Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

29. květen 2010
Pro OP: Bl. Viléma Arnauda, kněze, a druhů, mučedníků, nezávazná památka

V. Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.  Aleluja.

HYMNUS

Ty Králi mučedníků svých,
koruno vyznávajících,
ty vedeš v říši nadhvězdnou,
kdo světskou slávou pohrdnou.

Svůj laskavý sluch nachyl k nám
i k našim snažným modlitbám.
Za chvály palem vítězných
nám hříšným odpusť všechen hřích.

Ty v mučednících vítězíš,
jak šetřit vyznavače víš:
nad hříchy dej nám vítězství
pro svoje milosrdenství.

To uděl, Otče přesvatý,
i Synu stejné podstaty,
jenž s Duchem, který těší nás,
nad světem vládneš v každý čas. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Pán svolává shora nebesa i zem, odhodlán konat nad svým lidem soud.

Nepřišel jsem Zákon zrušit, ale naplnit. (Mt 5, 17)

¹ Pán mluví, Pán a Bůh, a volá zem *
      od slunce východu až na západ.
² Ze Siónu, té hory překrásné, *
      se v oslnivé záři zjevuje.
³ To přichází náš Bůh a nemlčí, †
      všespalující oheň před ním jde, *
      okolo něho bouře burácí. –

⁴ Svolává shora nebesa i zem, *
      odhodlán konat nad svým lidem soud:
⁵ „Shromážděte mi moje vyvolené, *
      co při oběti stvrdili mou smlouvu!“
⁶ A nebe hlásá jeho spravedlnost, *
      že on je Bůh a právem rozsoudí.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Pán svolává shora nebesa i zem, odhodlán konat nad svým lidem soud.

Ant. 2 Ke mně volej za dnů soužení a vysvobodím tě.

⁷ „Slyš, můj lide, nyní promluvím! *
      Izraeli, proti tobě svědčím. *
   Viním tě a soudím tváří v tvář, *
      neboť já jsem Pán a já jsem Bůh tvůj!
⁸ Nekárám tě pro tvé oběti, *
      mám tvé žertvy stále před očima.
⁹ Nevezmu však býky z chlévů tvých, *
       ani nechci kozly z tvého stáda. –

¹⁰ Vždyť mně patří všechna lesní zvěř, *
       tisíce mám zvířat na svých horách.
¹¹ Znám i všechno ptactvo nebeské, *
       mé je vše, co na polích se hemží.
¹² Kdybych lačněl, tobě nepovím; *
       můj je svět i vše, co obsahuje. –

¹³ Cožpak já chci býčí maso jíst, *
       cožpak se chci napít kozlí krve?
¹⁴ Oběť chvály Bohu přinášej, *
       plň své sliby vůči Nejvyššímu!
¹⁵ Ke mně volej za dnů soužení, *
       vysvobodím tě a vzdáš mi úctu!“

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Ke mně volej za dnů soužení a vysvobodím tě.

Ant. 3 Mne uctívá, kdo vzdává oběť chvály.

¹⁶ Kdežto hříšníkovi řekne Bůh: †
       „Nač mi odříkáváš přikázání *
       a mou smlouvu darmo bereš do úst,
¹⁷ když se vzpíráš mému vedení, *
       odhazuješ za hlavu má slova? –

¹⁸ Zloděje když vidíš, běžíš s ním, *
       s cizoložníky jsi jedna ruka;
¹⁹ ústa ke špatnostem otvíráš *
       a tvůj jazyk osnuje lež na lež; –

²⁰ o svém bratru mluvíš hanebně, *
       na syna své matky kydáš hanu.
²¹ Tohle děláš – kdybych k tomu mlčel, *
       myslil bys, že já jsem jako ty. –

²² Pochopte, kdo jste Boha zapomněli, *
       nežli vás vydám zkáze bez úniku!
²³ Mne uctívá, kdo vzdává oběť chvály; *
       kdo správně žije, dojde Boží spásy!“

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Mne uctívá, kdo vzdává oběť chvály.

V. Nepřestáváme se za vás modlit a prosit.
R. Abyste dobře poznali Boží vůli.

PRVNÍ ČTENÍ

Z knihy Job

     Job odpověděl svým přátelům:
^13.13„Mlčte a nechte mě mluvit,
ať mě cokoli stihne.
¹⁴Ve svých zubech ponesu své tělo,
na svou dlaň položím svou duši.
¹⁵Může mě zabít, nemám však jinou naději,
jak své chování před ním obhájit.
¹⁶Již to je mi k prospěchu,
že se nesmí před ním objevit rouhač.
     ¹⁷Slyšte mé slovo,
mému výkladu popřejte sluchu!
¹⁸Nuže, připravil jsem svou při k soudu,
vím, že budu uznán spravedlivým.
¹⁹Kdyby ještě někdo chtěl se mnou se přít,
pak bych už raději mlčel a zemřel.
     ²⁰Jen dvou věcí mě ušetři,
a pak se před tebou nebudu skrývat:
²¹Svou ruku vzdal ode mě,
ať mě neděsí hrůza z tebe!
²²Pak se ptej, a já odpovím,
nebo já budu mluvit, a ty mně odpověz!
²³Kolik je mých nepravostí a hříchů?
O mé nevěrnosti a vině mě pouč!
²⁴Proč skrýváš svou tvář,
máš mě za svého nepřítele?
²⁵Chceš děsit list odvátý větrem,
či pronásledovat suché stéblo,
²⁶že trpký osud mně předpisuješ
a přisuzuješ viny mého mládí?
²⁷Do klády svíráš mé nohy,
špehuješ všechny mé cesty,
značíš si stopy mých nohou.
²⁸Můj život je jako měch, který se rozpadá,
jako oděv, který mol rozežírá.
     ^14.1Člověk zrozený z ženy
má život krátký a plný neklidu.
²Jako květ vypučí, zvadne,
prchá jako stín a nevydrží.
³A přece na něj otvíráš své oči
a ženeš ho na soud se sebou?
⁴Kdo může z nečistoty udělat čisté?
Jistě nikdo.
     ⁵Když už jsou určeny jeho dni
a u tebe je počet jeho měsíců,
když už jsi mu stanovil cíl, který ho nemine,
⁶tedy aspoň se od něho odvrať a nech ho,
ať jako nádeník užívá svého dne.“

RESPONSORIUM

DRUHÉ ČTENÍ

Z Z listu svatého biskupa a mučedníka Cypriána

     Zdravím vás, milovaní bratři! Kdyby mi poloha místa dovolovala se k vám vydat, velmi rád bych vás viděl osobně. Vždyť co bych si mohl přát lepšího a co radostnějšího by se mi mohlo přihodit, než abych byl teď mezi vámi a vy mě mohli obejmout svýma čistýma a neposkvrněnýma rukama, které zůstaly věrné víře v našeho Pána a odmítly přinést modloslužebnou oběť?
     Co by bylo milejšího a vznešenějšího než políbit nyní vaše ústa, která slavnostně vyznala Pána, a být spatřen vašima očima, které se odvrátily od světa a staly se hodnými patřit na Boha?
     Protože však nemám příležitost osobně zakusit tuto velkou radost, posílám k vám jako svého zástupce tento list, abyste si jej poslechli a přečetli. Má pro vás být zároveň blahopřáním i napomenutím, abyste ve vyznávání nebeské slávy zůstali silní a neochvějní a abyste na cestě Božího důstojenství, na niž jste vstoupili, díky duchovní síle také vytrvali, abyste mohli dostat věnec vítězství. Sám Pán bude vaším ochráncem a vůdcem, neboť řekl: Já jsem s vámi po všechny dny až do konce světa.
     Blahoslavený žalář, ozářený vaší přítomností! Blahoslavený žalář, posílající Boží lidi do nebe! Hle, temnoty zářivější než samo slunce a jasnější než naše pozemské světlo! Vždyť právě tady stojí vaše těla jako Boží chrámy a posvěcují se svatým vyznáním!
     Ani teď ať nezůstává ve vašem srdci a ve vaší mysli nic než Boží příkazy a nebeská nařízení, kterými vám Duch Svatý vždycky dodával sílu snášet utrpení. Nikdo nemyslete na smrt, ale na nesmrtelnost, nemyslete na časné trápení, ale na věčnou slávu. Je přece psáno: Drahocenná je v očích Páně smrt těch, kdo jsou mu oddáni. A také: Má oběť, Pane, je zkroušený duch, zdrcené srdce neodmítneš.
     Skrze muka se vstupuje mezi Boží svědky a každý, kdo se osvědčí v utrpení, je jím posvěcen, jak jinde říká Písmo: I když se lidem zdálo, že jsou trestáni, jejich naděje byla plná nesmrtelnosti. Budou soudit pohany a ovládnou národy a Pán jim bude navěky králem.
     Když tedy budete mít na mysli, že spolu s Kristem Pánem vy budete jednou soudit a kralovat, nezbude vám než se radovat, takže vaše radost z toho, co bude, zatlačí utrpení přítomné chvíle do pozadí. Jistě víte, že co svět světem stojí, vždycky ve všech zápasech, které v něm probíhají, spravedlnost trpěla: hned na samém prvopočátku byl přece zabit spravedlivý Ábel a po něm i všichni spravedliví, proroci i apoštolové, kterým Bůh svěřil nějaké poslání.
     A těm všem dal Pán příklad: sám na sobě ukázal, že do jeho království přijdou jenom ti, kdo jdou za ním jeho cestou. Kdo má svůj život na tomto světě rád, ztratí ho, řekl. Kdo však svůj život na tomto světě nenávidí, uchová si ho pro život věčný. A také: Nebojte se těch, kdo zabíjejí tělo – duši zabít nemohou: spíše se bojte toho, který může zahubit v pekle duši i tělo.
     Rovněž svatý Pavel nás napomíná, že chceme-li dosáhnout toho, co nám Pán slíbil, musíme ho ve všem napodobovat. Jsme Boží děti, říká. Jsme-li však děti, jsme i dědici Boží a spoludědici Kristovi. Musíme ovšem jako on trpět, abychom tak mohli spolu s ním dojít slávy.

RESPONSORIUM

MODLITBA

Modleme se:
Bože, sílo všech, kdo v tebe doufají, tys dopřál blahoslavenému Vilémovi a jeho druhům, aby obětovali svůj život pro víru v Krista a poslušnost Církvi; dej nám na jejich přímluvu, † abychom s nimi mohli přijímat podíl na Kristově kalichu a rostli ve tvé lásce. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Nakonec se připojí:

Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.

Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.

    Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i  zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie