Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

17. červenec 2027
Pro OP: Bl. Česlava z Polska, kněze, památka

V. Bože, shlédni a pomoz.
R. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.

HYMNUS

Vznešený pastýř, otec prozíravý,
jehož významný triumf všichni slaví,
nesmírně šťasten trůní nad hvězdami
za své vyznání.

Byl chvalně známým učitelem, vůdcem,
dal svatým žitím příklad lidstvu všemu
v úsilí vždy se líbit čistým srdcem
jen Bohu svému.

Proto jej snažně všichni prosme nyní,
ať laskavě z nás smyje všechny viny,
ať otevře nám svými přímluvami
nadhvězdné brány.

Buď Bohu čest, moc, na výsostech sláva,
ať věčně se mu úcta s díky vzdává,
že stále řídí vesmír nedozírný
zákony svými. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Ať chválí Pána za slitování, za divy, které k dobru lidí konal.

Bůh poslal Izraelitům své slovo, když dal hlásat, že nastává pokoj skrze Ježíše Krista. (Sk 10, 36)

¹ Slavte Pána za to, jak je dobrý, *
      jak až na věky je milosrdný!
² Tak ať mluví vykoupení Pánem, *
      vykoupení z nepřátelské moci!
³ Shromáždil je ze všech končin země, *
      kde je východ, západ, jih či sever. –

⁴ Bloudili nehostinnou pustinou, *
      nenacházeli místo k usídlení.
⁵ Hladem a žízní přitom strádali, *
      život v nich ponenáhlu vyhasínal.
⁶ Volali tedy k Pánu v úzkostech *
      a on je z jejich bídy vysvobodil. –

⁷ Na správnou cestu on je uvedl, *
      aby tak došli místa k osídlení.
⁸ Ať chválí Pána za slitování, *
      za divy, které k dobru lidí konal!
⁹ Napájel hrdlo jejich žíznivé, *
      lačnící hrdlo plnil dobrotami. –

¹⁰ Vězeli ve smrtelných temnotách, *
      vrženi do bídy a do okovů,
¹¹ že Božím příkazům se vzpírali *
      a opovrhli radou Nejvyššího.
¹² I bylo jejich srdce zkrušeno, *
      že padali a nikdo nepomohl.
¹³ Volali tedy k Pánu v úzkostech *
      a on je z jejich bídy vysvobodil. –

¹⁴ Z těch temnot smrtelných je vyvedl, *
      přelomil jejich okovy a strhl.
¹⁵ Ať chválí Pána za slitování, *
      za divy, které k dobru lidí konal;
¹⁶ za to, že brány z bronzu rozrazil, *
      závory železné že zlomil vedví.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Ať chválí Pána za slitování, za divy, které k dobru lidí konal.

Ant. 2 Viděli díla Páně a žasli nad jeho divy.

¹⁷ Ochuravěli pro svou nepravost, *
      zkrušeni byli za své těžké viny.
¹⁸ Už se jim každý pokrm ošklivil, *
      takže už měli blízko k branám smrti.
¹⁹ Volali tedy k Pánu v úzkostech *
      a on je z jejich bídy vysvobodil. –

²⁰ Seslal své slovo, jím je uzdravil *
      a zachránil je opět před záhubou.
²¹ Ať chválí Pána za slitování, *
      za divy, které k dobru lidí konal!
²² Ať přinášejí oběť děkovnou, *
      s jásotem rozhlašují jeho skutky! –

²³ V lodích se vydávali na moře, *
      po mnoha vodách pluli za obchodem;
²⁴ přitom pak díla Páně vídali, *
      žasli nad jeho divy v mořské hloubi.
²⁵ Přikázal, zdvihl vítr bouřlivý, *
      ten mořské vlny do vysoka vzdouval.
²⁶ Vzlétali k nebi, do vln padali, *
      že hrůzou v nich až duše zkomírala.
²⁷ Zmítali, káceli se opile, *
      se vší svou dovedností byli v koncích.
²⁸ Volali tedy k Pánu v úzkostech *
      a on je z jejich bídy vysvobodil. –

²⁹ Bouřlivý vichr ztišil ve vánek *
      a zklidnilo se mořské vlnobití.
³⁰ Radovali se z toho ztišení; *
      a přivedl je k touženému místu.
³¹ Ať chválí Pána za slitování, *
      za divy, které k dobru lidí konal!
³² Ať ve shromáždění ho velebí, *
      ve sboru starších ať jej oslavují!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Viděli díla Páně a žasli nad jeho divy.

Ant. 3 S radostí to vidí bohabojní, v srdci budou chovat skutky lásky Páně.

³³ On proměňoval řeky v pouště, *
      prameny ve vyprahlou zem,
³⁴ úrodné kraje v solné pláně *
      za to, že zlý byl tamní lid.
³⁵ Poušť zase změnil na jezero, *
      vyprahlou hlínu na pramen: –

³⁶ tam usídlil pak hladovící, *
      města si mohli zbudovat.
³⁷ Zřídili pole, vinohrady *
      a měli hojnou úrodu.
³⁸ Žehnal jim, rozrostli se hojně, *
      i chovných zvířat měli dost. –

³⁹ Ten však, jenž ponižuje mocné *
      a dá jim bloudit na poušti,
⁴⁰ že zas jich ubylo a chřadli *
      pod tíhou strádání a ran,
⁴¹ chudáka ale zvedl z bídy, *
      jak stádo zmnožil jeho rod.
⁴² S radostí to vidí bohabojní, *
      všechna zloba musí sklapnout ústa.
⁴³ Kdo jsi moudrý, měj to na paměti! *
      V srdci chovej skutky lásky Páně!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 S radostí to vidí bohabojní, v srdci budou chovat skutky lásky Páně.

V. Pane, až k oblakům tvá věrnost dosahuje.
R. Tvé rozsudky jak mořské hlubiny.

PRVNÍ ČTENÍ

Z druhé knihy Královské

     ¹Když Hospodin chtěl odnést Eliáše ve vichřici do nebe, šel Eliáš a Elizeus z Gilgalu. ²Eliáš řekl Elizeovi: „Zůstaň zde, protože mě Hospodin posílá do Bételu.“ Elizeus mu odvětil: „Jakože živ je Hospodin a jakože živ jsi ty, neopustím tě.“
     I sestoupili do Bételu. ³Proročtí žáci, kteří byli v Bételu, vyšli k Elizeovi a otázali se ho?: „Víš, že Hospodin dnes vezme tvého pána od tebe vzhůru?“ Odvětil: „Vím to také. Mlčte!“ ⁴A Eliáš mu řekl: „Elizee, zůstaň zde, protože Hospodin mě posílá do Jericha.“ Odvětil: „Jakože živ je Hospodin a jakože živ jsi ty, neopustím tě.“ I přišli do Jericha.
     ⁵Proročtí žáci, kteří byli v Jerichu, přistoupili k Elizeovi a řekli mu: „Víš, že Hospodin dnes vezme tvého pána od tebe vzhůru?“ Odvětil: „Vím to také. Mlčte!“ ⁶Eliáš řekl Elizeovi: „Zůstaň, prosím, zde, neboť Hospodin mě posílá k Jordánu.“ Elizeus odpověděl: „Jakože je živ Hospodin a jakože jsi živ ty, neopustím tě.“ Šli tedy oba. ⁷Šlo také padesát z prorockých učedníků a stanuli daleko stranou, zatímco se ti dva zastavili u Jordánu. ⁸Eliáš vzal svůj plášť, svinul ho a udeřil jím o vodu, takže se rozdělila na dvě strany a oba přešli suchou nohou.
     ⁹Když přešli, řekl Eliáš Elizeovi: „Žádej, co bych ti měl udělat, dříve než budu od tebe vzat.“ Elizeus odpověděl: „Prosím, ať jsou na mně dvě třetiny tvého ducha!“ ¹⁰Eliáš řekl: „Těžkou věc žádáš. Uvidíš-li mě, až budu od tebe vzat, stane se ti tak, neuvidíš-li, nestane se.“ ¹¹Když tak spolu šli a mluvili, hle – ohnivý vůz s ohnivými koňmi oddělil je od sebe a Eliáš vystoupil ve vichřici do nebe.
     ¹²Elizeus to viděl a zvolal: „Otče můj, otče můj, který řídíš válečný vůz Izraele!“ Když už ho neviděl, chopil se svých šatů a roztrhl je na dva kusy. ¹³Zdvihl Eliášův plášť, který z něho spadl, obrátil se a stanul na břehu Jordánu. ¹⁴Vzal Eliášův plášť, který z něho spadl, udeřil jím o vodu a pravil: „Kde je Hospodin, Bůh Eliášův?“ Když udeřil o vodu, ta se rozdělila na dvě strany a Elizeus přešel.
     ¹⁵Viděli to proročtí žáci z Jericha, kteří byli naproti, a řekli: „Na Elizeovi spočinul duch Eliášův.“ Šli mu vstříc a poklonili se mu až k zemi.

RESPONSORIUM

DRUHÉ ČTENÍ

Ze života blahoslaveného Česlava, ochránce Slezska

     Slezsko si zasloužilo od Boha vznešený a božský dar, přeslavného vyznavače Česlava. Nemohlo se mu dostat ničeho radostnějšího, ani užitečnějšího, ani božštějšího. Jako prý slunce vystupuje z oceánu, tak se Česlav vynořil jako přejasná jitřenka z Polska a měl osvítit celé Slezsko, ne jen Vratislav. Vskutku, svým zcela neporušeným a nebeským životem přivedl ztracené lidi k tomu, aby žili počestně a bezúhonně. Dobré a spořádané podporoval svým povzbuzováním, a také Vratislavi velmi pomohl svými modlitbami.
     Co kdy bylo vidět na řeholníkovi ctnostného, jakýkoli dobrý skutek, jakákoli nebeská milost, to vše se zaskvělo na blahoslaveném Česlavovi. Opravdu byl hoden oslavení. Všemohoucí Bůh jej neustával den ze dne více a více vyznamenávat ohromnými zázraky.
     Když přišel Česlav do Vratislavi jako jedinečný vzor všech ctností, odvrátil svým počestným životem a svatým kázáním mnoho nemravných lidí a nemálo špatných od hanebnosti a zločinnosti. Obrátil je, takže si zamilovali Krista a snažili se žít ctnostně. Co nejvíce jich také přivedl do řádu.
     Při povzbuzování totiž užíval přívětivých slov, dovedl výmluvně chválit ctnosti, byl velmi proslulý svou učeností a výřečností. Proto se účinně přičinil slovem i příkladem nejen o spásu svou, ale i mnoha jiných lidí. Proto je hlasatelem spásy, Kristovým svědkem, který vydal svědectví pravdě. Jaké je jeho jméno, taková bude i jeho sláva.
     Kolem léta Páně 1241, když Tataři zběsile pustošili Polsko a Slezsko, dlel Česlav ve slavném městě Vratislavi a spolu s jinými věřícími křesťany mocně ubránil svými modlitbami město před jejich zběsilostí. Neboť když se modlil, objevila se nad jeho hlavou ohnivá koule. Oddíly Tatarů se zalekly. Hleděly se zachránit útěkem a odtáhly z města.
     Když se přiblížila Česlavova smrt, řekl bratřím: „Co se mne týká, synové, nemějte starosti. Doufám, že o mne se postará sám Bůh, dříve bystrý pozorovatel, nyní spravedlivý a současně milosrdný Soudce. Jestliže jsem strávil smrtelný život k jeho chvále, jak se domnívám, a vedl si v této aréně jako nepřemožený zápasník, přiřkne mi odměny a věnce. Tíží mě starost o vás, které opouštím sice tělem, ale ne duchem. Poněvadž s vámi nemohu déle zůstat, ustanovuji vás hlavními dědici svého bohatství. To si také odnáším s sebou do nebeské pokladny. Nepřipraví mě o ně večer života, ale věčný den je naplní.“
     U jeho ctihodného náhrobku bývají až dodnes na vzývání jeho jména a pro jeho zásluhy milostivě uzdravováni lidé postižení rozmanitými neduhy.

RESPONSORIUM

Nebo:

Ze starobylých řádových stanov

     Řehole nám přikazuje, abychom měli jedno srdce a jednu duši v Pánu. Proto je spravedlivé, abychom my, kteří žijeme pod stejnou řeholí a skládáme stejnou profesi, byli jednotní i v zachovávání kanonické řehole, aby jednota, kterou máme zachovávat v našich srdcích, byla podporována a projevována také vnější jednotou našeho chování.
     Zajisté budeme moci lépe a plněji zachovávat a udržovat v paměti tuto observanci, bude-li to, co se má dělat, zaznamenáno písemně, takže každému bude z písemného svědectví známý způsob, jak máme žít, a nikdo nebude smět z vlastní vůle nic měnit nebo přidávat nebo ubírat; abychom zvolna neupadali, kdybychom zanedbávali maličkosti. Přitom však ať má představený ve svém konventě moc dispensovat bratry vždy, když se mu to bude zdát prospěšné, a to hlavně v tom, co by se zdálo být na překážku studiu nebo kázání nebo užitku duší. Je přece od začátku známo, že náš řád byl zvláště založen pro kázání a spásu duší. Naše studium pak má s velkou horlivostí směřovat hlavně k tomu, abychom mohli být užiteční duším bližních.
     Když ti, kteří jsou k tomu způsobilí, budou muset vyjít z kláštera kvůli kázání, dá jim převor společníky, jak to bude pokládat za prospěšné pro jejich mravy a počestnost. Ti, kteří vyjdou, poté co obdrželi požehnání, ať se všude chovají počestně a zbožně jako muži toužící po spáse své a jiných, jako muži evangelia, kteří jdou ve stopách Spasitelových. Budou mluvit jen s Bohem, nebo o Bohu, ať už sami mezi sebou, nebo s bližními a vyhnou se tak pochybným důvěrným stykům.
     Když půjdou, aby zastávali řečený úkol kázání, nebo když budou jinak cestovat, nebudou přijímat a neponesou s sebou zlato, stříbro, peníze a dary, s výjimkou potravy, nutného šatstva a knih. Všichni, kdo jsou vysláni za kázáním nebo na studia, ať nemají na starosti správu časných věcí, aby mohli volněji a lépe splnit uloženou duchovní službu. Leda by snad nebyl nikdo jiný, kdo by obstarával potřebné věci, protože někdy je nutné se zabývat časnými potřebami.

RESPONSORIUM

PSALMODIE

Ant. 1 Ty jsi mi nablízku, Pane, věrně platí tvá ustanovení.

¹⁴⁵ Ze srdce volám: vyslyš mě, Pane, *
         poslušen budu tvých přikázání!
¹⁴⁶ Volám k tobě, chraň mě a zachraň, *
         budu tvé příkazy poctivě plnit. –

¹⁴⁷ S úsvitem přicházím, o pomoc prosím, *
         s důvěrou spoléhám na tvé slovo.
¹⁴⁸ Oči mé bdí už před noční hlídkou, *
         hloubat chci o tvém rozhodnutí. –

¹⁴⁹ Slyš můj hlas ve svém milosrdenství, *
         uděl mi život podle své vůle!
¹⁵⁰ Blíží se ti, kdo mi úklady strojí, *
         vzdáleni přitom zákonu tvému. –

¹⁵¹ Zato však ty jsi mi nablízku, Pane, *
         věrně platí tvá ustanovení.
¹⁵² Z výroků tvých už dávno jsem poznal, *
         že jsi je stanovil na všechny věky.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Ty jsi mi nablízku, Pane, věrně platí tvá ustanovení.

Ant. 2 Tvá moudrost, Pane, ať je se mnou a se mnou ať pracuje.

¹ Bože mých otců a Pane milosrdenství, *
      ty jsi udělal vesmír svým slovem,
² vyzbrojil jsi člověka svou moudrostí, *
      aby panoval tvorům, které jsi stvořil,
³ a spravoval svět rozvážně a spravedlivě, *
      a vykonával vládu čistým srdcem:
⁴ dej mi moudrost, která prodlévá u tvého trůnu, *
      a nevylučuj mě z počtu svých dětí!
⁵ Neboť jsem tvůj služebník a syn tvé služebnice, †
      člověk slabý a krátkého věku *
      a jen málo chápu z toho, co je zákon a právo; –

⁶ neboť i kdyby někdo z lidí platil za dokonalého, *
      chybí-li mu tvá moudrost, bude považován za nic. –

⁹ S tebou je tvá moudrost a zná tvoje díla, *
      a byla při tom, když jsi tvořil svět;
   ona ví, co se líbí tvým očím, *
       co je správné podle tvých přikázání. –

¹⁰ Sešli ji z posvátných nebes, *
       pošli ji od trůnu tvé velebnosti,
    aby se mnou byla a se mnou pracovala, *
       a abych poznal, co se tobě líbí. –

¹¹ Neboť ona ví všecko a rozumí všemu, †
       rozvážně mě povede ve všech mých činech *
       a bude mě chránit svým leskem.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Tvá moudrost, Pane, ať je se mnou a se mnou ať pracuje.

Ant. 3 Věrnost Páně na věky.

Pohané oslavují Boha, že jim prokázal milosrdenství. (Řím 15, 8. 9)

¹ Velebte Pána, všichni lidé, *
      slavte ho, všechny národy! –

² Nad námi mocná jeho milost *
    a věrnost Páně na věky.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Věrnost Páně na věky.

KRÁTKÉ ČTENÍ

KRÁTKÉ RESPONSORIUM
V. Nad tebou, Jeruzaléme, * ustanovil jsem strážné.
R. Nad tebou, Jeruzaléme, * ustanovil jsem strážné.
V. Ve dne ani v noci nepřestanou hlásat jméno Páně.
R. Ustanovil jsem strážné.
V. Sláva Otci i Synu * i Duchu Svatému.
R. Nad tebou, Jeruzaléme, * ustanovil jsem strážné.

ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM

Ant. k Zachariášovu kantiku Lidem zjevil Ježíšovo Jméno a oznámil jim slova, která přijal od Boha.

Nebo:
Ve věrnosti a mírnosti posvětil jej Pán a zjevil mu svou slávu.

Ant. k Zachariášovu kantiku Lidem zjevil Ježíšovo Jméno a oznámil jim slova, která přijal od Boha.

Nebo:
Ve věrnosti a mírnosti posvětil jej Pán a zjevil mu svou slávu.

PROSBY
S vděčností chvalme Krista, dobrého Pastýře, který dal život za své ovce, a pokorně ho prosme:
     PANE, BUĎ PASTÝŘEM SVÉHO LIDU.

Kriste, ty dáváš Církvi pastýře, a jejich službou se ujímáš svého lidu,
— dej, ať v lásce těch, kteří nás vedou, poznáváme, jak nás miluješ.
Ty stále konáš skrze své zástupce službu pastýře a učitele,
— nepřestávej nás nikdy vést prostřednictvím svých služebníků.
Ty prokazuješ svému lidu skrze jeho pastýře službu lékaře duše i těla,
— ochraňuj náš život a veď nás ke svatosti.
Ty posíláš své svaté, aby slovem i příkladem vedli tvůj lid k tobě,
— na jejich přímluvu nás posiluj, abychom vytrvali na cestě, která vede k věčnému životu.

Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé,
přijď království tvé,
buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům,
a neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.

Otče náš...

MODLITBA
Bože, z tvé milosti blahoslavený kněz Česlav planul horlivostí pro spásu duší a nadšeně hlásal evangelium; dej, ať jdeme věrně v jeho šlépějích a svým životem i kázáním můžeme šířit víru. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Pokud předsedá kněz nebo jáhen, rozpustí lid takto:

Pán s vámi.
R. I s tebou.
Požehnej vás všemohoucí Bůh,
Otec i Syn i Duch Svatý.
R. Amen.

    Může použít i jinou formuli požehnání z misálu.
    Pokud má lid odejít, řekne:

Jděte ve jménu Páně. 
R. Bohu díky. 

    Pokud nepředsedá kněz nebo jáhen a při recitovaní jednotlivce se modlitba zakončí takto:

Pán nám žehnej,
ode všeho zlého nás ochraňuj
a doveď nás do života věčného.
R. Amen.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie