[ nová verze ]

« Leden 2012 »
NePoÚtStČtSo
1234567
891011121314
15161718192021
22232425262728
293031 


23. leden 2012, Pondělí
3. týden žaltáře

První mezidobí, 3. týden
Pro OP: Bl. Jindřicha Seuse neboli Susa, kněze, nezávazná památka


invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl.
večerní chvály
kompletář


nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb

uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu

latinská verze

nahlásit chybu

Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

23. leden 2012
Pro OP: Bl. Jindřicha Seuse neboli Susa, kněze, nezávazná památka


Patří mezi čelné představitele německé dominikánské mystiky. Narodil se nedaleko Kostnice. Studoval v Kolíně nad Rýnem pod vedením Mistra Eckharta, který jej výrazně ovlivnil. Po návratu do Kostnice byl jmenován lektorem kláštera. Pro své sympatie k Mistru Eckhartovi byl však této funkce zbaven a tím se mu uzavřela cesta k dalším studiím a vědecké činnosti. Začal se cele věnovat apoštolské službě. Jako putující kazatel procházel téměř celou Německou provincií. Velkou péči věnoval zvláště klášterům mnišek, které se pod jeho vedením staly středisky porýnské mystiky. V několika klášterech působil jako převor. Právě v této funkci se stal obětí lží a pomluv. Ztratil dobré jméno i důvěru svých představených a přátel. Z Kostnice byl přeložen do Ulmu, kde 25. ledna 1366 zemřel. V šestnáctém století byl kostel s klášterem zbořen, a tak se jeho hrob ztratil. Kult blahoslaveného Jindřicha potvrdil 22. dubna 1831 Řehoř XVI.

MODLITBA SE ČTENÍM

V. Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.  Aleluja.

HYMNUS

Pastýřů hlavo, Kriste, jejich Vládce,
slavit dnes chceme svátek jednoho z nich,
proto mu pěje naše vděčné stádce
píseň chval zbožných.

Vyvolil sis jej, služebníka svého
za svého kněze, aby se stal z něho
svěřených ovcí svědomitý správce
a dobrý strážce.

On svému stádu vzorem byl i vůdcem,
byl světlem slepých, všude mírnil bídu,
všem stal se vším, byl prozíravým otcem
Božího lidu.

Kriste, jenž dáváš věnce zasloužené
svým věrným v nebi, dej ať ve svém díle
jdem s tímto vůdcem a tak dosáhneme
i téhož cíle.

Buď věčná sláva nejvyššímu Otci,
stejná buď tobě, Vládce, Spasiteli,
Svatému Duchu chválou stejně vroucí
ať zní svět celý. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Náš Bůh přijde zjevně a mlčet nebude.

Žalm 49 (50)
Pravá bohoslužba

Nepřišel jsem Zákon zrušit, ale naplnit. (Mt 5, 17)

I

1 Pán mluví, Pán a Bůh, a volá zem *
      od slunce východu až na západ.

2 Ze Siónu, té hory překrásné, *
      se v oslnivé záři zjevuje.

3 To přichází náš Bůh a nemlčí, †
      všespalující oheň před ním jde, *
      okolo něho bouře burácí. –

4 Svolává shora nebesa i zem, *
      odhodlán konat nad svým lidem soud:

5 „Shromážděte mi moje vyvolené, *
      co při oběti stvrdili mou smlouvu!“

6 A nebe hlásá jeho spravedlnost, *
      že on je Bůh a právem rozsoudí.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Náš Bůh přijde zjevně a mlčet nebude.

Ant. 2 Oběť chvály Bohu přinášej.

II

7 „Slyš, můj lide, nyní promluvím! *
      Izraeli, proti tobě svědčím. *
   Viním tě a soudím tváří v tvář, *
      neboť já jsem Pán a já jsem Bůh tvůj!

8 Nekárám tě pro tvé oběti, *
      mám tvé žertvy stále před očima.

9 Nevezmu však býky z chlévů tvých, *
       ani nechci kozly z tvého stáda. –

10 Vždyť mně patří všechna lesní zvěř, *
       tisíce mám zvířat na svých horách.

11 Znám i všechno ptactvo nebeské, *
       mé je vše, co na polích se hemží.

12 Kdybych lačněl, tobě nepovím; *
       můj je svět i vše, co obsahuje. –

13 Cožpak já chci býčí maso jíst, *
       cožpak se chci napít kozlí krve?

14 Oběť chvály Bohu přinášej, *
       plň své sliby vůči Nejvyššímu!

15 Ke mně volej za dnů soužení, *
       vysvobodím tě a vzdáš mi úctu!“

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Oběť chvály Bohu přinášej.

Ant. 3 Milosrdenství chci, a ne oběť, poznání Boha je víc než celopaly.

III

16 Kdežto hříšníkovi řekne Bůh: †
       „Nač mi odříkáváš přikázání *
       a mou smlouvu darmo bereš do úst,

17 když se vzpíráš mému vedení, *
       odhazuješ za hlavu má slova? –

18 Zloděje když vidíš, běžíš s ním, *
       s cizoložníky jsi jedna ruka;

19 ústa ke špatnostem otvíráš *
       a tvůj jazyk osnuje lež na lež; –

20 o svém bratru mluvíš hanebně, *
       na syna své matky kydáš hanu.

21 Tohle děláš – kdybych k tomu mlčel, *
       myslil bys, že já jsem jako ty. –

22 Pochopte, kdo jste Boha zapomněli, *
       nežli vás vydám zkáze bez úniku!

23 Mne uctívá, kdo vzdává oběť chvály; *
       kdo správně žije, dojde Boží spásy!“

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Milosrdenství chci, a ne oběť, poznání Boha je víc než celopaly.

V. Slyš, můj lide, nyní promluvím!
R. Já jsem Pán a já jsem Bůh tvůj!

PRVNÍ ČTENÍ

Z páté knihy Mojžíšovy

24,1-25,4
Povinnosti vůči bližnímu

     Mojžíš řekl lidu:
     „Když si muž vezme ženu a ožení se s ní, ona však u něho nenalezne přízeň, neboť na ní shledal něco odporného, napíše jí rozlukový list, dá jí ho do rukou a vykáže ji ze svého domu. Ona vyjde z jeho domu, odejde a vdá se za jiného muže. Ale ten druhý muž k ní také pojme nenávist, napíše jí rozlukový list, dá jí ho do rukou a vykáže ji ze svého domu. Anebo ten druhý muž, který si ji vzal za ženu, zemře. Tu její první manžel, který ji vykázal, si ji znovu za ženu vzít nemůže, když byla poskvrněna, neboť by to před Hospodinem byla ohavnost. Neuvalíš hřích na zemi, kterou ti Hospodin, tvůj Bůh, dává za dědictví.
     Když se muž právě oženil, nebude vycházet do boje a nebude mu ukládán žádný úkol. Po jeden rok bude uvolněn pro svůj dům, aby se radoval se svou ženou, kterou si vzal.
     Nikdo nesmí zabavit mlýnské kameny, spodní ani běhoun, neboť takový člověk jako by zabavil sám život.
     Když bude někdo přistižen, že se zmocnil někoho ze svých bratří Izraelitů, hrubě s ním nakládal a prodal ho, tedy ten zloděj zemře; tak odstraníš zlo ze svého středu.
     Měj se na pozoru při ráně malomocenství, abys velmi bedlivě dodržoval všechno, o čem vás poučí levitští kněží. Bedlivě dodržujte, co jsem jim přikázal. Pamatuj, co Hospodin, tvůj Bůh, učinil Mirjamě na cestě, když jste táhli z Egypta.
     Když poskytneš svému bližnímu nějakou půjčku, nevejdeš do jeho domu, abys na něm vymáhal zástavu. Zůstaneš venku a muž, kterému jsi půjčku poskytl, vynese ti zástavu ven. Jestliže je ten muž chudý, s jeho zástavou neulehneš. Vrátíš mu zástavu při západu slunce, aby ulehl ve svém plášti a žehnal ti. To bude tvá spravedlnost před Hospodinem, tvým Bohem.
     Nebudeš utiskovat nádeníka, chudého a potřebného ze svých bratří ani přistěhovalců, kteří žijí v tvé zemi, v tvých městech. Dáš mu jeho mzdu ještě téhož dne, než nad ním zapadne slunce, neboť je chudý a svým životem na ní závisí, aby nevolal proti tobě k Hospodinu a aby na tobě nebyl hřích.
     Nebudou usmrcováni otcové za syny a synové nebudou usmrcováni za otce, každý bude usmrcen pro vlastní hřích.
     Nesmíš překrucovat právo přistěhovalce a sirotka, nesmíš brát do zástavy oděv vdovy. Pamatuj, žes byl otrokem v Egyptě a že Hospodin, tvůj Bůh, tě odtamtud vykoupil, proto já ti přikazuji, abys tak jednal. Když budeš sklízet na poli svou žeň a zapomeneš na poli snop, nevracej se, abys ho vzal, patří to přistěhovalci, sirotku a vdově, aby ti požehnal Hospodin, tvůj Bůh, ve všem, co děláš. Když budeš srážet plody své olivy, nepátrej na větévkách po zbytcích, patří přistěhovalci, sirotku a vdově. Když budeš obírat svou vinici, nepaběrkuj po sobě, patří to přistěhovalci, sirotku a vdově. Pamatuj, žes byl otrokem v egyptské zemi, proto já ti přikazuji, abys tak jednal.
     Když mezi muži dojde ke sporu a oni se dostaví k soudu, aby je rozsoudili, ať je spravedlivý ospravedlněn a vinný odsouzen. Je-li viník hoden mrskání, dá ho soudce položit a mrskat za své přítomnosti; dá mu vysázet počet ran podle jeho viny. Smí jej dát zmrskat nejvýše čtyřiceti ranami, aby tvůj bratr nebyl před tebou zlehčen, kdyby mu při mrskání přidal více ran.
     Při mlácení nedáš dobytčeti náhubek.“

RESPONSORIUM

Mk 12,32 – 33; Sir 35, 2-3

O. Správně, Mistře, podle pravdy jsi řekl, že on je jediný a není jiného kromě něho. * A milovat ho celým srdcem a milovat bližního jako sám sebe je víc než všechny oběti a dary.
V. Kdo prokazuje dobrodiní, vzdává oběť chvály. Vyhýbat se zlu, to se líbí Pánu. * A milovat ho celým srdcem a milovat bližního jako sám sebe je víc než všechny oběti a dary.

