[ nová verze ]
30. květen 2011, Pondělí
2. týden žaltáře
Doba velikonoční, 6. týden Sv. Zdislavy v Čechách a brněnské diecézi památka, nezávazná památka Pro OP: Sv. Zdislavy z Lemberka, matky rodiny, terciářky, spolupatronky provincie, svátek, slavnost
invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl. večerní chvály
kompletář
nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb
uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu
latinská verze
nahlásit chybu
|
Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz 30. květen 2011 Sv. Zdislavy v Čechách a brněnské diecézi památka, nezávazná památka
Narodila se kolem roku 1220 v Křižanově na Moravě a stala se manželkou
Havla z Lemberka v Podještědí. Podporovala stavbu dominikánských klášterů v Jablonném a v Turnově. Proslula dobročinnou
láskou k chudině a péčí o vlastní děti. Zemřela na začátku roku 1252 a byla pochována v klášterním
kostele v Jablonném v Podještědí. Za blahoslavenou byla prohlášena v roce
1907 a za svatou 21. V. 1995 při návštěvě papeže Jana Pavla II. v Olomouci.
MODLITBA SE ČTENÍM
V.
Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému, jako byla na počátku i nyní i vždycky a na věky věků. Amen.
Aleluja.
HYMNUS
Oslavme ženu statečnou,
svatými ctnostmi výtečnou,
již v paměti vždy zachová
uctivě Církev Kristova.
Nadšena láskou nebeskou
nestála o slast pozemskou,
kráčela statně k věčnosti
po úzké cestě k svatosti.
Své tělo postem krotila,
duši modlitbou sytila,
došla z této pozemskosti
do slávy věčné radosti.
Prameni síly všeliké,
jenž činíš věci veliké,
slyš, Kriste, pro tu světici
své věrné, tebe prosící.
Buď slaven Otec Hospodin
a Ježíš Kristus, jeho Syn,
buď stejně uctěn Svatý Duch,
na věky věků jeden Bůh. Amen.
ŽALMY
Ant. 1 Sluch ke mně nakloň, Pane, rychle mě zachraň. Aleluja.
Žalm 30 (31), 2-9
Důvěrná prosba v utrpení
Otče, do tvých rukou poroučím svého ducha. (Lk 23, 46)
I
2 V tobě mám, Pane, své útočiště, †
nedopusť, abych byl zahanben provždy! *
Spravedlivý jsi, vysvoboď mě!
3 Sluch ke mně nakloň, rychle mě zachraň, †
buď mou skálou, kde najdu svůj úkryt, *
pevným hradem, který mě chrání! –
4 Neboť ty jsi můj hrad a má skála, *
veď mě a provázej pro své jméno.
5 Zachraň mě ze sítí nastražených, *
vždyť jenom ty jsi mé útočiště. –
6 Svého ducha ti do rukou vkládám, *
spasíš mě, Pane, Bože věrný!
7 V zášti máš ty, kdo ctí nicotné modly, *
já však mám důvěru jedině v Pána.
8 Zajásám, zaplesám nad tvou láskou, †
nad tím, žes na moji bídu shlédl, *
že ses mne ujal v mé tísnivé nouzi,
9 že jsi mě nevydal nepřátelům, *
že jsi mě vyvedl na volný prostor.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Sluch ke mně nakloň, Pane, rychle mě zachraň. Aleluja.
Ant. 2 Pane, rozjasni tvář nad svým služebníkem. Aleluja.
Žalm 30 (31), 10-19
II
10 Smiluj se, Pane, nade mnou v tísni, *
oči mám hořem zakaleny,
11 ve stálých útrapách plyne můj život, *
léta má míjejí v hořekování,
zármutkem chřadnou všechny mé síly, *
údy mi slabostí podklesávají.
12 Pro smích jsem všem svým nepřátelům, †
pro blázny sousedům, přátelům pro strach, *
jak mě kdo potká, přede mnou prchá.
13 Z paměti lidí jsem zmizel jak mrtvý, *
stal jsem se pohozeným střepem.
14 Slyším šuškání davu a hrozby, †
spolu se proti mně umlouvají, *
ukládají mi o holý život. -
15 Já však se spoléhám na tebe, Pane, *
„ty jsi můj Bůh," ti s důvěrou říkám.
16 Pouze v tvých rukou je celý můj osud: *
vyrvi mě těm, kdo mě pronásledují!
17 Rozjasni tvář nad svým služebníkem, *
zachraň mě ve svém milosrdenství!
18 [Nenech mě zahanbit, když jsem tě vzýval! †<
Zahanbi, Pane, bezbožníky, *
umlč je, uvrhni do podsvětí!
19 Ať už se uzavřou prolhaná ústa, †
která si troufají na spravedlivé, *
hovoří o nich s posměšnou pýchou.]
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Pane, rozjasni tvář nad svým služebníkem. Aleluja.
Ant. 3 Chvála buď Pánu za divy lásky, které mi prokázal za útisku. Aleluja.
Žalm 30 (31), 20-25
III
20 Jak velká je tvá dobrota, Pane, *
kterou máš pro ty, kdo se tě bojí,
kterou jsi přichystal pro ty všechny, *
kdo se před lidmi utekou k tobě!
21 Držíš je pod ochranou své tváře, *
kryješ je před lidským hanobením,
pod svou střechou jim úkryt dáváš *
před zlobou jazyků utrhačných. –
22 Chvála buď Pánu za divy lásky, *
které mi prokázal za útisku.
23 Zatímco já jsem si v úzkosti říkal: *
už jsem zapuzen od tvých očí,
ty jsi přece jen slyšel můj nářek, *
s jakým jsem k tobě o pomoc volal. –
24 Milujte Pána vy, kdo jste zbožní! *
Neboť své věrné Pán vždy chrání;
zato však těm, kdo jednají zpupně, *
plnou měrou za pýchu splatí.
25 Buďte silní a stateční srdcem *
všichni, kdo máte důvěru v Pána.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Chvála buď Pánu za divy lásky, které mi prokázal za útisku. Aleluja.
V.
Srdce mé i tělo, aleluja.
O.
Jásá k Bohu živému, aleluja.
PRVNÍ ČTENÍ
Z prvního listu svatého apoštola Jana
2, 1-11
Nové přikázání
1Moje milé děti! Toto vám píšu, abyste nehřešili. Zhřeší-li však někdo, máme přímluvce u Otce: Ježíše Krista spravedlivého.
2On je smírnou obětí za naše hříchy, a nejen za naše, ale i za hříchy celého světa.
3Podle toho víme, že jsme ho poznali, když zachováváme jeho přikázání. 4Kdo
tvrdí: „Znám ho“, ale jeho přikázání nezachovává, je lhář a není v něm pravda. 5Kdo však jeho slovo zachovává,
v tom je Boží láska opravdu přivedena k dokonalosti. Podle toho můžeme poznat, že jsme v Kristu. 6Kdo
tvrdí, že v něm zůstává, má se i sám chovat tak, jak se choval on.
7Milovaní, nepíšu vám o nějakém novém přikázání. Je to přikázání staré, které jste slyšeli hned na začátku. To staré přikázání
je slovo, které jste slyšeli. 8Ale přesto všechno je ono přikázání, o kterém vám píšu, také nové. Je to pravdivé vzhledem ke
Kristu i k vám, neboť tma přechází a pravé světlo už svítí. 9Kdo tvrdí, že je ve světle, ale svého bratra nenávidí,
je dosud ve tmě. 10Kdo svého bratra miluje, zůstává ve světle a pro nikoho není pohoršením.
11Kdo však svého bratra nenávidí, je ve tmě a žije ve tmě; neví, kam jde, protože jeho oči pro samou tmu nevidí.
RESPONSORIUM
Jan13, 34; 1 Jan2, 10. 3
O.
Nové přikázání vám dávám: Milujte se navzájem, jak jsem já miloval vás. *
Kdo miluje svého bratra, zůstává ve světle, aleluja.
V.
Podle toho víme, že jsme Krista poznali, když zachováváme jeho přikázání. *
Kdo miluje svého bratra, zůstává ve světle, aleluja.
DRUHÉ ČTENÍ
Z listu papeže Pavla VI.
(Ad episc. Litomericensem, 15 aprilis 1971: ex originali)
Chvála blahoslavené Zdislavy
Zbožná úcta a radostná oslava nebešťanů je vždy i pro nás vynikající
příležitostí, abychom aspoň v duchu a v myšlenkách, když jsme snad tělem
vzdáleni, navštívili ona místa, kde jsou s vírou uctíváni světci buď
proto, že se tam narodili, nebo že se tam proslavili svými skutky, anebo
že jsou tam pochováni.
Blahoslavená Zdislava je ozdobou českých zemí. Tam se narodila ze
vznešeného rodu, tam žila křesťanským životem a tam byla s velkou úctou
i pochována. Vynikající ctnosti této ženy, její způsob života
a pozoruhodné činy nejenže odpovídají zřejmě dnešním potřebám, ale též
mocně vábí všechny křesťany k ochotnému následování.
Jako žena a matka byla vzorem manželské věrnosti a oporou lásky a mravní kázně ve své rodině; jako dcera
Církve byla zcela oddána katolické nauce
a skutkům podle evangelia; jako občanka byla dobroditelkou stále pohotovou pomoci strádajícím; Boha milovala nade všechno a jemu jedinému
sloužila na veřejnosti i doma.
Vybízíme tedy všechny, aby hleděli na tento vynikající vzor svatého
života a uvažovali o něm. Neboť lidé naší doby tu mohou nalézt
následováníhodný ideál ctnosti, řád lásky a výzvu ke křesťanskému životu.
RESPONSORIUM
Srov. 1 Tim 5, 10; Jdt 13, 19; Sir 26, 2; Př 31, 11
O.
Vychovala své děti, byla pohostinná, pomáhala souženým a vůbec se všestranně věnovala dobrým skutkům. *
Její chvála nevymizí z úst lidí, aleluja.
V.
Řádná žena dělá svému muži radost, srdce jejího manžela na ni spoléhá. *
Její chvála nevymizí z úst lidí, aleluja.
MODLITBA
Modleme se:
Bože, tys naučil svatou Zdislavu osvědčovat lásku k tobě
v každodenní péči o vlastní rodinu i trpící bližní; dej, ať podle jejího
příkladu i my využíváme času věrným plněním tvé vůle. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Nakonec se připojí:
Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.
Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.
Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin,
může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i
zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie
|