[ nová verze ]
6. květen 2010, Čtvrtek
1. týden žaltáře
Doba velikonoční, 5. týden Sv. Jana Sarkandra, kněze a mučedníka, nezávazná památka
invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl. večerní chvály
kompletář
nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb
uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu
latinská verze
nahlásit chybu
|
Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz 6. květen 2010 Sv. Jana Sarkandra, kněze a mučedníka, nezávazná památka
Narodil se 20. XII. 1576 ve Skočově v těšínském Slezsku. Studoval filozofii v Olomouci a v Praze (1597-1603), teologii ve
štýrském Grazu (1604-1606). Potom uzavřel manželskou smlouvu (3. IX. 1606)
ve Velkém Meziříčí, ale už po roce (22. XII. 1607) zřejmě jako vdovec přijal nižší svěcení a v roce 1609
byl v Brně vysvěcen na kněze. Působil v duchovní správě na různých místech, naposled jako farář v Holešově. Za stavovského povstání byl obviněn
z velezrady, zatčen a v olomouckém vězení vyslýchán útrpným právem, přičemž ho soudci nutili k prozrazení zpovědního tajemství. Zemřel na následky trojího
mučení 17. III. 1620
v Olomouci, kde je i pochován. Pius IX. ho prohlásil za blahoslaveného (3. XI. 1859); oslavy blahořečení se konaly 6.V.1860. Jan Pavel
II. ho při své návštěvě v Olomouci 21.V.1995 kanonizoval.
MODLITBA SE ČTENÍM
V.
Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému, jako byla na počátku i nyní i vždycky a na věky věků. Amen.
Aleluja.
HYMNUS
Přej, mučedníku blažený,
jas vítěznému svému dni:
vždyť za svou krev jsi v odměnu
obdržel slávy korunu.
Z tmy světa tebe tento den,
v němž zdolals kata se soudcem,
povznesl k sídlům nebeským
a spojil v blahu s Kristem tvým.
V andělském sboru se dnes již
ve sněhobílém rouchu skvíš,
jež pro svědectví statečné
jsi omyl v lázni krve své.
(omylas v lázni krve své.)
Pros za nás teď a při nás stůj,
ať Kristus laskavý sluch svůj
už nakloní k nám milostiv
a netrestá náš každý hřích.
Na chvíli aspoň sestup sem
s Kristovou přízní zároveň,
ať smysly, na nichž hříchy lpí,
slast odpuštění pocítí.
Čest budiž Otci se Synem
i s Duchem Utěšitelem
za to, že věnčí hlavu tvou
zářivé slávy korunou. Amen.
ŽALMY
Ant. 1 Výroky Páně jsou štítem všem, kdo v něm hledají spásu. Aleluja.
Žalm 18, 31-51
Poděkování za záchranu
Je-li Bůh s námi, kdo proti nám? (Řím 8, 31)
IV
31 Bůh, Boží cesta je dokonalá, †
výroky Páně tříbeny v ohni, *
on je štít všech, kdo v něm hledají spásu.
32 Vždyť kdo je Bůh než jedině Pán, *
kdo nežli sám náš Bůh je skálou?
33 Bůh, který silou mě opásal, *
cestu mou ochránil od úhony.
34 Jelení hbitost mým krokům dal, *
on mi dal kráčet po výšinách.
35 Ruce mé učil bojovat, *
paže mé napínat kovové luky.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Výroky Páně jsou štítem všem, kdo v něm hledají spásu. Aleluja.
Ant. 2 Pravice tvá, Pane, mě podepírá. Aleluja.
V
36 Svou pomoc dals mi za můj štít, †
pravice tvá mě podepírá, *
silným mě činí, že ty jsi se mnou.
37 Volnou cestu mým krokům jsi dal, *
abych si kotník nepodvrtl.
38 Nepřátele jsem dohonil, *
neucouvl, až jsem je pobil.
39 Tak jsem je srazil, že nevstanou víc, *
zůstali ležet u mých nohou.
40 Tys k boji silou mě opásal, *
podlehnout dals mým protivníkům, –
41 zahnals mé odpůrce na útěk, *
dopřáls mi za jejich záští je zničit.
43 Rozdrtil jsem je na pouhý prach, *
rozšlápl jako na cestě bláto.
44 Tys mě vytrhl z přečetných vojsk, *
tys mi dal vládu nad národy.
Podrobil se mi i neznámý lid, *
45 poslušni jsou, jen zaslechnou o mně.
46 Cizinci s bázní mi vzdávají hold, *
s chvěním své hradby opouštějí.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Pravice tvá, Pane, mě podepírá. Aleluja.
Ant. 3 Pán žije! Veleben budiž Bůh, má spása. Aleluja.
VI
47 Pán žije! Chvála buď Skále mé! *
Veleben budiž Bůh, má spása!
48 Bůh, jenž mi pomáhá k odplatě, *
který mi národy podrobuje!
49 Před odpůrci mě zachránil, †
vyzdvihl nad všechny nepřátele, *
vytrhl z rukou násilníka. –
50 Za to tě v národech oslavím, *
písněmi, Pane, tvé jméno chci chválit.
51 Pán svému králi byl milostiv, †
vyvýšil svého pomazaného, *
Davida i jeho potomstvo navždy.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Pán žije! Veleben budiž Bůh, má spása. Aleluja.
V.
Bůh, který vzkřísil Pána, aleluja.
O.
Vzkřísí svou mocí také nás, aleluja.
PRVNÍ ČTENÍ
Z knihy Zjevení svatého apoštola Jana
21, 9-27
Vidění nebeského Jeruzaléma, Beránkovy nevěsty
9Přišel jeden ze sedmi andělů, kteří měli sedm misek plných sedmi posledních ran. Anděl ke mně promluvil: „Pojď, ukážu ti
nevěstu, choť Beránkovu!“ 10Přenesl mě v duchu na velikou a vysokou horu a ukázal mi svaté město, Jeruzalém,
jak sestupuje z nebe od Boha 11a září Boží vznešeností. Jiskřilo jako nejvzácnější kámen, jako křišťálově průhledný jaspis.
12Mělo silné a vysoké hradby s dvanácti branami, na nich dvanáct andělů a jména nadepsaná na nich jsou jména
dvanácti izraelských kmenů. 13Tři brány ležely k východu, tři brány k severu, tři brány k jihu a tři
brány k západu. 14Městské hradby mají dvanáct základních kamenů a na nich dvanáct jmen
dvanácti Beránkových apoštolů.
15Ten, který se mnou mluvil, měl zlatý měřicí rákos, aby změřil město, jeho brány a jeho hradby.
16Město je rozloženo do čtverce: je stejně dlouhé i široké. Tím rákosem změřil město a napočítal dvanáct tisíc honů;
jeho délka, šířka i výška jsou stejné. 17Změřil také jeho hradby: sto čtyřiačtyřicet loket lidské míry, které užil i
anděl. 18Stavivem jeho hradeb byl jaspis, město samo však bylo z ryzího zlata podobného čirému sklu.
19Základy městských hradeb byly vyzdobeny drahými kameny všeho druhu. První kámen byl jaspis, druhý safír, třetí chalcedon,
čtvrtý smaragd, 20pátý sardonyx, šestý sardis, sedmý chrysolit, osmý beryl, devátý topas, desátý
chrysopras, jedenáctý hyacint, dvanáctý ametyst. 21A dvanáct bran bylo dvanáct perel: každá brána byla vytvořena z jediné perly.
Náměstí ve městě bylo z ryzího zlata, průzračného jako sklo.
22Chrám jsem v něm však neviděl, neboť Pán Bůh vševládný a Beránek – to je jeho chrám.
23A toto město nemá zapotřebí ani slunce, ani měsíce, aby ho osvětlovaly, protože
ho ozařuje Boží velebnost. Jeho světlem je Beránek. 24Národy půjdou v jeho světle, pozemští králové přinesou do něho svoji slávu.
25Jeho brány nebudou ve dne zavřeny – noc tam totiž vůbec není. 26Slávu
a bohatství národů vnesou do něho. 27Nic poskvrněného však do něho nevejde, žádný, kdo se dopouští ohavnosti a lži,
ale jen ti, kdo jsou zapsáni v Beránkově knize života.
RESPONSORIUM
Srov. Zj 21, 21; Tob 13, 16. 17. 18. 11
O.
Tvé ulice, Jeruzaléme, budou z ryzího zlata a budou se ozývat radostnými zpěvy *
a všechny domy řeknou: aleluja.
V.
Jasné světlo ozáří všechny krajiny země; četné národy se ti budou klanět. *
A všechny domy řeknou: aleluja.
DRUHÉ ČTENÍ
Z dopisu římských vyznavačů svatému biskupu a mučedníku Cypriánovi
(Ep.31,3-4: CSEL 3,559-560)
Kdo vytrvá až do konce, bude spasen
Opravdu, co by se z Boží vůle mohlo stát člověku slavnějšího
a šťastnějšího, než přímo při popravě a v samém středu katů smět velebit
Pána Boha? Než uprostřed různých vybraných ukrutných muk přichystaných
světskou mocí, bez ohledu na vykloubené údy, bez ohledu na zmučené
a k smrti ztrýzněné tělo, hlasem sice skomírajícím, přesto však svobodným
vyznávat Krista, Božího Syna? Než zanechat světa a jít do nebe, opustit
lidi a přebývat mezi anděly? Než překonat veškeré pozemské překážky
a zcela svobodný stanout před Boží tváří a bez prodlení zaujmout místo
v nebeském království? Než se v Kristově jménu stát spoluúčastníkem
Kristova utrpení a z božské dobroty svého Soudce sám se stát soudcem? Než
vyznáním Kristova jména získat neposkvrněné svědomí a neuposlechnout
svatokrádežných lidských zákonů proti víře a veřejně dosvědčit pravdu?
Než vlastní smrtí si podrobit smrt, které se všichni bojí, a touto smrtí
dojít nesmrtelnosti? Než být veškerými nástroji krutosti ztýrán a zmučen
a těmito mukami muka překonat, silou ducha se vzepřít proti všem bolestem
rozdrásaného těla a nezaleknout se proudů vlastní krve? Než svou smrt za
víru začít milovat a být přesvědčen, že náš život neutrpěl žádnou újmu?
Přímo jako hlaholem polnice nás sám Pán vybízí k tomuto boji slovy svého
evangelia: Blahoslavení, kdo budou pronásledováni pro spravedlnost, neboť
jejich je nebeské království. Blahoslavení budete, budou-li vás
pronásledovat a nenávidět. Radujte se a plesejte. Vždyť stejně také jejich
otcové pronásledovali proroky, kteří byli před vámi.1 A jinde: Budete také
stát před králi a vládci a bratr vydá bratra na smrt a otec syna. Kdo však
vytrvá až do konce, bude spasen.2 A také: Kdo zvítězí, toho vezmu k sobě
na svůj trůn, jak i já jsem zvítězil a usedl se svým Otcem na jeho trůně.3
1 srov. Mt 5, 10-12
2 srov. Mt 10, 18.21.22
3 Zj 3, 21
RESPONSORIUM
Jak 1, 12; Sir 14, 1; Mdr 10, 14
O.
Blaze muži, který ve zkouškách vydrží; když se osvědčí, dostane za odměnu život,
jak to Pán slíbil těm, kdo ho milují. *
Blaze tomu, kdo nehřeší svými ústy, aleluja.
V.
Boží moudrost sestoupila s ním do žaláře, neopustila ho v okovech. *
Blaze tomu, kdo nehřeší svými ústy, aleluja.
MODLITBA
Modleme se:
Bože, tys dal svatému mučedníku Janovi statečnost a sílu, aby žil podle své víry a věrně
zachoval zpovědní tajemství; na jeho přímluvu posiluj i nás v každém nebezpečí, abychom ti jako on vždycky
zůstali věrní. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Nakonec se připojí:
Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.
Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.
Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin,
může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i
zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie
|