DRUHÉ ČTENÍ

Ze spisu „O věčné moudrosti“ od blahoslaveného Jindřicha Susa

(Das Büchlein der Ewigen Weisheit, ed. Anton Gabele, Heinrich Seuse, Deutsche Schriften, Leipzig 1924, str. 244–245, 250)

Jak má člověk přijímat plnou lásku od Boha

     Služebník: Věčná moudrosti, kdyby moje duše směla na okamžik nahlédnout do tajemné svatyně tvého božského ústraní, chtěl bych se ještě více zeptat na lásku, a sice takto: „Pane, ty jsi hlubiny své neproniknutelné lásky natolik vylil ve svém láskyplném utrpení, že bych rád věděl, zda nechceš dát ještě více znamení své lásky.“
     Věčná moudrost: Znamení mé nezměrné lásky jsou nesčetná jako hvězdy na nebi.
     Služebník: Můj důvěrně milý, můj láskyplný, drahý, vyvolený Pane, viz, jak má duše dychtí po tvé lásce. Obrať svou božskou tvář ke mně, svému zavrženému tvoru. Pohleď, jak ve mně všechno chřadne a mizí, s výjimkou jedinečného pokladu tvé vroucně žádoucí lásky. Řekni mi více o tomto vznešeném a skrytém pokladu. Ty víš, Pane, že pro lásku platí, že jí nic od milovaného nedostačuje; čím více obdržela, tím více dychtí a vyznává přitom svou nedostatečnost: to vyplývá z nesmírné moci lásky. Řekni mi tedy, lahodná moudrosti, jaké je největší a nejkrásnější znamení tvé lásky, které jsi nám kdy dal v tebou přijatém lidství, kromě bezedného znamení lásky v tvé hořké smrti?
     Věčná moudrost: Teď mi odpověz jednu otázku: Čeho si nejvíce cení na milovaném mezi všemi milovanými věcmi srdce plné náklonnosti?
     Služebník: Nakolik tomu rozumím, ničeho více než samotného milovaného a jeho láskyplné přítomnosti.
     Věčná moudrost: Tak jest. A aby těm, které miluji, nescházelo nic, co patří k pravé lásce, nutkala mě má hluboká náklonnost k nim, že když jsem chtěl odejít hořkou smrtí z tohoto světa a vrátit se k svému Otci – předvídal jsem totiž nouzi, kterou po mně bude mít každé toužící srdce – daroval jsem svým učedníkům při Poslední večeři sebe sama a svou láskyhodnou přítomnost; a to stále činím každého dne pro své vyvolené.
     Služebník: Pohleď nyní, milý Pane, na touhu mého srdce: Nikdy nebyl žádný král nebo císař přijat s takovou úctou, nikdy nebyl žádný z dálky přicházející host objat s takovou náklonností, nikdy nebyl žádný ženich tak krásně a něžně uveden do domu a tak výtečně obsloužen, jako chce má duše přijmout tebe, nejmilejší hoste mého srdce, nejmilejší choti mé duše. Proto mě, Pane, pouč, jak se mám k tobě chovat, jak tě mám znamenitě a co nejvíce láskyplně přijmout.
     Věčná moudrost: Máš mě přijmout se vší úctou, zakusit s pokorou a uchovat u sebe s pevností, obejmout mě s láskou nevěsty a mít mě před očima v mé božské nádheře; duchovní touha a nynější zbožnost tě mají ke mně vést více než pouhý zvyk. Duše, která mne chce ve skryté cele odloučeného života vnitřně pocítit a líbezně zakusit, musí být nejprve očištěna od nectností a ozdobena ctnostmi.

RESPONSORIUM

Pís 8, 7

O. Zátopy vod nemohou uhasit lásku * a proudy řek ji neodplaví.
V. Kdyby chtěl někdo za vše, co má v domě, koupit lásku, sklidí svrchovanou hanbu. * A proudy řek ji neodplaví.

MODLITBA

Modleme se:
Bože, tys povolal blahoslaveného Jindřicha, aby následoval tvého Syna a podivuhodně se proslavil umrtvováním těla; uděl nám, ať i my následujeme ukřižovaného Krista a vždy se těšíme z jeho útěchy. Neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Nakonec se připojí:

Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.

Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.

    Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i  zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie