[ nová verze ]
2. srpen 2011, Úterý
2. týden žaltáře
Druhé mezidobí, 18. týden Sv. Eusebia z Vercelli, biskupa, nezávazná památka Sv. Petra Juliána Eymarda, kněze, nezávazná památka Bl. Jany, matky sv. Otce Dominika, nezávazná památka
invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl. večerní chvály
kompletář
nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb
uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu
latinská verze
nahlásit chybu
|
Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz 2. srpen 2011 Sv. Eusebia z Vercelli, biskupa, nezávazná památka
Narodil se na začátku 4. století na Sardinii. V Římě přijal kněžství
a kolem roku 345 byl poslán do Vercelli v severní Itálii jako tamější první
biskup. Zvláštní pozornost věnoval kněžím a těm, kdo se připravovali na
kněžství. Neohroženě hájil víru v Kristovo božství proti ariánům, a byl
proto poslán do vyhnanství (355). V Palestině, Kapadokii a horním Egyptě
se dostal do styku s nejživějšími křesťanskými centry té doby. Po návratu
do své diecéze (363) usiloval o obnovu křesťanského života svých věřících.
Zachovalo se několik jeho dopisů, které posílal císaři, kněžím a věřícím.
Zemřel 1.VIII.371, byl pohřben ve své katedrále a brzy po smrti byl
uctíván jako svatý.
MODLITBA SE ČTENÍM
V.
Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému, jako byla na počátku i nyní i vždycky a na věky věků. Amen.
Aleluja.
HYMNUS
Pastýřů hlavo, Kriste, jejich Vládce,
slavit dnes chceme svátek jednoho z nich,
proto mu pěje naše vděčné stádce
píseň chval zbožných.
Duch plný darem pomazání svého
obhájce pravdy učinil si z něho,
pevného v boji, aby mohl tvůj lid
na pastvy vodit.
On svému stádu vzorem byl i vůdcem,
byl světlem slepých, všude mírnil bídu,
všem stal se vším, byl prozíravým otcem
Božího lidu.
Kriste, jenž dáváš věnce zasloužené
svým věrným v nebi, dej ať ve svém díle
jdem s tímto vůdcem a tak dosáhneme
i téhož cíle.
Buď věčná sláva nejvyššímu Otci,
stejná buď tobě, Vládce, Spasiteli,
Svatému Duchu chválou stejně vroucí
ať zní svět celý. Amen.
ŽALMY
Ant. 1 Svou cestu života svěř Pánu, on už učiní své.
Žalm 36 (37)
Úděl dobrých a zlých
Blahoslavení tiší, neboť oni dostanou zemi za dědictví. (Mt 5, 5)
I
1 Nerozhořčuj se nad špatnými, *
neřevni na ty, kdo pášou zlo!
2 Zakrátko zvadnou jako tráva, *
uschnou jak bujná bylina. –
3 Důvěřuj v Pána a čiň dobro, *
pokojně, věrně v své zemi žij.
4 Jen v Pánu měj své potěšení: *
po čem tvé srdce touží, on dá. –
5 Svou cestu života svěř Pánu, *
důvěřuj, on už učiní své.
6 Jak světlu dá vzejít tvé spravedlnosti *
a tvému právu jak bílému dni. –
7 Tichý buď před Pánem, spolehni na něj, †
nežárli na toho, komu se daří, *
i když je přitom samá lest.
8 Přemáhej hněv a zanech záští, *
nezlob se, z toho roste jen zlo.
9 Zlí totiž budou vyhlazeni; *
kdo v Pána doufá, podrží zem. –
10 Jen ještě chvíli a bezbožník zmizí: *
pohleď, tu stál – a není ho již!
11 Kdežto pokorní obdrží zemi *
a hojný pokoj bude jim přán.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Svou cestu života svěř Pánu, on už učiní své.
Ant. 2 Odvrať se od zlého a čiň jen dobré, poctivé podepře Pán.
II
12 Bezbožník ukládá spravedlivému *
a zuby skřípe na něho.
13 Pán však se jeho úkladům směje, *
vidí už nadcházet jeho den. –
14 Hříšníci tasí svoje meče, *
k výstřelu napínají luk,
jen aby skláli ubožáka, *
pobili všechny pokojné.
15 Vnikne však jejich meč do jejich srdcí *
a jejich luky se přelomí. –
16 Lepší je trocha poctivcova *
než velké jmění bezbožných;
17 protože hříšným se přerazí paže, *
kdežto poctivé podepře Pán. –
18 Pán dobře zná život bezúhonných, *
dědictví jejich je na věky.
19 V neblahých dobách nebudou v hanbě, *
i za dnů hladu se nasytí. –
20 Zatímco bezbožní propadnou zkáze: *
vždyť všichni nepřátelé Páně
jsou jen jako to luční kvítí: *
zaniknou, odvanou jako dým. –
21 Hříšník se dluží, aniž co vrací; *
dobrý však z lásky rozdává.
22 Ti, jimž Pán žehná, zdědí zemi, *
ti, které proklel, vyhynou. –
23 Pán posiluje kroky toho, *
čí život se mu zalíbil.
24 Padne-li, ležet nezůstane, *
vždyť Pán ho drží za ruku. –
25 Ať mlád nebo k stáru, já nezažil nikdy, †
aby byl dobrý ponechán v bídě *
a jeho děti šly žebrotou.
26 Vždycky se slituje, potřebným půjčí, *
v dětech svých bude požehnán. –
27 Odvrať se od zlého, čiň jen dobré, *
zůstaneš takto na věky živ.
28 Vždyť Pán má lásku k spravedlnosti *
a neopouští svoje věrné;
zatímco nepoctiví zajdou, *
rod hříšných bude vyhlazen.
29 Jen spravedliví zdědí zemi, *
na věky na ní budou žít.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Odvrať se od zlého a čiň jen dobré, poctivé podepře Pán.
Ant. 3 Doufej v Pána, choď jeho cestou.
III
30 Ústa řádného mluví vždy moudře *
a jeho jazyk pravdivě.
31 V srdci si nese Boží zákon, *
krok jeho nezakolísá.
32 Za spravedlivým slídí hříšník *
a snaží se ho usmrtit.
33 Pán ho však nenechá napospas zlému, *
na soudu nedá ho odsoudit. –
34 Doufej v Pána, choď jeho cestou †
a povýší tě k držení země, *
záhubu hříšných uvidíš.
35 Znával jsem hříšného násilníka, *
jak pyšný cedr se vypínal:
36 přišel jsem podruhé – nebylo ho, *
hledal jsem jej a nenašel! –
37 Hleď na zbožné, hleď na poctivé: *
takovým patří budoucnost.
38 Bezbožní vesměs však dojdou zkázy, *
potomstvo hříšných vyhyne.
39 Sám Pán je spásou spravedlivých, *
v čas nouze jim je ochranou.
40 Pán jim dá pomoc a vysvobození *
za to, že v něho doufají.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Doufej v Pána, choď jeho cestou.
V.
Jen ty mě moudrému vědění nauč.
R.
Neboť tvým příkazům důvěřuji.
PRVNÍ ČTENÍ
Z knihy proroka Amosa
7,1-17
Vidění zkázy Izraele
1Toto mi ukázal Pán, Hospodin: Hle, on sám utvořil kobylky, když začala růst otava; bylo to po senoseči odvedené
jako daň králi. 2Když už téměř sežraly zeleň země, prosil jsem: „Odpusť, prosím, Pane, Hospodine! Jak obstojí Jakub, vždyť je malý!“
3Slitoval se tedy Hospodin kvůli tomu. „Nestane se to“ – řekl Pán, Hospodin.
4Toto mi ukázal Pán, Hospodin: Hle, Pán, Hospodin, povolal k soudu oheň a ten zhltal velkou propast a hltá i
Hospodinův úděl. 5Prosil jsem: „Přestaň, prosím, Pane, Hospodine! Jak obstojí Jakub, vždyť je malý!“
6Slitoval se tedy Hospodin kvůli tomu:
„Ani to se nestane“ – řekl Pán, Hospodin.
7Toto mi ukázal Pán, Hospodin: Hle, muž stál na omítnuté zdi a v ruce měl zednickou lžíci.
8Hospodin mi pravil: Co vidíš, Amosi?“ Odpověděl jsem: „Zednickou lžíci.“ Pán pravil: „Položím zednickou lžíci doprostřed
svého izraelského lidu, už mu neodpustím. 9Budou zbořeny Izákovy výšiny, izraelské svatyně budou zpustošeny, s mečem
povstanu proti Jorobeamovu domu.“
10Betelský kněz Amasjáh vzkázal izraelskému králi Jorobeamovi: „Amos štve proti tobě uprostřed izraelského domu.
Země nemůže snést všechny jeho řeči. 11Tak totiž mluví Amos: Jorobeam zahyne mečem a Izrael bude vyhnán ze své země!“
12Amasjáh řekl také Amosovi: „Vidoucí, seber se a uteč do judské země, tam se živ a tam prorokuj!
13V Betelu už prorokovat nesmíš, neboť zde je králova svatyně a říšský chrám.“
14Amos odpověděl Amasjáhovi:
„Nejsem prorok
ani prorocký učedník,
jsem pastýř a pěstitel smokvoní.
15Hospodin mě vzal od stáda
a řekl mi:
'Jdi a prorokuj mému izraelskému lidu!'
16Nyní slyš Hospodinovo slovo: Ty říkáš: 'Neprorokuj proti Izraeli, neslintej na Izákův dům.'
17Proto tak praví Hospodin: 'Tvá žena bude v městě nevěstkou, tvoji synové a tvé dcery padnou mečem,
tvé pozemky budou rozděleny měřickým provazem, ty sám zemřeš v nečisté zemi; Izrael bude vyhnán ze své země.'“
RESPONSORIUM
Am 3, 7.8; 7, 15
O. Pán, Hospodin, neudělá nic, aniž zjeví svůj úradek svým služebníkům, prorokům.
* Když Hospodin promluvil, kdo by neprorokoval?
V. Hospodin mě vzal od stáda a řekl mi: Jdi a prorokuj mému lidu! *
Když Hospodin promluvil, kdo by neprorokoval?
DRUHÉ ČTENÍ
Z dopisu svatého Eusebia
(Epist. 2,1,3 – 2, 3; 10, 1-11, 1: CCL 9, 104-105. 109)
Běh jsem skončil, víru jsem uchoval
Drazí bratři, nyní vím, že jste bez úhony, jak jsem si to přál. Připadá
mi, jako bych se dostal až k vám, náhle unesen z daleké země, jako se to
stalo s Habakukem, když ho anděl donesl k Danielovi.1 Když jsem dostával
od vás dopisy a poznával z nich vaše svaté smýšlení a vaši lásku, mísila
se ve mně radost se slzami, a duchu dychtivému číst byly slzy na
překážku. Ale obojí bylo nezbytné, aby se jednotlivé smysly v touze
doplňovaly a předstihovaly v povinnostech lásky. Zabýval jsem se tím celé
dny, připadalo mi, že s vámi rozprávím, a zapomínal jsem přitom na minulé
strasti. Vždyť jsem byl ze všech stran obklopen tak radostnými zprávami o
vaší pevné víře, o vaší lásce i o plodech, které vydáváte, že se mi
uprostřed takového štěstí najednou zdálo, jako bych nebyl ve vyhnanství,
ale mezi vámi.
Proto, drazí bratři, mám radost z vaší víry, ze spásy, k níž víra vede, i
z plodů, které vydáváte nejen u vás, ale i do dálky. A jako sadař
naroubuje dobrý strom, aby přinášel dobré ovoce, a proto nebyl vyťat a
hozen do ohně, tak si i my toužebně přejeme prokázat vám nejenom službu
podle těla, ale vydat i svůj život pro vaši spásu.
Pokud jde o tento dopis, mohli jsme ho stěží aspoň nějak sestavit. Bez
ustání jsme přitom prosili Boha, aby na pár hodin držel na uzdě strážce a
nedopustil, aby vám jáhen dodal spíše zprávu o našich útrapách než nějaký
pozdravný dopis. Proto vás snažně žádám, abyste s veškerou bdělostí
střežili víru, zachovali svornost, věnovali se modlitbě a neustále
pamatovali na nás, aby Pán uznal za dobré osvobodit svou Církev, která
snáší útrapy v celém světě, a abychom se my utiskovaní mohli radovat na
svobodě s vámi.
Také vás žádám a pro milosrdenství Boží prosím, aby každý z vás pochopil,
že pozdrav v tomto dopise patří jemu. Tísněn okolnostmi, nemohl jsem
napsat každému zvlášť, jak jsem míval ve zvyku. A tak tímto dopisem,
bratři i svaté sestry, synové a dcery, vás všechny bez rozdílu pohlaví a
věku vyzývám a žádám, abyste se spokojili s tímto pozdravem, a přeji si,
abyste vyřídili náš pozdrav také těm, kdo nepatří k nám, ale mají nás
rádi.
1 srov. Dan 14, 32-39
RESPONSORIUM
Lk 12, 35-36; Mt 24, 42
O.
Mějte bedra přepásaná a vaše lampy ať hoří, *
abyste se podobali lidem, kteří čekají na svého pána, až se vrátí ze svatby.
V.
Bděte tedy, protože nevíte, v kterou hodinu váš Pán přijde. *
Abyste se podobali lidem, kteří čekají na svého pána, až se vrátí ze svatby.
MODLITBA
Modleme se:
Bože, tys posiloval svatého biskupa Eusebia, aby neohroženě hlásal
a hájil víru v božství tvého Syna; prosíme tě, dávej i nám sílu, abychom
si zachovali tuto víru neporušenou a žili s tvým Synem v trvalém spojení. Neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Nakonec se připojí:
Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.
Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.
Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin,
může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i
zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie
|