře jícen! –
17 Vyslyš mě, Pane, v své slitovné lásce, *
shlédni ke mně v svém milosrdenství!
18 Neukrývej se před služebníkem, *
vyslyš mě, pospěš, nenech mě v bídě! –
19 Pojď ke mně blíž a vysvoboď mě, *
zachraň mě navzdor mým nepřátelům!
20 Ty přece znáš mé ponížení, *
před tebou stojí mí protivníci. –
21 Zahanbení mi zlomilo srdce, *
potupa má je nezhojitelná;
doufal jsem v soucit, ale marně, *
v ty, kdo mě utěší, nenašel jsem je.
22 Žluč mi kapali do mého jídla, *
v žízni mě octem napájeli.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Žluč mi kapali do mého jídla, v žízni mě octem napájeli. Aleluja.
Ant. 3 Hledejte Pána a budete žít. Aleluja.
III
30 Já však jsem ubožák v bídě, *
chraň mě svou pomocí, Bože!
31 Chci jménu Božímu zpívat, *
vděčně je chválit a slavit.
32 To bude milejší Pánu, *
nad žertvu rohatých býků. –
33 Těšte se, pokorní, z toho: *
Kdo hledá Boha, ten sílí!
34 Neboť Pán ubohé slyší, *
nezhrdne zajatci svými.
35 Chval ho nebe i země, *
moře a vše, co v něm žije! –
36 Neboť Bůh zachová Sión, †
zbuduje judská města; *
budou v nich žít a sídlit
37 potomci těch, kdo mu slouží; †
kdo jeho jméno ctí s láskou, *
najdou v nich navždy svůj domov.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Hledejte Pána a budete žít. Aleluja.
V.
Z tvého zmrtvýchvstání, Kriste, aleluja.
O.
Ať se radují nebe i země, aleluja.
PRVNÍ ČTENÍ
Druhý list svatého apoštola Jana
Držte se Kristova učení
1Já, starší, píšu vyvolené paní a jejím dětem, které miluji v pravdě – a nejen já sám, ale všichni, kdo poznali
pravdu – 2pro tu pravdu, která v nás zůstává a bude s námi navěky. 3Buď
s námi milost, slitování a pokoj od Boha Otce a od Ježíše Krista, Otcova Syna, v pravdě a v lásce!
4Měl jsem velikou radost, když jsem našel mezi tvými dětmi takové, které žijí v pravdě, jak nám to Otec nařídil.
5A nyní tě, paní, prosím – to ti píšu ne jako přikázání nové, ale jako to, které jsme měli od začátku – milujme se navzájem!
6Láska záleží v tom, že žijeme podle jeho přikázání. A přikázání, jak jste slyšeli od začátku, je toto: Žijte v lásce!
7Mnoho svůdců se objevilo ve světě, kteří nevyznávají Ježíše jako Mesiáše, jenž přišel v těle. Jsou to svůdci a antikristi.
8Dejte si pozor, abyste nepřišli o plody naší práce, ale abyste dostali plnou odměnu.
9Kdo jde dál a nezůstává v Kristově učení, nemá Boha. Kdo v tom učení zůstává, má Otce i Syna.
10Přijde-li k vám někdo a nepřinese toto učení, nepřijímejte ho do domu, a ani ho nepozdravujte.
11Kdo ho totiž pozdraví, má účast v jeho špatném jednání.
12Měl bych vám toho ještě mnoho psát, ale nechci to dělat papírem a inkoustem, ale doufám, že k vám přijdu a řeknu
vám to ústně, aby naše radost byla dokonalá.
13Pozdravují tě děti tvé vyvolené sestry.
RESPONSORIUM
Srov. 2 Jan 5.3; Dt 5, 33
O.
To je přikázání, které jsme dostali od Otce, ne jako nové, ale jako to, které jsme měli od začátku: *
Žijte v pravdě a v lásce, aleluja.
V.
Musíte se ve všem držet cesty, kterou vám Hospodin, váš Bůh, přikázal jít, a tak zůstanete naživu. *
Žijte v pravdě a v lásce, aleluja.
DRUHÉ ČTENÍ
Ze zápisu výpovědí svaté Marie Magdalény de‘Pazzi
(Mss. III, 186.264; IV, 716: Opera di S. M. Maddalena de‘Pazzi,
Firenze, 1965, 4, pp. 200.269; 6, p. 194)
Přijď, Duchu Svatý
Ano, podivuhodné jsi, Slovo, ve Svatém Duchu. Vždyť působíš, že Duch
Svatý tě zasévá do duše, takže se duše spojuje s Bohem, Boha přijímá,
poznává ho a v ničem kromě něho nenachází nasycení.
A Duch Svatý přichází do duše s pečetí Slova, s pečetí krve obětovaného
Beránka, ba tato krev jej dokonce má k tomu, aby přišel, přestože Duch
sám vane a žádá si přijít.
Tento vanoucí Duch je v sobě bytím Otcovým a bytím Slova a vychází
z bytnosti Otcovy a lásky Slova a vstupuje do duše jako tryskající pramen
a ta se do něho noří. Jako když vyvěrají dvě řeky a slévají se, takže
menší ztrácí své jméno a přijímá jméno té větší, právě tak působí tento
božský Duch vstupující do duše, aby se s ní spojil. Nezbývá, než aby
duše, která je přece menší, ztratila své jméno a přenechala je Duchu;
učiní to, jestliže se mu natolik otevře, že s ním splyne v jedno.
A tento Duch, rozdavatel bohatství uloženého v srdci Otcově a strážce
úradků vytvářejících se mezi Otcem a Synem, proniká do duše s takovou
jemností, že nebývá ani pozorován a že jen málo lidí rozezná jeho
skutečnou velikost.
Mocně i lehce proudí Duch do všech míst, která jsou hotova a připravena
jej přijmout. Každé ucho rozeznívá svým opětovným slovem i svým
nejhlubším mlčením. Nehybný i sám pohyb, příbojem lásky všecko proniká.
Nezůstáváš stát, Svatý Duchu, v nehybnosti Otcově ani ve Slově, a přece
jsi ustavičně v Otci i ve Slově i v sobě samém, jakož i v každém dobrém
duchu a ve všem stvoření. Stvoření tě potřebuje pro krev, kterou prolil
jednorozený Boží Syn, Boží Slovo, které se z nesmírné lásky samo učinilo
svému stvoření nepostradatelným. Ty spočíváš na každém stvoření, které se
spravuje tak, aby skrze účastenství na tvých darech dosáhlo v čistotě
skutečné podobnosti s tebou. Spočíváš na těch, kteří byli skropeni krví
Beránkovou, nechávají v sobě Boží Slovo působit a připravují ti v sobě
důstojný příbytek.
Přijď, Duchu Svatý! Ať přijde sjednocení s Otcem a láska Syna-Slova. Ty
Duchu pravdy, jsi odměna svatých, jsi občerstvení duší a světlo těch, kdo
jsou v temnotách, tys bohatství všech chudobných, poklad milujících,
nasycení hladových, útěcha všech, kdo jsou mimo domov. Jsi to právě ty,
v němž jsou obsaženy všechny poklady.1
Přijď ty, který jsi sestoupil na Marii a způsobil, že Slovo se stalo
tělem, a svou milostí v nás učiň to, cos v Marii učinil skrze milost
a přirozenost!
Přijď ty, který živíš každou čistou myšlenku, přijď, prameni veškeré dobroty a koruno veškeré čistoty!
Přijď, Duchu Svatý, a znič v nás všechno, co nám brání, abychom se nestrávili v tobě.
1 srov. Kol 2, 3
RESPONSORIUM
Srov. 1 Kor 2, 9-30
O.
Oko nevidělo, ucho neslyšelo, člověk nikdy ani nepomyslil na to, *
co všechno Bůh připravil těm, kdo ho milují, aleluja.
V.
Nám to bylo zjeveno skrze jeho Ducha. *
Co všechno Bůh připravil těm, kdo ho milují, aleluja.
MODLITBA
Modleme se:
Bože, ty stále povoláváš lidi, aby se ti zcela zasvětili a žili v panenské čistotě, tys
naplnil svatou řeholnici Marii Magdalénu svou láskou a zahrnuls ji hojností svých darů; dej, ať se
i my řídíme příkladem její čistoty a lásky. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Nakonec se připojí:
Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.
Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.
Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin,
může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i
zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie
|