[ nová verze ]
14. duben 2011, Čtvrtek
1. týden žaltáře
Doba postní, 5. týden Pro OP: Bl. Petra Gonzaleze, kněze, nezávazná památka
invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl. večerní chvály
kompletář
nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb
uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu
latinská verze
nahlásit chybu
|
Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz 14. duben 2011 Pro OP: Bl. Petra Gonzaleze, kněze, nezávazná památka
Narodil se před rokem 1190 pravděpodobně v Palencii ve Španělsku.
Pocházel ze starokastilské šlechty. Jeho strýc byl biskupem v Palencii a Petrovi už jako malému chlapci umožnil studovat
a zajistil mu místo kanovníka v Palencii. Petr žil velmi lehkomyslně. Po čase se však vzdal zajištěného života v kapitule kanovníků
a vstoupil do řádu sv. Dominika. Vyznačoval se hlubokou vírou, kajícností a modlitbou. Po vzoru svatého Dominika trávil noci na
modlitbách a ve dne sloužil lidem, staral se především o chudé a nemocné. Stal se vyhlášeným kazatelem. Byl rádcem, zpovědníkem
a kaplanem kastilského krále svatého Ferdinanda III., kterého také doprovázel při válečném tažení proti Maurům. Byl
převorem v Cordobě a později španělským provinciálem. Zemřel 14. dubna 1246 v Tuy a byl pohřben v tamější katedrále. Jeho
kult potvrdil 13. prosince 1741 Benedikt XIV.
MODLITBA SE ČTENÍM
V.
Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému, jako byla na počátku i nyní i vždycky a na věky věků. Amen.
HYMNUS
Pastýřů hlavo, Kriste, jejich Vládce,
slavit dnes chceme svátek jednoho z nich,
proto mu pěje naše vděčné stádce
píseň chval zbožných.
Vyvolil sis jej, služebníka svého
za svého kněze, aby se stal z něho
svěřených ovcí svědomitý správce
a dobrý strážce.
On svému stádu vzorem byl i vůdcem,
byl světlem slepých, všude mírnil bídu,
všem stal se vším, byl prozíravým otcem
Božího lidu.
Kriste, jenž dáváš věnce zasloužené
svým věrným v nebi, dej ať ve svém díle
jdem s tímto vůdcem a tak dosáhneme
i téhož cíle.
Buď věčná sláva nejvyššímu Otci,
stejná buď tobě, Vládce, Spasiteli,
Svatému Duchu chválou stejně vroucí
ať zní svět celý. Amen.
ŽALMY
Ant. 1 Výroky Páně jsou štítem všem, kdo v něm hledají spásu.
Žalm 18, 31-51
Poděkování za záchranu
Je-li Bůh s námi, kdo proti nám? (Řím 8, 31)
IV
31 Bůh, Boží cesta je dokonalá, †
výroky Páně tříbeny v ohni, *
on je štít všech, kdo v něm hledají spásu.
32 Vždyť kdo je Bůh než jedině Pán, *
kdo nežli sám náš Bůh je skálou?
33 Bůh, který silou mě opásal, *
cestu mou ochránil od úhony.
34 Jelení hbitost mým krokům dal, *
on mi dal kráčet po výšinách.
35 Ruce mé učil bojovat, *
paže mé napínat kovové luky.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Výroky Páně jsou štítem všem, kdo v něm hledají spásu.
Ant. 2 Pravice tvá, Pane, mě podepírá.
V
36 Svou pomoc dals mi za můj štít, †
pravice tvá mě podepírá, *
silným mě činí, že ty jsi se mnou.
37 Volnou cestu mým krokům jsi dal, *
abych si kotník nepodvrtl.
38 Nepřátele jsem dohonil, *
neucouvl, až jsem je pobil.
39 Tak jsem je srazil, že nevstanou víc, *
zůstali ležet u mých nohou.
40 Tys k boji silou mě opásal, *
podlehnout dals mým protivníkům, –
41 zahnals mé odpůrce na útěk, *
dopřáls mi za jejich záští je zničit.
43 Rozdrtil jsem je na pouhý prach, *
rozšlápl jako na cestě bláto.
44 Tys mě vytrhl z přečetných vojsk, *
tys mi dal vládu nad národy.
Podrobil se mi i neznámý lid, *
45 poslušni jsou, jen zaslechnou o mně.
46 Cizinci s bázní mi vzdávají hold, *
s chvěním své hradby opouštějí.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Pravice tvá, Pane, mě podepírá.
Ant. 3 Pán žije! Veleben budiž Bůh, má spása.
VI
47 Pán žije! Chvála buď Skále mé! *
Veleben budiž Bůh, má spása!
48 Bůh, jenž mi pomáhá k odplatě, *
který mi národy podrobuje!
49 Před odpůrci mě zachránil, †
vyzdvihl nad všechny nepřátele, *
vytrhl z rukou násilníka. –
50 Za to tě v národech oslavím, *
písněmi, Pane, tvé jméno chci chválit.
51 Pán svému králi byl milostiv, †
vyvýšil svého pomazaného, *
Davida i jeho potomstvo navždy.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Pán žije! Veleben budiž Bůh, má spása.
V.
Kdo přemítá o zákoně Páně.
O.
Ovoce nese správně ve svůj čas.
PRVNÍ ČTENÍ
Z listu Židům
7, 1-10
Velekněz Melchizedech
1Melchizedech byl král Sálemu a kněz Boha Nejvyššího. Když se Abrahám vracel po porážce králů, vyšel mu vstříc a požehnal mu.
2Abrahám mu přidělil ze všeho desátek. Jméno Melchizedech se vykládá „král spravedlnosti“ a král Sálemu zase z
namená „král pokoje“. 3Neuvádí se jeho otec, matka, rodokmen, kdy začal žít a kdy skonal; a tím se podobá
Božímu Synu a zůstává knězem navždy.
4Uvažte jen, jak velký musí být ten, jemuž dal Abrahám jako desátek nejlepší část z kořisti, on, patriarcha!
5Léviovi potomci, kterým se dostává kněžského poslání, mají sice právo stanovené v Zákoně, že mohou vybírat
desátky od lidu, to je od vlastních bratří, kteří přece také pocházejí od Abraháma. 6Ale tady dostává od Abraháma
desátek někdo, jenž nepochází z jejich středu, a uděluje požehnání tomu, kdo byl nositelem přislíbení!
7O tom přece není vůbec sporu, že požehnání dostává nižší od vyššího!
8A dále: tady dostávají desátek lidé smrtelní, tam však někdo, o němž se svědčí jako o živém. A konečně:
9když dal desátek Abrahám, dal ho tím – abych tak řekl – i Lévi, ačkoliv on smí sám desátky vybírat.
10Byl totiž ještě v bedrech svého praotce, když mu Melchizedech přišel naproti.
RESPONSORIUM
Srov. Gn 14, 18; Žid 7, 3; 6, 20; srov. Žl 109 (110), 4; Žid 7, 16
O.
Melchizedech, král Sálemu, kněz Boha Nejvyššího, přinesl chléb a víno, a podobá se Božímu Synu.
* Pán mu přísahal: "Jsi knězem navěky, tak, jak jím Melchizedech byl."
V.
Stal se jím ne podle předpisu o tělesném původu, nýbrž mocí života nezničitelného. *
Pán mu přísahal: "Jsi knězem navěky, tak, jak jím Melchizedech byl."
DRUHÉ ČTENÍ
Z dekretu II. vatikánského koncilu o službě a životě kněží
(Presbyterorum ordinis, n. 12)
Povolání kněží k dokonalosti
Svátostí kněžství se kněží připodobňují Kristu Knězi. Jsouce služebníky Krista – Hlavy, mají jako spolupracovníci biskupského
sboru stavět a budovat celé Kristovo tělo, jímž je Církev. Již při křestním zasvěcení dostali jako všichni křesťané dar
a znamení takového povolání a milosti, že přes všechnu lidskou slabost mohou a mají usilovat o dokonalost podle slova Páně:
Buďte dokonalí, jako je dokonalý váš nebeský Otec.
O tuto dokonalost mají ovšem usilovat obzvlášť kněží; ti se totiž přijetím kněžství zasvětili Bohu novým způsobem a stali
se živými nástroji Krista, věčného Kněze, takže jsou s to v každém čase pokračovat v jeho podivuhodném díle, které svou
nebeskou silou obnovilo celé lidské společenství.
Každý kněz tedy představuje svým způsobem samého Krista, a proto se mu také dostává zvláštní milosti, aby mohl ve službě
těm, kdo jsou mu svěřeni, a celému Božímu lidu lépe následovat toho, jejž zastupuje, a aby slabost jeho lidské přirozenosti
nalézala lék ve svatosti toho, který se pro nás stal veleknězem svatým, nevinným, neposkvrněným, odděleným od hříšníků.
Kristus, kterého Otec posvětil, tj. zasvětil a poslal na svět, vydal sám sebe za nás, vykoupil nás z každé špatnosti
a očistil si nás, abychom byli jeho vlastním lidem, horlivým v konání dobrých skutků; a tak skrze umučení vstoupil do své
slávy. Podobně kněží: posvěceni pomazáním Svatého Ducha a posláni Kristem umrtvují v sobě skutky těla a cele se dávají do
služby lidem; a tak ve svatosti, jíž je Kristus štědře obdarovává, jsou s to dosáhnout mužné zralosti.
A jsou-li poslušní ducha Kristova, který je oživuje a vede, konáním služby Ducha a spravedlnosti se pevně zakotvují
v duchovním životě. Vždyť samy každodenní posvátné úkony a vůbec celá jejich služba, kterou vykonávají ve společenství
s biskupem a ostatními kněžími, je usměrňují k dokonalosti života.
A vlastní svatost kněží zase značnou měrou přispívá k tomu, aby svou službu konali s užitkem: ačkoli totiž může Boží milost
uskutečňovat dílo spásy i prostřednictvím nehodných služebníků, přece dává Bůh zpravidla přednost tomu, že svoje podivuhodné
skutky vyjevuje prostřednictvím těch, kteří jsou otevřenější vůči podnětům a vedení Ducha Svatého a v důsledku svého důvěrného
spojení s Kristem a pro svatost svého života mohou s apoštolem říkat: Už nežiji já, ale žije ve mně Kristus.
RESPONSORIUM
1 Sol 2, 8; Gal 4, 19
O.
Nejraději bych vám nejen odevzdal Boží radostnou zvěst, ale dal za vás i vlastní život. *
Tak velice jsem si vás oblíbil.
V.
Moje děti, znovu vás bolestně rodím, dokud nenabudete podoby Kristovy. *
Tak velice jsem si vás oblíbil.
MODLITBA
Modleme se:
Bože, tys ustanovil blahoslaveného Petra obzvláštním ochráncem v nebezpečích na moři; na jeho
přímluvu dej, ať nám v bouřích tohoto světa stále září světlo tvé milosti, abychom v jeho záři mohli
nalézt přístav věčné spásy. Neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Nakonec se připojí:
Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.
Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.
Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin,
může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i
zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie
|