[ nová verze ]
25. srpen 2010, Středa
1. týden žaltáře
Druhé mezidobí, 21. týden Sv. Josefa Kalasanského, kněze, nezávazná památka Sv. Ludvíka, nezávazná památka Sv. Benedikta, Jana, Matouše, Izáka a Kristina, mučedníků, nezávazná památka
invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl. večerní chvály
kompletář
nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb
uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu
latinská verze
nahlásit chybu
|
Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz 25. srpen 2010 Sv. Ludvíka, nezávazná památka
Narodil se roku 1214 v Poissy. Po předčasné smrti svého otce Ludvíka
VIII. se stal (1226) francouzským králem; dokud nedosáhl plnoletosti,
vládla místo něho jeho energická matka Blanka Kastilská. Oženil se (1234)
s Markétou Provensálskou a dobře vychoval svých 11 dětí. Snažil se nejen
žít, ale i vládnout podle křesťanských zásad. Přísně dbal na dodržování
spravedlnosti. Byl velkým přítelem klášterů; sám se stal členem III. řádu
sv. Františka. Ujímal se chudých a stavěl nemocnice. Snažil se urovnávat
spory bez války, ale nebyl zbabělcem; když bylo třeba, dovedl rázně
zasáhnout. Podnikl dvě křížové výpravy na osvobození Svaté země (1248 a
1270). Při druhé se nakazil morem a zemřel 25. VIII. 1270 poblíž dnešního
města Tunisu. V roce 1297 byl prohlášen za svatého.
MODLITBA SE ČTENÍM
V.
Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému, jako byla na počátku i nyní i vždycky a na věky věků. Amen.
Aleluja.
HYMNUS
Ježíši, Spasiteli náš,
koruno slávy v nebesích,
dnes nakloň vlídnější svou tvář
k modlitbě tebe prosících.
Dnes vyznavač tvůj vznešený
se zaskvěl novou jasností,
dnes vzpomínáme naň i my,
tvůj lid, výroční slavností.
Přes vše, co svět mu sliboval,
on přešel čistou šlépějí,
s tebou se cestou spásy dal
a sledoval vždy věrně ji.
K prchavým světským radostem
nepřipjal právem srdce své,
tak došel v sídle nebeském
odměny nepomíjivé.
A proto pomoz také nám
jít žitím v jeho šlépějích
a odpusť k jeho přímluvám
svých služebníků všechen hřích.
Laskavý Vládce, Ježíši,
buď s Otcem ti čest nejvyšší,
i Duchu, který těší nás,
po všechny věky, v každý čas. Amen.
ŽALMY
Ant. 1 S láskou tě vyznávám, Pane, má sílo.
Žalm 17 (18), 2-30
Poděkování za záchranu a vítězství
V tu chvíli nastalo velké zemětřesení. (Zj 11, 13)
I
2 S láskou tě vyznávám, Pane, má sílo! *
3 Pane, má skálo, má tvrzi, má spáso,
ty jsi můj Bůh, můj hrad, kde se skryji, *
ty jsi můj štít a záchrana moje!
4 Úpěnlivě volal jsem k Pánu, *
osvobodil mě od nepřátel! –
5 Smrtící vlny mě zalily, *
příboje zkázy mě plnily děsem.
6 Osidla temnot mě ovila, *
smyčky smrti se nade mnou zdrhly.
7 K Pánu jsem volal v úzkostech, *
k Bohu jsem křičel o záchranu.
Ze svého chrámu slyšel můj hlas, *
k jeho uším došel můj nářek.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 S láskou tě vyznávám, Pane, má sílo.
Ant. 2 Zachránil mě Pán, protože ve mně našel zalíbení.
II
8 A tu se zachvěla, pohnula zem, †
v základech hor se zakolísala, *
jak ve svém hněvu ji otřásal Pán.
9 Z jeho nozder valil se dým, †
z jeho úst šlehal sžíravý plamen, *
řeřavé uhlíky sršely z něj.
10 Nachýlil nebe a sestoupil níž, *
s černými mračny pod nohama. –
11 Na cherubovi přilétal, *
na perutích vichru se snášel.
12 Celý se halil v temnotách, *
do clony z tmavých vod a mraků.
13 Ze záře, která před ním šla, *
padaly kroupy a řeřavé uhlí. –
14 Nebesa s rachotem rozehřměl Pán, *
hlasem svým Nejvyšší zaburácel.
15 Vysílal šípy do všech stran, *
blesky metal a kolkolem sršel.
16 I bylo vidět až na mořské dno, *
obnažily se základy země,
když jsi, Pane, zahrozil, *
zadul vichřicí svého hněvu. –
17 Pro mne však z výšin svou pravicí sáh´, *
vyzdvihl mě z té záplavy vodní,
18 vyrval mě z rukou mých nepřátel, *
z přesily mocných nenávistníků.
19 Vrhli se na mne v můj neblahý den, *
Pán mi však přispěchal na ochranu.
20 Na volný prostor vyvedl mne, *
zachránil, v kom našel zalíbení.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Zachránil mě Pán, protože ve mně našel zalíbení.
Ant. 3 Ty, Pane, zažehni mé světlo, ty ozař mé temnoty.
III
21 Tak pro mou nevinnost učinil Pán, *
splatil mi za to, že ruce mám čisté;
22 za to, že po cestách Páně jsem šel, *
od svého Boha neodpadl.
23 Vskutku jsem všech jeho příkazů dbal, *
zákony jeho jsem neodmítal.
24 Zůstal jsem před ním bez viny, *
chránil se bedlivě před proviněním.
25 Odplatil Pán mou nevinnost, *
neboť viděl, že ruce mám čisté. –
26 K věrnému, Pane, jsi věrný i ty, *
a s dobrým jednáš dobrotivě.
27 Čistému odplácíš čistotou, *
k chytrákům však jsi opatrný.
28 Tak chráníš od zhouby pokorný lid, *
pohledy zpupné však pokořuješ.
29 Ano, má svítilna, Pane, jsi ty. *
Bůh můj mé temnoty ozařuje.
30 S tebou ztékám valy a zdi, *
se svým Bohem přeskočím hradby.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Ty, Pane, zažehni mé světlo, ty ozař mé temnoty.
V.
Všichni se divili milým slovům.
R.
Která vycházela z jeho úst.
PRVNÍ ČTENÍ
Z knihy proroka Jeremiáše
2, 1-13. 20-25
Nevěrnost Božího lidu
1Hospodin mě oslovil:
2„Jdi a křič do uší Jeruzaléma:
Tak praví Hospodin:
Vzpomínám na oddanost tvého mládí,
na lásku tvého zasnoubení,
když jsi šla za mnou na poušti,
v zemi bez osení.
3Izrael byl majetek zasvěcený Hospodinu,
byly to prvotiny jeho úrody;
kdokoli z nich jedl, pykal za to,
stihlo ho neštěstí – praví Hospodin.
4Slyšte Hospodinovo slovo, Jakubův dome
a všecky rody Izraelova domu!
5Tak praví Hospodin:
Jaké bezpráví našli na mně vaši otcové,
že se ode mě vzdálili,
že chodili za marností
a marnosti propadli?
6Neřekli: Kde je Hospodin,
který nás vyvedl z egyptské země,
který nás převedl pouští,
zemí pustou, plnou roklí,
zemí vyprahlou a temnou,
zemí, kterou nikdo nechodí,
v níž nikdo nebydlí?
7Uvedl jsem vás do země zahrad,
abyste jedli její ovoce a její plody,
vy však jste přišli a moji zemi poskvrnili,
zohavili jste mé dědictví.
8Kněží se neptali: ‚Kde je Hospodin?‘
Neznali mě ti, kteří mají zákon v rukou.
Pastýři ode mě odpadli,
proroci prorokovali Bálovým jménem,
chodili za modlami.
9Proto se mám ještě s vámi soudně vypořádat
– praví Hospodin –
přít se s vašimi syny.
10Jděte na ostrovy Kittim a dívejte se,
pošlete mezi Kedařany a dobře pozorujte!
11Vizte, zda se tam stalo něco takového!
Copak vyměnil některý národ své bohy?
– a ti přece bohy nejsou!
Můj národ však změnil svou slávu za modlu!
12Užasněte, nebesa, nad tím
a velmi se zděste – praví Hospodin –
13neboť dvojí zlo spáchal můj národ:
mne, pramen vody živé, opustili
a kopali si cisterny,
cisterny rozpukané,
které nemohou udržet vodu.
20Dávno jsi už zlámala své jho,
roztrhla své provazy.
Řeklas: ‚Nebudu sloužit!‘
Neboť na každém vyvýšeném pahorku
a pod každým zeleným stromem
ses roztáhla, nevěstko!
21Já jsem tě přece štípil z ušlechtilé révy,
pravé byly všecky sazenice.
Jak ses mi mohla zvrátit v révu zvrhlou?
22I kdyby ses umyla louhem
a vypotřebovala mnoho mýdla,
špinavý zůstane přede mnou tvůj zločin
– praví Hospodin.
23Jak můžeš říci: ‚Nejsem poskvrněna,
nechodila jsem za Bály?‘
Pohleď na své chování v Údolí,
uznej, cos učinila!
24Lehká velbloudice, běhající křížem krážem,
divoká oslice, zvyklá na pustinu,
ve vášnivé touze lapá vítr.
Kdo utlumí její říji?
Ti, kdo ji hledají, nemusí se namáhat:
najdou ji v měsíci její říje.
25Dej pozor na svou nohu, ať není bosá,
pozor na hrdlo, ať nevyprahne!
Ty však říkáš: ‚Nevadí! Ne!
Miluji cizince,
budu za nimi chodit.‘“
RESPONSORIUM
Jer 2, 21; Mt 21, 43; srov. Iz 5, 7
O.
Já jsem tě štípil z ušlechtilé révy, pravé byly všecky sazenice. Jak ses mi
mohla zvrátit v révu zvrhlou? *
Vám bude Boží království odňato a bude dáno národu, který ponese jeho ovoce.
V.
Čekal jsem spravedlnost, a hle – nepravost, čekal jsem právo, a hle – bezpráví!
*
Vám bude Boží království odňato a bude dáno národu, který ponese jeho ovoce.
DRUHÉ ČTENÍ
Z duchovní závěti svatého Ludvíka synovi
(Acta Sanctorum Augusti 5 [1868], 546)
Spravedlivý král povznáší zemi
Nejdražší synu, především ti dávám naučení, abys miloval Pána, svého
Boha, celým svým srdcem a celou svou silou, neboť bez toho není spásy.
Synu, musíš se vyhýbat všemu, o čem víš, že se to Bohu nelíbí, to znamená
každému smrtelnému hříchu; raději musíš strpět všechna možná muka, než
abys udělal nějaký smrtelný hřích.
Dopustí-li Bůh na tebe nějaké utrpení, musíš to ochotně snášet, děkovat
za to a chápat, že je to k tvému dobru a že sis to snad zasloužil. A
dopřeje-li ti Bůh nějaký úspěch, musíš mu pokorně děkovat a dávat pozor,
aby tě přitom nezkazila pýcha nebo něco jiného, neboť nesmíš to, cos od
Boha dostal, obrátit proti němu nebo ho tím urážet.
Zúčastňuj se rád a zbožně bohoslužeb Církve, a v kostele se měj na
pozoru, aby ses nerozhlížel, zbytečně nemluv, ale zbožně se modli k Bohu
ústy nebo rozjímáním v srdci.
Měj soucitné srdce vůči chudým, ubohým a trpícím, a podle možnosti jim
poskytuj pomoc a útěchu. Za všechna dobrodiní, která ti Bůh udělí, mu
vzdávej díky, aby ti Bůh mohl dát ještě více. Vůči svým poddaným jednej
spravedlivě a neodchyluj se od spravedlnosti vpravo ani vlevo; a vždycky
buď spíše na straně chudého než bohatého, dokud nebudeš s jistotou znát
pravdu. Starej se o to, aby všichni, nad nimiž budeš mít moc, a především
osoby církevní a řeholní, žili pod ochranou spravedlnosti a pokoje.
Buď poslušně oddán naší matce římské církvi a nejvyššímu veleknězi jako
duchovnímu otci. Usiluj o to, aby byl z tvé země vymýcen každý hřích, a
zvláště rouhání a bludy.
Nejdražší synu, nakonec ti dávám požehnání, jaké může dát milující otec
synovi. Svatá Trojice a všichni svatí ať tě chrání od všeho zlého. Ať ti
dá Bůh milost, abys konal jeho vůli, a tím mu sloužil a vzdával čest,
abychom po tomto životě společně dospěli k němu a mohli ho vidět, milovat
a chválit bez konce. Amen.
RESPONSORIUM
Srov. 2 Král 18, 3.5.6.7
O.
Konal, co se líbilo Pánu, nebylo mu rovného mezi všemi králi. Přimkl se k Bohu *
a nesešel z jeho cesty.
V.
Dbal na jeho přikázání a Pán byl s ním. *
A nesešel z jeho cesty.
MODLITBA
Modleme se:
Bože, tys převedl svatého Ludvíka ze starostí o pozemskou vládu do slávy
tvého království v nebi; na jeho přímluvu veď i nás, abychom plněním
svých povinností usilovali o příchod tvého království k nám. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Nakonec se připojí:
Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.
Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.
Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin,
může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i
zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie
|