[ nová verze ]
30. říjen 2010, Sobota
2. týden žaltáře
Druhé mezidobí, 30. týden Výročí posvěcení katedrály Svatého Ducha (v královéhradecké diecézi), svátek Pro OP: Bl. Benvenuty Boianiové, panny, terciářky, nezávazná památka Pro OP: Bl. Terence Alberta O’Briena, biskupa, a Petra Higginse, kněze, irských mučedníků, nezávazná památka Sobotní památka Panny Marie
invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl. první večerní chvály
kompletář po prvních chválách
vigilie
nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb
uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu
latinská verze
nahlásit chybu
|
Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz 30. říjen 2010 Pro OP: Bl. Terence Alberta O’Briena, biskupa, a Petra Higginse, kněze, irských mučedníků, nezávazná památka
Na 30. října ustanovila Církev památku všech mučedníků, kteří
zahynuli v Anglii a Irsku od roku 1537. Pronásledování katolíků v Irsku začalo už za krále Jindřicha VIII. Dne 1. listopadu 1537
totiž irský parlament přijal ustanovení, které zrušilo papežovu pravomoc nad církví v Anglii a Irsku a za hlavu církve prohlásilo
krále. Od toho okamžiku nastalo pronásledování všech, kdo se odmítli tomuto rozhodnutí podřídit. Několik let poté píše biskup
z Derry papeži Pavlu III. do Říma o ničení církve a zabíjení kněží, kteří se modlí za papeže a odmítají z kánonu mše vypustit jeho
jméno. Pronásledování pokračovalo také za vlády Eduarda VI. a královny Alžběty. Z dominikánského řádu vydali svědectví krve
v letech 1540 až 1713 devadesát čtyři bratři. Všechny irské mučedníky, kteří zahynuli v letech 1579–1654, beatifikoval 27. září
1992 sv. Jan Pavel II.
MODLITBA SE ČTENÍM
V.
Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému, jako byla na počátku i nyní i vždycky a na věky věků. Amen.
Aleluja.
HYMNUS
Ty Králi mučedníků svých,
koruno vyznávajících,
ty vedeš v říši nadhvězdnou,
kdo světskou slávou pohrdnou.
Svůj laskavý sluch nachyl k nám
i k našim snažným modlitbám.
Za chvály palem vítězných
nám hříšným odpusť všechen hřích.
Ty v mučednících vítězíš,
jak šetřit vyznavače víš:
nad hříchy dej nám vítězství
pro svoje milosrdenství.
To uděl, Otče přesvatý,
i Synu stejné podstaty,
jenž s Duchem, který těší nás,
nad světem vládneš v každý čas. Amen.
ŽALMY
Ant. 1 Pán velké divy učinil, on sám, vždyť jeho láska trvá navěky.
Žalm 135 (136)
Velikonoční chvalozpěv
Když mluvíš o tom, co učinil Pán, chválíš ho. (Cassiodorus)
I
1 Velebte Pána, vždyť je dobrotivý, *
vždyť jeho láska trvá na věky.
2 Velebte Boha nade všemi bohy, *
vždyť jeho láska trvá na věky.
3 Velebte Pána nade všemi pány, *
vždyť jeho láska trvá na věky. –
4 On velké divy učinil, on sám, *
vždyť jeho láska trvá na věky.
5 On v moudrosti své stvořil nebesa, *
vždyť jeho láska trvá na věky.
6 On nad vodami zemi rozprostřel, *
vždyť jeho láska trvá na věky.
7 On stvořil všechna světla veliká, *
vždyť jeho láska trvá na věky.
8 To slunce, aby vládlo nade dnem, *
vždyť jeho láska trvá na věky.
9 Měsíc a hvězdy k vládě nad nocí, *
vždyť jeho láska trvá na věky. –
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Pán velké divy učinil, on sám, vždyť jeho láska trvá navěky.
Ant. 2 Vyvedl Izraele z Egypta přemocnou rukou, napřaženou paží.
II
10 V prvorozencích Egypťany zhubil, *
vždyť jeho láska trvá na věky.
11 Vyvedl z jejich středu Izraele, *
vždyť jeho láska trvá na věky.
12 Přemocnou rukou, napřaženou paží, *
vždyť jeho láska trvá na věky.
13 On Rákosové moře přeťal v části, *
vždyť jeho láska trvá na věky.
14 Provedl Izraele mezi nimi, *
vždyť jeho láska trvá na věky.
15 Do moře smetl faraóna s vojskem, *
vždyť jeho láska trvá na věky. –
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Vyvedl Izraele z Egypta přemocnou rukou, napřaženou paží.
Ant. 3 Vzdávejme díky Bohu, Pánu nebes, od našich nepřátel nás osvobodil.
III
16 Hrůzami pouště převedl svůj národ, *
vždyť jeho láska trvá na věky.
17 On mocné krále potíral svou silou, *
vždyť jeho láska trvá na věky;
18 on skvělé krále pobíjel svou mocí, *
vždyť jeho láska trvá na věky.
19 Sehona, jenž byl králem Amoritů, *
vždyť jeho láska trvá na věky.
20 Jakož i Oga, krále bašanského, *
vždyť jeho láska trvá na věky.
21 Dal jejich kraje potom za dědictví, *
vždyť jeho láska trvá na věky.
22 Dědictví Izraeli, svému lidu, *
vždyť jeho láska trvá na věky. –
23 On vzpomněl na nás v našem ponížení, *
vždyť jeho láska trvá na věky.
24 Od našich nepřátel nás osvobodil, *
vždyť jeho láska trvá na věky.
25 On dává pokrm všemu živoucímu, *
vždyť jeho láska trvá na věky. –
26 Vzdávejte díky Bohu, Pánu nebes, *
vždyť jeho láska trvá na věky.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Vzdávejme díky Bohu, Pánu nebes, od našich nepřátel nás osvobodil.
V.
Ukazuj mi, Pane, svoje cesty.
R.
Uč mě kráčet tvými stezkami.
PRVNÍ ČTENÍ
Z knihy Moudrosti
11, 20d -12, 2.11 b-19
Boží slitování a trpělivost
11.20Pane, ty jsi vše uspořádal s mírou,
počtem a vahou.
21Ty vždy můžeš uplatňovat svou velkolepou moc;
kdo se může protivit síle tvého ramene?
22Celý svět je před tebou jako prášek na vahách,
jako kapka rosy, která zrána padá na zem.
23Ty však máš slitování se vším,
protože můžeš všechno,
a jsi shovívavý k hříchům lidí, aby dělali pokání.
24Vždyť ty miluješ všechno, co je,
a nic si neošklivíš z toho, cos udělal,
neboť kdybys něco nenáviděl, nestvořil bys to.
25Jak by něco mohlo trvat, kdybys to nechtěl,
nebo se uchovat, kdybys to nepovolal k bytí?
26Ale ty máš na všechno ohled,
poněvadž je to tvé, vládce, milující svět,
12.1neboť tvůj nepomíjející duch je ve všem.
2Proto zbloudilé trestáš ponenáhlu
a napomínáš tím, že jim vyčítáš to, čím hřešili,
aby zbaveni své špatnosti věřili v tebe, Pane.
11Nebál ses nikoho, a přece jsi netrestal jejich hříchy.
12Kdo by ti totiž mohl říci: „Cos to udělal?“
– nebo kdo by se opovážil protivit se výroku tvého soudu?
Kdo by tě mohl obvinit,
žes vyhubil národy, které jsi stvořil,
nebo kdo by proti tobě vystoupil
jako obhájce provinilých lidí?
13Kromě tebe není boha, který by se o všechno staral,
nemusíš dokazovat, že soudíš spravedlivě.
14Není král ani uchvatitel moci,
který by se mohl zastat těch, kterés potrestal.
15Jelikož jsi spravedlivý, všechno řídíš spravedlivě,
proto považuješ pro svou moc za nedůstojné
odsoudit toho, kdo si nezasluhuje trestu.
16Neboť tvá moc je základ spravedlnosti
a to, žes pánem, činí tě shovívavým ke každému.
17Vždyť sílu ukazuješ jen tomu,
kdo nevěří v tvou svrchovanou moc,
a trestáš vzdor těch, kdo ji znají.
18Ty však, který vládneš silou, v mírnosti soudíš
a nás vedeš se vší šetrností,
neboť kdykoli chceš, máš moc vždycky v ruce.
19Takovým jednáním jsi poučoval svůj lid,
že spravedlivý musí být i lidumilný.
Svým synům poskytuješ radostnou naději,
že po hříchu dáváš příležitost k lítosti.
RESPONSORIUM
Srov. Mdr 11,23.24.28; Sir 36,1
O.
Bože, ty máš slitování se vším a nic si neošklivíš z toho, cos udělal, přehlížíš hříchy lidí kvůli pokání a šetříš je, *
neboť jsi náš Pán a Bůh.
V.
Smiluj se nad námi, shlédni na nás a ukaž nám světlo svého slitování.
*
Neboť jsi náš Pán a Bůh.
DRUHÉ ČTENÍ
Z Z listu svatého biskupa a mučedníka Cypriána
(Ep. 6, 1-2: CSEL 3, 480-482)
Chceme-li dosáhnout zaslíbení Páně, musíme Pána ve všem následovat
Zdravím vás, milovaní bratři! Kdyby mi poloha místa dovolovala se k vám vydat, velmi rád bych vás viděl osobně.
Vždyť co bych si mohl přát lepšího a co radostnějšího by se mi mohlo přihodit, než abych byl teď mezi vámi a vy
mě mohli obejmout svýma čistýma a neposkvrněnýma rukama, které zůstaly věrné víře v našeho Pána a odmítly přinést
modloslužebnou oběť?
Co by bylo milejšího a vznešenějšího než políbit nyní vaše ústa, která slavnostně vyznala Pána, a být spatřen vašima
očima, které se odvrátily od světa a staly se hodnými patřit na Boha?
Protože však nemám příležitost osobně zakusit tuto velkou radost, posílám k vám jako svého zástupce tento list,
abyste si jej poslechli a přečetli. Má pro vás být zároveň blahopřáním i napomenutím, abyste ve vyznávání nebeské
slávy zůstali silní a neochvějní a abyste na cestě Božího důstojenství, na niž jste vstoupili, díky duchovní síle také
vytrvali, abyste mohli dostat věnec vítězství. Sám Pán bude vaším ochráncem a vůdcem, neboť řekl:
Já jsem s vámi po všechny dny až do konce světa.
Blahoslavený žalář, ozářený vaší přítomností! Blahoslavený žalář, posílající Boží lidi do nebe! Hle, temnoty
zářivější než samo slunce a jasnější než naše pozemské světlo! Vždyť právě tady stojí vaše těla jako Boží
chrámy a posvěcují se svatým vyznáním!
Ani teď ať nezůstává ve vašem srdci a ve vaší mysli nic než Boží příkazy a nebeská nařízení, kterými vám
Duch Svatý vždycky dodával sílu snášet utrpení. Nikdo nemyslete na smrt, ale na nesmrtelnost, nemyslete na
časné trápení, ale na věčnou slávu. Je přece psáno: Drahocenná je v očích Páně smrt těch, kdo jsou mu oddáni.
A také: Má oběť, Pane, je zkroušený duch, zdrcené srdce neodmítneš.
Skrze muka se vstupuje mezi Boží svědky a každý, kdo se osvědčí v utrpení, je jím posvěcen,
jak jinde říká Písmo: I když se lidem zdálo, že jsou trestáni, jejich naděje byla plná nesmrtelnosti.
Budou soudit pohany a ovládnou národy a Pán jim bude navěky králem.
Když tedy budete mít na mysli, že spolu s Kristem Pánem vy budete jednou soudit a kralovat, nezbude
vám než se radovat, takže vaše radost z toho, co bude, zatlačí utrpení přítomné chvíle do pozadí. Jistě víte,
že co svět světem stojí, vždycky ve všech zápasech, které v něm probíhají, spravedlnost trpěla: hned na samém
prvopočátku byl přece zabit spravedlivý Ábel a po něm i všichni spravedliví, proroci i apoštolové, kterým Bůh svěřil
nějaké poslání.
A těm všem dal Pán příklad: sám na sobě ukázal, že do jeho království přijdou jenom ti, kdo jdou za ním jeho cestou.
Kdo má svůj život na tomto světě rád, ztratí ho, řekl. Kdo však svůj život na tomto světě nenávidí,
uchová si ho pro život věčný. A také: Nebojte se těch, kdo zabíjejí tělo – duši zabít nemohou: spíše se bojte toho,
který může zahubit v pekle duši i tělo.
Rovněž svatý Pavel nás napomíná, že chceme-li dosáhnout toho, co nám Pán slíbil, musíme ho ve všem napodobovat.
Jsme Boží děti, říká. Jsme-li však děti, jsme i dědici Boží a spoludědici Kristovi. Musíme ovšem jako on trpět,
abychom tak mohli spolu s ním dojít slávy.
RESPONSORIUM
_
O.
Dívá se na nás Bůh, jeho andělé i Kristus, jak zápasíme o víru a bojujeme duchovní boj. *
Jaká sláva a jaké štěstí bojovat v přítomnosti Boží a od soudce Krista přijímat korunu vítězství.
V.
Seberme všechny síly a připravme se na zápas čistou myslí, neporušenou vírou a oddanou statečností.
*
Jaká sláva a jaké štěstí bojovat v přítomnosti Boží a od soudce Krista přijímat korunu vítězství.
MODLITBA
Modleme se:
Bože, ty jsi nám životem a smrtí blahoslavených mučedníků Terence a Petra dal příklad hrdinné
lásky a odvahy; dej, prosíme, ať na jejich přímluvu neustále roste naše láska k tobě i bližním a ochotně
ať přijmeme způsob smrti podle tvé vůle. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Nakonec se připojí:
Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.
Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.
Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin,
může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i
zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie
|