[ nová verze ]
18. květen 2011, Středa
4. týden žaltáře
Doba velikonoční, 4. týden Sv. Jana I., papeže a mučedníka, nezávazná památka
invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl. večerní chvály
kompletář
nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb
uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu
latinská verze
nahlásit chybu
|
Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz 18. květen 2011 Sv. Jana I., papeže a mučedníka, nezávazná památka
Pocházel z Toskánska a stal se papežem v roce 523, kdy Itálii ovládal
gótský král Theodorich. Ten stál na straně ariánů a chtěl se jich zastat
i u císaře Justina I. Proto poslal do Konstantinopole výpravu, kterou
musel vést papež jako králův legát. S výsledkem jednání však nebyl
spokojen a dal papeže po návratu o hladu držet ve vězení v Ravenně, až tam 18.V.526 zemřel.
MODLITBA SE ČTENÍM
V.
Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému, jako byla na počátku i nyní i vždycky a na věky věků. Amen.
Aleluja.
HYMNUS
Přej, mučedníku blažený,
jas vítěznému svému dni:
vždyť za svou krev jsi v odměnu
obdržel slávy korunu.
Z tmy světa tebe tento den,
v němž zdolals kata se soudcem,
povznesl k sídlům nebeským
a spojil v blahu s Kristem tvým.
V andělském sboru se dnes již
ve sněhobílém rouchu skvíš,
jež pro svědectví statečné
jsi omyl v lázni krve své.
(omylas v lázni krve své.)
Pros za nás teď a při nás stůj,
ať Kristus laskavý sluch svůj
už nakloní k nám milostiv
a netrestá náš každý hřích.
Na chvíli aspoň sestup sem
s Kristovou přízní zároveň,
ať smysly, na nichž hříchy lpí,
slast odpuštění pocítí.
Čest budiž Otci se Synem
i s Duchem Utěšitelem
za to, že věnčí hlavu tvou
zářivé slávy korunou. Amen.
ŽALMY
Ant. 1 Oslavuj Pána, duše má, na jeho dobra nezapomeň! Aleluja.
Žalm 102 (103)
Chvála Božího milosrdenství
Z milosrdné lásky našeho Boha nás navštívil ten, který vychází z výsosti. (Srov. Lk 1, 78)
I
1 Oslavuj Pána, duše má, *
mé nitro jeho svaté jméno!
2 Oslavuj Pána, duše má, *
na jeho dobra nezapomeň! –
3 Všechny tvé viny odpouští, *
ze všech tvých neduhů tě léčí;
4 tvůj život chrání záhuby, *
věnčí tě láskou, slitováním;
5 on blahem sytí tvoje dny, *
jak orlu obnovil tvou mladost. –
6 Pán koná skutky milosti: *
všem utlačeným zjedná právo.
7 Ukázal cestu Mojžíši, *
své skutky dětem Izraele.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Oslavuj Pána, duše má, na jeho dobra nezapomeň! Aleluja.
Ant. 2 Jak otec dětem odpouští, Pán je k svým věrným milostivý. Aleluja.
II
8 Vlídný a laskavý je Pán, *
shovívavý a milosrdný.
9 Nechce se ustavičně přít, *
navěky v hněvu setrvávat.
10 Nesplácí hříchy, nejedná, *
jak pro své viny zasloužíme. –
11 Vždyť jak ční nebe nad zemí, *
tak velkou lásku má k svým věrným.
12 Jak od východu k západu *
vzdaluje od nás naše viny.
13 Jak otec dětem odpouští, *
Pán je k svým věrným milostivý.
14 Ví, z čeho jsme stvořeni, *
má na mysli, že jsme jen hlína.
15 Jsou jako tráva lidské dny: *
rozkvetou jako polní kvítek,
16 zavane vítr, sfoukne jej, *
a stopy po něm nezůstane.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Jak otec dětem odpouští, Pán je k svým věrným milostivý. Aleluja.
Ant. 3 Oslavte Pána, díla Páně. Aleluja.
III
17 Však láska Páně do věků, *
je dobrotiv až k dětem dětí
18 u těch, kdo jeho smlouvu ctí *
a plní jeho přikázání.
19 Pán zřídil si trůn v nebesích *
a jeho vláda řídí vesmír. –
20 Oslavte Pána, chvalte jej, †
vy jeho poslové, vy silní, *
kdo konáte, co on vám káže!
21 Oslavte Pána, zástupy, *
vy, kdo jste v službách jeho vůle!
22 Oslavte Pána, díla Páně, †
všude, kam sahá jeho vláda! *
Oslavuj Pána, duše má!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Oslavte Pána, díla Páně. Aleluja.
V.
Bůh vzkřísil Krista z mrtvých, aleluja.
O.
Takže když věříme, můžeme zároveň v Boha i doufat, aleluja.
PRVNÍ ČTENÍ
Z knihy Zjevení svatého apoštola Jana
14, 14 – 15, 4
Hodina žně
Já, Jan, 14.14měl jsem vidění, a hle – bílý oblak a na oblaku sedí někdo podobný Synu člověka. Na hlavě měl zlatý
věnec a v ruce ostrý srp. 15Potom vyšel z chrámu jiný anděl a silným hlasem volal na toho, který seděl
na oblaku: „Dej se do práce svým srpem a žni! Přišla totiž hodina žně, obilí na zemi je úplně zralé.“ 16A tehdy ten,
který seděl na oblaku, pustil se na zemi do práce svým srpem, a země byla požata.
17Pak vyšel z chrámu v nebi ještě jiný anděl a také měl ostrý srp. 18Další
anděl vyšel od oltáře, ten, který má moc nad ohněm, a zavolal silným hlasem na toho, který držel ostrý srp: „Dej se do práce svým ostrým srpem a uřež hrozny
z pozemské vinice, protože bobule na ní jsou už úplně zralé.“ 19Pustil se tedy anděl svým srpem do
práce na zemi, uřezal hrozny z pozemské vinice a naházel je do velkého lisu Božího hněvu. 20Lisovalo se mimo město
a z lisu tekla krev a sahala koním až po uzdu na vzdálenost tisíc šest set honů.
15.1A potom jsem viděl na nebi další znamení, veliké a podivuhodné: sedm andělů se sedmi posledními ranami, kterými se dovrší Boží hněv.
2A viděl jsem něco jako průzračné moře smíšené s ohněm. U toho průzračného moře stáli ti, kdo zvítězili v boji se
šelmou, s jejím obrazem a s číslem vyjadřujícím její jméno. Měli citery ke chvále Boží 3a zpívali píseň Mojžíše,
Božího služebníka, a píseň Beránkovu:
„Veliké a podivuhodné jsou tvé skutky,
Pane, Bože vševládný!
Spravedlivé a spolehlivé jsou tvé cesty,
králi národů!
4Kdo by nevzdával, Pane, úctu
a slávu tvému jménu?
Vždyť ty jediný jsi svatý! Všechny národy přijdou
a budou se před tebou klanět,
neboť se ukázalo,
že tvá rozhodnutí jsou spravedlivá.“
RESPONSORIUM
Zj 15, 3; Ex 15, 11
O.
Zpívali píseň Beránkovu: Veliké a podivuhodné jsou tvé skutky, Pane, Bože vševládný. *
Spravedlivé a věrné jsou tvé cesty, králi věků, aleluja.
V.
Kdo z mocných se ti podobá, Pane? Kdo je ti podobný vznešeností a svatostí, tobě, který děláš divy. *
Spravedlivé a věrné jsou tvé cesty, králi věků, aleluja.
