[ nová verze ]
18. prosinec 2010, Sobota
3. týden žaltáře
Doba adventní, 3. týden
invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl.
první večerní chvály
kompletář po prvních chválách
vigilie
nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb
uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu
latinská verze
nahlásit chybu
|
Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz 18. prosinec 2010
4. NEDĚLE V DOBĚ ADVENTNÍ
VIGILIE
V.
Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.
Aleluja.
HYMNUS
Přijď, Spasiteli plemen všech,
zrozením z Panny nám se zjev,
ať celý svět zří s podivem,
jak zrodit se Bůh může jen.
Bez přičinění mužského,
vdechnutím Ducha Svatého
Boží Slovo se vtělilo,
v plod života se rozvilo.
Pel nevinnosti Panny klín
neztratil obtěžkáním tím,
zástava ctnosti nad ní vlá,
že v chrámě tom Bůh přebývá.
On rytíř dvojí podstaty
už z královské té komnaty
jak ženich pro svou nevěstu,
hle, vydává se na cestu.
Ty, jenž jsi Otci rovný Syn,
přepásán pásem tělesným,
našeho těla slabosti
nepřestaň menšit milostí.
Jesličky tvé jsou před tebou,
prosvítá nový úsvit tmou.
Ať jas ten neustoupí tmě
a ohněm víry stále žhne.
Laskavý Vládce, Ježíši,
buď s Otcem ti čest nejvyšší,
i Duchu, který těší nás,
po všechny věky v každý čas. Amen.
ŽALMY
Ant. 1
Pokud se následující žalm použil na invitatorium, použije se žalm 94(95).
Žalm 23 (24)
Pán vstupuje do své svatyně
Kristu se při jeho nanebevstoupení otevřely brány nebe. (Sv. Irenej)
1 Pánu zem patří se vším, co nese, *
jeho je svět i vše, co v něm žije.
2 Sám jej založil nad oceány, *
upevnil nad tekoucími proudy. –
3 Kdo smí vstoupit na horu Páně, *
stanout na jeho svatém místě?
4 Ten, kdo má čisté ruce i srdce, *
neklame, nepřísahá křivě.
5 Dostane od Pána požehnání, *
u Boha Zachránce nalezne pomoc.
6 To je rod těch, kdo hledají Pána, *
hledají tvář Boha Jákobova. –
7 Zvyšte se ještě, vy brány, †
zvětšte se, pradávné vjezdy, *
pro příchod slavného krále!
8 „Kdo je ten král tak slavný?“ †
Pán, jenž je silný a mocný, *
Pán, který mocný je v boji. –
9 Zvyšte se ještě, vy brány, †
zvětšte se, pradávné vjezdy, *
pro příchod slavného krále!
10 „Kdo je ten král tak slavný?“ †
On, Pán zástupů věčných, *
On, král věčné slávy!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1
Ant. 2
Žalm 65 (66)
Děkovný chvalozpěv
O vzkříšení Páně a obrácení pohanů. (Hésychios)
I
1 Jásejte Bohu všechny země, *
2 zpívejte k slávě jeho jména!
3 Řekněte Bohu: „Jaký jsi mocný, †
skutky tvé moci tak podivuhodné, *
že se i nepřítel poklonit musí!
4 Celý svět ať se ti koří a zpívá, *
ať zpívá k poctě tvého jména!“ –
5 Pojďte a vizte Boží skutky! *
Úžasné je, co lidem činí.
6 Proměnil moře v suchou zemi, †
potom i řeku přešli pěšky. *
On je nám zdrojem radování!
7 On vládne navěky svou mocí, †
národy sleduje svým zrakem, *
zpupní se neodváží vzepřít. –
8 Národy, chvalte našeho Boha *
a všude šiřte jeho chválu!
9 On naší duši daroval život, *
našim nohám klopýtnout nedal. –
10 Zajisté jsi nás, Bože, i zkoušel, *
v plameni tříbil jako stříbro.
11 Dopustils, že jsme v soužení vešli, *
na bedra vložils nám těžké břímě.
12 Nechals lidi nám přes hlavu cválat, †
prošli jsme ohněm, prošli vodou: *
vyvedls nás však do volnosti!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2
Ant. 3
II
13 S obětním darem jdu do tvého domu, *
abych ti splnil dané sliby,
14 tak jak mi v nouzi vyšly ze rtů, *
jak ti je přednesla má ústa.
15 Tučnou zvěř nesu ti k zápalné žertvě, †
z beranů obětní dým ať stoupá, *
býčky a kozly ti obětuji. –
16 Pojďte a poslyšte, bohabojní, *
povím, co Bůh mi dobrého činí.
17 Ještě jsem k němu křičel v tísni, *
a již můj jazyk mu chvalozpěv chystal.
18 Kdybych byl v srdci smýšlel špatně, *
Bůh by mě jistě nevyslyšel.
19 Avšak Bůh moje modlitby slyšel, *
mému volání popřál sluchu. –
20 Pánu buď za to dík a chvála, †
že moji modlitbu neodmítl, *
a svou lásku mi neodepřel.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3
V.
Prokaž nám, Pane, své milosrdenství.
O.
Uděl nám, Bože, svoji spásu.
PRVNÍ ČTENÍ
Z knihy proroka Izaiáše
Iz 47, 1. 3b-15
Nářek nad Babylónem
1Sestup, seď v prachu,
panno, babylónská dcero,
seď na zemi, zbavena trůnu,
chaldejská dcero,
neboť už tě nebudou nazývat
změkčilou a rozmařilou.
3b„Pomstím se,
nikoho neušetřím “
4praví náš Vykupitel, jehož jméno je Hospodin zástupů,
Svatý Izraele.
5Seď tiše a vejdi do tmy,
chaldejská dcero,
neboť už tě nebudou nazývat
vládkyní říší.
6Rozhněval jsem se na svůj národ,
znesvětil jsem své dědictví,
vydal jsem ho do tvé moci.
Neměla jsi však s nimi soucit,
své jařmo jsi velmi ztížila starci.
7Řekla jsi: „Navěky budu paní!“
Na to, co přijde, jsi nedbala,
na svůj konec jsi nemyslela.
8Nyní tedy slyš, ty bujná,
která trůníš v bezpečí
a říkáš si v srdci: „Já jsem, a mimo mne nikdo!
Nebudu sedět jako vdova, nepoznám bezdětnost!“
9Obojí na tebe přijde
náhle, jednoho dne:
bezdětnost i vdovství
tě stihnou naráz,
třebas je tvých kouzel mnoho
a velmi hojná tvá proklínání.
10Spoléhalas na svou špatnost
a řekla jsi: „Nikdo mě nevidí!“
Tvá moudrost a tvé vědění,
ty tě svedly;
v srdci sis řekla:
„Já jsem, a mimo mne nikdo!“
11Přijde na tebe neštěstí,
které nedokážeš odvrátit.
Padne na tebe zkáza,
kterou nelze zažehnat.
Přijde na tebe nenadále
nečekaná zhouba.
12Jen se drž svých zaklínání
a spousty svých kouzel,
s kterými ses lopotila od mladosti.
Možná, že to bude na prospěch,
možná, že to bude na postrach.
13Jsi už unavená množstvím svých předpovědí.
Ať tedy vystoupí a vysvobodí tě, kdo měří nebesa,
kdo pozorují hvězdy
a při každém novoluní oznamují,
co se ti stane.
14Hle, jsou jako sláma,
oheň je spálí,
sami se nemohou zachránit
z moci plamene;
není to uhlí, od něhož by se dalo zahřát,
není to ohniště, k němuž by se dalo sednout.
15Tak ti prospějí tvoji kouzelníci,
s kterými ses lopotila
od mladosti.
Každý bloudí na své cestě,
nikdo ti nepomůže.
RESPONSORIUM
Iz 49, 13; 47, 4
O.
Jásejte, nebesa, plesej, země, radostně se veselte, hory: *
Hospodin se smilovává nad svými ubožáky.
V.
Jeho jméno je: náš Vykupitel, Hospodin zástupů, Svatý Izraele. *
Hospodin se smilovává nad svými ubožáky.
DRUHÉ ČTENÍ
Z traktátu „Proti bludným naukám“ od svatého biskupa Ireneje
(Lib. 3, 20, 2-3: SCh 34, 342-344)
Vtělení Syna Božího nám přineslo spásu
Slávou člověka je Bůh; Bůh pak ukazuje svou činnost a veškerou svou moudrost a sílu na člověku.
Jako lékař se osvědčuje na nemocných, tak i Bůh se
projevuje na lidech. Proto také říká Pavel: Bůh dopustil, že všichni upadli do nevěry, aby všem prokázal milosrdenství.1 Je to míněno vzhledem k člověku,
který se provinil neposlušností vůči Bohu a ztratil nesmrtelnost, potom byl omilostněn a prostřednictvím Božího Syna se mu dostalo adoptivního synovství.
Tento člověk, bude-li bez nadutosti a vychloubání za pravou slávu považovat to, co bylo stvořeno, i toho, kdo to stvořil, totiž ze všech nejmocnějšího
Boha, jenž všem poskytl to, že jsou, a setrvá-li v jeho lásce, poddanosti a ve vzdávání díků, obdrží od Boha ještě větší slávu a jeho sláva stále poroste,
až se stane podobným tomu, jenž za něj zemřel.
Ten vzal na sebe tělo, jako mají hříšní lidé,2 aby tak zavrhl hřích a jako už zavržený ho odstranil z těla. Pobízel člověka, aby se mu připodobnil, učinil
ho napodobitelem3 Boha, svěřil mu Otcovy zásady vedoucí k patření na Boha4 a obdařil ho schopností důvěrně poznávat Otce.
On, Boží Slovo, přebýval v člověku
a stal se Synem člověka,5 aby podle Otcova přání navykl člověka přijímat Boha a Boha přebývat v člověku.
Proto jako znamení naší spásy dal sám Pán toho, který je narozený z Panny, Emanuel - to je „Bůh s námi“.6 Neboť Bůh sám přinesl lidem spásu, poněvadž sami ze
sebe možnost spásy neměli. Proto Pavel, když mluví o slabosti člověka, říká: Jsem si vědom, že v mém těle dobro nesídlí.7 Tím naznačil, že dobrodiní naší
spásy nepochází z nás, nýbrž z Boha. A dále říká: Já nešťastný člověk, kdo mě vysvobodí od těla, propadlého této smrti?8 Nato
uvádí vysvoboditele: milost Ježíše Krista, našeho Pána.9
V tom smyslu praví také Izaiáš: Posilněte skleslé ruce, ochablá kolena upevněte! Malomyslným řekněte: Vzmužte se, nebojte se! Hle, Bůh váš přináší odvetu,
odplatu božskou! On sám přijde a spasí vás.10 To proto, že nikoli vlastními silami, nýbrž Božím přispěním jsme měli být spaseni.
1 Řím 11, 32 (Vulg.)
2 Řím 8, 3
3 srov. Ef 5, 1
4 srov. Mt 5, 8
5 srov. Jan 3, 13
6 srov. Iz 7, 14
7 Řím 7, 18
8 Řím 7, 18
9 srov. Řím 7, 25
10 Iz 35, 3-4
RESPONSORIUM
Jer 31, 10; 4, 5
O.
Slyšte, národové, slovo Páně, a zvěstujte je ve všech končinách země, *
i dalekým ostrovům řekněte: Náš Spasitel přijde.
V.
Zvěstujte, hlásejte, provolávejte a křičte, *
i dalekým ostrovům řekněte: Náš Spasitel přijde.
KANTIKA
Ant. Jásej a raduj se, siónská dcero, neboť hle - přicházím a budu bydlet uprostřed tebe, praví Pán.
První kantikum
Iz 40, 10-17
Bůh přijde jako dobrý pastýř
Hle, přijdu brzy a moje odplata se mnou. (Zj 22, 12)
Hle, Pán, Bůh přichází s mocí, *
jeho rameno se ujalo vlády.
Hle, jeho odplata je s ním, *
a jeho dílo před ním.
Své stádo pase jak pastýř, *
svým ramenem ovečky shromažďuje
a do náručí je bere, *
sám nosí ty, které sají.
Kdo svou rukou změřil vody? *
Kdo svou dlaní zvážil nebesa?
Kdo vzal do špetky prstů tíži země? †
Kdo na váze hory zvážil, *
nebo na misku vah pahorky položil?
Kdo byl Pánu pomocníkem? *
Kdo mu byl rádcem a znalost mu půjčil? –
S kým se radil a kdo ho poučil, *
kdo mu zjevil cestu spravedlnosti?
Kdo mu dal poznání *
a ukázal mu stezku moudrosti? –
Hle, národy jsou před ním jako krůpěj na okovu, jako prach na misce vah; *
a ostrovy váží mu jak zrnéčko prachu.
Libanon nestačí na zápal ohně, *
na oběť nestačí všechna jeho zvěř.
Před ním jsou všechny národy, jako by nebyly, *
jako nic jsou před ním, jak nula.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Druhé kantikum
Iz 42, 10-16
Chvalozpěv o Bohu, vítězi a spasiteli
Zpívali před trůnem píseň novou. (Zj 14, 3)
Zapějte Pánu novou píseň, *
chvalte ho všechny končiny země!
Plavci na moři i se vším, čeho je plno, *
ostrovy i ti, kdo je obývají. –
Ať jásá poušť a osady na ní, *
stanové tábory, v nichž bydlí Kedar!
Ať se radují všichni, kdo ve skalách bydlí, *
nechť plesají na vrcholcích hor.
Ať vzdávají chválu Pánu, *
jeho slávu ať ostrovy zvěstují. –
Pán vychází jako hrdina, *
jak válečník po boji touží,
začíná bojový pokřik, *
svým nepřátelům ukáže sílu. –
Dosud jsem mlčel a byl jsem trpělivý, †
ale teď chci křičet jak žena při porodu, *
vztekat se a soptit.
V poušť změním hory a kopce, *
veškeré jejich zeleni dám zvadnout.
Řeky proměním v suchou zemi, *
a její bažiny vysuším.
Po cestách neznámých povedu slepce, *
dám jim kráčet po stezkách, kudy nešli;
tmu ve světlo před nimi změním, *
a co je křivé, srovnám.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Třetí kantikum
Iz 49, 7-13
Pán vykoupí svůj lid skrze svého služebníka
Bůh poslal na svět svého jednorozeného Syna, abychom měli život skrze něho. (1 Jan, 4, 9)
Takto mluví Pán, vykupitel, Svatý Izraele, †
k tomu, jehož duší se pohrdá, jehož duši národ tupí, *
k otroku krutovládců;
králové uvidí a povstanou, *
knížata uvidí a budou se klanět
kvůli Pánu, jenž je věrný, *
Svatému Izraele, jenž tě vyvolil. -
Takto mluví Pán: †
V čase přízně jsem tě vyslyšel, *
v den spásy jsem tě podpořil.
Utvořil jsem tě a udělal z tebe smlouvu lidu, †
aby se země opět pozvedla, *
aby se obnovila zpustošená dědictví,
zajatým se řekne: "Vyjděte", *
těm, kdo jsou v temnotách: "Ukažte se". –
Budou se pást podél cest, *
na všech holých horách budou mít pastvinu.
Nebudou už hladovět ani žíznit, *
nebudou strádat žhavým větrem ani sluncem,
vždyť ten, jenž se nad nimi slitovává, je povede, *
přivede je k tryskajícím vodám.
Ze všech svých hor udělám cestu *
a mé cesty budou vyvýšeny. –
Tady jsou, přicházejí zdaleka, †
jedni od Severu a od Západu, *
jiní ze země Sinim.
Nebesa, křičte radostí, země jásej, *
ať hory radostně zakřičí,
vždyť Pán utěšil svůj lid, *
slitovává se nad těmi, jež zkormoutil. –
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. Jásej a raduj se, siónská dcero, neboť hle - přicházím a budu bydlet uprostřed tebe, praví Pán.
EVANGELIA
Slova svatého evangelia podle Jana 20, 1-18
Ježíš musí vstát z mrtvých
Prvního dne v týdnu přišla Marie Magdalská časně ráno ještě za tmy ke hrobu a viděla, že je kámen od hrobu
odstraněn. Běžela proto k Šimonu Petrovi a k tomu druhému učedníkovi, kterého Ježíš miloval, a řekla jim: „Vzali Pána z hrobu a nevíme,
kam ho položili.“
Petr a ten druhý učedník tedy vyšli a zamířili ke hrobu. Oba běželi zároveň, ale ten druhý učedník byl rychlejší než Petr a doběhl
k hrobu první. Naklonil se dovnitř a viděl, že tam leží pruhy plátna, ale dovnitř nevešel. Pak za ním přišel i Šimon Petr, vešel do
hrobky a viděl, že tam leží pruhy plátna. Rouška však, která byla na Ježíšově hlavě, neležela u těch pruhů plátna, ale složená zvlášť
na jiném místě.
Potom vstoupil i ten druhý učedník, který přišel ke hrobu první, viděl a uvěřil. Ještě totiž nerozuměli Písmu, že Ježíš musí vstát
z mrtvých. Učedníci se pak zase vrátili domů.
Marie stála venku u hrobky a plakala. Když tak plakala, naklonila se do hrobky a viděla tam sedět dva anděly v bílém rouchu, jednoho
v hlavách a druhého v nohách toho místa, kde dříve leželo Ježíšovo tělo. Řekli jí: „Ženo, proč pláčeš?“ Odpověděla jim: „Vzali mého
Pána a nevím, kam ho položili.“ Po těch slovech se obrátila a viděla za sebou stát Ježíše, ale nevěděla, že je to on.
Ježíš jí řekl: „Ženo, proč pláčeš? Koho hledáš?“ Ona myslela, že je to zahradník, a proto mu řekla: „Pane, jestliže tys ho odnesl, pověz mi,
kam jsi ho položil, a já ho přenesu.“ Ježíš jí řekl: „Marie!“ Ona se k němu obrátila a zvolala hebrejsky: „Rabbuni!“ – to znamená „Mistře“.
Ježíš jí řekl: „Nezadržuj mě! Neboť jsem ještě nevystoupil k Otci. Ale jdi k mým bratřím a oznam jim: „Vystupuji k svému Otci a k vašemu
Otci, k svému Bohu a k vašemu Bohu.“ Marie Magdalská tedy šla a zvěstovala učedníkům: „Viděla jsem Pána!“ – a toto že jí řekl.
Bože, tebe chválíme. *
Tebe, Pane, velebíme.
Tebe, věčný Otče, *
celá země uctívá.
Tobě všichni andělé, *
tobě všechny moci nebeské,
tobě cherubové, tobě serafové *
bez ustání provolávají:
Svatý, svatý, svatý *
Pán, Bůh zástupů!
Plná jsou nebesa i země *
tvé vznešené slávy.
Tebe oslavuje *
skvělý sbor apoštolů,
tebe oslavuje *
velký počet proroků,
tebe oslavují *
bělostné šiky mučedníků;
tebe oslavuje *
Církev po širém světě:
tebe, Otce, *
neskonale velebného,
tvého milovaného, *
pravého a jediného Syna,
stejně jako Ducha Svatého, *
Utěšitele.
Ty jsi Král slávy, *
Kriste!
Ty jsi Otcův *
věčný Syn.
Abys vysvobodil člověka, přijals jeho tělo *
a neváhal ses narodit z Panny.
Ty jsi zvítězil nad smrtí *
a otevřel věřícím království nebes.
Sedíš po pravici Boží *
ve slávě Otce.
Věříme, že přijdeš *
jako soudce.
Proto tě prosíme, pomoz svým služebníkům; *
vždyť jsi je vykoupil předrahou krví!
Dej, abychom byli uvedeni k tvým svatým *
do věčné slávy.
* Zachraň, Pane, svůj lid *
a žehnej svému dědictví.
Kraluj mu *
a vyvyš jej na věky.
Každého dne *
dobrořečíme tobě
a chválíme tvé jméno na věky, *
až na věky věků.
Rač nás, Pane, tohoto dne, *
chránit před hříchem.
Smiluj se nad námi, Pane,*
smiluj se nad námi.
Sešli nám, Pane, své milosrdenství, *
jak v tebe doufáme.
V tebe, Pane, doufám, *
nebudu zahanben na věky.
* Poslední část (prosby) se může vynechat.
MODLITBA
Modleme se:
Bože, tys nám poslal svého Syna, narozeného z Panny Marie, a jeho příchodem
zazářilo světu světlo tvé slávy; pomáhej nám, abychom slavili toto tajemství vedeni
světlem víry a s opravdovou zbožností. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Nakonec se připojí:
Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.
Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie
|