[ nová verze ]
25. květen 2011, Středa
1. týden žaltáře
Doba velikonoční, 5. týden
Sv. Bedy Ctihodného, kněze a učitele Církve, nezávazná památka
Sv. Řehoře VII., papeže, nezávazná památka
Sv. Marie Magdalény de Pazzi, panny, nezávazná památka
invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl.
večerní chvály
kompletář
nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb
uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu
latinská verze
nahlásit chybu
|
Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz 25. květen 2011
Sv. Bedy Ctihodného, kněze a učitele Církve, nezávazná památka
Narodil se kolem roku 673 na území benediktinského kláštera ve Wearmouthu v severní Anglii.
V sedmi letech byl do tohoto
kláštera dán na vychování, krátce na to přešel do nově založeného kláštera v Jarrowě.
Tam se stal v devatenácti letech jáhnem. Učil v klášterní škole a začal s
profesionální svědomitostí psát dějiny církve v Anglii, dokončil je
v roce 731. Po vysvěcení na kněze (703) psal po vzoru starých církevních Otců komentáře k
Písmu svatému. Jak sám napsal, jeho radostí bylo
studovat, vyučovat a psát. Zemřel 26.V.735. V roce 1899 byl prohlášen za učitele Církve.
MODLITBA SE ČTENÍM
V.
Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.
Aleluja.
HYMNUS
Věčné slunce, jež zaléváš
svým světlem všechno stvoření,
tys myslí nadpozemská zář,
zpěv našich srdcí tobě zní.
Tvůj Svatý Duch vždy v péči má
ty živé lampy planoucí,
jejichž zář světu odkrývá
ke spáse stezky vedoucí.
Co plyne z nebeských tvých slov
a srdcím z přirozenosti,
to všechno zaskvělo se znov
v tvých služebnících milosti.
Vavřínů jejich účasten
i pro jas svého učení
skví se dnes blažený muž ten,
i od nás vděčně chválený.
Dej kvůli němu, prosíme,
ať bezpečně vždy, Bože, jdem
po cestě pravdy jediné,
až k tobě jednou dospějem.
To uděl, Otče přesvatý,
se Synem stejné podstaty,
jenž s Duchem, který těší nás,
nad světem vládneš v každý čas. Amen.
ŽALMY
Ant. 1 S láskou tě vyznávám, Pane, má sílo. Aleluja.
Žalm 17 (18), 2-30
Poděkování za záchranu a vítězství
V tu chvíli nastalo velké zemětřesení. (Zj 11, 13)
I
2 S láskou tě vyznávám, Pane, má sílo! *
3 Pane, má skálo, má tvrzi, má spáso,
ty jsi můj Bůh, můj hrad, kde se skryji, *
ty jsi můj štít a záchrana moje!
4 Úpěnlivě volal jsem k Pánu, *
osvobodil mě od nepřátel! –
5 Smrtící vlny mě zalily, *
příboje zkázy mě plnily děsem.
6 Osidla temnot mě ovila, *
smyčky smrti se nade mnou zdrhly.
7 K Pánu jsem volal v úzkostech, *
k Bohu jsem křičel o záchranu.
Ze svého chrámu slyšel můj hlas, *
k jeho uším došel můj nářek.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 S láskou tě vyznávám, Pane, má sílo. Aleluja.
Ant. 2 Zachránil mě Pán, protože ve mně našel zalíbení. Aleluja.
II
8 A tu se zachvěla, pohnula zem, †
v základech hor se zakolísala, *
jak ve svém hněvu ji otřásal Pán.
9 Z jeho nozder valil se dým, †
z jeho úst šlehal sžíravý plamen, *
řeřavé uhlíky sršely z něj.
10 Nachýlil nebe a sestoupil níž, *
s černými mračny pod nohama. –
11 Na cherubovi přilétal, *
na perutích vichru se snášel.
12 Celý se halil v temnotách, *
do clony z tmavých vod a mraků.
13 Ze záře, která před ním šla, *
padaly kroupy a řeřavé uhlí. –
14 Nebesa s rachotem rozehřměl Pán, *
hlasem svým Nejvyšší zaburácel.
15 Vysílal šípy do všech stran, *
blesky metal a kolkolem sršel.
16 I bylo vidět až na mořské dno, *
obnažily se základy země,
když jsi, Pane, zahrozil, *
zadul vichřicí svého hněvu. –
17 Pro mne však z výšin svou pravicí sáh´, *
vyzdvihl mě z té záplavy vodní,
18 vyrval mě z rukou mých nepřátel, *
z přesily mocných nenávistníků.
19 Vrhli se na mne v můj neblahý den, *
Pán mi však přispěchal na ochranu.
20 Na volný prostor vyvedl mne, *
zachránil, v kom našel zalíbení.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Zachránil mě Pán, protože ve mně našel zalíbení. Aleluja.
Ant. 3 Ty, Pane, zažehni mé světlo, ty ozař mé temnoty. Aleluja.
III
21 Tak pro mou nevinnost učinil Pán, *
splatil mi za to, že ruce mám čisté;
22 za to, že po cestách Páně jsem šel, *
od svého Boha neodpadl.
23 Vskutku jsem všech jeho příkazů dbal, *
zákony jeho jsem neodmítal.
24 Zůstal jsem před ním bez viny, *
chránil se bedlivě před proviněním.
25 Odplatil Pán mou nevinnost, *
neboť viděl, že ruce mám čisté. –
26 K věrnému, Pane, jsi věrný i ty, *
a s dobrým jednáš dobrotivě.
27 Čistému odplácíš čistotou, *
k chytrákům však jsi opatrný.
28 Tak chráníš od zhouby pokorný lid, *
pohledy zpupné však pokořuješ.
29 Ano, má svítilna, Pane, jsi ty. *
Bůh můj mé temnoty ozařuje.
30 S tebou ztékám valy a zdi, *
se svým Bohem přeskočím hradby.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Ty, Pane, zažehni mé světlo, ty ozař mé temnoty. Aleluja.
V.
Bůh vzkřísil Krista z mrtvých, aleluja.
O.
Takže když věříme, můžeme zároveň v Boha i doufat, aleluja.
PRVNÍ ČTENÍ
Z knihy Zjevení svatého apoštola Jana
21, 1-8
Nový Jeruzalém
Já, Jan, 1viděl jsem nová nebesa a novou zemi – dřívější nebesa a dřívější země zmizely, ani moře už není.
2A uviděl jsem svaté město, nový Jeruzalém, jak sestupuje z nebe od Boha; bylo vystrojeno jako nevěsta okrášlená
pro svého ženicha. 3A uslyšel jsem od trůnu mohutný hlas: „Hle Boží stan mezi lidmi! Bůh bude s nimi přebývat;
oni budou jeho lidem, a on – Bůh s nimi – bude jejich Bohem. 4On jim setře každou slzu z očí: nebude už smrt
ani zármutek, nářek ani bolest už nebude, protože co dříve bylo, pominulo. “
5A ten, který seděl na trůně, řekl: „Hle – všechno tvořím nové!“ Pak dodal: „Napiš! Tato slova jsou spolehlivá a pravdivá.“
6Také mi řekl: „Stalo se! Já jsem alfa i omega, začátek i konec. Tomu, kdo žízní, dám pít z pramene živé vody zadarmo.
7To bude úděl vítěze; a já budu jeho Bohem a on bude mým synem. 8Ale
zbabělci, odpadlíci, nečistí, vrazi, smilníci, čaroději, modláři a všichni lháři dostanou svůj díl v tom močálu, kde hoří oheň a síra – to je ta druhá smrt. “
RESPONSORIUM
Zj 21, 3b. 4
O.
Hle, Boží stan mezi lidmi! Bůh bude s nimi přebývat. *
On jim setře každou slzu z očí, aleluja.
V.
Nebude už smrt ani zármutek, nářek ani bolest už nebude, protože co dříve bylo, pominulo. *
On jim setře každou slzu z očí, aleluja.
DRUHÉ ČTENÍ
Z listu o smrti svatého Bedy Ctihodného od jeho žáka Cuthberta
(Nn. 4-6: PL 90, 64-66)
Toužím spatřit Krista
Když nadešlo úterý před Nanebevstoupením Páně, počal Beda silněji
churavět. Trpěl krátkým dechem a na nohou se ukázal mírný otok. Přesto
celý ten den vyučoval a vesele diktoval. Občas mezi jiným řekl: „Učte se
rychle, nevím, jak dlouho ještě budu živ, a zda si mě zakrátko můj Tvůrce
nevezme.“ Nám se však zdálo, že dobře zná svůj konec. Tak strávil noc
v bdění a díkůčinění.
Když se rozednilo, tedy ve středu, přikázal, abychom pečlivě psali dál,
co jsme začali. Dělali jsme to až do třetí hodiny. Od třetí hodiny jsme
konali procesí s ostatky svatých, jak to vyžadoval zvyk toho dne. Ale
jeden z nás zůstal s ním a řekl mu: „Milý mistře, z knihy, kterou jsi
diktoval, chybí ještě jedna kapitola. Bylo by ti obtížné, odpovídat dále
na otázky?“ On na to řekl: „Je to snadné. Vezmi si pero, uprav si ho
a rychle piš!“ A ten tak učinil.
O deváté hodině mi řekl: „Mám ve své skříňce nějaké cenné věci: pepř,
šátky a kadidlo. Běž rychle a přived ke mně kněze našeho kláštera, abych
jim rozdal dárky, které mi Bůh daroval.“ A když se shromáždili, hovořil
k nim a každého napomenul a snažně prosil, aby za něj sloužili mše
a pečlivě vykonali modlitby. Oni to rádi slíbili.
Všichni naříkali a plakali, a hlavně proto, že řekl, že podle jeho soudu
už nebudou dlouho vidět jeho tvář na tomto světě.1 Měli však radost, když
řekl: „Je čas, chce-li to tak můj Stvořitel, abych se vrátil k tomu,
který mě učinil, který mě utvořil z ničeho, když jsem ještě nebyl. Dlouho
jsem žil a dobře se slitovný Soudce staral o můj život. Chvíle, kdy mám
odejít, je tady,2 mám touhu zemřít a být s Kristem.3 Vždyť má duše touží
spatřit svého Krále v jeho slávě.“ A ještě mnoho jiného říkal pro naše
poučení a radostně strávil celý den až do večera.
A Wiberth, chlapec, o němž už byla řeč, ještě řekl: „Milovaný mistře,
ještě jedna věta není dopsána.“ On na to: „Tak rychle piš!“ Po chvíli
pravil chlapec: „Teď je věta hotova.“ A on odpověděl: „Dobře, řekl jsi
pravdu, dokonáno jest. Vezmi mou hlavu do svých rukou, protože velmi rád
budu sedět naproti svému svatému místu, kde jsem se modlíval. Tak budu
moci vsedě vzývat svého Otce.“
A tak zpíval na podlaze svého domku: „Sláva Otci i Synu i Duchu
Svatému.“ A když vyslovil jméno Ducha Svatého, vydechl naposled. A za
to, že se zde vždycky s takovou opravdovostí snažil Boha chválit, odebral se, jak můžeme
nepochybně věřit, do nebeských radostí, po nichž toužil.
1 srov. Sk 20, 38
1 2 Tim 4, 6
1 Flp 1, 23
RESPONSORIUM
_
O.
Celý život jsem strávil v klášteře a zcela jsem se věnoval rozjímání nad Písmem, a pokud mi zbýval čas mezi řeholními povinnostmi
a péčí o chrámový zpěv, *
vždy bylo pro me radostí studovat, vyučovat, psát, aleluja.
V.
Kdo se bude Božími přikázáními řídit a jim učit, bude v nebeském království veliký. *
Vždy bylo pro me radostí studovat, vyučovat, psát, aleluja.
MODLITBA
Modleme se:
Bože, tys povolal svatého kněze Bedu, aby svou zbožností a učeností
vzdělával tvou Církev; na jeho přímluvu dej, ať je i náš život prozářen
pravou moudrostí. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Nakonec se připojí:
Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.
Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.
Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin,
může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i
zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie
|