DRUHÉ ČTENÍ
Z dopisu svatého Jana kněze z Avily přátelům
(Ep. ad amicos, 58: Opera omnia, edit. B.A.C. 1, 533-534)
Aby byl Ježíšův život patrný na nás
Buď veleben Bůh, Otec našeho Pána Ježíše Krista, Otec milosrdenství a Bůh
veškeré útěchy. On nás těší ve všech našich souženích, abychom pak mohli
těšit druhé v jakémkoli soužení tou útěchou, jakou Bůh potěšuje nás. Jako
se na nás ze všech stran valí Kristovo utrpení, tak se nám také skrze
Krista dostává všestranné útěchy.1
To jsou slova apoštola svatého Pavla. Třikrát byl mrskán metlami, pětkrát
bičován, jednou kamenován, zanechán jako mrtvý, pronásledován od všech
možných lidí, trýzněn všemi druhy muk a útrap,2 a to ne jednou nebo
dvakrát, ale jak sám říká na jiném místě: Tak jsme my zaživa stále
vydáváni na smrt pro Ježíše, aby i Ježíšův život byl patrný na našem
smrtelném těle.3
A uprostřed všech těchto strastí nereptá a nestěžuje si na Boha, jako to
dělávají slaboši; ani netruchlí jako ti, kdo milují svou slávu a rozkoš;
ani neprosí úpěnlivě Boha, aby byl svých strastí zbaven, jako to dělají
ti, kdo je neznají, a proto s nimi nechtějí nic mít; ani je nepodceňuje
jako ti, kdo je považují za něco bezvýznamného. On nechává stranou
všechnu nevědomost a slabost a uprostřed strastí dobrořečí Bohu a děkuje
za ně Dárci jako za veliké dobrodiní. Pokládá se za šťastného, že může
něco trpět pro čest toho, který obdivuhodně snášel a vytrpěl tolik
potupy, aby nás vysvobodil od potupy, jíž jsme byli vydáni napospas
hříchem, a který nám udělil vyznamenání a čest svým duchem a přijetím za
děti Boží; v něm a skrze něho máme záruku a pečeť nebeské radosti.
Moji bratři tolik milovaní! Ať Bůh otevře vaše oči, abyste viděli, kolik
dobrého nám dává v tom, co svět považuje za opovržené, a hledáme-li slávu
Boží, jaké cti se nám dostává v zneuctění, jež zakoušíme, a jaká sláva se
nám chystá z nynějšího soužení, a jak něžnou, přátelskou a láskyplnou
náruč nám Bůh otevírá, aby přijal ty, kdo byli zraněni v bitvě pro něho.
To je nepochybně sladší než všechen med, který zde veškeré úsilí může
vyrobit. A když to okusíme, velice zatoužíme po této náruči; vždyť kdo by
netoužil po tom, který je zcela hodný veškeré lásky a touhy, leda ten,
kdo vůbec neví, co je touha?
Jestliže vás tedy blaží ony radosti a toužíte je spatřit a zakoušet,
vězte, že k nim nevede žádná lepší cesta než cesta utrpení. Po této
stezce šel Kristus a všichni, kdo byli jeho. Nazývá ji úzkou, ale ona vede
přímo k životu. A on nás učí, abychom, chceme-li k němu dospěti, šli
cestou, po níž se on sám ubíral. Vždyť není ani správné, aby lidé
vyhledávali cesty s poctami, když Syn Boží kráčel cestou potupy; neboť
není žák nad učitele ani služebník nad svého pána.4
Kéž dá Bůh, aby náš duch nevyhledával na tomto světě jiný pokrm ani nenalézal
spočinutí nikde jinde než v námahách pod křížem Páně.
1 2 Kor 1, 3-5
2 srov. 2 Kor 11, 23 a násl.
3 2 Kor 4, 11
4 Mt 10, 24
RESPONSORIUM
2 Kor 4, 10.11.16
O.
Tak jsme my zaživa stále vydáváni na smrt pro Ježíše, *
aby i Ježíšův život byl patrný na našem smrtelném těle, aleluja.
V.
Tělo nám sice chátrá, ale duše se den ze dne zmlazuje. *
Aby i Ježíšův život byl patrný na našem smrtelném těle, aleluja.
MODLITBA
Modleme se:
Bože, ty dáváš odplatu těm, kdo ti zůstanou věrní; dnes slavíme památku
mučednické smrti svatého papeže Jana a prosíme tě, pomáhej nám, ať také
následujeme jeho stálost ve víře. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Nakonec se připojí:
Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.
Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.
Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin,
může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i
zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie
|